Andor.cz - Dračí doupě online

Potenciální problémy

Já se do rozhovoru prostě nevměšuji. I když bych je možná chtěla oba dva místy trošku přetrhnout jak hady.
Proč prostě neřekl hned že máme práci a nešli jsme si po svých? Proč je potřeba být prostě za každou cenu přátelskej? Evidentně nečekal nikoho, kdo by donesl jakékoliv víno, nebo tak! JENŽE někoho evidentně čekal! A teď si myslí že my byli ten někdo.

*****

"Já naprosto nechápu, co se stalo. Ale vůbec to nechápu."
No, to dneska není poprvý, protože u toho vypitka jsi to taky nechápal, ale tady ses alespoň nějak sebevědomě a pohotově chytil. Takže dobrý. Snad dobrý, až na...
"No, podle mě kapitán místní stráže dělá nějakou levotu. A někdo ho měl navštívit a něco s tou levotou domluvit. Viděl jsi, jakej ten strážnej nasadil spikleneckej pohled? Jako by to bylo velký tajemství. Velký a nebezpečný tajemství. Což je zajímavé. Akorát že - hele, oni na někoho čekali a my přišli dřív, než ti dva správní. To znamená, že..." nakloním se mu k uchu, halapartnu dám trochu do boku, ať nám nepřekáží a zašeptám:
"Že ti správní teprve přijdou a pak z toho bude zbytečnej zmatek, kterej nachceme... "

Kousek se oddálím a neplešivě mrknu.

Tak chytej, když to bereš!

Ufff, vzal to. Rajče jedno zelený. Už jsem si říkal, že po nás zase zůstane tělo.

"No vidíš, že to jde," a spiklenecky mrknu.

"A my tedy jdeme. Tak šup, šup Alessio. Máme práci."

Což, teda si máme. Jenom nevím, jakou práci si myslí, že máme tenhle ospalej jouda.

***

Když se tedy vzdálíme, kouknu na Alessandru.

"Já naprosto nechápu, co se stalo. Ale vůbec to nechápu."

Což je... zvláštní pocit a trošku nezvyk.

Ok, to beru!

Strážný se zarazí znovu a z výrazu je patrné, že snad i trochu zastydí.
"Nojo," řekne tiše v odpověď.
"Haha, díky za nabídku, kamaráde, ale ve službě nikdy nepiji!" odpoví nakonec a nápadně se rozhlíží, jestli někdo teda není okolo a neviděl to. Je to vskutku příšerný herec. A nějaká nenápadnost mu je taky cizí. Na druhou stranu, situace dává tušit že herectví nemusí být jeho silnou vlastností. V současné situaci je nejdůležitější - asi úplatnost? Hm.

"Tak běžte, snad se vám to vše vydaří a já dostanu ten zbytek," jsou slova, která je netřeba dodávat. V této situaci je to slovo "peněz." Toho zjevně zbytek. "Ať žije kardinál."

Já s těmahla hercema nemůžu dělat

Proč, proč proboha se to musí komplikovat.

Nahlas se zasměju.

"Ježíš, tak hrej s náma trošku. Však nikdy nevíš, kdo někde poslouchá za rohem, ne?" a spiklenecky mrknu.

tvl Bastiano, proč zbytečně zabíháš do detailů?

"Vracet?" strážný znervózní a znovu na vás oba upře zrak.
"Kvůli čemu? Jako ještě dneska?" no, ať už čekali kohokoliv a na cokoliv - a asi to nebylo nic úplně legálního, když o tom zjevně ví jen kapitán a tenhle biřic, tak evidentně nikdo nepředpokládá, že byste se ještě dnes měli vrátit zpátky. Strážný vypadá upřímně zmateně.

"Ale proč?" zeptá se nakonec. Úplně ignoruje tu velkorysou nabídku donosu vína! Takže to asi je fakt divný, co Bastiano řekl. Co se tady vlastně děje? Nebo neděje, ale má dít?

Kostkám prostě neporuší no

Ehm. Cože? Tak to jsem nečekal. Měl jenom říct, jo jasně, haha. A prostě to přejít a my jít dál. Proč to ten blbec komplikuje?

"No jo, zvyku neporučíš, však víš," řeknu a pokrčím rameny.

"Zvyk je železná košile. Když mě pak železo prostě tlačí na ramena."

Já jsem ale vtipný.

"Chceš pak donést nějaké víno? Až skončíme a budeme se vracet."

Tak si dáme twist, když jsi hodil dvojku jak retard!

Strážný si vše vyslechne a ještě trošku mžourá. Nakonec ale přeci jen, jakoby náhle z nočního podřimování vystřízlivěl. Podezíravě si vás prohlíží od hlavy k patě. Jako by nad něčím uvažoval. Možná přemýšlí nad tím, kdy jste se mu objevili za zády? Jakej z toho kouká průser? Nebo jaktože tady jsou dva cizí strážní z Urbina? Nebo...?

"Na mě to hrát nemusíte," řekne nakonec spiklenecky. "Já vím, že vás Guarnieri čeká - v tý věci," rozhlídne se, jako by byl nervózní, aby ho nikdo neslyšel. "Proto jsem tu já a ne někdo jinej. Že vo vás vím."

Wtf Bastiano?

"Hrej semnou. To bude dobrý."
"Vole..." šeptnu trochu zoufale, ale rozhodím rukama, jako že to nějak dopadne. Strach jako takový samozřejmě nemám. Vždycky se v nejhorším ze situace můžu probít, teď i s halapartnou, což je docela dobrý. Halapartna je velká výhoda. Ale docela bych se tomu vyhnula. Sakra.

Chci jen dodat, že mi chlapský hlas nikdo nesežere. Tak že se vrátím do svých nedospělých let a- no, moc toho nenamluvím. Ale na to už není čas, Bastiano jde na věc. No dobře, jdu za ním a potěžkám halapartnu v ruce.

To bude v pohodě. Bude to v pohodě.
Říkám si v duchu a nasaju nosem chladný noční vzduch.

"Hehe, to u nás v Urbinu by se nestalo, že Alessio?" pokrčím rameny a přikývnu, jako že souhlasím.

Ok, let it flow

Tak samozřejmě, že se musel vzbudit a nemohl ještě minutu spát! Jako, nemůžeme s halapartnou a kuší na idioty lézt oknem. To fyzicky moc nejde, a vypadá to fakt blbě a ne úplně něco, co by dělala městská stráž. Ale v pořádku, já jsem přece herec. To zvládnu. O nic nejde.

Kývnu na Alessandru a pak na dveře ven.

A potichu dodám.

"Hrej semnou. To bude dobrý."

Mírně si odkašlu a už hlasitěji dodám cestou ze dveří:

"Alespoň dneska je v noci teplo, když nic. Ah, ty vole, už nespíš jo? Hehe, to u nás v Urbinu by se nestalo, že Alessio? Ale já tě chápu kámo. Noční hlídka je vždycky na piču. My tu jsme dneska první den a kurva, starej," a udělám ksicht a mávnu rukou za sebe ke dveřím s Gé, "nás stejně pošle hlídkovat v noci ulice, který kurva ani neznáme. Ale chápu, radši my, než vy, že jo. Přeci jenom, my stejně za týdne zase pojedeme zpátky a vaše kyselý ksichty bude vidět další roky. No, snad tě nebudíme moc, my teda zase půjdeme. Ale menší trik. Když se kromě o halapartnu zapřeš i zádama o futra, tak je to mnohem pohodlnější," a šibalsky mrknu.

Ano, Noc Čarodějnice, XD

Ještě než zamíříte ven, zaslechnete zvenku další zvuky. Tentokrát ani nemusíte špiclovat uši, a samozřejmě, že se nejedná o vrznutí židle, protože strážnému venku nikdo žádný luxus židličky neposkytnul. Ale ratiště halapartny, o kterou se spáč, nutno říci evidentně s letitou praxí v oboru podřimování na hlídce opíral, to jaksi vrzne. A následuje neurčité zakletí na téma "jsem se asi trochu ztratil, cazzo, merda."

Tak či onak, dovnitř nejde. Vy sice máte oblečení, které z vás dělá městskou stráž. Jenže je tu možný problém. Většinou při své práci nechcete, aby vás někdo někde poznal - ale teď naopak hrozí, že vás PRÁVĚ nepozná a bude mu divný, že vaše xichty vidí prvně. Protože je dost dobře možné, že se stráže mezi sebou, no, jaksi i vídají. V rámci své práce a tak.