Andor.cz - Dračí doupě online

Wonkér, možná.

"Zezdola nebo zvrchu? Z města seš, jako všichni takový vyvoněný sráčové, co neznaj, co je hnůj! My teda taky už neznáme, co je hnůj, protože tu není nic, co by ho ještě dělalo!"

"Takže... On není čert?" opatrně vykoukne Romola z domu.
"Hovno a ne čert. Prve že čert, pak že vyslanec boží a nakonec tu mává chujem! Srandu z tebe má akorát!"
"Ale rozdával ty mince...!"
"No, to je od něho fakt pěkný. Však trh je tu doslova obden, to skvěle využijem!"
"Ale nejbližší trh je přece až v-"
"Huso hloupá!"
"Já to nechápu..." rozhodí Romola rukama bezradně.

"No?" otočí se k tobě zase zpátky bába. "Proč bych měla jako vylízt ven? Však co tady teda pohledáváš? Však ten zrzavej tu dávno není. A byl milejší, než ty. Míň nafučenej a nemával lidem na potkání pérem."

W jako WYHUL

"No, tak ještě byste se měli rozhodnout, jestli jsem teda zezdola či z vrchu!" řeknu bábě, zatímco ho ladně zase schovám.

"Můj 'kámoš' se rozhodl trošku projet a tak si to tu zatím odložil. Tak polez babizno! Nebo ty peníze v téhle díře nepotřebujete? A nebo máš jiné potřeby pro díry?" řeknu a zasměju se.

No, pokud nechávali mluvit ji, tak chápu, že jim to tady vypálili.

big W as in WTF!

Romola se křižuje a modlí k Bohu, když vidí, co se venku děje. Druhá, starší žena se viditelně na chvilku zarazí, protože čekala leccos, ale předvedení mužské chlouby úplně ne. Zamračí se, jako by hledala slova a nakonec její pohled padne k mincím, které před sebe vyhodíš.
"Já jsem jako vesničanka, takže moc nevím, jak to u vás na nebeským kůru chodí, jo - ale na zemi se většinou platí za to, že to ukazuje někdo jinej. Ale díky, že mi dáváte peníze za to, že todle musím vidět! Co tu vůbec chcete? Takovej vyfintěnej načesanej panáček s pavím pérem... Dvěma! Na toho svýho buzerantskýho kámoše jste tady vo měsíc pozdějš, ten hned ráno šel. Ale pokud ho hledáte chujem jak virgulí, tak vám to jde pěkně nahovno, to vám povím. A TY SE SEBER A NEBUL, ROMULO! KDYBYS BYLA RÁDA, ŽE NÁS ZBAVIL S TÍM DRUHÝM TĚCH DARMOŽROUTSKEJCH ZMETKŮ!" otočí se zpátky k tobě.
" Romula je hodná, ale blbá jak děravý necky. Dycky se vo ni staral chlap, ale v zimě ho zabili, když tudyma táhli a ji tu nechali s děckama. A vůbec, váš kámoš si tu nechal plechy? Co to kurva má bejt?"

Big W lol

Heh. Ta bába má kuráž. Tak uvidíme jak moc!

"Pokud tak moc chceš můj pyj, tak pojď a vem si!" křiknu na bábu a vytáhnu ho z gatí. "Stejně ti to bezbožné obcování kouká z očí!" a hodím před sebe na zem pár mincí. "To máš na na jídlo a pokud se vynasnažíš, dostaneš dnes nakrmit hned dvakrát!"

A kdo ví, jestli nakonec ten boží hněv nepřijde!

Lulw

"Takže váženej," z baráku vykoukne ženská, která je od pohledu o něco starší než ženy ve věku tvojí mámy. Mračí se na tebe a měří si tě hodnotícím pohledem. "No, jste docela pěknej, mohl byste bejt anděl, to asi jo, vlasy jako ti na malbách v kostele, hm. ALE nedělejte si z nás tady šprťouchlata! Romola z vás bude mít akorát újmu! Kdybys byl svatej a vyslanej Vševědoucím, tak víš dobře, ze mít tady oslí pyj, tak ho leda tak upeču k vobědu! Ale nemám! Nikdo tady nemá voslí chuj, i když bysme chtěli, to nám věřte! Váš kámoš už vodjel v prdel, nechcete jet za ním, nebo něco? Pokud nám teda nechcete uříznout k vopečení svůj chuj! I když jestli je malej jak vy, tak asi ani nechci, to by bylo sotva pro Davideho!" odflusne si babča zlostně do prachu.

... To je nevídané, aby se u tebe stalo!

No, Alessandra explicitně řekla, ať jsem hodný na TAMTU ženštinu a ne náhodné lidi, kteří se přidávají do konverzací bez pozvání...

Podívám se k domu, odkud se ozval onen hlas.

"Drž piču, štětko babylónská! Já moc dobře vím, jak jsi smilnila s koněm! A jak toužíš po oslím pyji! Takže se nepleť do rozhovorů, po kterých je ti hovno! A kaj se hned! KAJ SE, NEBO TĚ STIHNE BOŽÍ HNĚV! Protože i když říkáš, že už nic nemáš, máš pravdu! Protože tvoje nesmrtelná duše náleží bohu a jako takovou, ji mohu za ním okamžitě poslat!"

... Já slov nemám, fakt

Žena začne couvat a křižovat se, když celé tvé představení vidí.
Starší dítě zrovna venku civělo na koně a teď si hraje s kamenem, takže úplně nereaguje na okolí. Mladší se znovu zplna hrdla rozeřve, když vycítí pobožný strach matky.

"Já ale nemůžu do pekla, já nic neudělala a každý den se modlím! I po tom, co nám všechno vzali a zabili mého muže ti vojáci a pak se o nás staral Giovanni, který nebyl dobrý člověk, jsem nikdy nepřestala věřit v Boha, proč bych měla jít do pekla?" rozeštká se žena, znovu se pokřižuje a zoufale klesne na kolena.
Ten zbytek evidentně nechápe.

"Posel boží?" ozve se z nějakého z domů okolo protivný, chraplavý ženský hlas. "No tak to asi sotva! Kde máš asi křídla, Anděli? A nejseš nějakej malej? Co tady vůbec chceš, když ne rabovat, jako všichni vostatní? My už nic nemáme, běž už otravovat někoho jinýho!"

Tak zase popojedeme

Chci na Alessandru zakřičet: "Ale já jsem vždycky hodný na cizí lidi!", ale nakonec si to rozmyslím a dodám jen: "Ano, budu, neboj drahá!"

Ale Alessandra ani ta nebohá žena netuší, že se mi v hlavě rodí plán, který by mohl být úplně geniální a nebo úplně hloupý. Ale ta ženština nám nejspíš asi řekla co mohla tak či onak, takže není důvod proč nezariskovat. Buď ze sebe ještě něco dostane a nezávisle na tom, stejně je asi čas jít jinak omrknout sousedy.

Odkašlu si, vstanu a použiji svůj hluboký hlas. K tomu rozhodím rukama.

"Ano, máš pravdu ženštino, tato hříšná vesnice je zkoušená PÁNEM BOHEM! VŠE BYLA ZKOUŠKA! Jsem posel boží, který bude vážit tvoji duši a rozhodne, zda půjdeš do pekla či nebe! Popiš mi dopodrobna, jak ona zkouška s mým společníkem proběhla! A NELŽI! Neb já to poznám!"

Bud dostane infarkt, zabouchne a nebo už mi všechno konečně řekne. Tak či onak, troška risku nikoho nezabila.

Inter(da)Mezzo III.

"No, tak to bude asi všechno," usoudí zahalený muž.
"No-a přinesl jste nějaký koš?"

"Koš? K čemu koš? U vás se platí i v nějakých naturáliích? Nebo kromě platby za kontrakt vyžadujete ještě dárkový koš? Jakože takový ten, jak se dává k narozeninám? A co v něm chcete? Není to už možná trochu drzý, říct si o dárkový koš? Já bych nikdy po nikom nevyžadoval koš, co bude příště, řeknete si, co do něj jako chcete naplnit? Med a marmelády? Asi nějaké cizokrajné ořechy bych tam asi dal, předpokládám. Máte ráda ci- heh, na co se to ptám. Má VÁŠ NADŘÍZENÝ rád cizokrajné ořechy? Mám do toho koše přidat i víno? No, nebudu lhát, přijde mi to trochu přes čáru, ještě vám nosit dárkové koše, že ano, ale pokud to tak dělají ostatní, tak by bylo OSTUDNÉ A NEPŘÍPUSTNÉ vám taky nepřinést. Vlastně by mi bylo trapně, kdyby můj koš nebyl největší a nejopulentnější ze všech, protože si to můžu dovolit a měl bych to dát najevo! Víte, já to nedělám jen tak, on je velký rozdíl mezi nutností reprezentovat a jenom zbytečně utrácet! Proč takové věci prostě neříkáte předem, že klienti mají kromě platby nosit také dary, že je to doslova věc cti a že je SPOLEČENSKY NEPŘIJATELNÉ zde přijít bez pořádného dárkového koše? Kdybych to věděl, vzal bych dva negry a KAŽDÝ Z NICH by nesl dárkový koš! Víte co? Zítra, zítra vám je přinesou, tak! Jako že se Lu-aerrrgh, no, vy vlastně NEVÍTE, jak se jmenuju!"
"To vskutku nevíme a podobnost s lidmi, který znám a se kterýma tu bydlím, je čistě náhodná," Daria tázavě povytáhne obočí, zatímco si ho prohlíží a přemýšlí, zda mu říci, že celou dobu myslela proutěný koš na přenášení kočky, o kterém samozřejmě věděla, že ho nemá, protože evidentně nemá ani tu kočku - a nebo ho nechat na prasáka poslat dárkový koš, když si k tomu tak krásně vybájil celou tu omáčku. "Ten koš vůbec nevadí, není to povinnost, jen takový zvyk, který se uchytil, nechte to plavat," odpoví s milým úsměvem a vědomím, že zítra se objeví dva černí otroci s dárkovými koši.

"Máte ještě něco na srdci, nebo již mohu odejít?" ošije se pan Luciano da Mezzo a maska pohlédne ke dveřím.
"Bude mi ctí vás doprovodit ke dveřím."
"No, ohledně tohoto, víte, paní-"
"Slečno,"
"Stará panno-" odtuší tedy po zevrubném pohledu pán da Mezzo. Daria ho propálí vzteklým pohledem, kterého si muž nevšímá a pokračuje.
"No, ohledně toho tedy, víte, jsem čerstvý vdovec, což teď nemusí vyznít zrovna vhodně. Ehm. Chtěl jsem to říct už předtím, než jste mi řekla, že o vás nikdo nestojí, ehm. To neznamená že mám zájem, abychom se špatně nepochopili, protože nemám. Já nemám potřeby - eh. Tedy! Víte, jsem čerstvý vdovec a mému dobrému jménu, které mi tady váš šéf SYSTEMATICKY ŠPINÍ!!! - By neprospělo, kdyby mě někdo viděl, no, odcházet odtud. Nemáte nějaký, no, zadní vchod, nebo tak?"
"Můj bože, vezmu vás dvorem..." promne si Daria unaveně oči.

Jsi prostě satanáš

"Já si to myslela," odpoví vesničanka prostě a zjevně myšlenky na peklo a čerty úplně nahradí cokoliv, co by v hlavě mohla mít, včetně tvé původní otázky, zda Poldi nosil pěkný kabát.

"Víte, já jim to říkala, že to tak dopadne. A vidíte, teď jste si pro ně opravdu přišli. A nám ostatním neublížíte, protože my jsme nikoho neokradli, my jsme totiž dobří křesťané," podívá se znovu na mince vy svých rukou. Nadechne se v nějaké nevyřčené otázce a zase vydechne a raději se neptá.
"Nikdy mě nenapadlo, že váš přítel byl Boží zkouška, víte. Měli jsme to ale tušit, ano, měli," vážně se na tebe podívá.
"Já se každý večer modlím k panence Marii. I Davide se modlí k panence Marii, že ano, Davide?"
"Ano maminko!" odpoví chlapec poslušně, zatímco sleduje Alessandru, chystající se do lesa.