| |||
Ráno v osadě Včerejší den stál za hovno. S výjimkou jedné věci - Gabriely. I když jsem od ní po noci v hospodě čekal nenávist až za hrob, nakonec se to vyvinulo v něco jiného. Sám vlastně nevím v co, ale věřím jí víc než jiným lidem ze skupiny a to se počítá. Navíc... Noc v lázních nás sblížila ještě víc, ale o to krušnější bylo další ráno. Postupně se všichni probouzeli a i když se mi z její blízkosti nechtělo, cítil jsem, že musím. Zvláštní jak rychle si člověk na něco takového zvykne. Nakonec jsem se ale přece jen ze spacáku vyhrabal a pustil se prve do rychlé kontroly věcí. Jestli nás zase něco překvapí - tentokrát skutečného - chci na to být připravený. Získanými náboji doplním zásobník a zacvaknu jej zpět do AKM. Sice jsem chtěl se všemi mluvit dnes, ale když vidím, jak Kluzký všechny popohání ke spěchu, nechám to asi až na Dolejší. To by ve finále stejně nic nezměnilo a nám to snad dá den klidu navíc. |
| |||
Směr Dolejší - bitka na sněhu
|
| |||
Směr Dolejší Je až obdivuhodné kolik věcí se může za jeden den posrat a kolik věcí se může za jeden večer stát. Někteří si k sobě našli cestu i přes prvotní nedůvěru, a jiné celá situace sblížila ještě víc. U některých se vztah naopak zhoršil...ale s takovými věcmi se musí počítat. Téměř nikdy spolu skupina dokonale nevychází...a tady to platí dvakrát tolik. Když se skupina sestavena z vícero frakcí tak každý může očekávat cokoliv. Ať už jste si z minulého dne odnesli cokoliv, ráno jen co slunce vyšlo na obzor se všichni scházíte u brány. Skupina se rozrostla hned o tři nové členy kteří se stali čerstvou posilou původní výpravy. Každý má svůj vlastní cíl ale všichni máte společnou cestu...všichni jdete na Sever. Kluzký se zbytek večera toulal sám. S největší pravděpodobností byl u Patroly. Za jeden den toho bylo moc i na něj. Dva mrtví, možný záškodník ve skupině a důvěra která jde ve složené skupině úplně do prdele. Poprvé vedl skupinu složenou z více frakcí a zjišťuje že to bude větší problém než se na začátku zdál. Do seníku přišel až když už všichni spali a ulehl na své místo. I když šel potichu, někoho s lehkým spánkem mohl probudit. Před bránou se řadí i oddíl Patroly který se vrací zpátky do Pevnosti. Už od prvního pohledu poznáváte kdo byl na hlídce a kdo ne. Většina jednotky vypadala jako po velkém flámu. Někteří se ještě klimbali ze strany na stranu, a od jiných bylo slyšet nesrozumitelné sténání do prázdna o tom že už nebudou chlastat. Dva Patroláři se dokonce vsázeli i o to, kdo se jako první poblije a jak daleko za Vřídlama to bude. Když už jste byli připraveni, Kluzký zavelel k odchodu a vy jste tak pomalu ale jistě opouštěli bezpečí osady. Sotva za vámi zůstaly hradby Vřídel a zátoka zahalená mlžným oparem, opřel se do vás ledový vítr. Po mracích nebylo ani stopy a k ránu se pořádně ochladilo. Na holých polích vám vítr bičuje tvář , ale v momentě kdy se dostáváte do úkrytu lesa a odbočce na Dolejší se vítr umírní. Dokonce se slunce už vyšplhalo na horizont a jeho paprsky se na hladké a sněhové krustě třpytily jako nespočet malých zrcadel. Táhli jste se po udusané pěšině která se kroutila mezi keři prorostlými kopci. Místa jako tahle jsou dokonalé na přepad. Ten ale naštěstí nepřichází. Postupně se krajina mění. Kopce jsou nižší a nižší až docházíte k rozcestí dvou cest. Jedna se stáčí obloukem na Pevnost a druhá vede do Dolejší. Úsvit mrtvých Ušli jste asi dvacet metrů, když se u cesty začaly tvořit bílé kopy, ze kterých se skrz ledovou krustu sněhu vyhrabávaly mrtvoly. Zplozenci mrazu...zombie. Je jedno jak jim říkáte. Všechno to jsou oživlé mrtvoly které poslouchají svého pána který je přivedl zpět k životu. Freya , Aric a Yuliya ucítili ve vzduchu magii. Temnou a štiplavou. Černou magii... Aric má pocit jako že se mu rozskočí hlava. Cítíš neskutečnou bolest hlavy, jako kdyby ti do ní někdo zapichoval tisíce jehel. Podlamují se ti kolena. Uslyšíš tichý a chladný hlas "Zabij je....Zabij je všechny...dělej..." svou mysl ale zvládneš ovládnout a z temného hlasu se ti podaří vymanit. Bolest stejně jak rychle přišla tak i ustala. Pach magie zesílil a ve směru z jakého přichází spatříš na krátkou dobu temnou siluetu postavy. Nachází se asi čtyřicet metrů v rákosí napravo od vás. Necromancer. I Freya si téhle siluety na moment všimla. Ostatní ale neviděli nic. Zplozenci mrazu vstávají ze svých zavátých úkrytů. Některým to trvá a jiní jsou zase rychlejší. Postupně tvoří půlkruh okolo vás a zahrazují vám cestu. Jsou mezi nimi Patroláři, obyčejní vesničani ale dokonce i dva rytíři. Nějací jsou relativně čerství ale na nějakých je znát že jsou mrtví už dlouho. Několik z nich má v rukou ještě své zbraně. Mačety, sekery i meče. Zamrzlé pistole za opaskem a výstroj. Jeden z rychlejších zplozenců se vyřítí ze sněhu přímo na Alexe (1). Vypadá jako osadník z nějaké vesnice. Tenhle už nějakou dobu ležel pod sněhem. Na první pohled to vypadá že jediné co ho drží ještě pohromadě je led který pokrývá celé jeho tělo. Dva metry před tebou se mu podlomí noha a on upadne. Zranění ho ale netrápí. Necítí vůbec nic, a tak se k tobě i tak snaží doplazit. Mrtvý necítí žádnou bolest. Poblíž Betchana vstal další z mrtvých vesničanů(3), a vyřítil se přímo na něj. Jenže Betchan měl už meč připravený a Zplozenec se tak bez hlavy hroutí na zem. Teď už je opravdu mrtvý... ( Hodil jsem jedničku :D ) Ze sněhu se vyřítil mohutný zplozenec ve zbroji se dvěma meči a vrhá se na Izumi (Rytíř 1) . Vynořil se ze závěje hned vedle tebe a ty nestíháš v čas reagovat . I když byl jeho útok nemotorný , špička jeho meče si našla cestu na tvou hruď. Není to nic hlubokého, ale útok byl dostatečně silný natolik aby prošel vrstvama tvého oděvu a vytvořil ránu která určitě na pár stehů bude. Kluzký neváhá a ihned tasí svou sekeru. Jediným švihem odsekává jednomu mrtvému Patroláři (5) ruku ve které drží mačetu. Jenže ten mu druhou rukou stačil chytnout toporo a teď se spolu přetahují. Ostatní zplozenci se už všichni vyhrabali a začínají postupovat k vám. Životy : Zombie 1 - 5/6 (Vesničan) Zombie 2 - 6/6 ( Patrolář se sekerkou) Zombie 3 - X (Vesničan) Zombie 4 - 6/6 (Vesničan ) Zombie 5 - 4/6 ( Patrolář s mačetou ) Zombie 6 - 6/6 ( Patrolář s nožem ) Zombie 7 - 6/6 ( Patrolář s tesákem ) Zombie 8 - 6/6 (Patrolář s dlouhou sekerou ) (OČ 6 ) Rytíř 1 - 10/10 (Dva meče) Rytíř 2 - 10/10 (Jedenapůlruční meč ) (OČ 10 ) Necromancer - 12/12 (OČ ??) Vaše životy : Benji - 7/7 Alex - 7/7 Freya - 8/8 Betchan - 10/10 Izumi - 7/9 Gabriela - 6/6 Aric - 6/6 Yuliya - 6/6 Kluzký -?? |
| |||
„Zvládneme to. Lidi budou odpočatý. Snad se jim to správně rozleží v hlavě. Že ani jeden z vás k tomu neměl důvod.“ Řeknu povzbudivě. „Podezřívat může, ale nic víc.“ Pokrčím rameny. Tohle co by, kdy by, je o ničem. Stejně vím, jak to dopadne. "Přesvědčit Patrolu bude dost na tobě. Já tu jsem taky za podivína. Čert ví proč." Potřesu hlavou a dívám se jak odchází. Sice je ten chlap v příšerný situaci, ale zase je z nás všech nejbohatší. Vlastně mu dost závidím. |
| |||
"Proto to chci ostatním říct. Mají právo to vědět a snad to trochu vyčistí vzduch. Snad. Jestli mi uvěří, to už je na nich." odpovím stručně. Ale Betchan má pravdu. Stačí přesvědčit ostatní, že to nebyla Gabriela ani já. Ale máme jen své slovo. Nic víc a nic víc ani mít nebudeme. |
| |||
Je to fajn pohled. Jak tam stojí vedle sebe, dotýkají se jeden druhého a dodávají si navzájem podporu a odvahu. Málo se to vidí. Je to vzácnost. „To přece stačí. Dokázat, že to nikdo z vás nebyl. Nebo aspoň vyvolat dostatek pochybností o vině. A doufat, že zbytek má vlastní palici a nejsou to ovce.“ Ty máš tak co říkat. S Kluzkým bude problém. Paráda. Doufám, že cestu zná ještě někdo další. Letí mi hlavou věc, na kterou zatím nechci ani pomyslet. I když se jí nejspíš nevyhnu. Alex konečně projeví něco víc. Stál před ní. Chránil ji vlastním tělem. Aspoň něco. Ptát se ho znovu, proč Kluzkého nesejmul nebudu. Stejně by neodpověděl. Alex pokračuje ve vysvětlování. Překvapeně při tom zamrkám. Tak je s ním problém nebo ne? Ztěžka si povzdechnu. Tohle nemá smysl. Všichni jsme unavení po všech stránkách. „Dobře. Musíme zůstat pohromadě, dokud se to neuklidní. Já si teď promluvím s Gabrielou a pak vypadnu ven. Jestli na to máte ještě chuť, užijte si to. Počkám venku.“ Mluvím rychle. Je mi jich líto. Mrzí mě, že jsem jim to přerušil, ale to se už nedá nic dělat. Snad budou mít ještě někdy šanci. |
| |||
Cítit její dotyk na zádech je zvláštní, ale uklidňující. Už jen to vědomí, že tu je, pomáhá. Když zmíní, že Kluzký nechce připustit zapojení Patroly, souhlasně přikývnu. Tohle vychází jako pravděpodobná verze i mě. "To máš pravdu. Ale tady maximálně dokážeme to, že to nikdo.z nás nebyl. Ne to, že to byl někdo z Pevnosti. A co se týče důkazů o nevině Gab, je jen moje slovo že to být nemohla. Proto to beru na sebe. Kdybych měl jen stín pochybností, neudělám to." odpovím a zamyslím se nad zbytkem. Jo, v Pevnosti už to bude jedno, ale nikdo neví, že se do Pevnosti nevrátíme. Proč to zbytečně vykládat... "S Kluzkým bude problém. Jasně dal najevo že i kdyby se ukázalo, že s tímhle nemá nic společného, nebude jí věřit a bude ji podezírat ze všeho." zmíním i tohle. |
doba vygenerování stránky: 0.11886596679688 sekund