Porada

Ticho, které tu vládne je skličující. Náhle každý náš zvuk zní strašně hlasitě. Mlčky kývnu, když se Alex zeptá, zda si vezmu levou stranu. Je to zvláštní pocit, plížit se bok po boku s Patrolářem. Na přítomnost Družiny jsem z podobných situací zvyklý. Nález v kovárně není hezký a zatímco Alex a Gábi prohlížejí mrtvolu, já rychle prohlédám kováře. Ale stále se ohlížím přes rameno. Po těle mám divný pocit.

…

Poslouchám Kluzkého a to co říká, se mi nelíbí. Desítka takových bestií je prostě moc. Na čelní střet nemáme.
Ale krvepijci není náš jediný problém. S dalším se vytasí Alex.
Proč teď?
Nechápu jeho počínání. A Gabriela se do toho pustí. Leč její násilné odvrácení pozornosti od medu je až příliš okaté.
Tiše si povzdechnu.
Je to celý píčou ke zdi.

„Ty taky.“
Zavrčím na Arica, který vyzývá Gabrielu ke klidu.
„Jsme v bezpečí na několik hodin? Možná. Ale ten kouř upozornil je a možná i někoho jiného, že je osada obydlená. A že tu brzy bude hodně žrádla.“
Namítnu a otočím se na Kluzkého.
„Zjevně máš dost informací, tak povídej. Posvěcený hrob říkáš. Nelámeš si hlavu s tím, kdo by ho posvětil, ale kdo by kopal hrob. Takže pokud máš problém se svěcením vyřešený, co vysvětit místnost kde jsou? Další požár není dobrý nápad. Jak řekl Aric. Viditelnost, smrad a další věci.“

Na okamžik se zamyslím.
„Za mě by jsem se tu měli opevnit a rozestavit hlídky. Čistě pro případ, že by krvepijcům vyhládlo a nebo se v první vlně na všechny nedostalo. Až dorazí posily, uvidíme. Ale mrtvoly, zabezpečení a možnost, že se bestie vrátí je primární. Až to vyřešíme, bude čas řešit ten zatracenej med. Takže Alexi, fajn, že jsi to řekl, ale teď to není náš primární problém.“

Dolejší

Kývnu na Izumi. Pokusím se udělat, co je v mých sílách, ale je dost možné, že to nebude stačit. Jsem magicky oslabená.

Vrátím Aricovi potutelný úsměv a pokynu mu, ať jde první. Možná s ním bude ještě zábava. Podle mě je líznutý šílenstvím, což je vždycky dost vratká vlastnost. Ten nekromant ji měl jistě taky a jak dopadl. Ovšem více o mágovo příčetnosti nepřemýšlím. Z několika pohledů je jasné, co se tu přihodilo. Dokonce vzali všechno, co by se mohlo hodit. Tohle udělal někdo, kdo přemýšlel.Přejdu k mágovu tělu a vytáhnu z jeho těla nůž, který si blíže prohlédnu. Vezmu ho s sebou.

Dojdeme na místo setkání, kde se dozvíme, kdo nebo spíš co za to může. Tohle rozhodně není dobré. „Někdo se mezi ně musel infiltrovat…nebo je někdo pustil dovnitř. A rozhodně nejsou hloupí, taky z mágovy věže vzali, co se dalo…“ je to vlastně ještě horší. Problém, který bude muset někdo vyřešit a dost za to zaplatí.

Kluzký nám dá chvíli na zotavení a Alex začne svou litanii záhy utnutou urputnou Gabrielou. Docela hlasitě se odfrknu a zavrtím hlavou. Aric se chopí slova. „Souhlasím s Uhlíkem.“ řeknu pouze. K tomuhle se teď vyjadřovat nebudu. Je to neprofesionální chování někoho, jehož slabina zřejmě tkví ve snadné ovlivnitelnosti. Na taková dramata teď vážně není čas.

Přejdu společně s Izumi k Benjimu. „Potřebuje se Sestrou trochu soukromí. Pak si přijdu pro informace.“ dotknu se jeho paže. Kéž bychom měli čas si promluvit i my dva, ale teď to nejde.

Pokynu bojovnici, abychom si našli místnost, kde budeme sami a nerušeny. Sedneme si naproti sobě a já kolem nás nakreslím kruh. Mezi nás symbol boha léčení Belena a mé patronky. „Odlož si a ukaž mi ta zranění.“ vyzvu Izumi. Mám jen mast, kterou bych snad zastavila infekci, ale obávám se, že tady bude potřeba víc. Ale nejdříve tedy zkusíme náš způsob. Alespoň bolesti by to mohlo ulevit. Vyskládám z brašny i runové kameny. V jednom už toho moc nezbývá, ale Thor se zlobí. Ale třeba…už se uklidnil. Hmm.

Říznu se do dlaně a trochu krve nechám vykapat na prázdný kámen. Potom jí nakreslím znak Belena Izumi mezi klíční kosti. Naznačím ji, aby mi taky podala dlaň, do které ji říznu. Záhy se mísí s mou na prázdném kameni. Nechť do sebe nasaje její bolest a nebezpečnou horkost. Naše dlaně se spojí. Držím jí pevně a začnu recitovat verše pro naše božstva. Tiché a rytmické zvuky. Oči se mi zvrátí a je vidět pouze bělmo.

Přehnané reakce

Uhlovlasý? zopakuji v duchu a kratičkou chvíli trvá, než mi do sebe všechny kolečka zapadnou. Můj vzhled byl povětšinu času poslední, co jsem řešil a kdyby se mě někdo zeptal na barvu mých očí nejspíš bych neznal správnou odpověď. Dokud jsem nesmrděl jako tři dny staré ponožky, prostě nebylo co řešit. Nutno také poznamenat, že mi k tomu objevu pomohlo taky to, že se obě ligové bojovnice přesunou mým směrem. Z myšlenek o vlastní hygieně mě vytrhne doplňující otázka a ne ledajaká. Problém však nebyl v tom, jak zapeklitá otázka to ve skutečnosti byla, ale kdo ji vlastně položil.
"To záleží na výhledu... teda vyhlídkách." Pokusím se při odpovědi zachovat vážnost, ale z přeřeknutí a výrazu tváře, ze které lze vyčíst potutelný úsměv, stejný, který byste našli u dítěte, co ví, že provádí nějakou špatnost je jasné, že si mi to dvakrát moc nepovedlo. Proto raději rychle doplním.
"V případě magického sídla bude asi vhodnější, když půjdu první. Stále by tam mohla být nějaká magická past nebo jiná ochrana." osvětlím proč je to dobrý nápad. Bylo to nepravděpodobné, ale proč to riskovat.

Průzkum přilehlých domů nepřinese žádné nové informace, za to mágovo sídlo je úplně jiná písnička. Dveře byly násilně otevřeny a z domu stále sálala zbytková magie, zatímco mrtvý mág stále odpočíval ve svém křesle. Na celé té situaci něco nedávalo smysl a brzy jsem přišel na to co to je. Byl to způsob, jakým mág zemřel. "Kdyby mě uprostřed noci vzbudil jakýkoliv podezřelý zvuk nebo hluk, první, co by mi přistálo na mysli by bylo ochranné kouzlo. On byl daleko silnější než já, a přitom stačilo jedno bodnutí. Tím pádem dveře musely být vyraženy až potom, co zemřel. Tudíž se dovnitř vrah musel dostat jinak!" šeptám spíš pro sebe, než že bych tím chtěl zatěžovat sestry. Jenže jak se vám jednou pod kůži dostane samomluva, už se jí nikdy nezbavíte.
Všechno ostatní někdo ukradl, takže jsme se vrátili k radnici.

"Mága zavraždili nejspíš ve spánku." doplním stav z mágova sídla po Alexovo reportu z kovárny. Návrh na pálení mrtvých se mi dvakrát nezamlouval. Jako by nestačilo, že jsme rozdělali ten hloupý maják, upozornit na sebe ještě smradem co se ponese po větru míle daleko by už mohla být rovnou pozvánka pro všechny obludy v okolí.
"Spálením tolika těl bychom na sebe mohli přitáhnout dost pozornosti." vynesu svoji obavu nahlas a trochu doufám, že mi jí dokáže někdo vyvrátit. Pak se řeč stočí naprosto nepochopitelně úplně někam jinam.

To že měli ztráty po cestě jsem věděl, ale že za nimi stály takové okolnosti, tak to byla novinka. Zarputile poslouchám každé slovo a nemůžu se zbavit dojmu, že Alexův proslov působí hrozně mesiášsky. V podstatě se pokouší položit hlavu na špalek pro vyšší dobro. Pokud mu do medu někdo něco přimíchal bez jeho vědomí tak to samozřejmě nebyla jeho vina. Krev na rukou nese jen a pouze osoba, která tam ty drogy dala. Když pak začne s teorií o magii, tak si jen pohrdavě odfrknu. Takhle to bylo vždycky. Jakmile se to hodilo nebo někomu chyběl kus skládačky, vždycky za to mohla magie...A když po ruce nebyla magie, tak to byla vůle boží, jak příhodně alibistické...
Navíc jejich drogový nájezd by v dané situaci nic nezměnil. Jen by se někdo příčetnější díval, jak si někdo víc najetý bere život. Rozdíl doslova nula. V tuhle chvíli ztratil všechny moje dosavadní sympatie.
Když pak Gabriela nedá nikomu šanci se k situaci nahlas vyjádřit a místo toho začne celou situaci tlačit úplně jiným až absurdním směrem, tak to ve mně vyvolá první známky pochybností o její nevině.
"Měla by ses uklidnit." prohlásím suše. Ano deset vampýrů tu možná bylo, ale je to déle jak týden a rozhodně nesedí na stromech okolo a nečekají, až naprosto vydrancovanou osadu přijde někdo někdy znovu osídlit. Ano, maják byl drobný problém, ale jeho světlo brzo pohasne a pak už budeme v relativním bezpečí.
"Není se na co připravit. Všechno je přes týden starý a všechno, co jim bylo k užitku si odnesli. Není tu nic, pro co by se měli vracet, takže pokud jim nechceš jít po krku, tak jsme tady v relativním bezpečí. Minimálně na dalších několik hodin." shrnu všechna dostupná fakta a pokusím se u toho být co nejvíce vstřícný. Šance, že by byli schopní poslat další přepadový oddíl jen na základě toho, že jsme se tu náhodou objevili se rovnal další nule. Chápal jsem, že ne každý musel být schopný pospojovat si tyhle střípky dohromady, a tak se snažím poskytnout lepší pohled na situaci.
"Ale souhlasím, že bychom vzhledem k okolnostem měli upravit plán dalšího postupu na sever."

Vampýři a jiné bestie…

Priority! Srovnejte si priority

Kráčím za Alexem a Betchanem připravená střílet. Tohle smrdí víc než cokoliv, co jsem venku zažila. Muselo to být promyšlené. Plánované. Invazivní. Zákeřné. A také ambiciózní.

Ať už to udělal kdokoliv, nebude to slabý nepřítel. Až teď mám opravdu pocit, že nám jde o život. A nejen o život – jsem přesvědčená, že ten někdo bude i krutý, bude si libovat v bolesti, v demonstrativní ukázce vlastní moci… Snad jsem jen přehnaně dramatická, chtěla bych se plést… jenže taky vím, o čem mluvím. Znám lidi... v tomhle případě možná stvoření, jako je tohle.

Přihlížím prohledávání kovárny, jejího majitele a útočníka. Dobře, takže tu nepůjde o jednoho útočníka. Kryji svým společníkům záda.

Nechci riskovat, že Alex něco vynechá, proto si k němu přidřepnu a pomůžu s prohledáváním.
„Tohle bude špatné. Hodně špatné."
Pronesu tiše, přesto věcně. Alexova přítomnost mě uklidňuje, schválně jsem teď tak blízko, abychom se dotýkali.

Ať už něco zjistíme nebo ne, je čas jít. Stáhnout se na radnici…


A na radnici se věci dají do pohybu.

Vampýři? Minimálně deset. Takže budou mít i početní převahu. A už tu byli, vyznají se. Jsou organizovaní. Mohlo by to být ještě horší?

Mohlo!

Alex se rozhodne, že zrovna teď je nejlepší čas dát hlavu na špalek. Mám chuť zaúpět. Svým způsobem chápu, proč to dělá, jenže teď opravdu není vhodná chvíle. Copak to nevidí? Když ne on, tak alespoň Kluzký? Začínám mít vážně pochybnosti o jeho schopnostech jako velitele. Betchan měl pravdu – do vesnice si bral raněné… prý jako návnadu! Určitě jen náhodou nebyl návnadou nikdo z Patroly… copak má Kluzký proti Sesterstvu, že je tak ochotně vystavil nebezpečí? Stejně tak nedal potřebné instrukce při prohledávání vesnice – musela jsem se doptávat. A teď? Ani teď nedělá svou práci!

Postavím se vedle Alexe. Připravená... zakročit, kdyby snad někoho napadlo zaútočit. Pohledem přejíždím ostatní. Pátrám ve tvářích a hledám odpovědi. A stále myslím na to, že tohle není vhodná chvíle… vydržím to ještě pár úderů srdce.
„Tak a dost."
Utnu tohle divadlo.
„Deset vampýrů. Minimálně."
Připomenu.
„Mrtvoly, se kterými je potřeba něco udělat.
Hlídky, které nikdo nedrží."
Vyjmenovávám a sleduji Kluzkého. Jestli je velitel, tak ať něco dělá.
„Musíme se připravit, ne?"
Semknu rty. Napřímím záda.
„Potřebujeme plán. Potřebujeme vědět, co na ně zabírá.
Jak je to s tím hnízdem?"
Ptám se a je mi jedno, že pouze ukazuji svoji neznalost. Pokud to nevím já, dost možná to netuší ani ostatní… a dobrý velitel by s tím měl počítat! Takhle jsme jen… maso do mlýnku.

Všichni jsou mrtví....

odkaz (Podkresová hudba)

odkaz (Vítr ve vesnici)

"Díky, jestli jednou umřu tak je tvůj. Sice se do něj munice hledá blbě, ale dva plné zásobníky k němu dostaneš." odpoví ti Kluzký když mu vracíš jeho Vintoreza, všiml si tvého pohledu když si mu ho vracel.

Pak už se všichni dělíte do skupin a prohledáváte okolí.

Poté co Yuli zapálila plamen na signální věži, našla i žlutý magický prášek. Jen co si ho hodila do ohně, tak se rozhořel ještě víc a začal se barvit do žluté barvy.

Netrvá to dlouho , snad jen pár minut a ze směru od kterého jste přišli si všimneš dalšího ohně. Ten se za chvíli barví také do žluta. Ve Vřídlech tvou zprávu dostali a předávají ji dále do Pevnosti. Úkol splněn.

Ze signální věže máš výhled na celou vesnici i okolí. Vidíš jak skupinky prohledávají domy, a v případě problému je můžeš varovat.

---------------------------------------------------------------------------------

Aric a Sesterská dvojice se rozhodli jít do mágova sídla. Po cestě prohledáváte i přilehlé domy. Všechny jsou prázdné. Věci které zde byly zůstaly na svém místě, bez jediné známky poškození. Co je ale divné je to, že oblečení je složené a boty jsou u postelí. Vypadá to jako by se všichni uprostřed noci zvedli, a aniž by se oblékli , někam odešli.

Postupně přicházíte k mágovu sídlu. Dveře jsou vyražené a skřípou ve větru. Ani jste nemuseli vlézt dovnitř a všimli jste si starého mága. Seděl naproti dveřím ve svém křesle a vypadal že spí.
Když vstoupíte do budovy, zjistíte že jenom tak vypadá. Z blízka vidíte jak mu z hrudi trčela rukojeť nože zaraženého do solaru.
Aric a Freya ještě stále z těla cítí zbytky magie. Ať už tu leží nějakou dobu, podle tohoto zjistíte že byl mág opravdu silný a ten který útočil to moc dobře věděl, tudíž ho musel zabít ve spánku mezi prvními. Moc dobře si uvědomoval rizika. Celý dům je vyrabovaný. Magické věci jsou pryč, někdo je musel vzít sebou.

----------------------------------------------------------------------------------

Betchan , Gabriela a Alex jdou přes stáje do kovárny. Jindy ve stájích bylo několik koní. V Dolejší jich mohli mít kolem deseti. Teď sejí prázdnotou. Jediné co se zde nachází jsou staré sáně které někdo opravoval. Chybí jim jedna lyže. Po boji žádné stopy. Koně si někdo vzal i s dalšími sáněmi.

Kovárna měla jediné okno a to bylo rozbité. Přes něj si můžete v šeru místnosti všimnout dvou siluet postav které leží u pece a nehýbou se.
Když vkročíte dovnitř vidíte spoušť kterou tu někdo nadělal. Popadané nářadí, rozbité věci a police. Zde došlo k boji.
Ukázalo se že jeden z mrtvých je kovář kterého Alex hned poznal.
Druhý je podle oblečení nějaký cizinec. Alex může poznat že se určitě nejedná o místního. Bylo však těžké přesně rozpoznat o koho se jedná protože cizincův obličej někdo řádně znetvořil . Hlavu měl rozmlácenou kovářským kladivem které se zlomené válelo vedle těla v kaluži zamrzlé krve. I to bylo asi málo, jelikož si můžete všinout rukojeti kladiva zaražené v hrudi cizince v okolí srdce.

Kovář má silně podříznutý krk a ostří nože zalomené v jeho boku. Je vidět že se jim ho nepodařilo zaskočit a on bojoval do posledního dechu. Mrtvolně bledé prsty doposud svíraly železnou tyč kterou cejchovali dobytek znakem Dolejší - Kruh zasazený do trojúhelníku.

------------------------------------------------------------------------------------

Kluzký řekl Benjimu že ještě před radnicí to vezmou do varny která je poblíž. Dává si Vintoreza na bok a z batohu sundává brokovnici.
Vcházíte pomalu dovnitř, a hned na první pohled je vidět že zde je všechno v pořádku. Aparatura je na svém místě, bedny s ingrediencemi také a dokonce nechybí ani poslední várka piva která měla cestovat do Pevnosti a okolí. Proto už týden nic nepřišlo. Takže se celá tahle událost musela stát minimálně před týdnem.


Pak už ale přicházíte k radnici. Nejhezčí a pravděpodobně také nejvzácnější budova v celé osadě. Všímáš si jak mrtvá atmosféra začíná Kluzkému cukat s nervama. Kdyby se zde cokoliv pohlo ihned by bez přemýšlení začal střílel. Jenže se nic nehýbalo.



Dveře jsou přimrzlé a tak je musíte rozrazit. Do ticha zazněla rána letících dveří která se nesla celou vesnicí. (Ostatní slyší jen bouchnutí dveří jako když s nimi práskne vítr) odkaz (Bouchnutí dveří)
Vstupní místnost byla prázdná. Vedla zde cesta do další místnosti a schody do dalšího patra.
"Nejdříve prohledáme tuhle místnost, pak vršek. Rozdělovat se nebudeme. Celou dobu miř na ty schody, pokud se něco pohne tak střílej." řekne potichu Kluzký.

Pomalu postupujete k místnosti a až když do ní vkročíte tak to všechno vidíte...
Všichni ztracení vesničané leželi na zemi, vyskládaní v pečlivých rovných řadách. Doslova jako by vylezli z postelí, lehli si tady a už se neprobudili. Po prohlídnutí několika náhodných těl si všimnete stejné věci. Dvou malých ranek na krku. Byly tmavomodré , a tak jasně vystupovaly na bílé kůži.

"Kurva...Benji, víš na co to vypadá ? Ale to není možný ! Vždyť to jsou zasraní samotáři. Ledaže...ledaže by tu někde měli hnízdo, a to znamená buď kníže nebo královna. " začne mluvit Kluzký a dodá "Svoláme ostatní, už víme co se tady stalo."

------------------------------------------------------------------------------------

Kluzký a Benji vás začnou svolávat k radnici. Po tom co jste prohledali okolí jste se tam stejně všichni začali stahovat. U radnice řeknete co jste kdo objevili a pak vám Patrolářská dvojka ukáže kde skončila celá vesnice.

"Vypadá to na vampýry...upíři jsou moc blbí na to aby sem všechny nahnaly a navíc by zde všude byla hromada krve. Přeci jenom to jsou nemrtví kteří spíše připomínají netopýra než člověka." začne mluvit Kluzký

"Ale vampýři to je věc jiná. To jsou prohnané mrchy. Bez speciálních procedur je od člověka prakticky nerozeznáte. Jenže problém je v tom, že vampýři jsou strašně vzácní a mezi sebou se nemusí. A tohle jeden vampýr nezvládl. Muselo jich být aspoň deset což znamená jedinou věc... a to že někde mají hnízdo kterému velí buď kníže a nebo královna. "

Kluzkého výraz zvážní, můžete si všimnout i jisté známky nervozity. Pokud je tahle teorie pravdivá tak je to obrovský průser.

"Necelou hodinu si dáme pauzu. Najezte se, ošetřete se a odpočiňte si...tohle místo duchů nevěstí nic dobrého. Nebylo by od věci mrtvé pohřbít do posvěcené půdy, ale to by zabralo dost času vykopat tolik hrobů. Patrola už musela vyslat jednotku. "