Andor.cz - Dračí doupě online

Probuzení

Konečně jsem si mohla lehnout a prospat se, spalo se mi docela dobře. Moje sny byly poměrně přijemné. Zdálo se mi, že oblohu opět křižovali draci,od velký draků po malé, někteří na sobě měli své jezdce...nádhera, ale bohužel se probouzím do kruté reality. Obloha je prázdná, jediný drak široko daleko jsem já. Podívám se na starce, který stojí přede mnou. Usmívá se. Jistě je rád, že zase mohl sedět na drakovi, i když na malém. V mýc očích je smutek.
"Myslíte, že ta doba zase někdy přijde? Všechno mi teď připadá beznaějné, obzvláště po včerejšku, kdy jsem viděla padnout dalšího...z nás."
šeptnu smutně. Zvednu se a protáhnu. Zakručí mi v žaludku.
"Nenašla by se tu pro mě nějaká srnka, nebo nějaké jiné zvíře, které bych mohla sníst?"
zeptám se.

Times come!

Lenora a Alasseon - S entem
Ent se na vás zadívá a pak věnuje dlouhý pohled Lenoře.
"Ne maličká nemohla si jí pomoci, les to cítil, když padala byla již mrtvá."
Zavrtí ponuře velkou hlavou.
"Ten další z jejího druhu je na opačnou stranu než jdeme brum brum....příliš temnoty tím směrem brum brum..."
Bručí za chůze ent.
"Třeba vás je jinde vesnice vás potřebuje k zlo též se přibližuje brum brum..."
Mluví dlouze a pomalu ent a v dálce vidíte jak se přibližuje malá elfí vesnička.

Araoth - Putyka
Hostinský přijal minci a jen s povzdyšným zavrtěním hlavou sledoval, jak mizíš po schodech na kterých sis mimochodem několikrát málem rozbil hubu, ale ustál to, do patra. Tam vidíš několik dveří a pokojů trvá ti skoro půl hodiny než najdeš ten správný a podaří se ti jej odemknout. Ani jsi za sebou vlastně nezavřel a jen žuchl do postel a začal řezat.
Budíš se....no kdo ví kdy, máš brutální bolení hlavy a opici, jako mraky nádherné toď probuzení jen co je pravda. Další otázkou je zdali tě někdo mezitím neokradl...zdá se že ne...máš štěstí, nebo ne?

Salenie - Les
Vyrazila jsi kupředu, co taky zde v lese, který skomírá a táhne svou smrt i na tebe. Lépe přesunout se do živé části, tak tak. Rozletěla ses tedy opačným směrem, tvé tělo klouzalo nad zeleným porostem, který obklopoval vše okolo. Bylo to mnohem příjemnější než v té mrtvější části, zde to alespoň vypadalo živě a po chvíli letu jsi zahlédla kus před sebou jak se mezi stromy něco velkého pohybuje, taky to vypadalo jako strom i korunu to mělo a někam to mířilo lesem. Jen díky velikosti jej vidíš z tohohle úhlu.

Malari - Pevnost Trion
Bylo vydobito další vítězství, nemrtví byli zahnáni a armáda se utábořila v pevnosti i před ní, aby ještě chvíli pevnost chránila a poskytla podporu svým lidem. Ty ses docela dobře prospala.
"Letět s tebou mi připomělo, jaké to bylo být jezdcem."
Kdyžo tevřeš oči vidíš, jak před tebou stojí onen starý rytíř v bílém a usmívá se. Je však vidět, že má ve tváři únavu, stáří na něj také doléhá.
"Snad jednou budou opět jezdci a draci viděni na obloze."
Mluví s nadějí v hlase.

Arvin a Nalaya
Soustředila ses, jaks jen mohla nashromaždila magickou energii pro svůj výboj a ten následně na svého soupeře vypustila. Arvin stále s ním zápolil také v třeskotu mečů. Pak přišel výboj zasáhl elfa do prsou a ten se na chvíli zastavil. Bylo vidět, jak jím projel nicméně projel i Arvinem a tím ho na chvíli ochromil.
"Hloupá malá elfko už dávno jsem se stal dostatečně silným, abych odolal chabé magii."
Zašklebí se a pak volnou rukou udeří do boku a Arvin s heknutím proletí vzduchem a zmizí někde v křoví.
"A teď jsi na řadě ty!"
Protočí si meč v ruce a pokračuje k tobě. Ozve se zvířecí zařvání, respektive lví, burácí blízko. Nedaleko místa kde spadnul a zmizel mezi křovisky arvin se vyřítí bílý lev, tentýž který tě jednou zachránil před bandity. Dlouhým skokem přiletí zboku k zaskočenému elfovi a strhne ho k zemi. Jeho tlapy a zuby ho začnou drásat a soupeřit s ním. Zmůže se ještě na něco elf, nebo je po něm...?

Promluva


Na slova enta jen přikývne.
,, Ano je to pravda, ale... Přeci jen nevěděla jsi to a pokud... Pokud tu je ještě někdo, tak bychom se mu měli snažit pomoci nemyslíš?"
Zadívá se na ní a mile se usměje.
,,Kde nás vysadíte? Měli bychom jít dalšímu drakovi na pomoc."
Podotkne a trochu se v entových "rukách" zamele.

Opět na cestě

Konečně jsem se zbavila i posledního vlka a rozhlédla se okolo sebe. V mém okolí ležely tři mrtvoly vlků v kalužích krve. Se zamručením jsem si sedla na zadní tlapy a snažila se vymyslet co dál.
Teprve po chvíli jsem si uvědomila, že krvácím, ohlédla jsem se po svém rameni a zavrčela, protože jsem uviděla rozdrásaný ramenní sval. Hmm, tak to se bude hojit hodně dlouho a zůstane po tom ošklivá jizva. Snad nebude omezená pohyblivost. Uvažuji v duchu. Zkusím oním ramenem pohnout a zasyčím bolestí. Tak tohle bude problém, znovu se spustilo krvácení. Budu muset letět a najít si místo na ošetření, tady zůstat nemohu, je to tu nebezpečné. Ohlédnu se za sebe, směrem k umírajícímu lesu a zavrtím hlavou.
S bolestivým syčením se odrazím a vznesu se do vzduchu. Jednou zakroužím nad mýtinou a pak se těsně nad stromy rozletím opačným směrem než je temná část lesa...

Putyka

"Tak to já se pů.. do jednoh... vystřízvět..." párkrát škytnu, když se ze sebe snažím vydolovat pár slov. Poté se nějak dobelhám k hostinském a snažím se přitom udržet na nohou.

Ale pivo tady máte dobrý. Jooo... jooo... to se musí nechat... opírám se při této řeči o blízký stůl a lovím mince.

"Eeee... tady je něco za ten pokoj... dobrou noc... nebo co je vlastně... za den..." vrazím hostinskému do ruky peníz a komíhám se směrem, kterým tuším pokoje. Vrazím do dveří a s hlasitým žuchnutím spadnu do postele.

"Proč se to všechno pořád točí?" zamumlám si pro sebe.

Náborák


"Náborová stanice....? No ano jistě přijímají nové stráže a domobranu, ale nevím jestli to bude teď možné navíc. Většinou je podmínkou být obyvatel tohoto města." "Myslím, že ty tlustá hovada budou ráda, že se jim tam někdo hlásí." Mávnu na obchodníka rukou a odejdu k náborové stanici.

Pořád v lese

Zarazím se nad tím, co ent říkal, ale potom mi tak nějak dojde, že někoho takovího jsem viděla. Když jsem letěla sem. Nejdřív jsem si myslela, že patří z nemrtvím, se který jsem bojovala u té pevnosti, protože to tak i vypadalo...
"Jsem takoví idiot..." zanadávám a chytnu si hlavu do rukou a trochu víc jí svěsím.
"Je to moje chyba... myslela jsem, že je to nepřítel... mohla jsem ho zachránit... mohla..." cítila jsem se hrozně. Žaludek se mi sevřel. Cítila jsem, že se snad každou chvíly rozbrečím.
Zabila jsem vlastně jednoho ze svých...

Nalaya a Arvin - Souboj s elfem

Rozhodli jste oba čelit onomu nepříteli. Nalaya se ho snažila zastavit pomocí větví a jiného přírodního materiálu, který se snažila stáhnout do jeho blízkosti. Pravdou je však, že ho to moc nezdrželo spíše jen zpomalilo. To už ale Arvin vykračuje a vybíhá vpřed a seká po něm svým mečem ozve se kovové třísknutí, jak se zastaví jeho meč o ten od nemrtvého elfa.
"Chásko nemůžete mě zabít!"
Vyklesne svůj meč a ožene se po Arvinovi, kterému se nepřátelskou čepel ale podaří v celku jistě zachytit.


Nicolas - Nábor?

První koho jsi nakonec našel je nějaký měšťaň, který tu má menší stánek s potravinami na náměstí. Přece jen těch co tu zůstali je málo.
"Náborová stanice....? No ano jistě přijímají nové stráže a domobranu, ale nevím jestli to bude teď možné navíc. Většinou je podmínkou být obyvatel tohoto města."
Objasní obchodník nejistě.

Lopicia a Malari - Pevnost Trion

Stráže na bráně se nedůvěřivě dívají na Lopiciu a pak na její ochránkyni Malari, ale nakonec kývnou a malá vrátka v bráně se otevřou, aby mohla projít. V pevnosti je nyní docela pusto většina mužů je na hradbách a dělá co může, když má příležitost, aby je bránila. Jediná v ulicích bude asi Malari. Nicméně taky je slyšet vítězné pokřiky z hradeb, což nejspíše znamená, že nepřítel je zatlačován posilami zpátky.


Araoth - Putyka

"He město kde by mohli něco.....edět?"
Trpaslíkům se začíná mírně plést jazyk, protože už taky vypili svoje, že.
"Kdo ví, tu je místa jak....v pr...zdeli."
Mumlá a chlame se jeden z nich. Hostinský si tě prohlédne a přikývne.
"Ano pokoje nějaké mám jsou po stříbrňáku za noc."
Oznámí a věnuje se roznosu piva.

Salenie - Vlci

Konečně jsi se zbavila i toho posledího a všichni tví soupeři leží v krvi na zemi. Nicméně cítíš, že je to předzvěst něčeho většího a mnohem nepříjemnějšího, co máš v zádech. Nejspíše to bude tím, že tím směrem je právě ta mrtvá půda a to nepředstavitelné zlo, které se tam prohání. Tohle byl jen malinký zlomek.

Lenora a Alasseon

Ent se na vás oba za chůze podívá svýma moudrýma očima.
"To není pravda i mladičký Alasseon může dosvědčit, že tu byl další z tvého národa, bohužel zemřel, když s emu snažil pomoci. Ale je tu ještě někdo další a les ho cítí."
Promlouvá poklidně a rozvážně.
"Jsem si tím jistý. Vždyť my máme být taky jen mrtvý národ."
Zasměje se hřmotně.

Nemrtvý elf

Nalaya se snaží toho podivného nemrtvého elfa zastavit. Ač zatím se jí to moc úspěšně nepodařilo. Přece jen tohle nebude zrovna lehký souboj to určitě ne. Sevřu jílec svého meče a vykročím kupředu.
"Sedni na koně a ujeď."
Syknu k ní a rozběhnu se kupředu na našeho nepřítele a provedu mu rychlý šikmý sek na hrudník.