Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Re degli Inferi
Družina
Postava Fragment Animu č. 5842423 je offline, naposledy online byla 16. června 2024 11:55Fragment Animu č. 5842423
Postava Alessandra da Mezzo je offline, naposledy online byla 16. června 2024 12:26Alessandra da Mezzo
Postava Bastiano da Mezzo je offline, naposledy online byla 16. června 2024 11:55Bastiano da Mezzo
| |||
 | A zítra do Burgund Batalion zamíří... Jsme dva. Je to výhoda, když chceme někoho zbít, ale nevýhoda, když chceme být někde nevidění - Což je zrovna teď. Já vím, že bych kolem toho strážného bez potíží proklouzl prakticky vždy. Ale dokáže to i Alessandra? Je sice furt mistr asasín, ale přeci jenom, to plížení nebylo nikdy její největší přednost. Jako určitě ho dokáže zabít dřív, než se rozkouká. I po tichu a tak, že ho nikdo neobjeví - přeci jenom, je teda v okolí hromada kupek sena. I když je v některých močovina, jako skrýš na mrtvoly fungují pořád skvěle. Ale my nejsem vrahové... teda, jako jsme, ale ne _takovýhle_ vrahové. Kývnu na Alessandru a naznakuju ji, že jdeme potichu kolem. A vyrazím tedy kolem něj do zbrojnice. Tak snad se zrovna teď neprobudí, protože to by fakt byla super smůla. A tu jsme si vybrali už tím skokem důvěry. Který teda naši důvěru lehce zklamal, co si budeme! | ||
| |||
 | Muvinon! Ponechme stranou, že se Bastiano možná trochu cítí, jako příslovečný krteček, který si taky nakonec své slavné modré lacláče sehnal a navíc zcela legální cestou. Dokonce u toho měl menší vyřídilku, než náš geniální ochotník pan herec a omezoval se jen na "hele!" případně "jéé!" Bastiano, narozdíl od již zmíněného obyvatele podzemí, musel mluvit a dokonce i zpívat cizím jazykem, předstírat, že se dosral jak alík a nakonec vysolit solidní Benátský stříbrňák, ale výsledek byl stejný - mínus teda potkání raka v průběhu. Což je skvělé, protože vzato kol a kolem raka vlastně stejně nikdo nechce a Pepe ho neumí léčit. Asi tedy. I když, kdo ví. Tak či onak, oba hlavní hrdinové tohoto příběhu se ve skrytu stanu převlečou z neplánovaně páchnoucích hader do čistého oděvu. Musí tedy vzít pár řemínků, které nejsou tolik od trusu, aby si na pár místech oblečení, které je jim volnější, řádně podkasali. Hlavně proto, že Alessandra je sice vysoká, ale oproti ramenatým, svalnatým vojákům, vlastně dost vychrtlá (přiznejme si to, někteří z nich mají i větší poprsí, než ona) a Bastiano je rychlý, hbitý, geniální parkourista, ale není to prostě žádný obr. Nakonec nikde nic nezavází, pomůže tomu vlastně i pásek s brašničkami, obsahujícími vybavení na, ehm, všechny ty nezbytné assassinské věci. Co je zahnojeno, je složeno na smrdutou kopičku a položeno ke koním, kteří, nadšeně vítající své majitele, téměř hrozí prozrazením celé legrační akce. Naštěstí všichni z Marcovy kompanie jsou někde u ohně, i když z odložených zbraní u jednoho stanu teoreticky tušíte, který stan, stojící nedaleko koní jim patří. No a nyní již k akci, tedy cestou do skladu kasáren, kde určitě čekají nějaké erární halapartny do Alessandry sbírky halaparten nové výzvy a nová dobrodružství této magické Gubbijské noci! A protože to stejně hraje všem v hlavě, dovoluji si k lezení a skákání potmě po Konzulském paláci, doplnit jeden soundtrack: Jedu takhle do Říma, Papeže rád uvidím, A za doprovodu domnělého zvuku frkačky a zatím neexistujícího banja oba doskákali až k oknu, vedoucímu do skladu kasáren. Tedy i ke vchodu, ale ten je "strážen" jedním spícím vojákem, který své noční hlídce úplně nedá. Je možné samozřejmě projít okolo něj - no a nebo to vzít oknem do zbrojnice, kde už nikdo není, což vypadá jako ta schůdnější varianta. | ||
| |||
| Bastianek a kalhotky No jo. Alessandra neumí německy. Proto na mě nejspíše takhle civí. Ona asi nemá ponětí, cože se to stalo. A proč mám teda ty gatě. "Já je prostě koupil," řeknu na rovinu a pokrčím rameny. I když, mohla být sranda vymyslet si nějakou vtipnou historku, proč mi je jen tak dal. Ale asi na to teď nemám vůbec náladu. "Takže máme oba šativo. Můžeme se tady někde za nějakým stanem v klidu převlíct. Pak bych asi ty naše hadry schoval někde k našim koním a pak se vydal prozkoumávat okna od kasáren. Hezky čistí, jako slušní lidé." Snad to teda zase hned nezasereme od krve. To jeden nikdy neví... | ||
| |||
 | Wtf, Bastiano??? No, já to vidím tak: - Bastiano odešel, aby ukradl kalhoty ze stanu. - Načapal ho majitel stanu. V tuto chvíli jsem se připravila do toho, pokud bude třeba zasáhnout, s vědomím že to může být ještě průser, pokud to neudělám tiše, rychle a ideálně zezadu a do ledvin. Tak jsem se opatrně přesunula o kousek jinam, do stínu kamsi blíž za ně. Jenže pak jsem viděla toto: - Muž něco řekl. Německy, takže blí blá blů, hovno vím, co mlel. - Bastiano na něj taky nějaký "der di das" a pak ještě zazpíval písničku. - Chlapík něco se smíchem odpověděl - Pak šel do stanu. - Pak se vrátil s kalhotama a Bastianovi je podal. - Blabla, Němec se směje, jako by slyšel největší vtip na světě a odchází. - Tak se v duchu ptám: "Cožekurva?" Pak si chlápek jde po svých a něco si brouká. A já se znovu ptám: "Cožekurva?" Bastiano samozřejmě ví, kam jsem se poděla, takže mě nemusí hledat. Jde ke mně s kalhotami v rukou. A asi i spodkama, protože tam něco bíle svítí. "Cožekurva?" zeptám se konečně nahlas, když přijde. "To jsi ho přesvědčil, že tady svátek svatého Mikuláše slavíme už teď, že ti dal dárek výměnou za písničku?" povytáhnu obočí, jakože nechápu, co se to zrovna stalo. Teď mě sere, že jsem se učila francouzsky, španělsky, možná bych zvládla pár jednoduchých žbleptů řecky, malaka, ale německy prostě asi jako Alessio. Jaja, Sauerkreut, Reich and Wurst. | ||
| |||
| Lul, Bastiano the Rizzler Ono... ono to vyšlo. Tak to je kvalitně wunderbar. Udělám děkovné gesto a nadšeně si převezmu kalhoty. "Ich danke Ihnen, mein Freund. Du hast mir wirklich geholfen. Der Scheiß fing an, mich an den Eiern zu jucken." Hehe. Ten bude koukat, až pak přijdeme zpívat MY! Hehe. A vydám se s kalhoty nadšeně zpět za Alessandrou. | ||
| |||
| Kamerad z Reichu! Voják není nikterak opilý, ale ani zcela střízlivý. Je evidentně v dobré, rozmarné náladě a působí celkově vskutku přátelsky, protože, ve finále, se tady asi cítí dobře a mezi svými. Písnička se mu líbí, vesele si notuje a a pohupuje se do rytmu. Na konci se usměje a zdvořile ti krátce zatleská. "Sehr gut, mein Freund!" utrousí, načež ho další informace z Bastianova soukromého fekalního života možná trošku překvapí. Následkem toho se od srdce rozchechtá. "Haha, kein Alkohol! Schlechte italienische Nudeln sind schuld! Jeder weiß, dass Wurst viel besser ist!" kýve vědoucně hlavou a nakonec se mu pohled zastaví na stříbrném, doprovázeném nabídkou. "Naja, ich habe!" usoudí s vědomím, že nejspíš udělal prodej století. "Mir sind sie sowieso zu klein," utrousí ještě tiše, mimochodem. No, Bastianovi těsné nejspíše nebudou. Chlapík se vrátí do stanu a po pár vteřinách vyleze ven a v ruce drží do čtverečku složené kalhoty. Co víc, za stříbrnej byl tak hodný že k tomu přidal i od pohledu pěkně kousavé lněné spodky. "Trink nicht mehr, mein Freund!" vše podá, vezme si s úsměvem stříbrný a rozloučí se několika přátelskými, ale velmi silnými údery dlaní do Bastianova ramene, které jako by člověka zabíjely do země. Pak zmizí k jednomu z ohnišť za svými jinými kamarády. Pokud možno takovými, kteří se neposíraj. | ||
| |||
| Tak, nemůžu mít na to klídeček, že jo. Nechám Alessandru za sebou, abych se tedy ogatil a v tom musím samozřejmě si dělat nové kameraden. Ok Bastiano, to dáš. Však už jsi byl v rajchu. Jsi herec. Prostě hrej svoji roli. "Ja, sie singen schön. Ich bin auch ein bisschen Sänger." Ok, budeme hrát hrozného a vtíravého opilce, abych se mu znechutil a šel do piči. Ty vole, co je nějaká německá písnička co znám? Už vím... "Unser liebe Fraue Vom kalten Bronnen, Bescher' uns armen Landsknecht Ein' warme Sonnen! Héj" A začnu zpívat a opíjet nebohého Němčoura. Tak, to byla kovadlina. A teď přijde kladivo. "Der Geruch ist scheiße. Mein scheiße. Ich war so betrunken, dass ich mich eingeschissen habe." Tak. A teď se znechuť a pal do piče. A nebo... mám geniální nápad? MÁM! Vytáhnu stříbrňák a zkusím štěstí. "Hast du eine Hose übrig, Bruder? Vorzugsweise welche, die nicht beschissen sind." | ||
| |||
| U stanu někdo je To si tak Bastiano vyhlídne jeden ze stanů a začne se ochomejtat okolo. No a možná božskou prozřetelností, doslova vteřinu před tím, než se skloní, aby plachtu podlezl, ze stanu vyjde ven jeho majitel, statný chlap s nakrátko ostříhanými vlasy a plnovousem. Zastaví se, chvilku na Bastiana kouká a nakonec řekne: "Du hast das falsche Zelt gewählt, mein Freund!" a vesele ho poplácá po rameni. "Sie spielen und singen heute wunderschön!" ukáže k ohni a svěří se se svým, dozajista relevantním názorem. "Ich gehe immer noch dorthin!" Pak se zarazí a začenichá. "Hat dich Jemand in den Misthaufen geworfen?" | ||
| |||
| Nojo, jsem ba pár výstavách s čoklem byla, neasi! Bastiano se mračí, což je samozřejmě největší důkaz toho, že můj nejapný vtípek dopadl na úrodnou půdu! Hehehe!!! Hehehe! Beze slova mi do rukou předá předchozí "lup" a jde se ochomejtat okolo jiného stanu. "A proč jsme vlastně neřekli našim ať nám něco..." zamumlám za jeho vzdalujícími se zády, zatímco jde ještě někde uzmout kalhoty. Protože přece, někde tady jaksi máme stan a polovinu naší party - a ta polovina určitě má náhradní hadry. A někdo ten stan určitě hlídá, zatímco ostatní pijou - no, tipuji že to hodili na Alessia. To už... Je asi jedno hádám? A ještě mě neslyšel, ale volat nahlas to tu nebudu. | ||
| |||
| Lul, založený nadpisek Zamračím se na Alessandru. Protože to co říkáš, není ani trošku vtipné ty! A pak jdu prostě k tomu dalšímu stanu na vykrádačku. | ||
114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 8180 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1