| |||
Fu-fu-fuuuuu. Vzhůru, vzhůru... do průšeru! hlavně Sven a ShreyRozzářím se, když přitahá, že ji pustí a vznáším se mu za hlavou. Počkám, až ji skutečně pustím a pokynu jí, ať jde se mnou. Naposledy se otočím a zamávám třídě, než vyklouznu ven zdí nad dveřmi. Tam počkám na Shrey a vydám se do haly a přes tu nahoru, ke kabinetu. |
| |||
13 Ľutuješ že niečo také nevieš? Odseknem cementovej hlave vedľa mňa. Štít zapulzuje, a ja mám pocit že mi chýba už len štipka, posledné nakopnutie aby som niekoho Helen zabila. Našťastie potom konečne zmĺkne. Sigiho energia sa v mihu presunie na pódium a keďže doteraz som u neho teleportq´ciu nepostrehla, pravdepodobne to nebolo zrovna dobrovoľné. Následnú situáciu vôbec síce nevidím, ale keďže Sigiho energiu obkolesí Svenova, viem že sa niečo deje. Počujem zvláštne zvuky, no keďže štitom neprepúšťam chlad z triedy, nezacítim ani zimu spredu. V každom prípade si ale v duchu opakujem, že mňa do toho nič nie je. Nikto sa ho neprosil aby vyhuboval Svenovi dva. Aj tak si za to môže sám. Sigi odíde za Oranilom a Sven pokračuje v hodine. Väčšinou nevidím čo sa deje, a tak sa skôr sústredím na počúvanie toho, čo sa tu udeje. Spolusediacu ignorujem kompletne, jedine keď zǎcne vrieskať tak sa zatvárim znechutene. Prvé, čo ma prinúti pohnúť sa je blížiaca sa Rarina energia. Nadvihnem hlavu a usmejem sa smerom, ktorým ptichádza. Čože? Oranil? Och bože môj. Čo mu zase Zápalka natárala. Načo tam potrebuje mňa? Síce docela rada vypadnem z tejto hodiny a za normálnych okolností by som v momente zoskočila z lavice a vykročila, stále som odmietala slepá hmatkať po stenách. Otočím hlavu za Svenom, no ten vykročí a cestou sa mi konečne rozvidnie. Na moju úľavu zmiznú aj tie dve nepraktické boľavé megerá z mojej hrude a hlava je o polku ľahšia. On tam ide so mnou? Načo? To to chce fakt overovať na vlastné uši? Oranil je môj vedúci, nech to nechá na neho. Zhopnem z lavice a kráčam za ním, nevediac čo očakávať. Štít ale stále nechávam v guľovej forme. Na jeho slová neodpvedám, iba myknem plecom. Jasné že to nebola nehoda. Ale Oranil zistí že to chcel Sigi, aj keby mu ten vravel čokoľvek. Možno povedal že som ho napadla. Dočerta snáď nebudem ja pykať za to že ma prosil nech to spravím. Zlomená ruka alebo požičanie pera, prosba ako prosba nie? Mala som ho nechať tak. Odkedy ja robím to čo po mne chcú druhý. Fakt neviem ako som mohla tak zmäknúť. Cítiť sa pri ňom pohodlne. Hlúpa. To skončilo. Viac menej pokojne kráčam za ním, aj keď v hlave mi to kričí mišungom myšlienok na sto honov. |
doba vygenerování stránky: 1.156909942627 sekund