Se zajatci na cestách

Spokojeně se usměju, když dosáhnu svého, a slušně se pak i rozloučím. Těm dvěma překontroluju ruce a prošacuju je, protože už nechci nic nechat náhodě. Během cesty přemýšlím. Je fakt, že měl Stín pravdu s tím, že nás vždycky nechali jít. To určitě neuděláme, ale..
Na slovíčko se Stínem se vydám jen nerada. Navíc, nechci působit podezřele a ani si nejsem jistá, vůči komu to je fér nebo není, jestli jednám správně.. poslední dny nic nešlo tak, jak mělo, ale docela jsem na vlastní kůži pochopila, jakou má život cenu. Řekla jsem, že bych je chtěla vidět viset, jenže co jinýho by líp potvrdilo, že stojím o ně a ne nějaký uznání, nebo jen peníze? Jako, peníze v tom ale taky hrajou roli. Přirozeně. Už mi z toho všeho hrabe.
“Peníze za vaše dopadení jsou naše. Co s váma bude pak.. Na to první setkání jsem nezapomněla,“ nedořeknu větu, protože pořád nad vším váhám. Kdy přesně jsem takhle vyměkla nevím, nějak si ani nejsem jistá, že za tohle zrovna může Hezoun.
Blázním ze sluníčka.
Mírně na Stína kývnu a potom už nerušeně pokračujeme k městečku.
Během té doby smotám do docela hezkého kroužku drátek k čištění zbraní, není to nic moc, ale lehce ho schovám do dlaně.

První, co mě ve městě naštve je, že zdejší šerif nemá dost peněz na naše vyplacení. To se mi snad zdá. Otráveně vzdechnu a řeknu si o šek. Celý tohle nahánění stálo tolik úsilí a teď v ruce držím kousek papíru? K vzteku!
Když předávám Stína, nenápadně mu podsunu smotek drátku. Jak s ním naloží a jestli vůbec k něčemu bude je mi jedno, je to maximum, co můžu udělat a to je lepší, než vůbec nic.

“Tak jdem,“ šek si nechám.
Hlavou mi začne vrtat to, jak se Kelly ptala na Stína a pak ho s Brunhildou chytily. Jasně, sama jsem mu teď možná pomohla, ale stejně.. musím z ní dostat, o co jde. Když jí nebudu věřit, nebudu s ní cestovat. Pokrytecký je, že ona mi taky nemůže moc věřit.

Celý to nějak jde do háje.

U sídla

Šéf ostrahy se zatváří, jako by ho boleli zuby. "Měl pravě vypadající pozvánku od senátora. Bohužel jsme se ho na to nemohli zeptat." brání sebe a svá bezpečnostní opatření. Docela si představíš scénář, že on o krtkovy neví a myslí si, že na něj chytrej bandita udělal habaďůru. Když odmítneš odjet bez těch dvou, se vůdce ochranky znovu zamračí.
"No, každopádně chci aby jste odjeli." prohlásí zachmuřeně a přitom k němu dojde nějaký úředník s papírem. Očividně mu dodávají seznam lidí, na které byla vypsaná odměna. Očividně se chtěl ujistit, že banditi nejste vy a nesnažíte se unést sira.
"Kam je odvezete?" zeptá se pevně než vás pustí.
"Do městečka na západě." informuje jej Kelly.

Následně vyrazíte zpět. Cestou se dozvíš, že Stína chytila Kelly, když si ho všimla jak se k nim plíží. Nikým nerušeny dojedete do městečka i se svými zajatci, kteří se trošku překvapivě nesnaží chytračit. Přivítá vás šerif a když uvidí ty dvě tváře zhrozí se.
"Hele, tolik peněz momentálně nemám. Dám vám šek, který si můžete vybrat v nějaké bance a nebo si tu pár dní počkáte na prachy?" zeptá se, když ty dva zavře do cely.

Ve tmě u sídla

Neříkám nic navíc, ani se na ty dva nijak netvářím. Však už se známe, s někým víc, s někým míň, tak co.
“Mě taky přijde podezřelý, že jen tak pustíte dovnitř někoho cizího,“ zauvažuju nahlas a pousměju se. Není moje práce chytat tady krysu, každopádně je jiná věc, která mě nenechá chladnou.
“A ty dva si vezmu. Netáhnu se sem takovou dálku jen proto, abych shrábla blbý peníze. Chci je vidět viset,“ trvám na svém. Po tom všem je tady mám nechat? To zrovna.

V sídle

"Ne, nebyl tu dřív. Naopak se tu objevil předevčírem, náhodou až po odjezdu senátora. S tím, že je to známí slečny ze studii a tvrdil se, že je to anglický džentleman. Přišel mi hrozně podezřelý." vysvětlí ti, proč je podezřívavý ohledně návštěvníka.
Společně vjedete do sídla. Tvé podezření se ukáže pravdivé, jelikož je to vážně Hezoun. Sice oblečený, jako anglický džentleman, přesto je to stále on. Protože i v šeru poznáš, že trošku zbledl, když tě poznal.
"O co se jedná?" zkusí si hrát na neviňátko.
"Tady slečna tvrdí, že jste bandita pokoušící se unést naši slečnu. Doufám, že to můžete potvrdit minimálně zatykačem." otočí se na tebe šéf ochránců, ty ho vážně máš.
"To je absurdní!" rozmávne rukama Hezoun. Následně přijedou tvé společnice a přivedou Stína. "Promiň byli na mne moc dobré." omluví se svému druhovy Stín a Hezounův úsměv dostane trhliny. Když jej dá vůdce ochránců zavřít do sklepa.
"Takže děkujeme za překažení únosu. Takže bych navrhoval toto. Nechám vám vyplatit odměnu za ty dva a vy odjete. Omluvte mne, ale celá tato situace je podezřelá. Budu se cítit bezpečněji, když budete pryč." požádá vás a zavolá pokladníka. Ten přinese peníze za ty dva.