| |||
Jen koupel Místo odpovědi týkající se poslouchání se jen dál věnuji rozhýbávání ztuhlých svalů a namožených zad. „Spíš věcí.“ zasměju se lehce když vidím, že i ona se směje „Lidi jsou složitější a ne každý mi za to stojí.“ dodám pak a jen se pohledem pokochám tím, co mám před sebou. I přes všechny ty modřiny se na to stále dívá hezky. |
| |||
Takže jen koupel Zjišťování informací bude muset počkat „Já tě chci poslouchat.“ Odpovím s pokrčením ramen. „Opravuješ hodně věcí?“ Položím další otázku. „Nebo lidí.“ Dodám s náznakem úsměvu. Alex mluví rozumně a jak se zdá má odhad na lidi z Patroly. To, co zmíní mi přijde dost pravděpodobné. A když už jsme u lidí z Patroly… drobné vlnky byly jen předvoj. Za chvíli se objeví sám vlnotvůrce. Nepatrně se zamračím a odtáhnu se ještě před tím, než se dostane blíž. Přesunu se k okraji bazénu… a snad je jen dílem náhody, že mezi mnou a Benjim je teď Alex. „Tomu říkám plán… co kdybys to šel domluvit.“ Navrhnu. „Samozřejmě hned… tohle nesnese odkladu.“ |
| |||
Otázky a doteky „Ty ne...“ souhlasím „...tvoje žebra a záda? Ano.“ odpovím klidně, bez náznaku jakéhokoliv rýpnutí. Prostě jak konstatování faktu. Jako bych se bavil o tom, že to a to auto má prostě vysypané zuby na diferáku. Prosté konstatování faktu. „Jestli nechceš, neposlouchej mě a poddej se tomu.“ navrhnu alternativní možnost. Jo, nikdy jsem to s ženskýma nijak zvlášť neuměl a na řeči jsem nebyl. Možná i díky tomu balancuju mezi různými náladami zrovna u té jediné, na které mi aktuálně záleží. Divné. |
| |||
|
| |||
Koupaliště! Sauna je osázená jenom pár dalšími Patroláři. Jsou to sice párkové slavnosti, takže si v sauně nemám jak krátit krátkou chvíli sledováním ženských, ale zase vím, že jsem mezi svými. Aspoň teda doufám. Po cestě jsem neměl čas přemýšlet, jak se stalo to, co se stalo. To co mi řekl Kluzký mě vrátilo zpátky do reality. Realita byla krutá děvka a když jí ještě někdo pomáhal, tak to stálo za starou belu tak jako tak. V tu chvíli jsem se už necítil dobře ani tady mezi Patroláři. Pokud v tom jsou peníze nebo nějaký úskok našeho vedení, tak nám do zad můžou vrazit nůž i tady tihle. Což bych teda bral za největší sviňárnu, kterou bych zažil. Hlavně mimo Pevnost. V Pevnosti jsem už dělal všelijaké věci. Na to konto jsem se jenom ušklíbnul a očima zatěkal na přesýpací hodiny, které tady byly jako taková vymoženost. Myšlenky mě převedly přes patnáct minut v sauně, takže jsem se celý od potu zvedl a vyběhl ven, kde jsem skočil do ochlazovacího jezírka. Bylo uměle vyrobené, nijak nezahřívané, takže na něm byla skoro krusta ledu. Jako jehličky se mi do kůže zabodal chlad, ale bylo to strašně příjemné. Chvilku jsem si tam pobyla vstřebával ty pocity z chladné vody, abych vylezl a šel najít zbytek. Samozřejmě barbaři neznají příjemnost sauny a tak si dopřávali chvilky v horké vodě sami nebo ve dvou. Podíval jsem se na dav Patrolářů, kteří tam byli s nimi a usmál jsem se. Vzal jsem to s rozběhem... "Bombaaaaaaa!" Jo. Prostě jsem tam skočil jako malej harant, kdy jsem ohodil asi všechny zde sedící, ležící, plavající a jinak dělající. Vyplavu nad vodu a spokojeně se šklebím na všechny strany. Hlavně teda na zdejší Patroláře. Ti mají plnou hubu keců a ne zrovna milých slov. "Polibte mi prdel, aspoň jste se umyli. Jo a pokud by Vás piňďové napadlo, že mi dáte po hubě, tak Vás varuju, že to zkoušel včera Helmuth u Kocoura a dostal po držce. Jsem nový šampion. Takže zavadněte..." Pak spokojenými tempy zapluju mezi "svoje". Jistě mě budou mít všichni rádi. "Tak jaká? Voda je příjemná že? Já navrhuju, aby jsme tohle zavedli v Pevnosti. Pěkně každá frakce svoje teplý jezírko a byl by klid." |
| |||
Otázky a doteky Priority se mění „Nejsem žádná rozbitá věc.“ Zabručím podrážděně. Vyslechnu si informace o Kluzkém a přikývnu. Zvonu přivřu oči, lhala bych, kdybych tvrdila, že to Alex s rukama neumí – je vážně dobrý. „A Benji? Používá sílu? Třísky pod nehty?“ Ptám se tiše. „Ublížil by ti?“ Otočím se pomalu. Ruce tentokrát na jeho boky položím. |
| |||
Zatím ne o moc víc než koupel Její odpověď ohledně výslechů mě nepřekvapí. Vlastně splňuje to, co jsem o Družině slyšel. Když cítím, jak se pod doteky uvolňuje, pousměju se. "Opravovat rozbité věci mi celkem jde." odpovím tiše, aniž bych přestal s masáží. Na to, aby její doteky byly náhodné, jsou příliš časté, ale rozhodně si nestěžuju. I kdyby z toho nebylo nic víc, i tohle je příjemné odpoutání od všeho kolem. |
| |||
Víc než koupel? My „Žabaři. U nás se jinak nevyslýchá.“ Podívám se úkosem za svá záda. Lehce se usměji. „Ty bys mohl z fleku nastoupit.“ Zamručím spokojeně. Ruce mám svěšené a zdánlivě bezděky s nimi ve vodě pohupuji. Že pohyb nebude náhodný dokazuje skutečnost, že se čas od časy prsty lehce dotknou Alexových boků. Spokojeně přivřu oči. Tohle je vážně příjemné. „A jak vyslýchá Kluzký?“ Pokračuji tiše. |
| |||
Pěkně zákeřná provokace "To je možné, spíš pravděpodobné." souhlasím "Otázkou je, jestli by to legendární Kluzký nezvládl sám a neshrabl celou kořist." dodám s pokrčením ramen. Pořád si užívám uvolňující působení teplé vody na ztuhlé svaly. |
| |||
Koupel My a oni Poslouchám o kulkách do zad i o ostatních z Patroly. Dokonce nakloním hlavu na stranu. „Pokud by teď někdo dostal kulku… dostaneme ji oba.“ Vyslovím zřejmé. „A to už by jim moc lidí na tuhle výpravu nezbylo.“ Dodám další naprosto zřejmou věc. „Vlastně máš pravdu… trochu mi na tom záleží.“ Připustím. „Ale spíš proto, že dnes už nemám sílu na další hádky.“ Vysvětlím. Zadívám se na podávanou ruku a nad Alexovým návrhem se skutečně zamyslím. Přikývnu. Žebra bolí a já nemám nejmenší chuť hledat Kluzkého a něco mu vysvětlovat. Přijmu ruku, natáhnu se na hladinu a přitáhnu se k Alexovi – těsně před tím, než by se měla naše těla setkat se otočím a přitiskne se k němu zády. TAkhle však nezůstanu, lehce se odtáhnu. „Jak u vás probíhají výslechy?“ Zeptám se. Je dost pravděpodobné že nás brzy nějaký čeká. |
doba vygenerování stránky: 0.15788793563843 sekund