| |||
Plány Plánů tady létalo mnoho a všechny byly skvělé, ale za mě neregistrovaly moc realitu. V téhle bouři se nedostaneme nikam. Absolutně nikam a pokud tak chcípneme. Ta hromada kamenů a dřeva, která je sice obývaná je aktuálně naše jediná šance. "Takže tu máme rituál, který může vyjít pade na pade a to jen když se nic neposere. Budeme předpokládat, že Ti vevnitř si nevšimnou, že jim někdo likviduje bouři, kterou reálně udělali oni? To jděte s láskou do prdele." Stručně vysvětlím svůj postoj k věci. Oběť našeho vozky, kdyby někoho napadla teď fakt nepřichází v úvahu. To si já teda neodůvodněním a je to rozhodně mimo to jak funguji v rámci toho co dělám. "Ať Freya zjistí kolik a kde jsou, prozkoumáme to a ubytujeme se tam. Co si myslíte? Že když je necháme za sebou, tak budeme v cajku? To fakt nebudeme. Teď o nich víme. Teď víme, že tam jsou." Občas u toho ukážu směrem ke stavení a nebo na cestu, kudy by někteří možná chtěli v tichosti odejít. Jsou prostě daleko od reality. To co navrhuju není ideální, ale už jsem dlouho neviděl tak dobře vyzbrojenou skupinu jako jsme my. Máme magie, výbušnin a stříbra po pánský kokot a budeme tu řešit tohle. |
| |||
|
| |||
Porada Freya mě překvapí – svými schopnostmi, nabídkou, a především svou pragmatičností. Jenže u jejího náznaku jako by vše skončilo. Z postoje ostatních, především tedy z postoje a slov mužů, lze vyčíst, že jsou proti zabíjení. A já pitomá si myslela, že za záchranu celé Pevnosti budou ochotní nějaký ten život obětovat. Ještě, když jde o život někoho, kdo se chová podezřele. O jak hluboce naivní idealista jsem byla. Jde tu tedy o plány nebo ideály? A protože ostatní nesouhlasí a já budu ta poslední, která bude upozorňovat na možnost zabití lidí, kteří jsou podezřelí,… mlčím a poslouchám. „Já bych tam vůbec nelezla." Ozvu se konečně. „Tohle není žádný kartografický výlet!" Dodám, protože to možná některým uniká. „Kolik bys teda potřebovala od nás?" Houknu neochotně. |
| |||
Plány (všichni) Poslouchám návrhy všech a nejvíc zájmu ve mě vzbudí ty zahrnující magii. Tohle je pro mě pořád něco neobvyklého. I návrh Gabriely na poslání vozky prvního má něco do sebe. I když jeho snaha o přesvědčení skupiny k vyhledání útočiště je až moc podezřelá. Ano, nemáme sice lepší místo, ale tohle... Naléhal až moc. „Nevíme nic. Jak je ta osada velká, kolik tam je lidí... Já jsem pro průzkum. Pokud najdeme nějaké slabší místo v opevnění, bude to lepší než nějaký frontální útok.“ přednesu svůj návrh. „Pokud by se to obešlo bez zabíjení, budu raději.“ dodám a pohledem sjedu k Míšovi. Jak my jako Patrola, tak Bratrstvo, tyhle lidi máme chránit. A když je začneme bezdůvodně zabíjet... |
| |||
|
| |||
Q&A Všichni Při zmínce o štítu zavrtím jen nesouhlasně hlavou. Takhle bohužel nefungoval. Jakmile bude trochu víc času asi by bylo vhodné objasnit alespoň několik základních principů mých kouzel. Udělám si pro sebe v hlavě poznámku. "Ne." odpovím jako první Alexovi. "Ale tím, že moje kouzlo aktivně potlačil, se dá logicky předpokládat, že si je vědom minimálně mojí existence." připojím také svůj předpoklad. Byla to silná magická entita, ale neuměl jsem si představit možnost, že by kolem sebe udržovala neustále pasivní obranu pro strejčka příhodu. "V osadě normální lidi klidně být můžou..." připustím, ale představa obyčejného průzkumu mi přijde příliš riskantní vzhledem ke všem okolnostem. "...to, ale nevysvětluje, proč by měla ta magická entita skrývat svoji podstatu. Použité kouzlo bylo prakticky neškodné." uzavřu kapitolu kolem mého kouzla. Pokud se Alex v tomhle ledovém pekle, kde není vidět na metr před sebe, chce pokoušet o nějaký průzkum, bránit mu nebudu. Když se pak začnou snášet další a další dotazy ohledně našich magických možností připadám si jako v Jiříkově vidění. Chápal jsem, že naše moc sebou nesla roušku tajemna. Dokonce jsem si užíval, když jsem jí mohl přiživovat, ale v tuhle chvíli to bylo spíš k vzteku. Ne na všechno existuje jednoduše kouzlo. Kdybych uměl ovládat počasí nemrzla by mi tu teď prde... V tom mi to dojde. Komu tady celou dobu prakticky zima nevadí? Kdo většinu cesty vypadal jak na procházce za krásného podzimního počasí? Sestry! "Počasí, stejně jako mapování terénu není náš obor. Na to jsou tu specialistky ony." prst mi vyletí směrem k Freye a s drkotáním zubů se přiměju ke spokojenému úsměvu. Že mě to netrklo dřív. Jestli nás mohl někdo protáhnout bouří nebo zmírnit její účinky, tak to byla právě Freya. |
| |||
Plánování (všichni) Poslouchám Yuli, jak mluví o nemožnosti zastavit bouři a vzpomenu si na štít, co vytvořil Uhlík. „A co ten štít?! Neuchránil by nás před větrem?“ Křiknu. Bylo by fajn, kdyby to šlo, ale moc tomu nevěřím. Ale magii nerozumím, tak můžu jen doufat. U hovoru o bylinkách mi malinko zatrne. V naší společnosti to není zrovna oblíbené téma. Od bylinek je krok k houbičkám a u nich to smrdí devítkou do hlavy. „Jestli je ta bouře kouzlo, tak může mít jen tři důvody. Aby případnou návštěvu zahnala, skryla osadu a nebo přilákala, jakožto jediný místo k přežití. Osobně sázím na třetí možnost.“ Vysvětlím svůj pohled na bouři. „Ale prvotní průzkum není špatný nápad. Viděl bych na Patrolu. Sestřičky by nemusely být přivítány s otevřenou náručí.“ Jinak je naše plánování celkem o hovně. Je to samé jestli a pokud. Nevíme nic. A dokud vědět nebudeme, můžeme jen teoretizovat. |
| |||
Plný frontální útok? Otočím se na Betchana a chvíli na něj zírám. Plný frontální útok? První lajna Patrola ve stylu granát a dovnitř? „To je samozřejmě možnost.“ Pronesu tak nějak sama k sobě. „Ale není tohle přesně to, co chtějí?“ Křiknu o poznání hlasitěji. „Nebudou na to připraveni?“ Pokračuji. Já chápu, že v téhle sračce nemůžeme zůstat dlouho, že se čas krátí,… jenže já nemám výcvik, nemám schopnosti ani božskou ochranu, já potřebuji plán! „A co kouzlo, které by nás navedlo někam do bezpečí? Vlastně cokoliv, co by nám teď nějak pomohlo?“ Odpovím Yuli. Ostatně ona sama ví, co má. Já jen hádám. Fajn. Sama cítím, že teď není vhodná chvíle na pokus/omyl v objevování drog na posílení magie… ale jednou to zkusím… nebo minimálně mágům navrhnu. Tedy pokud přežijeme. „Máš kouzlo, které nám pomůže tam? Já nevím – zmapovat to, zorientovat se, cokoliv?“ Zkouším další možnosti u mága. Nakonec to je Alexův dotaz, který mi přijde nejužitečnější. Přikývnu. Tohle bude klíčové! I jeho návrh mi dává smysl. Průzkum mi přijde skvělý – tím spíš, kdyby ho mágové dokázali nějak podpořit. „Co pak poslat jako první vůz s Mišou. Stejně tam chce.“ Přidám, co napadlo mě. „A podle toho, jak dopadne, se zařídit?“ Tedy pokud není i on součástí pasti, … to by bylo dost hloupé. |
| |||
Plán útoku (všichni) Poslouchám jednotlivé návrhy. O magii nic nevím, ale návrh Gab se mi zdá rozumný - kdyby bylo něco, co by Aricovi dodalo víc síly, mohlo by to vyjít. Ale nakonec se to ukáže jako marné. „Aricu! Dokážeš poznat jestli to o nás ví jako ty o něm?“ zajímám se. Pokud už ten, kdo je uvnitř, ví o naší partě, nemá nějaké velké plánování smysl. Ale pokud neví... |
| |||
Volby, aneb když máš jen jednu možnost VšichniNečekal jsem Yuli kotvu v podobě sevření paže, ale nakonec jsem za ní byl vděčný. Nechtěné vytržení z kouzla bylo vždy bolestivé, ale člověk se alespoň rychleji vzpamatoval, když se mohl opřít o něco známého. Pokus podat ostatním přesnější obrázek toho, co za nebezpečí by mohlo být ukryto v útrobách osady vyvolal daleko silnější reakci, než jsem zamýšlel. Sestry se očividně začali připravovat na smrt, zatímco rytíř si zahrál za doprovodu Benja krvelačnou písničku. Jediný kdo tu paradoxně ještě vykazoval známky alternativní ho myšlení byla Gabriela. Těžko říct, kdy se její ruka objevila na mém koleni, protože jsem svoje nohy prakticky díky zimě už ani necítil, ale její slova se ke mně dostanou. "Bylinky?" zopakuji spíš pro sebe. V hlavě se mi okamžitě objeví vzpomínka na moderní kuchyni, kde každé koření, stejně jako bylinka měla svoje místo. Byla tu šalvěj, máta, hřebíček, bobkový list a spousta dalších ingrediencí a všechny náramně voněly. Jenže jak by něco takového mohlo zvyšovat magický potenciál? Dokonce si nevybavuji, že bych se s něčím takovým setkal v Gymnáziu. Možná to byl záměr. Pokud by existovala rostlina, která by umocňovala sílu kouzel, jak rychle by se z ní stala nejpopulárnější droga téhle reality? Čarodějové jako byl Krysák by na tom rozhodně frčeli furt a pohroma by byla na světě. Jestli něco takového existovalo, bylo to dobře tajeno před širokou veřejností, stejně jako přímo před magickými učni. "Nevím o žádné takové bylině ani proceduře." odpovím nakonec Gabriele. "A i kdyby existovala, tak jak říkala Yuli, bohužel nemáme v repertoáru žádné kouzlo, které by dokázalo tohle ledový peklo oslabit nebo dokonce zvrátit." pokrčil bych rozpačitě rameny, ale už i to se zdálo nemožné. |
doba vygenerování stránky: 0.11336493492126 sekund