| |||
Dolejší "Děkuju. Já si jdu jen pro kropičku a pak už to těžká práce není, ale možná je lepší když se kolem nebudeme potloukat nikdo sám." Ono nebezpeční nehrozí, ale jeden nikdy neví. Náhoda je pěkně velkej blbec. Na takovou věc už tady umřelo hodně lidí. Cítím jak se o mě Freya otírá a lhal bych kdybych řekl, že je mi to nepříjemné. Je to celkem bojovka na sebeovládání, ale celkem si to dokážu racionálně zdůvodnit proč ne a proč mám zůstat v klidu. "Já jsem úplně v pohodě. Měl bych něco cítit? Protože jestli, tak já necítím nic. Ani trochu nemůžeš říct? Je tu klid a v kapli nebude nikdo." |
| |||
|
| |||
Dolejší Poslouchal jsem všechny a moc jsem to nekomentoval. Nechal jsem Kluzkého, aby se s tím srovnal jako velitel. Každý se pomalu rozcházel za svými věcmi, ale Alexovu nabídku rozhodně neodmítnu. "Jasně budu rád. Až pak slezeš a budeš mít čas, tak určitě to bude stát za to." Můžu si ho prohlídnout sám, ale Alex je větší oborník a mohl by najít i věci, které já jsem neviděl. I malé praskliny nebo prostě věci, které já nevidím můžou způsobit dost nemilý stav věcí. Ostatní si tady ještě něco řeší a tak je nechávám, až na to že nikdo se nemá moc k tomu něco dělat s mrtvolama. Nebude to poprvé a znám to tady. "Lede? Tak napiš ten vzkaz. Já zatím vyřeším svěcenou vodou tady ty nebožtíky. Ať se nám to tady nerozšíří." S tím se zvednu ze svého místa, abych zamířil do kapličky. Uvidím co tam najdu, ale někde tam určitě bude kropička, kterou kněz světí věci. Ta by měla bohatě stačit na to, abych to tady vyřídil. Nesmím zapomenout jít k mágovi a do kovárny, abych je též pokropil. Po cestě ke kapličce potkám Izu a Freyu. "Máte vyřízeno co potřebujete? Jdu si pro svěcenou vodu, abych pokropil mrtvoly. Alex hlídá. Doba odchodu platí." |
| |||
Dolejší
|
| |||
|
| |||
Někde mezi Volba je jasná... "Tak tedy Uhlík." Přikývnu. Odpustím si poznámku, že štěstí nemá s mojí přezdívkou vůbec nic společného. Otázka s bublinou mě očividně zaskočí. Chvíli si muže měřím a pak uznale kývnu hlavou. Hezky zahráno. "Ano, bylo to moje poprvé..." Přiznám, zase jen s náznakem úsměvu. Pobavil mě...ale nejsem ten typ, co by se smál nahlas. "... vlastně úplné poprvé s nějakým mágem." Dodám. "Abych byla upřímná, čekala jsem, že vydrží dýl." Prohlásím s lehkou stopou provokace. On byl ten boj celkově dost rychlý... o to tu ale nejde. O schopnostech mágů vím kulové. Skutečně by mě zajímalo, jak to funguje. "Ty cítíš, že se někdo dostal dovnitř?" Zeptám se vážně. |
| |||
Někde mezitím Jsem mág, a ještě ke všemu mladý. Dost blbá kombinace do světa plného strachu, utrpení a předsudků. Dostal jsem desítky odporných, či krutých přezdívek. Navíc se nedalo říct, že by se to v Gymnáziu, jakkoliv výrazně zlepšilo. Být pro někoho čistě Uhlík byla docela i výhra. "Je fajn." odpovím s úsměvem na tváři. "Minimálně má tu výhodu, že vznikla na pravdivém základu." uchechtnu se a pravou rukou si pročísnu neupravené jako uhel černé vlasy. "Aric." přijmu nataženou ruku adekvátním stiskem. "Takže zatím nic? Asi máš víc štěstí než já." shrnu a v hlavě se mi mezitím zrodí další otázka. "A jak se ti líbilo v bezpečí mojí bubliny? Bylo to tvoje poprvé?" dodatečná otázka původně nebyla zamýšlena jako dvojsmysl, ale když už jednou vyplula na povrch, nešlo jí vzít zpět. |
| |||
Někde mezi "To je fakt." Souhlasím s pobaveným výrazem. Hned pak zvážním. "Tím jsou přezdívky pověstné." Pronesu s jasně hranou vážností. Skoro to vypadá , že jde o hluboký rozbor s akademickým přesahem. Minimálně se tak tvářím. "Ta tvoje se ti líbí?" Nakloním hlavu na stranu. Při otázce na mou přezdívku se kysele ušklíbnu. Benjamin se v tomhle ohledu vyjadřuje dost jasně. Tak jakou mám vybrat? Zmrd nebo kurva? Nakonec jen zavrtím hlavou, stejně by to vypadalo, že si jen hýčkám svou ublíženost. "Gabriela." Natáhnu ruku. |
| |||
Dolejší
|
| |||
Někdy mezitím "Vlastně ani nevím." odpovím popravdě a pokusím se nad tím víc zamyslet. Od Betchana jsem věděl, že Benji má v tomhle ohledu libůstku, takže přikývnutí směrem k němu dávalo rozhodně smysl. Ale jestli v tom měl i tentokrát prsty? Kdo ví. "Zatím mi tak říká jen Freya, ale hádám, že jak se tyhle věci jednou dostanou do povědomí už se jich člověk nezbaví." neubráním se rozpačitému zasmání. Těžko říct, jestli jsem bělovlasé amazonce nestál za zapamatování jména nebo zdali to byl z její strany krok vlídnosti, ale ať už tomu bylo, jakkoliv byla velká šance, že mi přezdívka zůstane. "Ty už jsi nějakou přezdívku taky nafasovala?" neubráním se zvídavé otázce. Třeba je nás na téhle lodi víc, než jen Uhlík a Sirka. Také jsem si uvědomoval, že o ní a Alexovi vím z celé téhle skupiny nejmíň, protože se ve Vřídlech v hospodě prakticky jen otočili. |
doba vygenerování stránky: 0.11251091957092 sekund