| |||
Jídelna slečna Sarah, Yritys a neslušný upír Do příjemného hovoru se přimíchá i slečna Sarah. Je to příjemně strávený čas. Nicméně se zničehonic v jídelně objeví monumentální socha školy. Odsud to vypadá na čistý masivní led. Překvapeně si detailní zmenšeninu prohlížím, zcela šokován. "Tato budova je čím dál tím podivnější." Komentuji tento jev na závěr, rozhodnut to nadále neřešit. To mne do nosu udeří známý pach a musím se zamračit. Vrací se ten nezdvořák, co se nebyl schopný představit a tak hrubě urazil slečnu Yritys. Letmo o nás zavadí pohledem a jde se posadit. Počkám, jestli mu to nesepne samo a když ne, hlasitě se ozvu, aby to slyšel až on. "Znovu dobrý večer." Někdo by ho měl naučit slušnému chování, ať nedělá mé rase a pohlaví ostudu. |
| |||
Pokoj -> Jídelna Pouze letmo osazenstvo jídelny, abych se nikoho nedotkl a nikdo si nepřipadal vynechán. Nechceme přece vířit negativní emoce a krmit deprese z nedostatku cizí pozornosti. *Grrrrhhhhrr* Rozevřu oči a popadnu se za kručící břich. "Už je čas?" Chvíli se převaluju v posteli a přemýšlím, jak moc se mi chce vstávat. Myšlenka na jídlo je ale silnější. Jestlipak budu mít tentokrát štěstí. Podívám se, kolik že je vlastně momentálně hodin. Poté vyhrabu školní materiály a najdu si jídelní časy. "Štěstí!" Vystřelím z postele a upaluji do jídelny. Mám ještě chvíli čas, ale nehodlám nic nechat náhodě. Vtrhnu do jídelny a začnu se rozhlížet. Pomalu pochoduji po pravé straně a vyhlížím takticky nejvýhodnější místo. Třeba támhle. Krátce si sám pro sebe kývnu hlavou a zamířím k hornímu místu, přímo naproti ceduli. Procházím kolem osob sedících přímo u vchodu. Věnuji jim krátký pohled a pokud si všimnou, tak přihodím i napůl nervózní úsměv. U židle se pozastavím a zahledím se na ceduli. Udělám krátké, neškodně výhružné gesto a posadím se. Nervózně klepu nohama a nedočkavě pozoruji stůl, jestli už se náhodou někde nezjevila alespoň kapka krve. Pak můj zrak padne na velkou sochu uprostřed jídelny. Tohle tu bylo vždy? Zapřemýšlím se, ale nemohu si ji s ničím spojit. Nepřipadá mi příliš pravděpodobné, že bych si něčeho tak velkolepého v minulosti nevšiml. Tohle nějak smrdí... vaří se tu nějaký problém. |
doba vygenerování stránky: 1.3872361183167 sekund