Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Příhraničí 
Družina
Postava Yuliya Lavellan je onlineYuliya Lavellan
Postava Benjamin Harkness je offline, naposledy online byla 15. června 2024 21:44Benjamin Harkness
Postava Freya je offline, naposledy online byla 15. června 2024 22:27Freya
Postava Alexander Korobkov je offline, naposledy online byla 15. června 2024 10:04Alexander Korobkov
Postava Betchan je offline, naposledy online byla 15. června 2024 21:58Betchan
Postava Gabriela Hefron je offline, naposledy online byla 15. června 2024 20:20Gabriela Hefron
Postava Aric Stonegate je offline, naposledy online byla 15. června 2024 15:31Aric Stonegate
Postava Izumi je offline, naposledy online byla 14. června 2024 20:45Izumi
| |||
 | Plány, bylinky a zranění Co se to tu děje? Za kým už Kluzký byl? „Přesně tak…“ Odpovím Alexovi. Moc hezky to shrnul – vlastně můžu být šťastná, že mám kolem sebe člověka, který mě zastřelí za každou blbost a druhého, který mě střelí jen za houby. Určitě bych měla být… hned víc v pohodě, ne? Tón Patroláře se mi vůbec nelíbí. Přesto však zůstávám stát těsně vedle něho. Raději se zaměřím na Betchana, který mi naopak slibuje, že mě Kluzký nezabije. A zatímco rytíř mluví o tajnostech mezi námi, mám co dělat, aby mi nespadla brada. Já se ho snad prosila, aby se vybavoval s Kluzkým? Nebo o ten hloubkový rozbor tajemství ve skupině? „Cože?“ Zarazím se. „Kluzký za tebou přišel a vyrukoval s drogama?“ Rovnám si získané informace. „Za kým ještě šel?“ Pokračuji podezřívavě. Zatím jsem v klidu, pokud však Kluzký obchází členy družiny a vypráví jim o tom, že mám drogy, bude to problém. Možnost nechat se ošetřit zatím odložím stranou. „Proč se chceš dívat na moje… „bylinky“?“ Zeptám se. | ||
| |||
 | Princezna ve věži, rytíř zachránce a ten třetí „To si ukopne palec.“ Ušklíbnu se na možnost kopance. „Nikdo nebude řešit med. Ne teď. Není na to čas, prostor.“ Snažím se je ujistit a uklidnit, ale mám pocit, že to s nima bude složitější než rozhovor s Kluzkým. „Nezabije jí.“ Odpovím Alexovi a hned se otočím na Gabrielu. „Nezabije tě.“ Ujistím i jí. „Eh...s těmi tajnostmi, jsme si neporozuměli. Myslel jsem mezi námi. Ostatní..“ Pokrčím rameny. „Všichni mají tajnosti. I když budeš s ženatej dvacet let, oba budete mít nějaké tajnosti. Liga je mistrem v tajemství. Ani po vás nechci všechno a já vám taky neřeknu vše. Prostě se už nesmí stát, že na mě Kluzký vyrukuje s drogama a já nebudu vědět co na to říct. To je pak vyjednávací pozice malinko na hovno.“ Přimhouřím oči a nespokojeně vydechnu. Bolestivá reakce Gabriely na pohyb mi neunikne. „Namažu ti ty žebra. A převážeme to. A vezmeš si lék na bolest.“ Neptám se. Oznamuju. Do toho, co se stalo venku nezasahuju. Nebyl jsem tam. Ale podle Alexova výrazu se Gabriela dotkla něčeho bolavého. Děsně by mě zajímalo, co se tam stalo, ale dobře vím, že každý by mi řekl trochu jinou verzi příběhu a kde je pravda bych jen hádal. Poslouchám o drogách a protáčejí se mi panenky. Jestli tohle všechno má a chtěla by se nám pomstít za cokoli. Houbičky by nepotřebovala. Vyzná se. A má pravdu. Udělala by nám ze života peklo. Houbičky jsou nic v porovnání s touhle artilérií. Je za tím nějakej blb z Patroly. Trochu omluvně se na oba zadívám. „Co kdybychom šli dolů, Gábi. Kouknem na ty bylinky. Obstaráme žebra. Alex to tu chvilku sám vydrží, než přijde Kluzký. Pak by tady bylo už fakt těsno.“ Navrhnu. | ||
| |||
 | Rozhovor "To máš pravdu. Chtít to jen po jednom je dost nefér..." souhlasím s Gabrielou. Zvlášť na základě jen nějakých domněnek. "Já už nic. Já svoje řekl ale nevěřím tomu, že se k tomu nebude chtít vrátit nikdo jiný." dodám na vysvětlenou. Nemůžu říct, že je pro mě med uzavřená kapitola, ale teď a tady opravdu nemám co víc s tím dělat. | ||
| |||
| Střídání stráží? Kolik lidí se sem vejde? … „Říkám.“ Přikývnu. Pak se však ozve zaklepání na poklop a já se postavím. Má přijít Kluzký a já nemám nejmenší chuť nechat ho, vpadnout mi do zad. Místo Kluzkého se objeví Betchan. Překvapeně zvednu obočí. Žádné shazování neplánuji, jen to vypadá, že za chvíli tu bude pěkně narváno. Fakt nevím, jestli mít z toho, co rytíř říká, radost nebo obavy. „Jenže to „nemít tajnosti“ tu v praxi znamená, že je nebudu mít já. Ostatní si samozřejmě můžou dělat, co chtějí“ Zavrtím hlavou. Nezním vztekle… jen podrážděně. Tohle je otravné a vyčerpávající. „A co na tom medu ještě chcete řešit?“ Zavrtím hlavou. Ruku položím na žebra, která při prudkém nádechu zabolí. Několikrát se mělce nadechnu. „I kdyby Kluzký při tom dávání hub do medu svítil, stejně to bude moje chyba.“ Dodám o poznání klidněji. „Ostatně to stejné jsi slíbil i ty.“ Otočím se na Alexe, když mluví o mém zabití. Pokrčím rameny. Tak to prostě je. Realita se vrátila rychlostí blesku. Ten klid, který tu byl, je pryč. Pohled mi sjede k mým věcem. „Jo, mám s sebou drogy… a to docela dost. Ale žádné houby. Nesnáším houby.“ Přiznám popravdě. „Kdybych to fakt byla já… použiju Vlčí bob a udělám vám ze života peklo… nebo Durman… Blín…“ Vyjmenovávám. „Kdybych to fakt byla já… nikdy na to nepřijdete.“ Zavrtím hlavou. | ||
| |||
| Princezna ve věži, rytíř zachránce a ten třetí? Hlídka ve věži uplynula celkem rychle i díky příjemnému rozhovoru. Když zaslechnu jak se příčky žebříku prohýbají, dojde mi, že mě jde Kluzký konečně vystřídat. Betchanův hlas mě ale překvapí. "Pojď. Maximálně tě Gabriela shodí dolů..." zasměju se, ale ze svého místa se nepohnu. Vzhledem k tomu, že to není kluzký, pořád mám hlídku. | ||
| |||
| Ve věži Rozhovor s Kluzkým skončí. On jde zkontrolovat všechny své lidi, já jen dva. Rozhovor přinesl hodně. Nové informace a některé i dost nečekané. Přemýšlím v čem všem by mohl mít pravdu a co to pro mě znamená. Nic. Pravda není důležitá. Důležité je splnit úkol. Navíc, i pravda má mnoho úhlů pohledu. Chvilku se dívám za Kluzkým. Neměl by jít sám, ale hádám, že on se o sebe postarat umí. Navíc je to tady malý a s prvním výkřikem či výstřelem dorazí posila v řádu vteřin. Dojdu k věži s obavou co mě tam čeká . Úzké schodiště? Nedejbože točité. Nebo žebřík. Prostě ideální podmínky pro chlapa v brnění. Ale jde to. Vydupu nahoru a u zavřeného poklopu se zastavím. Neotevřu. To by se jeden nahoře mohl leknout, zmáčknout spoušť a druhej by z toho měl brnění jak cedník. Zaklepu. „Jdu dovnitř.“ Zahlásím a doufám, že se nebude opakovat situace z Vřídel, kdy jsem přišel opravdu nevhod. Poklop se otevře a za okamžik jsme na věži už tři. Okamžik si oba prohlížím a přemýšlím o slovech Kluzkého. Mohl by mít pravdu? Mohl by mít pravdu. „Teď jsem mluvil s Kluzkým. Jestli to máme zvládnout, nemůžou být mezi námi tajnosti. Strašně blbě se čelí někomu, kdo ví něco, o čem já nemám ani páru.“ Říkám a pohledem poskakuju mezi Alexem a Gabrielou. „Jinak...med se teď řešit nebude. Bestie mají přednost. Druhá věc. Ta se týká hlavně tebe, Gabrielo. Kluzký tě nechá na pokoji, ale bude si na tebe dávat pozor. Nezavdej mu důvod k jakémukoli podezření. Nevím, jestli by s ním byla ještě řeč.“ | ||
| |||
 | Dolejší Pohled, který mi Freya věnuje je dlouhý a zkoumavý. Podle všeho jsem řekl něco, co nečekala že řeknu. To se prostě občas stane. Vlastně mě baví, když někoho takhle vykolejím. Holt nejsem jen ten tupej Patrolář, jak si nás spousta lidí představuje. Ač, já se tomu obrazu vůbec nebráním, protože je to pak snazší. Venku čeká Izu a podle všeho se nic zvláštního za její služby nestalo. Což je fajn. My jsme měli aspoň čas si pěkně popovídat. Dozvěděl jsem se celkem zajímavé věci, ale o tom je celá tahle výprava. Tady se člověk dozví jenom důležité a málo známé věci. "Jo to by mělo stačit. Ono tohle jsou už mrtvé schránky takže i když něco, tak jsou slabé. Možná kdyby tady byli někde v okolí Ti co to udělali, tak bych se bál, ale takhle ne. Voda postačí nebo to celé zabrzdí. Kluci se o to pak postarají a na ty sklepy. Říkal jsem že netuším a nezajímal jsme se o to asi nikdy. Upřímně si to nemyslím, je to dost práce navíc a Dolejší není tak velké. Navíc v téhle zimě nemusíš nic uchovávat ve sklepě. Proč vlastně?" | ||
| |||
 |
| ||