Andor.cz - Dračí doupě online

Boj

Poté co se objevím na stromě zatnu zuby a oddechuji. Zasáhl mě, ten šmejd mě vážně zasáhl, to mu nedaruji. Co teď?
Než stihu nějak zareagovat spatřím několik předmětů, jenž se ke mě stále víc a víc přibližují.Ksakru jehlice
Mohl bych zas požít náhradu, ale to bych si akorát sehnal trochu času navíc. Nebo to udělám jednodušeji a prostě se vyhnu.
Seskočím dolů ze stromu, tak abych co nejméně zatížil raněnou nohu. Poté uhnu za strom a použiju Bushin no jutsu. (Základní klon)
Zůstanu skrytý za stromem a nechám klon vyběhnout z poza stromu, přičemž jej nechám běžet okolo nepřátel, tak aby jej zahlédli.
Chvíli počkám a začnu skládat pečetě. Poté vylezu z poza stromu a použiju Suiton: Hōmatsu rappa (Živel Voda: Násilná bublinová vlna.)
Poté se k nim přiblížím a podívám se jaká je situace, pokud bude kladná, jako třeba tak, že budou chyceni mezi bublinami a nebo, že bychom byli ve výhodě. Tak použiju Soushuriken no Jutsu (Technika manipulace shurikenem). Pokud ne tak uteču do lesa.

1,1,2

Večer na návštěvě


,,Ty začátky pro tebe musely být těžké..."
Řeknu mu, když mi řekne, že jen nadějní jsou posláni sem.
,,Ale zase na tebe musejí být opravdu hrdí nebo ne?"
Mrknu na něho a při zmínce o přepadávání se začnu smát.
,,Zní to jako skvělý plán tě tu každé ráno vyzvednout, aby sis šel zaběhat."
Když mě dovede před byt, tak si prohlédnu místo a jakmile odemkne, tak pomalu vstoupím, jsem v celku napjatá.
,,Myslím si, že naše zahrada si už prošla takovými věcmi, které bys ani nečekal. Trénoval tam můj otec i moje matka... A teď tam trénuji já. Už jsem ti snad říkala, že jsem takový ohnivý typ."Zuju si boty a rozhlédnu se, počkám až mě provede, nechci být nezdvořilá.

Večer

"Jo to bude asi fakt."
Přikývnu při vzpomínce na nemocniční snídani od Aki.
"Hmmm jako zdravotní sestra by taky asi nebyla nejhorší."
Potlačím uculení.
"Ano pocházíme ze Země Slunce, jen ti, kteří vypadají jako nadějní Shinobi jsou posláni sem, aby studovali akademii a stali se Shinobi."
Vysvětlím jí trošku tuto záhadu. Vlastně jsem to s nikým nikdy moc neřešil. Povšimnu si i toho, jak se Aki trošku začervená ale nijak to nekomentuji, nechci jí zbytečně dostat do rozpaků.
"Fajn jsem pro teda pokud se nebojíš, že tu zahradu už nikdo nikdy nedá dohromady."
Zasměju se a vyrazím klidným krokem směr můj domov.
"Mělo by mi to vadit? Hodláš mě snad přepadávat?"
Zašklebím se a zavrtím hlavou.
"Nevadí mi to ne neboj."
Zavedu Aki až ke svému bytu, který je přízemní schovaný mezi spoustou dalších a tak se tam trošku i ztrácí.
"Tak jsme tady. Tady bydlím."
Odemknu dveře a nechám jí vejít dovnitř první.

Pozvání?


,,Pravděpodobně, když jsem koupila snídani, jak jsi ležel v nemocnici."
Podotknu, protože to jsem ho viděla se pořádně najíst.
,,Tvá rodina pochází z jiné země?"
Tázavě a i překvapeně se na něho zadívám s myšlenkou.
To má být rande?
Možná že se začervenám, bohužel má bílá pleť je na tohle náchylná, takže to je vidět ale... Já si toho nevšímám.
,,No, dobře, proč ne..."
Rozhodím rukama a usměju se.
,,No, vím, že se tu dodržuje jakási večerka, ale ne u nás na zahradě a za domem."
Mrknu na něho jedním okem a rozhlédnu se.
,,Tak mě veď, jestli ti tedy nevadí návštěva a no... Že budu vědět, kde bydlíš."

Jídlo a trénink?

"No něco bych určitě zakous. Už ani nevím, kdy jsem naposledy pořádně jedl."
Zasměju se a odhalím při tom bílé zuby. Pak se zamyslím a podrbu se v ještě trochu mokrých vlasech.
"Jestli chceš můžeme zajít na jídlo ke mě....Vzhledem k tomu, že moje rodina pochází z klanu, který žije v jiné zemi, tak jsem tu tak nějak stejně sám a mám tu vlastní byt. Něco bych nám mohl uvařit, tedy pokud věříš mému kulinářskému umění."
Opět se rozesměju. Jo tohle pozvání si zní trošku divně, ale je to to nejlepší, co mě napadlo. Většinou totiž v restauracích moc nejím.
"A co se toho tréninku týče. Můžem pak někam zajít potrénovat, ale nevím jestli nás takhle navečer brzo nezaženou hlídky vesnice zpátky domů."
Mlasknu trošku nespokojeně. Ale hold bezpečnost je bezpečnost a i já chápu, že se musí nějakým způsobem dodržovat.
"Takže jak tedy?"
Povytáhnu zvědavě obočí.

Lázně a skoro večer.


,,Měl bys být opatrnější nebo si ještě ublížíš."
Houknu na něj a vydechnu.
,,Ano, ale bude to sensei, který nás připraví a který nám pomůže se sehrát. A také to bude on, který nás pustí na chuuninskou zkoušku nebo nepustí. A bude to sensei, který nás bude doufám provázet i dál... Nepočítám s ním furt, počítám s ním v jistých důležitých momentech."
Zakroutím hlavou, protože jsem se do toho trochu zamotala.
,,Hlavně aby dotyčná osoba zapadla, máš pravdu..."
Ze zahřátí mě vytrhne pocit, že už je čas a taky Ariakiho slova.
,,Dobře, už jdu."
Vylezu a po cestě do šaten se suším a dávám si vlasy znovu do účesu. Obléknu se a vyjdu, připadá mi, že jsme vyšli stejně oba.

,,Děkujeme mnohokrát, určitě se uvidíme, hezký večer!"
Zamávám také a prohlédnu si Ariakiho.
,,Přemýšlela jsem, že bych si mohla zatrénovat, abych nezakrněla... A nebo... Nemáš hlad?"
Pousměju se.
,,A nejsem blázen, když chci trénovat, bylo by to něco lehčího, třebas běh, nebo trénink s kunaii, nebo něco podobného, možná i techniky. Záleží na rozpoložení, čase, a tím jestli budu sama nebo ne."
Ano vlastně se ho tím i ptám jestli se přidá, nebo nepřidá.

Horké lázně a zbytek dne

"To níííc....jen mi na těch kluzkých kamenech ujela noha. Jsem v pohodě."
Houknu na Aki, aby se uklidnila a v duchu si nadávám, jaký jsem to ale neopatrný osel.
"Hmmm myslím si, že senseie nemůžeme počítat. Nebude nám vždy na misích k dispozici, aby nás kryl. A na chuuninských zkouškách už vůbec ne. Musíme být dost dobrý tým i bez něj, abychom vše zvládli. Věřím, že k nám vyberou někoho, kdo bude dostatečně doplňovat naše schopnosti. Týmy vždy utváření vyváženě."
Odpovím lehce zamyšleně a užívám si ještě chvíli horké vody.
"Ymmm....vlastně jsem o tom nepřemýšlel. Pokud to bude schopná osoba, která mezi nás zapadne je asi jedno jestli to bude holka nebo kluk."
Podvědomě pokrčím ve vodě rameny, jako by mě mohla Aki vidět.
"Pěkně kecáš Ariaki, jasně že na holky se líp kouká o tom ses přesvědčil před chvílí, ale na druhou stranu ve výsledku to bude asi opravdu jedno...."
Chvíli se oddávám víření svých myšlenek, že málem zapomenu kolik je hodin.
"No nic je čas jít. Počkám na tebe na recepci."
Vytáhnu se pomalu z vody a zabalím do ručníku a pak se jdu osušit a obléci. Musel jsem si vyždímat a trochu vysušit i vlasy. Mokrý ručník jsem převěsil a lehce se otřásl náhlou změnou teploty, vzhledem k tomu, že už nejsem u pramenů. Cítím, jak mi ještě stéká pár kapek vody po svalech. Rychle se obléknu, abych mohl počkat venku na Aki, nebo aby ona nemusela čekat na mě.

"Příjdeme."
Zamávám na recepční, která se s námi loučí a vyjdu s Aki před lázně, jakmile je připravená.
"Tak co máš na plánu dál? Už se pomalu připozdívá."
Zadívám se na oblohu a pak zpátky na Aki a snažím se nemyslet na to, co jsem viděl v lázních....ještě že i kdybych se červenal, tak to nebude moc poznat. Výhoda tmavší pleti, za kterou jsem nyní rád.

Jídlo


,,Neříkám, že je na tom něco špatného. Vím, že rád spíš, já taky, ale..."
Vydechnu.
,,Nakonec jsi vážně asi jediný, kdo mi může pomoci. A navíc, mohu tě uplácet dango kuličkami..."
Ušklíbnu se.
,,Já toho umím poměrně málo..."
Mírně zvednu koutky úst.
,,Ne Eremi, nechci být nejlepší... Podívej se na Shokira... On má mozek, on je pravý Nara, takový, jaký by měl správně být..."
Dám si sousto jídla.
,,Chci tím říci, že chci být užitečná. A taky nechci, abyste se o mě báli, když by se něco podělalo. Chci, abyste věděli, že i když by se mi něco stalo, tak to zvládnu a dokázala bych se z toho dostat."
Jím a přemýšlím.
,,A taky... Je normální, když si spíše dělám starosti o vás dva..?"
Zeptám se napůl tázavě a začnu se smát.
,,Tím nechci říci, že bych vám nevěřila, ale občas se o vás bojím. O oba..."

Skrytá Zvučná- 11:35 - Pronásledování
Souji/Aiko

"To rád slyším, že jste v pohodě. Naše mise se tedy tímto mění. Vracíme se zpátky do vesnice, abychom předali vězně. Umi a Haike se k nám brzy připojí. Doženou nás nemějte obavu."
Ujistí vás Beroke-sensei a začne sbírat ze země omráčeného shinobiho a kontrolovat, jak je na tom a že je dobře spoutaný.
"Tak fajn mládeži vyrážíme."
Přehodí si ho, jako pytel přes rameno a počká až se připravíš i ty a Aiko a pak se odrazí do větví.
"Musíme doufat, že se těm týmům z Listové podaří zachránit naše Geniny, pro které jsme šli. Kdyby ne mělo by to dost těžké dopady na.....všechno..."
Zabručí sensei spíše pro sebe, když přeskakuje mezi stromy.
"Snažte se nabrat sílu, určitě zbytečně teď neplýtvejte chakrou, čeká nás ještě dlouhá a možná těžká cesta. Neztrácejte na ostražitosti."
Upozorní ještě Beroke-sensei dost vážným hlasem. A opět je najednou cítit ta trochu napjatá atmosféra a nejistota, kdy zpoza nějakého křoví vyskočí šílený maskovaný shinobi, který Vás bude chtít vykuchat kunaiem a náramně si to užije.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení případných akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Plamená vesnice - 17:30 Po relaxu
Ariaki a Aki

Čas v horkých pramenech utekl, jako voda, ani jste se nenadáli a měli jste z té příjemné lázně odejít, usušit se a sejít se opět venku před lázněmi, kde jste mohli naplánovat zbytek již pozdního odpoledne, které jste měli volné.
"Děkujeme za návštěvu přijďte zas!"
Volá za vámi ještě paní z recepce a s úsměvem vám mává na rozloučenou. Před vámi je nyní zbytek volného večera a je pouze na vás, jak jej budete trávit a zdali jej budete vůbec trávit spolu.
(Popište zbytek času strávený v lázni a pak svou další večerní činnost. Volná akce.)


Skrytá Listová vesnice - 12:55 Jídlo v Deštné
Aimi, Shokiru a Eremi

"Co je na zdravé dávce spánku tak špatného?"
Zatváří se tázavě Shokiru a rozloží nechápavě rukama.
"Jsi užitečná každý z nás umí něco."
Odpoví s úsměvem Eremi zatímco se můžete pustit do svých jídel.
"To zní trošku zoufale a vyděračsky ale......ah....fajn někdy ti pomůžu s tréninkem, ale upozorňuju tě mám vlastní metody tréninku."
Vzdá to nakonec Shokiru a raději se zaměstná také jídlem.
"Nemysli si, že tě jen tak nechám, abys nás předehnala a byla eso týmu."
Ušklíbne se na tebe Eremi s jeho typickým zápalem.
"To já budu ten nejlepší z nás."
Zazubí se a dá si spokojeně ruce za hlavu.
(Popište svůj další postup, volnější akce.)


Skrytá Hvězdná vesnice - 11:27 Malý medvídek
Hikaru, Kiryu a Akemi

"Dobře třeba se dozvíme něco nového."
Kývne Hikaru na Kirya, který se vydal promluvit si se včelařem. Na štěstí si včelař Kirya všiml dostatečně brzo a rozešel se k němu. Bzučení všudypřítomných včel, které se držely i okolo včelaře bylo značně znepokojující.
"Cože medvěd? Ne žádného jsem tu neviděl, kdyby přišel na můj med věděl bych a....a....a.....!!!!"
Zakoktá se včelař a zvedá ruku a ukazuje směrem někam za záda Kirya.
"Medvěd! Kiryu pozor blíží se!"
Křikne Hikaru, který už se dává do pohybu, protože se vám ze slepého úhlu právě vynořil hledaný kamarád.

Medvěd se postavil na zadní a zařval tak, jak vám málem praskly ušní bubínky. Byl to pořádný macek. Žádná roztomilá kulička to rozhodně není. Tenhle medvídek je totiž tak dvakrát až třikrát tak větší, než by normálně medvěd měl být.
"Zachraňte mě! Zachraňte mé úly! Nedovolte té...té bestii aby mi tu všechno zničila!"
Histerčí včelař, který se schovává za jedním z úlů.
"Musíme ho odlákat!"
Zavolá opět Hikaru, který už stojí po boku Kyria a sleduje také, jak medvěd s dusnutím padne na všechny čtyři a rozpohybuje se směrem k vám.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 11:11 Přepadeni
Arike

Tlakové vlny se na tebe nekompromisně řítily a určitě by tě rozsekaly na kousky. Pokusil ses jim uniknout. Bohužel problesknutí nevyšlo a zachránila tě jen technika náhrady. Objevil ses v pokleku o kus dál na jednom ze stromů. Na okamžik v bezpečí. Musel jsi však zatnout zuby, protože stehnem ti pulzovala ostrá bolest a po noze ti stékal tenký pramínek krve. Nebyl jsi dost rychlý a dle všeho tě jeden z poryvů částečně zasáhl a povrchově tě sekl do nohy (v poznámkách PJe nemáš mezi svými 3 technikami uvedeno problesknutí takže jsem ti jej nemohl uznat, to že ho máš nyní v deníku nemohu akceptovat, protože jsi se mnou tuto změnu nekonzultoval.)
Jen co se trošku vzpamatuješ už tvé oči zaregistrovaly, jak se k tobě řítí další objekty. Dle rychlosti a tenkosti těchto objektů se to dá odhadnout na shinobi jehlice umocněné fuutonem. Tvůj soupeř ti očividně nehodlá dát vydechnout.
(Popiš svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoď 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Zemská vesnice - 17:26 Přeživší
Itami, Sozo a Kamia

Kazuki-sensei si vás všechny měří starostlivým pohledem a poslouchá mezitím, co mu říká Itami, kterému je alespoň natolik dobře, aby mohl vypovědět, co si zažili.
"Jak vidím z povozu moc nezbylo....to asi majitelka nebude úplně ráda, tedy pokud ten boj přežila. Musíme se po ní podívat a pomoci jí. Kamio zvládneš jí najít?"
Optá se Kazuki-sensei zmatené dívky, která je celá od krve. Možná jí tím chce zaměstnat hlavu.
"Říkáš, že se sem blížil další, který utekl, když jsem přicházel?......Hmmm....to se mi nelíbí....je to moc zvláštní souhra událostí.....sám jsem potkal pár potížistů v lese."
Zamračí se zamyšleně sensei a pak napřáhne k Itamimu ruku.
"Zvládneš se postavit Itami?"
Ujistí se a pak mu případně pomůže na nohy.
"Přežil někdo z útočníků? Nebo utekl někdo?"
Optá se ještě sensei, když pátrá očima po bojišti a patrně odhaduje stav věcí. Pokud bude Kamia hledat majitelku povozu, najde mladou dospělou dívku, jak se choulí na okraji údolí za jedním větším kamenem a celá se třese.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte případně 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 11:58 Podzemní základna
Kaya, Kioshi a Yamato

Vběhla jsi do ústí chodby a Inome tobě v patách srovnal krok s tebou.
"Opatrně budou tu určitě nástrahy."
Upozorní tě a ostražitě se rozhlédne po chodbě. Chodba se záhy rozděluje doleva a doprava.
"Půjdeme pohromadě sice nám to zabere více času, ale tím máme větší šanci uspět."
Zamítne debatu o možném rozdělení vašeho průzkumného týmu a následuje tě cestou, kterou vybereš. Pak uslyšíte, jak něco zasviští.
"Shimata!"
Zavrčí Inome a drcne tě ke stěně a sám bolestně zavrčí a klesne na koleno. Ze zad mu trčí tři kunaie zabodané do jeho vesty a za vámi se ze zdi vyloupne postava, jako by prostě z té zdi vytekla.
"Vítejte mladé Lístečky a uvadněte!"
Napřáhne se onen shinobi ve stínu a vrhne proti Vám další dávku kunaiů.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Pro senseie!

Moji protivníci mi nedávají vůbec možnost na ně jakýmkoliv způsobem zaútočit a já mohu jen uhýbat a bránit se. Začínají nade mnou mít navrch, což se mi absolutně nelíbí a nevypadá to dobře. Naštěstí zasáhnou ostatní a dají mi potřebný prostor k tomu, abych vběhla dovnitř. Ihned se tam rozeběhnu, s kunaiem v ruce. Snažím se dávat bacha, kdyby se někdo objevil. Rozhlížím se kolem sebe a postupuji dál.