| |||
Dante |
| |||
Magnólie - Vycházka "Ve chvíli kdy jste mi odpověděl drahý pane. Dokáži si udělat o lidech obrázek a odhad velice rychle. Nehledě na to, že ani oděvem zde moc nezapadáte. Přece jen je takový....inu cestovatelský. Tuhle ošoupaný, támhle zaprášený, i když dobře udržovaný." Pokrčil přátelsky rameny. Musel být opravdu velice všímavý, ale na druhou stranu nevšímavý obchodník toho moc nevydělá což? "Och skvělá volba pane sice je to jeden z těch dražších ale také unikátnějších kousků, které mám. Jediný svého druhy, který mám na skladě. Velmi dobrá volba. Prý jej kdysi nosil nějaký mág, pokud věříte tomu, co říkají ti, co vám věci prodávají." Usmál se a nechal si zaplatit. Schoval mince do vlastního váčku a chvilku tě pozoroval. Pak se poškrábal na bradě a mírně kývl. "Ano to je pravda......Hmmm něco zajímavého povídáte?" Krátce se zamyslel a na chvíli odmlčel. "No z toho, co jsem viděl, nebo zaslechl, tak to vypadá, že magické cechy zvyšují svou aktivitu. V poslední době hlavně Fairy Tail se zdá, že dělá na něčem velkém, protože nemálo jeho členu prý nedávno opustilo Magnólii a byli vybaveni na cesty, takže jen tak na procházku do blízkého okolí nejspíše nešli. Naštěstí s obtížemi, které se občasně vyskytnou v okolí si cechy docela záhy poradí, takže my prostí lidé máme docela klid." Rozpovídal se a pak zase zamyšleně svraštil čelo. "Možná to bude mít taky co dělat s blížícími se slavnostmi. V posledních dnech se sem zastavuje stále více poutníků a obchodníků. Však sám vidíte, jak je ve městě živo. Snad to nepřitáhne moc nekalých živlů." Usoudil a pak k tobě tázavě vzhlédl jestli by tě zajímalo ještě něco konkrétního. První zastávka Magnólie Mladík tě chvíli pozoroval a zdá se přemýšlel nad tvým postojem a otázkou. Pak však místo nějakého arogantního úšklebku přišel docela přátelský a vřelý úsměv. "Samozřejmě. Každý kdo má dostatek odvahy, smyslu pro povinnost a touhy konat dobro, je u nás vítán. Nebudu Vám nic nalhávat být součástí jakéhokoli cechu není jednoduché a je to náročné. Některé úkoly bývají nebezpečné, ale pokud je srdce odhodlané, pak mu nelze bránit." Usmál se a poplácal si dlaní na hruď v místě, kde měl srdce. Možná to byla i jakási narážka, na název jejich cechu. "Pokud máte stále zájem, pojďte se mnou dovnitř ať se trošku seznámíte s cechem." Navrhnul ti a ruku položil na hrušku meče v poklidném gestu a počkal, jak se rozhodneš. Také sis mohl všimnout, že možná trošku úmyslně balancuje ve zdvořilostní rovině, která se vyhýbala označení tvého pohlaví, protože si sám nebyl moc jist jestli jsi muž, nebo žena a i když si připomínal více ženu, nechtěl nejspíše urazit nevybraným označením. Margaret - Lamia Scale "Právě a určitě toho bude víc. To místo musí být naprosto úžasné a fascinující a my ho jednou najdeme." Usmála se sebevědomě a fascinovaně zárověň. Bylo vidět, že je to jeden z cílů, za kterým si jako Mistryně cechu pevně stála a byla přesvědčená, že dříve, nebo později v tomto ohledu její cechu uspěje, což by bylo pochopitelně skvělé. Sylvia se usmála, když ses rozhodl a mávla rukou kamsi za sebe a najednou na pár kapkách vody přilétl pevný dřevěný tubus, který uchopila a vytáhla z něj listinu, kterou před tebe rozvinula. Byly na ní kouzelným písmem napsány i další jména. Vypadalo to, že je to ten druh kouzelného papíru, který udržuje na sobě vepsána vždy jména aktivních členů a ty, kteří vystoupili smaže. Mimo jméno Mistryně jsi tam zahlédl třeba jména, jako "Bernie Maelstorm" nebo "Lucius Talmori" a pak samozřejmě další jména. Razítko pak Sylvia vytřepla z tubusu a vzala ho do ruky. "Tak kam to bude?" Usmála se lišácky, jakoby snad stále věřila, že zvolíš nějaké.....choulostivé místo. Klábosení se soupeřem "Nejsem úplně blbá. Viděla jsem tě používat tvou magii a slyšela jsem už o drakobijcích a o tom, co se o nich povídá. Nebo sis vážně myslela, že nikdo z nás ten váš závod nesledoval?" Pousmála se spokojeně a vědoucně a mírně se protáhla. "Stejně, tak vím, že ten, co teď dole hraje karty je taky drakobijec, ale ledový. Zajímavé, že spolu takové protiklady dokážou vycházet." Koukla po tobě s mírným úšklebkem a neskrývaným zájmem v očích. Karetní souboj Síla útoku té temné postavy doslova smetla Verica na kolena. Sílu, která z něj vylétla zasáhla i Aileen a Oberona, kteří oba měli co dělat, aby se udrželi na nohách, které jim ztěžkly, jako z olova. Vinny to doslova připlesklo k zemi. I když to byla jen karta, vyzařovala z té osoby nehorázná moc. Juvia i Gray zůstali ležet poraženi na zemi a po chvilce se rozplynuli. Když však zmizeli rozzářila se karta, kterou si Veric právě dobral. A na ní nápis. "Když je Gray poražen můžeš zdarma zahrát." Veric tedy z posledních sil vyhodil kartu ven. Ta zaplanula ohněm v jejím žáru se zjevila vám již známější postava, ale v mnohem mladší vizáží. Naštvaný planoucí, ale jeho magie se nemohla rovnat tomu, co před ním stál. "Teď tě rozmlátím na kaši! Acnologio!" Zařval Natsu a rozběhl se kupředu. "Hrrrrrááááááá!" Viděli jste, že vašeho soupeře zamrazilo. "Reakční karta a cože...?!" Nervozita na něm byla znatelná, protože Vericovi vylétla z ruky další karta s nápisem tajemný řetězec, který se rozzářil různými barvami a najednou tam Natsu nebyl sám. Bylo jich tam 7! A ze všech planula energie stejným elánem, jako z Nastua a hlavně Veric, Aileen i Oberon poznali hned jedno. Všechno to byli drakobijci! Různí ale drakobijci! A všichni se pustili do Acnologie. Zformovali drtivý společný útok jednotlivých svých dračích úderů. Souboj vypadal, jakoby zářila duha, která se snažila vymazat temnou Acnologiu. "Yghhhh aáááárrrrhhhhh! Vy malí spratci!" Vrčel na ně ten, který ještě před chvílí s přehledem vymazal dvě jiné postavy nyní měl problémy se spojené síle tohoto děsivého týmu ubránit až......Všichni spojili svůj dračí řev v jeden mocný dunivý ohlušující a destruktivní. Museli jste si zakrýt uši a odvrátit od té oslnivé záře oči. A když se prach začal usazovat a vy jste pohlédli na bojišt. Viděli jste všech sedm drakobijců stát nad tělem, které se pomalu ale jistě rozpadalo. A kromě Acnologie byl šokovaný i karetní mistr, který se válel na zemi o kus dál a s námahou se zvedal. Ve tváři byl bledý a šokovaný, i tak se však zatvářil klidně a pokývl. "Prošli jste." Ustoupil vám z cesty, abyste mohli pokračovat dál. |
| |||
To děvče ,,Když to říkáš..." Zamyslím se... a pak se na ní podívám... ,,Jo no... vychoval... Ale nejsem si vědoma toho, že bych ti to řekla, takže jak tohle ksakru víš?" Zamračím se na ní... |
| |||
Kde se mám podepsat?Město Margaret – cech Lamia Scale
|
| |||
|
| |||
|
| |||
Dante |
| |||
Seznamující pohovor…Cechovní budova Lamia Scale
|
| |||
|
| |||
Ta holka ,,ve výsledku si to tu docela užívám, i když začátek nebyl tak pěkný, to máš pravdu..." Zamrkám a pokývu hlavou... ,,A moje zkouška byla, že tu s tebou mám vydržet?" Zeptám se jí a přemýšlím, co dalšího by se dalo vyrobit spojením našich sil. ,,Ty nemáš nic, co bys chtěla vyzkoušet se svou a mou silou?" Zeptám se jí. |
doba vygenerování stránky: 0.096362113952637 sekund