Andor.cz - Dračí doupě online

Salenie, Alasseon a Lenora - Elfí vesnice
"Ovoce to jsou plody, které nám dávají stromy a keře."
Odvětí elf k Salenie a vrátí se z domku s mísou nějakých různobarevných a tvarých plodin.
"Třeba ti to bude chutntat."
Postaví to před ní.

Mezitím Al je u Lenory, která se probouzí ač je stále docela dost malátná a bude potřebovat určitě ležet.
Zdá se, že si tu chvilku, nejspíše alespoň nějaký ten den pobudete.

Ve vsi je naštěstí klid a vrací s epomalu ke svému původnímu životu, ač stále obezřetnému vůči přítomnosti draka. Můžete si tedy nyní užívat chvíle strávené v klidu vesnice, za předpokladu, že se nic nepodělá.

Malari - Pevnost Trionu
Cítíš smutek nad ztrátou dalšího z vašeho rodu, ale nyní se s tím asi nedá moc dělat. Co se stalo stalo se, důležité je, aby jeho smrt nebyla marná a zbytečně zapomenuta.
Ležení i dění na pevnosti je nyní tiché. Nemrtví byli odraženi, ale jaká je šance, že se už nevrátí? Asi malá.
"Nepropadej žalu mladá dračice. Den ještě nekončí a slunce opět vyjde."
Promlouvá přicházející starý jezdec, který s tebou dnes lítal.
"Život je dlouhý a čas ráno zhojí."
Hledí kamsi do dáli, zdá se, že mluví z vlastní zkušenosti.

Araoth - Spoluvězeň
Promluvil jsi na svého spoluvězně, který k tobě zvedl jen nepřítomný pohled.

Zdál se být mírně mimo.
"Vítej v mém království...."
Zabručí a ze sedu rozhodí rukama.
"Jsem tu už měsíc a bude tomu tak asi ještě dlouho, takže vítej dočasný spolubydlící."
Ušklíbne se a uhladí si vousy.

Nalaya - S Arwinem v Lesích
Rozhodla ses, že zůstaneš Arwina hlídat, aby se vám nic nestalo. Rozhodneš se nespat, což je dost těžké, protože po posledních zážitcích jsi opravdu unavená, ale hold se snažíš.
Pomalu ale jistě u stromu skoro usínáš, ale k tvému štěstí, když se ti víčka nejvíce klíží zdá se, že Arwin se zrovna probouzí. Zatím jste asi v bezpečí, nicméně vaším koním je konec kdo ví kde.

Temari a Briss - Setkání
Nyní je na vás, jak budete jednat v okolí je docela klid a ticho. Ještě aby ne když tu přistál drak.

Lirtiel - Let
Po dlouhých letech jsi opustil své doupě. Doby kdy Zářící Jednota chránila draky a draci měli své jezdce už je hodně let pryč, stejně jako tví druhové, kteří v podstatě zmizeli z oblohy.
Právě nyní se necháváš unášet větrem a plachtíš ve výškách. Ze své ptačí perspektivy vidíš mnohé včetně širokého okolí. Co tě však zaujme je jeden velký kus země pod tebou. Je rozdělen řekou na jejím jednom břehu vidíš temnou armádu nerozeznáváš z výšky o koho jde a na straně druhé je pevnost, kde se to hemží postavičkami a před pevností je další armáda, která má na sobě zdá se lesklá brnění, protože jsou lépe vidět, ale ani u těchto nevíš o koho jde. Nejvíce však tvou pozornost upoutá skutečnost, že vidíš dalšího draka. Drak sedí na zemi a je vedle něho nějaká bílá postavička.

Nečekané setkání
"Já tě taky ráda poznávám."odpovím i když jde spíš o zdvořilost.Ten drak i když není zrovna veliký tak mně docela děsí.Aspoň že se na mně přestala dívat jako na svačinku.Navíc nevím zda tohle vůbec jí nebo to ochutnala.Ovšem to první zřejmě pravda je protože se oblízne a pak se na to vrhne a i když se snaží na to jít zdrženlivě.Navíc asi tohle je poprvé co jí lidské jídlo.Ovšem s jídlem roste chuť a pak jí nejspíš nemá chuť nebo se rozhodne rozdělit o jídlo.
Tak tohle jsem nečekala ovšem o dracích toho moc nevím.Tohle je první drak kterého jsem viděla taky je poněkud menší než jsem čekala.Netyčí se nade mnou jako hora a nevypadá tak děsivě.Tedy ne že by nevypadala děsivě ...
"Díky."odpovím a schovám zbytek jídla než si to rozmyslí.Rozhodnu se nepokračovat v tom co mně napadlo a radši přemýšlet jak překonat ticho které se teď jistě objeví.Jenže mně nenapadne nic jiného než se zeptat..
"Ty jsi odsud?"

Chutné setkání

Briss

Cosi uvnitř, mě před lidmi vždycky varovalo, něco co mi říkalo, jak se jim mám obloukem vyhnout, schovat se, nebo uletět.. A teď najednou jsem stála před lidskou bytostí, a ona se mě ani nepokoušela nakopnout, co líp ani zabít. Bylo to zvláštní..

Briss, takže asi samička. Zní jako samička, voní jako samička, vypadá jako samička.. ale co já vím, já zatím moc lidí nepotkala a z blízka vidím člověka poprvé, třeba se nedělí na samice a samce... ale je fajn vědět, že má jméno. Briss je hezké jméno, koncovka tak jako syčí, takové milé, to jde dobře na jazyk.

"Ráda tě poznávám, Brisss.."
Dobrá, ta koncovka jde až moc dobře na jazyk, zase bych to neměla přehánět.. Uvažuji nad tím, jestli jsem se té lidské samičky nedotkla zkomolením jejího jména, když tu ona puff a vyčaruje jídlo. Během chviličky z její dlaně něco zavoní... Jak to udělala? To je nějaké kouzlo? Jestli umí takhle čarovat, měla bych se jí držet..

Nějak to nedokážu ovládnout, vážně se snažím nebýt neurvalá, ale nejde to. Najednou, mi hlasitě zakručí v břiše..a když jídlo položí přede mě, bezděky se oblíznu. Pak zvídavým pohledem přelétnu očima mezi ní a jídlem, znovu mezi ní a jídlem a pak, pak zvítězí můj hlad a do kusu té voňavé dobroty zabořím zuby. Nevím co to je. Slyšela jsem o lidském jídle pár slov. Šunka, chléb, solené koňské maso, nic z toho jsem nikdy neochutnala a tak si to nedokážu zařadit, ale tohle mi vážně chutná. Přesto že mám hlad, snažím se, nechovat se moc divoce, a tak ukousnu z jídla po prvé jen na zkoušku, jako by na ochutnání. K druhému hltnutí se ale nenechám pobízet.

Je to moc dobré, uvažuji u třetího kousance. Ale moc toho není. Hlad to zahání, to ano, v břiše už se mi tak zvláštně, nepříjemně nesvírá.. Je to dobré, a dala mi to bez křiku, a nemířila na mě vidlemi, ani po mě neházela kamením.. Je milá, tak já na ní taky budu, usoudím... a půl jídla jí nechám. Dokonce, tu neoslintanou půlku.

Když s jídlem skončím, jen se opatrně oblíznu, a pak jí- Briis,jak říkala že se jmenuje- významně čumákem pošoupnu zbytek jídla. Doufám, že to pochopí, jako vstřícné gesto, nechci jí to všechno sníst, aby pak taky netrpěla hladem- protože teď už vím jaké to je. A příjemné to nebylo. Je to ode mě vstřícné gesto, o jídlo sem se zatím nikdy nedělila, a tak trochu doufám, že ho ta lidská dívka pochopí. Snad si Briss nebude myslet, že se nad ní povyšuju.

Arwin

Odepnula jsem svůj plášť a stáhla jsem si ho ze zad, abych do něj mohla Arwina zabalit. Byl mimo a já nevím jak dlouho takový stav může trvat. Raději jsem jeho tělo překontrolovala, jestli nemá nějaká vnější zranění a následně jsem ho zabalila do vlastního pláště. Budeme tady muset zůstat do chvíle než se probere nebo se sem náhodou nedostanou naše koně, o čemž velmi vážně pochybuji.

Začínalo mi být chladno. Opravdu chladno. Usadila jsem se na zemi u Arwina a jeho hlavu jsem si položila na nohy, zatím co on spal. Nesměla jsem si dovolit teď usnout. Kdo ví kdy se tady někdo objeví, kdo by nám chtěl ublížit. Nechci riskovat že nás někdo podřeže, pokud nebudu dávat pozor.

Ovoce? Co to je?


Druid si nás pečlivě prohlíží a vypadá se svým dílem nadevše spokojen. Po mé otázce se druid otočí na mě a poněkud mě zarazí svou odpovědí. Oni neloví zvířata? Co je to, to jejich ovoce? Nikdy jsem nic takového nejedla. letí mi hlavou. Posadím se a promluvím. ,,Ovoce? To jsem nikdy nejedla. Co to je? Mohu to ochutnat?''
Jsem na elfské jídlo velice zvědavá a nemohu se dočkat až ho ochutnám. Druid nás pak odvede k domku, kde se mohou Alasseon s Lenorou na čas ubytovat.

V žáláři

No... to jsem se zas dostal přesně kam jsem chtěl...
Snažím se moc nepřemítat nad zítřkem a rozhlédnu se po místnosti. Postavička v rohu mě zaujme, ale než se rozhodnu ho probudit, porozhlédnu se kolem, jestli tu náhodou nenajdu něco zajímavého. Potom se vydám směrem k mému spoluvězni a pokusím se ho probudit.
"Zdravím příteli, vypadá to, že jsme v podobně svízelné situaci, co tě sem přivedlo?"
prohlédnu si svého spoluvězně od hlavy až k patě a pak mi dojde, že by to možná mohl být někdo, kdo by mi mohl zítra pomoci.
"Vyrážíš také zítra do dolů? Nebo tu pro tebe přichystali nějaký jiný rozsudek?"

Pevnost

Najedená a napitá se vrátím do pevnosti. Sednu si na hradby a sleduji, jak ostatní spalují mrtvé. Podívám se směrem, kterým by měl ležet mrtvý rudý...když si vzpomenu jak se řítil k zemi...je mi smutnu, další z nás zemřel.
Kdy tohle umírání skončí?
napadne mě. Trochu mám strach z toho co přijde dál, jak dlouho ještě přežijeme a jestli jsou ještě někde draci.
Doufám, že ano...
pomyslím si a slétnu dolů, kde si lehu k hradbám a odpočívám. V mých očích je vidět strach mísící se smutkem.

Druid


,,Tak pošlu posla, aby to někdo přinesl... Jestli někdo bude ochotný jít do hlavního města. Nebo ptačí posel."
Na jeho poznámku o domě jen kývnu, vezmu Lenoru do náručí a nesu jí za ním. Když poukáže k volnému domu jen na něj přikývnu.
,,Děkujeme."
I s Lenorou vejdu do domu a nesu jí rovnou do postele, kam jí opatrně položím, přikryju a chvilku tam s ní zůstanu než usne.

Briss a Temari - Setkání
Nyní je to na vaší volné iterakci, co budete dělat okolo vás je docela klid.

Nalaya - Arwin v lesích
Bohužel věci nejsou tak jednoduché, jak bys ráda. Arwin je stále v mdlobách a na tvá slova a poplácání po tváři nijak nereaguje. Kdo ví proč je v tomhle stavu. On to nejspíše víc, ale ty? Můžeš jen hádat. Zatím jste tu v bezpečí, když nepočítáš pravěpodobnou ztrátu koní, ale jak dlouho to vlastně vydrží.

Araoth - Rozsudek
"Hmmm dobrá tedy rozsudek je jasný. Dnes strávíš den a noc v našem žaláři a zítra tě stráž dovede k vchodu do dolů, kde bude vykonán rozsudek. A naši bohové budiž s tebou."
Pokývne velitel a stráže se tě opět chopí a odvedou tě o patro níž, kde jsou hezké temné cely, pro pár osob. Před celou tě odzbrojí od všeho co máš a ponechají ti pouze obyčejný šat.
"Své věci zítra dostaneš, ač ti budou asi k ničemu."
Oznámí ti a pak se vstrčí do cely a zamknou ji. Zdá se, že tu nejsi sám nějaká postavička očividně schoulená spí v koutu místnosti.

Malari - Pevnost
Trochu ses tedy najedla a vyhledal vodu. Nakonec ses napila z řeky po proudu řeky nad původním místem kde přecházeli nemrtví abys nepila pošpiněnou vodu. Konečně jsi najezená a napojená a můžeš zregenerovat pomalu své síly. Armáda se po bitvě utábořila v okolí a spaluje nemrtvé a sbírá své padlé muže.

Lenora, Allaseon a Salenie - Elfí vesnice
Druid vás všechny tři bedlivě sleduje a mírně se opírá o hůl. Vypadá to, že je se svým výkonem spokojený. Nejprve pohlédne na Salenie.
"Pokud ti nestačí ovoce budeš si muset něco ulovit. My zde zvěř nelovíme."
Odpoví na vysvětlenou a pak pohled padne na Alla a Lenoru.
"Co se týče někoho takového v naší vesnici už asi nikdo tak starý kromě mě není. A já musím zůstat zde, abych ochránil vesnici, kdybych odešel temnota by jistě postoupila. Nyní pojď se mnou ukážu ti který domek je volný, abys tam mohl uložit svou přítelkyni."
Vyrazí pomalým klidným krokem až se zastaví u jednoho stromového domku na okraji vesnice a ukáže na něj.
"Tento je nyní volný."
Pokývne vám.

Setkání s drakem
Drak přede mnou se oklepe od hlíny a jehličí a pak tam přistane.Potom rozevře tlamu a začne okolí ochutnávat svým jazykem.Možná že když mu předhodím jídlo a potom uteču vyjde to.Nebo můžu zkusit stát a doufat že to nebude brát jako předkrm.Drak mrkne a pak se začne plížit ke mně a přitom mručet ovšem zatím to nevypadá jako útok.A když mně nakonec ten drak osloví tak se mi uleví.
Pokud se mnou bude mluvit tak mně nebude chtít sežrat.Tedy aspoň zatím.
„Já jsem Briss.“oslovím draka a pak se rozhodnu že najdu ve své brašně nějaké jídlo.Když se tak stane podám mu ho.
„Na to je pro tebe.“
Možná bych mu ho měla hodit.Ne tohle bude lepší,položím ho před sebe a pak ustoupím.
Tak uvidíme jak to dopadne.Možná mi to poskytne aspoň chvíli k útěku.Nebo aspoň schování někam kam se za mnou nedostane.