Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Příhraničí 
Družina
Postava Yuliya Lavellan je offline, naposledy online byla 15. června 2024 23:00Yuliya Lavellan
Postava Benjamin Harkness je offline, naposledy online byla 15. června 2024 23:59Benjamin Harkness
Postava Freya je offline, naposledy online byla 15. června 2024 22:27Freya
Postava Alexander Korobkov je offline, naposledy online byla 15. června 2024 10:04Alexander Korobkov
Postava Betchan je offline, naposledy online byla 15. června 2024 21:58Betchan
Postava Gabriela Hefron je offline, naposledy online byla 15. června 2024 20:20Gabriela Hefron
Postava Aric Stonegate je offline, naposledy online byla 15. června 2024 15:31Aric Stonegate
Postava Izumi je offline, naposledy online byla 14. června 2024 20:45Izumi
| |||
 | Poslední služba. Prohlédnu si přívěšek s obrázkem. Není to žádná sláva, ale třeba se to bude dám směnit za rundu pro bandu. A nebo o to projeví zájem některá z ženských a dostane ho. Na Krysákovi mě mrzí jen to, že jsem ho nezabil sám. „Většinou chtěj hlavu. Ale ta je tak na igelitovou tašku. Nebo kyblík. Vezmeme hůl.“ Usoudím, když vidím co by se muselo sbírat a seškrabávat. Dál se o to nestarám. Co má vzít ví. Zadívám se na sršně a dojde mi, že na batohu mám podobnou menší. I ldyž jsem rád, že ji mám vím, že ji nejspíš nepoužiju. S největší pravděpodobností kvůli tomu, že si na ni prostě nevzpomenu. Meč je meč. Sršeň nakonec skončí u Yuli, což je asi v pořádku. Zbraně se rozebírají, munice končí v sumkách a kapsách. Nakonec nám tenhle střet docela vynesl. Až na ta zranění. Zhluboka se nadechnu. Na to, co mě teď čeká se vůbec netěším, ale udělat to musím. Pozvolna mi dochází, že jsme zabil dvě bestie, co byly dříve mými bratry. Svolávám bohy na pomoc, abych neznal osobně ani jednoho z nich. U prvního to vyjde. Nikdy jsem ho neviděl. Sundám mu rukavici a z prstu mu stáhnu prsten. Jde to trochu ztěžka. Uschovám prsten a otočím bezrukého. A ztuhnu. Jizva na obličeji, kvůli které si tenhle člověk vysloužit přezdívku Geralt, se nedá přehlédnout. „Kurva!!!“ Zařvu naplno. „Zasranej, zkurvenej Krysák!“ Najít jeho ruku a stáhnout prsten problém není. Smrt přítele nikdy nepotěší. Jediné, co mě uklidňuje,, že jsem mu aspoň mohl posloužit a definitivně ho sprovodit ze světa. Zatlačím mu oči a přejdu do míst, kde jsou vyskládané všechny zbraně a seberu brokovnici i s municí. Takové věci by tu neměly zůstávat. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Žravé kobylky Zajímavé Já nikam nespěchám. S pobavením sleduji, jak se většina z nás – zejména nováčci vrhají na obírání mrtvol. Musím uznat, že probírání kapes jim jde. Tak takhle to tu chodí? Chytím zásobník, který mi hodil Alex. Chvíli se na muži zastavím pohledem. Přikývnu na znamení díků. A protože Aric váhá mezi prstenem a kostkami, vyřeším problém za něj, když sáhnu po prstenu. Beze spěchu si prohlížím rytinu. Pak se stejným klidem otevřu placatku a přičichnu. Vlastně je mi jedno, co dostanu… vím jen jedno – věci jako střelné zbraně, náboje a šperky bychom měli vzít s sebou, … když už ne pro sebe, tak na prodej nebo ještě lépe na výměnu. Pokud to dobře chápu, moc příležitostí obchodovat už nebude. Zatím si vezmu jen prstem a dám prostor ostatním. Než si vyberou, sleduji okolí. | ||
| |||
 | Huh.. finito..? Nějakou společnou prací se nám povedlo hnusáka zbavit jeho štítu.. cesta byla tedy volná. Mohli jsme na něj útočit přímo a konečně mu tak i ublížit, kdokoliv se na tom mohl podílet i když bylo tak nějak zřejmé, že tohle nebude jenom tak nějaké ořezávátko nebo nováček, protože bylo očividné, že si je vědom toho, kdo jsou jeho cíle číslo jedna.. zatímco jeho potvory měli zaměstnávat zbytek.. a když mluvíme o štítu, jsem velice vděčná za ten Aricův a moje rozhodnutí zůstat pod ním když všimla jsem si Loutky, až když jí to seškvařilo... Jakoby hnilobitných pospoků nebylo málo, Loutkař se rozhodně přidat ještě další hračku do tohohle už poměrně nacpaného mlýnku.. zřejmě více než dobře tuší, že mu teče do bot a tak se rozhodl to trochu opepřit.. no dobře. Tak se na to taky podíváme. Už, už jsem chtěla sáhnout do dalším kouzle když.. je pak prakticky po všem. No.. na jednu stranu do bylo dobře. Aspoň nenastaly horší komplikace.. rozhlédnu se kapku po ostatních. Ari byl pohodě, a ostatní, neviděla jsem nějaká vážnější zranění, takže další plusové body k dobru. Pro nás tedy, pro hnusáka už moc ne. Když pak dojdu k tělu toho hnusáka, kebule je sice dost kolem, ale při troše zavzpomínání mi nakonec pozvolna dojde o koho se jednalo. S jistým znechucením ve tváři nakrčím i trochu nos. Možná i na okamžik zalituji toho, že odešel snad až moc rychle... za to co dělal si zasloužil trochu více toho utrpení.. Sotva pak dokážu letmo prohlédnout jeho tělo, byla mi do rukou podáváno něco. Autopilotem sáhnu po tom, co mi Ari podával a oči zkoumají rudý krystal na konci. Trvalo mi pár vteřin než mi došlo co to vlastně bylo a krapet jsem se nad tímhle ´darem´ pousmála. "Díkes.." poděkuji tedy za tenhle dárek. Rozhodně se cenil. Alespoň malá kompenzace za vzniklé trable. | ||
| |||
 | Sčítání ztrát a nálezů Stačilo jen několik dalších okamžiků, aby se i vlkodlak vrátil tam kam reálně patřil. Nasbíraný adrenalin už byl taky ten tam, takže bylo pro tuhle chvíli skutečně po všem. ”Vzal sis moc velké sousto.” prohlásím k mrtvole ležící kousek ode mě. Vlastně to v jeho případě nebylo až tak velké překvapení. Temná magie mu nabobtnala ego už v době, než ho Gymnázium prohlásilo za hrozbu. Jednou na to doplatit musel... Zhodnotím nakonec a dojdu se podívat, co všechno měl ještě v rukávu. Sršeň?!? obočí mi vyletí vzhůru, když z jeho věcí vytáhnu kratší hůl s drahokamem. Štěstí, že nedostal příležitost ho použít. Představa, že by to do někoho z nás něčím takovým napálil by pro dotyčného mohla být taky dobře smrt. Další najdu amulet a poté také ještě dva pozoruhodné elixíry. Amulet si rovnou hodím na krk, zatímco elixíry si zkoumavě prohlížím. Lahvičkami lehce zakroužím, abych kapalinu uvnitř uvedl do ležérního pohybu. ”Zajímavé…” zabrblám si pro sebe. Lahvičku s lehce namodralou kapalinou(Magický elixír) si schovám do brašny. Tu s oranžovou(Hojivý elixír) si nechám v ruce spolu s holí. Nic dalšího u sebe ten hnusák neměl, takže zamířím pomalu zpět k ostatním. ”Byla na něj odměna?” zeptám se rytíře, když zmíní jméno mrtvého nekromanta. ”Pokud ano, asi by bylo dobré zajistit nějaký důkaz, aby se při návratu Gymnázium necukalo s vyplácením.” podotknu ještě dřív, než mi stihne Betchan odpovědět. Pak se obrátím na Yuli stojící stále v bezpečí Vangárdu. ”Dobrá salva.” poznamenám opět už s mně typickým úsměvem na tváři. ”Tady ti po sobě nechal dárek.” podám Yuli hůl destrukce. Jakmile si ji ode mě vezme, pohledem automaticky začnu hledat divoženku, na kterou se vrhla ta největší bestie. Na začátku boje jsem z ní cítil použití magie a poslední předmět, co u sebe nekromant měl by se jí mohl hodit nejvíc. Dojdu zhruba na dva metry od Freyi a natáhnu k ní ruku s lahvičkou(hojivý elixír). ”Myslím, že by se ti mohl hodit.” prohlásím přátelsky. Nicméně jí ho nenutím. Pokud moji nabídku odmítne uschovám lektvar k sobě. Pokud si Freya vezme elixír, vzal bych si jako třetí předmět bronzový prsten nebo kostky. | ||
| |||
 | Po boji
| ||
| |||
 | Kontrola ztrát Jsem rád že má teorie vyšla a všichni mrtví padli po mém zásahu hlavy čaroděje. Dobře, kromě vlkodlaka, ale toho jsme nakonec nějak společně udolali a kromě Frey snad všichni vypadáme celkem v cajku. Gabriela na sobě nemá ani škrábnutí, což mě potěší. Pak už se pustím do prohledávání mrtvých a nalezené užitečné věci vyskládávám vedle nich ať se tím může každý probrat. „Tou sekerou bychom se o ně asi mohli prve postarat... Nebo něčím jiným. Ať znovu nevstanou.“ prohodím jen tak. Po Gabriele hodím zásobník do 1911, co vím, nikdo jiný tady .45 nemá a kdyžtak by se někdo ozval. | ||
| |||
| Po boji Dorazím rytíře a ustoupím kousek stranou. Hrdé sestře na nohy nepomůžu. Mám pocit, že by to mohla brát jako selhání a měla z toho špatný pocit. Přeci je, naše frakce se vzájemně moc nemusí a do ženský a do melounu člověk nevidí. Ale pohled na její rameno mi říká, že budu mít o práci postaráno. Pokud to sestry nevyřeší magicky. Rozhlédnu se. Prakticky je po boji. Štít nekromanta padl a okamžik na to padl i nekromant. O vlčí bestii ani nemluvě. Líbí se mi i to, jak jsme si nepřítele rozebrali. Žádné povely od Kluzkého. Každý věděl co má dělat. Třeba Gabriela, že má zalézt do bezpečí bubliny. „Všichni v pořádku?“ Houknu aby mě slyšeli všichni. Z prozrazení strach nemám. Střílelo se. Očistím meč a zvolna vyrazím k nekromantovi. Z ksichtu toho moc nezbylo, ale dost na to, abych ho poznal. Překvapení, úleva a spokojenost zaplaví moji mysl. „Hele ho. Krysák. No tak sláva.“ Řeknu škodolibě. Krysák byl černou tečkou na mé už tak dost pošramocené pověsti. Posledně mi zdrhnul, ale teď si prostě ukousl příliš velké sousto. Z věcí mě zajímá jen požárnická sekera a stříbrný přívěšek. | ||
| |||
 | Loot Time Kluzký vám dá chvíli čas na prohledání mrtvol, ale nechce se tady dlouho zdržovat (Více v posouvacím příspěvku , zde se jenom dohodněte co kdo chce a pak to zapište do dalšího příspěvku :) ) , každý si může vzít max 3 věci. Pistole budou použitelné až po tom co se na ně Alex podívá. Munice napsaná u zbraně se počítá se zbraní jako jedna věc. Mezi věcmi je i různá veteš která slouží k obchodování. Krysák Sršeň - Cca 120 cm dlouhá kovová hůl na jejímž konci je korunka ve které drží obrovský rudý pulzující drahokam. Zvládne vystřelit 8 magických projektilů které se silou vyrovnají protitankové pušce. (4/8 Drahokam už nepulzuje) Stříbrný přívěšek s vlkodlačím zubem ( 6 zásahů a nebo 2 šípy) Hojivý elixír (Pouze pro kouzelníky ) - Rozproudí váš magický tok a vyléčí 2 životy (Podobné jako kouzlo léčení ) Magický elixír ( Pouze pro kouzelníky ) - Doplní magickou energii na seslání dvou kouzel Zplozenci mrazu Dva jednoruční meče Jedenapůlruční meč Požárnická sekera Obyčejná sekera Dlouhý nůž Mačeta Pistole MP-446 Viking (Baikal) - Zásobník na 18 ran , v pistoli 8/18 , náhradní zásobník 18/18 Revolver Nagant M 1895 - Ve válci 3/7 nábojů , v kapsy dalších 12 Sumky se zásobníky do AK 74 - 1 zásobník (4/30 ) , 2 zásobník ( 12/30) , 3 zásobník ( 8/30) , 4 zásobník (30/30) , 5 zásobník (15/30) , 6 zásobník ( 20/30) (Zde hod kostkou, za jednu věc můžete vzít 2 zásobníky ) Zrezivělý lovecký nůž se zvláštní rytinou Zlatý řetízek Stříbrný otevírací přívěšek se zašlou fotkou nějaké ženy Stříbrné hodinky Zásobník do 1911 - 7/7 Plechová krabička na cigarety ( 4 cigarety uvnitř) Upilovaná brokovnice Lupara - 2/2 , 8 dalších nábojů Placatka s alkoholem (Do půlky plná ) Bronzový prsten se zajímavou rytinou Dva páry kostek na kostkový poker ( 5x a 5x ) | ||
| |||
| Každý si chce seknout Já fronty nestojím To, co bych mohla nazývat ochrannou kopulí, po mém poslední výstřelu, zmizí… tedy předpokládám, že je to pryč. Mířím na muže v rákosí, tuším, že on je tu největší problém. A taky, že teď už není zdaleka tak dobře chráněný. Jsem připravená vystřelit… jenže to už nestihnu. Za prvé se objeví obrovský vlk. Za druhé muži exploduje hlava. Alex zřejmě s tou znalostí zbraní nepřeháněl. Milé. Vypadá to, že si tu teď každý chce useknout alespoň kus kožichu… odmítám se nořit do toho nepříčetného chumlu. Na místo toho couvnu do ochranné bubliny, která brání jednoho z našich nováčků. Skloním zbraň. „Hezké.“ Usměji se na Yuliy. Zajímalo by mě, jestli ji přijde normální, že vše proběhlo tak hladce? Nenápadně sleduji ostatní. Zejména Kluzkého. Každý pohyb. Možné slabiny. Způsob, jakým drží zbraň, jak se pohybují. A někde hluboko uvnitř si dělám poznámky… | ||