Andor.cz - Dračí doupě online

Daina
599 SL / 18.2. / 19:01
Dolní město – Zpátky v baru

Moc dlouho se v bytě už nezdržuješ. Popadneš vše, co se ti zdá užitečné a co nejrychleji odtamtud vypadneš. Cestou ven se nikde nezastavuješ a neohlížíš se. Teprve až když jsi dostatečně daleko, tak si dovolíš zkontrolovat situaci. Je klid. Zdá se, že tě nikdo nesledoval a dostala ses pryč bez jakýchkoliv potíží. Tím to ale ještě nekončí. Dalo by se říct, že tohle byl teprve začátek.

Cesta zpátky nebyla z nejklidnějších. Nezdálo se sice, že by tě někdo sledoval, ale kufřík plný zbraní byl dostatečným důvodem k nervozitě. O jejich původu jsi toho moc nevěděla ale na Stratosu se daly zbraně koupit jenom dvěma způsoby. Uděláním registrace, nebo přes černý trh. Bezpečáci do Starého města tak často nechodili, ale nikdo nemohl vědět, jakou náladu budou zrovna mít. Naštěstí pro tebe se nic nepřihodilo.

V baru panoval celkem klid. Moc hostů tu nebylo, ale to bylo touhle dobou docela normální. Kamilie zrovna uklízela stoly a Lewis s tím trochu pomáhal. Kam tě v rychlosti pozdraví a pokračuje dál v práci. Ty se mezi tím odebereš do zadní části baru, kde si odložíš věci, které sis sebou přinesla.
Ellisův počítač nebyl zamčený, takže ses do něj bez problémů dostala. Bel to velmi prostý model a neměl tolik funkcí, jako současné příruční počítače. Ellis ho zdá se používal k poznámkám a k uchovávání důležitých dat.
Najdeš v něm seznam kontaktů. Jsi v něm pochopitelně ty, Lewis a pak řada dalších lidí, které neznáš. Kromě toho se tam nachází řada fotek. Lidé, které neznáš, nějací mrtví, setkání různých skupinek lidí a tak. Bez kontextu ti to nic neříká. Je tam i pár nahotinek, ale pravděpodobně je tam Ellis neměl pro své potěšení.
V neposlední řadě narazíš na několik složek. Opět ti jejich obsah moc neřekne, pravděpodobně práce pro ostatní klienty. Je tu ale složka označená jako LUCY.

Objeví se Kam a na stole přistane kafe. „V poslední době jsi nějak moc pryč Je všechno v pořádku? Jo abych nezapomněla, byl tu Mellon, sháněl se po tobě. Neříkal, co chce, ale prý se ještě zastaví. “
Mellon byl jeden z žoldáků, kteří pracovali pro Železné. Někteří ze starého města jim říkali “Psi korporace“. Možná to byla pravda, na druhou stranu na rozdíl od SBS byli jediní, kdo se staral o dění ve Starém městě. Mellon byl u tebe se svou bandou celkem pravidelný host. Nedělali potíže a vždycky měli čím platit. Mellon se tě už několikrát pokoušel přesvědčit, aby sis některé z jeho lidí najala jako ochranku.

Hrr na ně...nebo ne?

Přízrak, Roger
599 SL / 17.2. /14:38
Mraveniště – Před skladištěm

Průzkum položil stejné množství otázek, jako položil, ale udělali jsme si nějaký obrázek okolí.
Mám takový pocit, že sem toho dneska posral už dost tak se poradím s kolegou jak to provedeme. ”Smilei jak to provedem? Asi tam nechcem prostě vlítnout a udělat bordel, raději by sem se tam proplížil.”
Když se chceš někoho ptát neměl bys mu vnucovat svoje myšlenky....
”Chtěl bych prvně mluvit až pak střílet ať víme, jestli jsme u těch správných lidí, ale tak mě napadá...chcem je vodkráglovat, nebo jen postrašit, rozbít držku a tak. Páč jelikož sme jim dva sejmuli, tak vědí, že to myslíme vážně.”
Během svého mluvení a čekání na odpověď zkontroluju svou bouchačku, jestli je hlaveň v pohodě, doplním zásobník a tak.

Ellisův byt
Dolní Město

Vzdychla jsem, když jsem si Ellise prohlížela. Bylo mi líto, že přišel o život. A to nebyl žádný amatér.
Jak jsem ho tak prohlížela všimla jsem si, že v louži něco leží. Kupodivu docela čisté, opatrně jsem to zvedla a překvapením ve mě trhlo, když jsem poznala, že jde o identifikační kartu mé sestry tak jsme sprostě zanadávala.
„Do prdele Lucy! Do čeho ses to připletla? Měla jsi zůstat doma...“ Procedila jsem vztekle. Byla jsem naštvaná, že kvůli jejím blbostem někdo umřel, že jsem měla starosti a že jsem se o ní bála. K čertu!
Bylo, ale divné, že tady jen tak ležela. Copak si ji útočníci nevšimli? Nebo je možné, že Ellis ji schovával do poslední chvíle.
Zadívala jsem se znovu na Ellise. „Je mi líto. A děkuji za dobře odvedenou práci.“ Připadalo mi trochu blbý tohle říkat mrtvému.

Začala jsem pak prohledávat byt. Nějaké skrýše byli objeveny a nejspíš sebrány věci. Našla jsem Ellisovy zbraně, a rozhodně to byla kvalita. Prohlížela jsem si je a přemýšlela, jak velký problém by mi způsobilo, kdybych si je vzala. Jsou registrované?
Ale možná by měl Ellis radost kdybych to dotáhla do konce s jeho zbraněmi v ruce. Jeho odkaz? Nezdál se jako někdo kdo by měl rád případy nevyřešené.
Nakonec jsem zbraně sbalila do kufru a rozhodla se, že je vezmu.
Po dalším hledání jsem našla jeho komunikátor, ten jsem rozhodně nemohla brát sebou, a tak jsem prošla zprávy a podívala se na ty co byli v nedávné době přijaté.
Ale pak už nebylo moc dobré se zdržovat. Popadla jsem kufr se zbraněmi a kapesní počítač a vyrazila zase pryč. Snad v počítači najdu nějaké informace. A taky budu muset říct Lewisovi co se stalo. Myslím, že mi už nikoho ze svým přátel nikdy nepředstaví.

Titus, Roger
599 SL / 17.2. / 14:38
Mraveniště – Před skladištěm

Titus se rozhodne provést průzkum blízkého okolí skladiště. Vzhledem k tomu že o vás ti uvnitř zatím neví, máte dostatek času, abyste to udělali pořádně a nic tak nepřehlédli. Asi o půl hodiny později jste hotoví.

Budova před vámi je vysoká asi tři patra. Materiál použitý ke stavbě je jako jinde v mraveništi kov. Přesněji velké pláty přivařené na nějakou konstrukci. Budova má pár oken, ale všechny se nacházejí v nejvyšším patře. V několika místech jimi ven prochází slabá záře osvětlení.
Vstupů je tu hned několik. Kromě dveří, kterými trojice vešla dovnitř, jsou tu ještě jedna na druhé straně a také velká vrata, patrně ještě z doby kdy se stavba používala jako skladiště. Jinak nevidíte žádné další vstupy.
Ani jedny dveře nejsou zamčeny a podle vašeho pozorování a poslouchání ani hlídány. Jestli lze otevřít velká vrata nevíte, jsou ale dost velká, aby si toho někdo všiml.
Drobný problém představuje umístění. Budova je zakomponovaná do všeho toho zmatku tady dole, takže nevíte, jestli se nedá projít do některé z blízkých budov. Minimálně s jednou stavbou se dotýkají.
Víc se vám zvenku zjistit nepodařilo.

Poznámka:
Pokud by jste měli dotazy ohledně něčeho na co jsem mohl při popisu zapomenout, prosím poštele mi je do pošty.

Sledovačka

Přízrak, Roger
599 SL / 17.2. /chvilku před druhou
Sledovačka v Mraveništi

Už je to nějakou dobu co mě štvalo svědomí, většinou je to jen vnitřní hlas co si ze mě robí prču, ale dneska mě nějak trápí svědomí… co sem komu provedl…
Zkus hádat.
...jo vlastně vodprásknul sem ty dva týpky.

Chvilku uvažuju, o pronásledování těch holek místo borců, ale nejsem přeci uchylák.
Koho se snažíš jako přesvědčit?
Povzdechnu si a odpovím Smilemu.
”Jo máš recht. Řekli by nám možná jména, který nám sou beztak k hovnu.”

Když jsme u skladiště, trochu sklesle to odkývu Smilemu.
”Sou to stejný hovada jako já. Mrknul by sem kolem, jestli tu není nějakej vedlejší východ, aby nám zas nezdrhli.”
Počkej tu, kdyby vyšli zkus mi dát nějakej signál, abych přiběhl. Pak se tam vplížíme.

Daina
599 SL / 16.2. / 18:18
Dolní město – Ellisův byt

Ellis visel přišpendlený ke zdi. Mrtvolně bledý, s krvavými skvrnami všude po oblečení. Bylo to jako výjev z nějakého strašného hororu, akorát tohle byla krutá skutečnost. Začala jsi s detailním prohlížením jeho těla a hledáním možných stop.

Tělo viselo asi tak půl metrů nad zemí. Ruce natažené do stran, každá propíchnutá na dvou místech (zápěstí a kousek před začátkem ramene) něčím, co připomínalo obrovský hřeb. Nohy pak visely dolů, rovněž připíchnuté stejným hřebem. Už jen tohle samotné vypadalo velmi bolestivě. Takto uchycený člověk se neměl šanci pohnout, aniž by mu to způsobilo neskutečnou bolest.
Rány jsou po Ellisově těle rozesety na první pohled zcela náhodně. Někdy jde o dlouhou řeznou ránu, jindy o hluboké rány způsobené patrně bodnutím. Nepoznáš, zda se rány nějak liší, ani do jaké míry mohly poškodit vnitřní orgány. Pokud bys měla hádat, tak to udělal někdo nožem nebo podobnou zbraní. Všimneš si také, že útočník ignoroval krk a obličej, i když ten je plný modřin a šrámů.
Krve je na zemi celá kaluž. I s tvými znalostmi medicíny poznáš, že je to mnohem víc, než by bylo pro člověka zdravé. Připisovat to ale Ellisově smrti by byly pouze spekulace.
Potom cosi zahlédneš. Přímo uprostřed vší té krve leží něco, co tam nepatří. Malý plochý předmět, který je i přes spoušť kolem překvapivě čistý.
Když se sehneš níž, zjistíš, že je to identifikační karta. Podobnou kartu má v dnešní době každý člověk a obvykle pomáhá při identifikaci. Tahle však nepatří Ellisovi, je Lucy. Na kartě je její fotka, jméno a pár dalších nedůležitých detailů.

Tím jsi skončila s ohledáváním těla. Byt je tichý a stejně tak i jeho okolí. Neslyšíš sousedy, ani nikoho venku. Vypadá to, že jsi prozatím úplně sama, otázkou je ale na jak dlouho. Potom pokračuješ s dalším hledáním.
První čeho si všimneš, je, že v Ellisově bytě je neuvěřitelný nepořádek, stejně jako když jsi procházela chodbičkou. Na zemi kousek od mrtvoly leží převrácená nějaká skříň. Podle velikosti a rozmístění ostatního nábytku se nejspíš nacházela tam, kde teď visí Ellis.
Tvé další hledání pak odhalí několik skrýší různě poschovávaných po bytě. Některé už někdo odkryl, ale jejich obsah si překvapivě nevzal. Nebo vzal pouze něco, ale nemáš tušení, co by to mohlo být, pokud to tak opravdu bylo.
Ve skrýších jsou převážně kreditové karty různých částek a v jedné z nich dokonce najdeš Ellisovy zbraně. Jeden kufřík je prázdný a zůstala pouze munice, patrně na zbraň, kterou měl u sebe.
V druhém, podstatně větším, nalezneš dvojici pistolí. Cosi co se nedá popsat jinak než “kanón“ a potom ještě naopak docela malou pistoli. Oboje vypadá docela kvalitně, žádný doma smontovaný krám.
Kdesi v tom všem bordelu najdeš i Ellisův komunikátor. Na obrazovce bliká několik zmeškaných hovorů a zpráv. Většina je od tebe. Poslední co najdeš je Ellisův kapesní počítač, zdá se funkční.

Kassandra
599 SL / 20.2. / 12:26
Horní město

Od tvého zařazení k Hodsonově ochrance uběhly už dva dny. Během té doby se nic zvláštního nestalo, takže jsi měla čas se blíže seznámit se svou prací. Ta se v praxi stávala z toho, co ochranka obvykle dělá, chrání svého zaměstnavatele a zajišťuje okolí. Takže jsi před každým setkáním, schůzkou nebo cestou někam do města musela zajistit, aby to bylo bezpečné. V devadesáti procentech jste nic neobjevili. P pokud už se něco našlo, netýkalo se to Hodsona ani pokusu o jeho zabití.
Byl klid a klid byl něco, co neměl Major rád. Byl to bývalý voják a veterán řady bitev, o kterých jsi zcela určitě alespoň slyšela. Pravým jménem Arthur Sager, ale téměř nikdo mu neřekl jinak než Major. V ochrance s tebou pracovalo i pár těch, který s ním sloužili. Prý trochu morous a moc toho nenamluví, ale jinak fajn chlap.

Dnes měl Hodson v plánu jedno ze svých jednání. Někdo by si myslel, že člověk jako on toho moc nedělá, ale Hodson byl překvapivě aktivní. Jednání se šéfy nejrůznějších sekcí, schůze s různými společnostmi, obchodní setkání nebo návštěvy v laboratořích.
Tentokrát se jednalo o nějakého pochybného obchodníka ze sousedního sektoru. Měl sebou ochranku v podobě dvou mechanizovaných jednotek. Před začátkem samotného jednání jste prověřili místnost a podle vašeho specialisty by se nikde poblíž neměly nacházet žádné výbušniny. Všechno vypadá v pořádku, ale Major se tváří mrzutěji než obvykle. Jednání ještě nezačalo, ale ty musíš pracovat.

Rozmístění:
Jedna obchodníkova jednotka je v místnosti s ním, druhá hlídá chodbu.
Hodson má u sebe jednoho člena ochranky u sebe a další jsou společně s tebou a Majorem v budově.
Pro případ útoku zvenčí máte i jeden dvojčlenný tým, který hlídá okolí budovy.

Ellisův byt
Dolní město

Opatrně jsem vešla. Byt to nebyl moc velký, takže obhlídka jestli tam nikdo není bylo rychlé.
Byl tu nepořádek a nezdálo se, že by šlo o normální nepořádek.
Když jsem vstoupila do hlavní místnosti tak jsem se zarazila a tiše zanadávala. Ellis byl mrtvý a ne moc hezkým způsobem. Přišpendlili ho ke zdi a když jsem přišla blíž, tak se zdálo, že ho mučili.
Stisknu rty. Sakra co zjistil? Do čeho se to ta ségra připletla?

Sklonila jsem zbraň. Nikdo tu už nebyl. Vrátila jsem se ke dveřím a loktem jsem je zavřela. Neměla jsem moc času, bylo docela možné, že sem už někdo míří, aby to tu prošetřil. Jestli Ellis křičel, tak to mohl někdo nahlásit.
Pak jsem se vrátila k Ellisovi a víc si ho prohlédla, ale neměla jsem lékařské znalosti, takže jsem mohla jen hádat na co umřel. Šok? Ztráta krve? Ty rány nevypadali zrovna moc hluboce.
Znovu se rozhlédnu, musela jsem dávat pozor abych se ničeho zvlášť nedotýkala, netoužila jsem po tom tu nechávat otisky.
Ten kro ho zabil to tu už prohledal, jenže to neznamenalo, že našel všechno. Potřebovala jsem najít... něco. Aspoň nějaký náznak toho co zjistil, že ho kvůli tomu zabili. Ale Ellis byl vyšetřovatel. Jistě důležité věci někam schovával. Takže jsem potřebovala najít skrýš. Začala jsem byt prohledávat, snažila se dávat pozor na otisky a prohledávala místa, kde by lidi nenapadlo hledat. Obrazy, lampy, zásuvky, podlaha, záchod, kdekoliv.

Raymond Hodson, Major a já

Dorazím nahlásím se u robotické sekretářce a čekám než mně pustí dál a potom se setkám se samotným ředitelem celé společnosti. Cítím se nervózní a ten muž s jizvami sem působí poněkud nepatřičně, Raymond Hodson si mně prohlíží protože já jsem byla jak překročit běžné hranice výroby protetiky.
Ti kteří měli neštěstí mají novou možnost i když běžné implantáty vypadají jako ty které měl K nebo které jsou vidět v naší čtvrti ...
Druhý muž vypadá jako bývalý voják ovšem takové osoby se stahují Stratos, často to jsou veteráni které zde nechají dožít. Někteří pod svým velení sjednotí místní gang jako odpověď na to že ho zde odložili.
Aspoň takové jsou drby o vůdci gangu v naší čtvrti a hodně věcí tomu odpovídá.
„Dobrá den pane Hodsone, mně také těší.“odpovím na přivítání a potom co si mně prohlédne se oba posadíme zatímco ten druhý muž zůstane stát. Ano implantáty u mně nebyly jako u K vidět a tak mně podcenily, naštěstí a tak nečekaly že se mi podaří utéct.
Zatímco já čekala že se to pokazí i když to my všichni, ovšem ostatní neměli dost převahy ... nebo štěstí jako já.
Z mých vzpomínek se vrátím do současnosti kde přikývnu a pak si převezmu příruční počítač kde je varování které není nic nového. Lidé mohou cestovat na jiné světy ovšem nezmění se, někteří lidé jsou skutečně vyděšeni či rozhořčeni zatímco ostatní sledují vlastní zájmy ovšem to neříkám nic nového.
Žijeme ve stín Horního městé, lidé kteří jsou vypovězeni se stáhnou do Starého města. Někteří si najdou své vlastní místo ovšem jiní plánují návrat.
„Rozumím, vynasnažím se aby byl schopný mluvit.“
O své názory se nepodělím protože zde nikoho nezajímají jalové řeči, aspoň Major tak na mně rozhodně působí.

Titus, Roger
599 SL / 17.2. / 13:52
Mraveniště – Sledování

Nebyl jsem moc nadšený, že to nevyšlo a jsem bohatší jen o pár kreditů. Kdybych mohl vyměnit těch pár kreditů za to, aby jsme věděli kdo je kdo. Nerad si znepřáteluju barmany, ale neočekávám, že se tady budu vyskytovat častěji, takže to snad do budoucna pro mě nebude mít nějaký výraznější vliv.

Další dlouhé čekání. Pán bůh nebo špagetové monstrum nebo to co bdělo nad osudy lidí vědělo, že já nesnáším čekání a tak mi ho dopřávalo velké dávky. Za celou dobu jsem nemluvil, protože nebylo moc co říkat.

Hej něco leze!

Syknu na Tita, protože jsem zrovna já koukal na dveře. Podle všeho si řekli žoldákům, aby to prvně zčeknuli než sami vylezou. My jsme, ale byli pěkně schovaní a tak jsme se mohli vyplížit za nimi. Pozice lovce na nic netušící kořist se mi velmi líbila. Holky se odpojily, ale nebyl důvod je sledovat.

Hele berem ty kluky, myslím že holky nám moc neřeknou.

Když zalezou do toho skladiště, tak si sám začnu celou budovu prohlížet a hledat případné pasti. Nějak to smrdí, ale taky nemusí. Myslím, že tady lidi bydlí v kde jakém bordelu.

Vypadá to jako past. Takže co uděláme? Vlezeme do pasti? Pokud si teda uvědomují, že jdeme za nimi. Tak inteligentní mi nepřišli.