Andor.cz - Dračí doupě online

Takže plán s prvním hostincem padá?

Bylo by nezodpovědné zkusit hned první hostinec. Matteo se nadechne, aby něco odpověděl, ale pak mu ostatně dojde, že to jeho problém není a za myšlení ho neplatěj, takže jen odpoví. "Jo jasně, občas nějakej náhodně vynechat zní naprosto rozumně. Je to zodpovědné a usnadní to pátrání," pokrčí obrovskými rameny. Jeho kůň je větší a mohutnější, než koně vás všech, valach s mohutnou prdelí, na kterém ani Matteo nevypadá směšně. I když to nebude úplně jezdecký kůň, spíš si ho člověk představí, jak stahuje dřevo v lese.
"Jo chápu, ty mluvíš, já hlídám. V pohodě, teda, no, moc bych se bekt tebou asi nevykecával, máme na to hodinu," připomene ještě, jaký časový úsek jsi vytyčil.

Chvilku jdete dál, až se kousek pred vámi začne objevovat další vývěsní štít, který hlásá "A San Cristoforo." a pod tím menší "nocleh, stravování."

Protože nejsme v civilizovaných Benatkách, ale ve středověkým městě bez vodních toků všude v ulicích, někdo kdo se zrovna probudil, vylívá z okna nočník přímo před vás, jen tak tak, že to neskončí na vás, protože koně se automaticky před proudem zastaví a prudce zacouvají.
"Idiota, pisciami addosso e ti faccio saltare i denti!" zařve Matteo nahoru a zahrozí mohutnou pěstí.
"Perciò stai attento!" zavřeští zpátky z okna ženská, která nejdříve mává rukou a pak si odplivne a zabouchne okenice. Flusanec skončí na Bastianově rukávu, protože tak život chode.

Wherever We Ride It's Metal We Bring

"Máš pravdu Pepe, muž s vizí, je vždycky nepochopen." zavolám po něm a zamávám.

Hehe, to mu určitě ještě nikdo neřekl! Ale má v tom pravdu.

"A koně jsou Lucu od toho, aby člověku pomáhali z prací. Tedy pro nás tady, abysme mohli jít rychleji a nemuseli šlapat. A díky tomu, se i mín unavíš a tak. Ale dělej si to jak chceš, je samozřejmě na tobě. Pro mě za mně si tu běhej po čtyřech..." a pokrčím rameny.

Byla by to minimálně sranda koukat. Když nemůžeš být na koni, staň se koně. Improvizuj a adaptuj se. Hehe.

***

"Bylo by za mě nezodpovědné začít hned tu, musíme jet trošku dál. Ať se případně někam dostaneme," řeknu Matteovi, zatímco naviguji koně mezi lidmi. "Můj plán je jednoduchý. Přijedeme před podnik. Já ze sednu a dám ti otěže, ty se postavíš tak, abys byl zevnitř vidět a já vejdu dovnitř a položím pár otázek. Jednoduché, ne?"

Teda. Snad to bude jednoduché. Ale tak je to o mluvení s lidmi. To je jedna z mých excelentních vlastností, které my vždycky šly!

Elixíry, lula

"Nemějte strach, své zásoby si dokoupím za své a paní Daria mi je následně po cestě proplatí. Ona ze všech z vás nejvíce rozumí tomu, že věda něco stojí," zaševelí tiše Pepe a uhýbá rukou s penězi před chňapající tlamou svého poníka, který si evidentně myslí, že to v dlani cinká nová mlska pro něj. Následně se odebere k Lorenzovi a osvobozeným otrokům a řekne, že kousek odtud je Ai Tre Gabbiani a že je to dobrý hostinec s pěknou uvítací cedulí a ať jdou za ním. Pepe evidentně zná hostince v Anconě. Pepe Sylviano. Ví věci. A teď mizí se všemi za rohem.

"Tak kurva to máme jet sami? A čemu teda ty koně? Já si toho svýho bral jenom ať za tebou nemusím běhat, kurva fix, já na koni jako nejedu, se s tím srát u každýho hostince jako sesedat ne-" nadává Luca, sesedá a kobylu uvazuje u žoldáků, ať ji pohlídají. Do boty si zastrčí akorát dlouhou dýku.

Fiorella taky tiše prčká, že to jako mohla vědět dřív, že jede sama a že jí toho koně někdo určitě ukrade a pak ji Maestra Alessandra urve zaživa holýma rukama hlavu, jako to prej udělala Tureckýmu kapitánovi, vyprávěli si o tom na lodi námořníci, kteří tvrdili, že byli očitými svědky.
"Tak já vás doprovodím, paní Belezzo!" malý Alessio kvapně nasedá na koně než ho někdo předběhne. Fiorella se podívá po všech takovým tím pohledem typu "někdo jinej, kdokoliv?" ale nikdo se k ničemu extra nemá, takže se spolu vytrácejí do boční uličky.

Luca už šplhá ba nejbližší okap.
"Já jdu po střeše, protože narozdíl od vás všech, já se furt cejtím jako assassin! A není to proto, že jsem si nestihl jako před cestou taky koupit fešný fialový baret! Abyste se neposrali s nima teda!" vyplázne na Bastiana jazyk a zmizí za okrajem střechy.

Matteo se k Bastianovi přidá, obouruční kladivo přivázané na sedle.
" Takže prostě pojedeme, až narazíme na nejbližší hostinec a tam se zeptáme, jestli se tam neubytovali? Támhle je totiž vývěsní štít, tak možná nepojedeme úplně daleko," oznámí věcně když osamíte v první uličce.

Pánova karta.

"Uvidíme. Jen se nesmíš ztratit!" zvolám po Alessandře, která míří nakupovat a určitě se vrátí s víc, než novým popruhem na nárameník.

Měla by si koupit helmu, ale určitě by se urazila, kdybych jí to nabídl!


"Taky ji doma otravuje, chodit na trh,"
"To je ale proto, že nakupuje věci, co ji nebaví!" odvětím Fiorelle, "Protože když jsme šli nakupovat před odplutím, tak jí nakupování hrozně bavilo. Však sedíte na výsledku naší nákupní snahy! A vůbe- Co je Pepe?"

A vytáhnu nějaké mince pro Pepeho.

"Ale ne, že je utratíš za nějaké elixíry!"

Ne, že bych moc chápal, za co jinak utrácí peníze.

"A vy výtečníci. Luca pojede do města po levé straně, Fiorella po pravé a já středem. Ať pokryjeme co nejvíc území. Snad na něco narazíme! Matteo, jedeme!" a vyrazím na koni hledat krčmy.

... a platit to bude kdo?

Alessandra s Diegem bez dalších otázek odjedou po vlastní stopě. Diego evidentně opravdu nemá s koňmi obecně problém, protože jen překontroluje výstroj a následně už oba odjíždějí volným klusem pryč. Ulice jsou ráno poměrně prázdné, takže ani nehrozí že by cestou proklipovali nějakýma lidma protože Bugisoft neumí programovat věci že by někoho cestou snad srazili. Zbytek skupiny zůstane v přístavu, v drobném dešti, ohavném větru, přístavním smradu.

"Hele, Maestro, já myslím, že chtěla jen vyšetřovat s náma a že byla jako trochu uražená z toho, jak to dopadlo," naznačí Luca.
"Taky ji doma otravuje, chodit na trh," přisadí si Fiorella a nenápadně přistavuje kobylu k nejbližšímu výstupku dlažby, aby se nemusela srát s nějakým nasedáním ze země, když nemusí. Obecně Fiorella nikdy nedělá víc, než musí. Narozdíl od Lucovy kobyly, která, když na ni nasedá, vyrazí vpřed. Vpřed kamkoliv dopředu, protože si evidentně chce protáhnout nohy.

"Ježíšmarjá ještě nemám ani druhou nohu v-" zarve ji hlavu do strany, až se začne kobyla cukat a otáčet. "Stůj, posrala ses?" No, neposrala. Je to kůň. Koně dělají věci. Luca se rychle usazuje a vede ji zpátky. Kobyla se ošívá. Když nemůže nikam jít, alespoň hrabe kopytem v dlažbě, až podkova hnusně skřípe o kámen. Pak narazí bokem do Chrisantemy.
"Luco!" nadává Fiorella a ustupuje svojí kobylu bokem pryč.
"Tak já to asi nedělám schválně, doprdele, asi ji pak musím pustit cválat po poli nebo nevím! Necouvej, proč couváš! Kdy už pojedeme?"
Marco a ostatní vypadají upřímně pobavení tím, co Luca vyvádí. Ne tedy, že by sami neznali ty chvíle, kdy má kůň prostě obecně blbej den. Každý si to párkrát zažil. Snad kromě Bastiana, protože Sicario je naprosto svaté zvíře, které veškerou svou energii soustředí do toho, aby nepřehlédl žádný požadavek jezdce.

Za všeobecného veselí na téma "Haha, Luco, haha," a rad typu "stáhni ji hlavu k boku a drž," "ne, dej zádrž dozadu a sedni víc na prdel, hlouběji do sedla," střídaným s "takovej nesmysl, nahoru, vytáhni ruce nahoru, až k uším, ať sklopí hlavu" a "tak ji nechej chvilku chodit do kolečka, ji to přestane bavit," se k Sicariovi přišourá Pepe, který nachává svého poníka stát na místě jen tak, nepřivázaného. Poník chvíli podřimuje a pak se rozejde za ním, protože ví, odkud padají sušenky. A když už jsme u automatů na mlsky - Pepe nakloní hlavu a natáhne k Bastianovi ruku.

"Předpokládám, že ten nocleh pro naše navrátivce nebudu muset platit z vlastní kapsy, pane da Mezzo, že ne?" zní to pobaveně. Umocní to tím, že nakloní hlavu hned na druhou stranu.

EIZO FAMILY!!!

Já si koně neberu, protože na něj jednak dlouhodobě neprcám a pravidelně s ním jezdím ven, po Benátkách, do arény i mimo město trajektem na pevninu, takže mi to není vzácný a druhak, kdyby šlo o mě, nevzala bych si ani tu zbroj a prostě vyšplhala na nejvyšší věž v okolí, ze které bych se rozhlídla. Pak bych hned věděla, co je kde. No ale to bych nesměla potřebovat si zbroj opravit, takže ji... Ponesu? Kurva neponesu. Nikomu se nechce to takhle kamsi tahat.

Vzdychnu.
No dobře, tak si asi koně vezmu, to je toho!
Protočím pod kapucí očima, jak se naseru sama na sebe.
"Lorenzo, aby ses nemusel starat o převoz, rozhodli jsme s Bastianem, že koně, kterého jsi měl mít původně ty, půjčíme Diegovi a pak ho zpátky případně vezmeme sebou, až se od nás oddělí. Pokusíme se Piterovi nezaprcat cestou třetího koně."
Hehe, he.
" Stačí, že ses mu zaprcal ty."

*Diego, tohle je kůň, kterého ti půjčíme na cestu, vem si ho, pojedeš s ním na trh, kde si koupíš nějaké zbraně.* přeberu si Astoria, utáhnu sedlo a nasednu.
"Tak my jedeme, hodně štěstí, snad za hodinu budeme o něco chytřejší."

"No, možná se na trhu potkám se známou tváří," švihnu pohledem k Freccii d'Oro, kde zrovna kapitán se svým bratrem a několika námořníky, vyhání turky a mouřeníny po rampě do přístavu. "Tak se uvidíme za hodinu."
Kdyby nepršelo a nebylo hnusně, úplně bych se těšila na nějakou místní chálku na trhu. Jídlo na lodi stálo docela za hovno. pomyslím si, zatímco otočím koně z přístavu do centra města a cestou ze sedlové brašny vytáhnu karamelu, kterou si cumlám, zatímco míjím domy ve kterých se ještě spí.
No, jen aby už měli otevřeno.

EIZO Family

"Trh je většinou ve středu města. Prostě běžte po silnici k nejvyšší kostelní věži a vsadím se, že pod ní najdete trh," odpovím Alessandře, zatímco se vyhoupnu na koně.

"Já teda pojedu na koni. Už jsem na něm dlouho neseděl a věřím, že se mi to hodí trošku zopakovat a protáhnout se, po té námořnické cestě. A protože nechci, aby mi koně někdo ukradl a hodí se mít sebou případně nějaký extra vyjednávací páku, jedeš semnou Matteo," a ukážu na našeho hromotluka.

"Nemyslím si, že mi někdo ukradne zaparkovaného koně, když budeš poblíž, ani že mi budou někde lhát, když jim ukáži, kdo čeká venku," pronesu ke skupince se smíchem v hlase. "Lidi většinou nelžou, když upřímně věří tomu, že by to bylo to poslední, co by ve svém životě udělali."

Kurva, řešíme debilní svatební nástup a nemám čas odepsat na andor. Anyway, pokud nebude Ejzofemily, tak už si tě znovu nikdy nevezmu! No a teď kvěci.

"Ale tak nejspíš stejně šli do toho, co byl nejblíž a měl místa na koně,"
No, tohle bych možná nezmiňovala moc nahlas. Ty koně byly Alessiovi a jeho kompanie a teď jsou v hajzlu voba dva. Teda ne, že by přeneseně vzato, celá ta kompanie nebyla majetek bratrstva a tím pádem ti koně nebyli kol a kolem jakože vlastně taky spíš naši - ale i tak si myslím že to Alessia pěkně prudí, že o ně přišel, i když to nedává úplně najevo a chápe, že jsme přišli prakticky vzato o víc. Mnohem víc a čest a kredibilitu k tomu.

"Inu, tím pádem bando, nastává čas, kdy se na chvíli asi rozdělíme,"
Cože zase?
Když začne Bastiano rozdělovat kdo jde s kým a zjišťuji, že každý z nás dvou jde po vlastní stopě, jen si stáhnu kapuci víc do obličeje před deštěm a tiše něco zavrčím.

"Marco, možná by nebylo od věci najít nějaké dočasné stání tady v přístavu, pro koně, než se rozhodneme, jestli budeme hledat nocleh, nebo pokračovat hned po stopě. Pokud... No, pokud nějaká bude. Ale jsme Assassini, takže počítám s tím, že něco prostě vyčmucháme. Nebo tamti tři vyčmuchají, pač já jdu nakupovat. Moje oblíbená kratochvíle, hned po zabíjení lidí," pokrčím rameny.
"No, neví někdo, kterým směrem je trh?" podívám se po ostatních, jestli mě nasměrují, než se budu muset zeptat náhodnýho kolemjdoucího.

He, hehe

"No, neříkali no," řeknu a pokrčím rameny. "Ale tak nejspíš stejně šli do toho, co byl nejblíž a měl místa na koně. Což hádám, asi tyhle úplně přístavní mít nebudou. Ale tak třeba Lorenza tam ubytovat můžeme..."

No, asi nastává ten čas, kdy se budeme muset rozdělit.

"Inu, tím pádem bando, nastává čas, kdy se na chvíli asi rozdělíme. Pepe vezme Lorenza a 'nováčky' do nějakého hostince, kde jim domluví spaní a ještě zkontroluje v klidu Lorenzovi ránu. Alessandra si vezme Diega a půjdou spolu na na trh. A já, Luca a Fiorella se rozdělíme a půjdeme zkoušet zjistit, ve kterém hostinci mohl Salvio přebývat. A za hodinu se setkáme támhle u Trajanova oblouku," a ukážu směrem k památce na císaře Trajana, který tu i po 1500 letech stále stojí. "Marco, vy se nějak zabavte. Jestli se taky s náma rozdělíte, či si budete dělat něco svýho, je už na vás."

hehe, he!

"Jo, Lorenza a ty další tři někde musíme uložit, to je pravda. A napsat dopis Darii o tom, že se má postarat o Vladislava. I když nevím, jak se s tím děckem kdo domluví, bez Pepeho,"
Co jsme to zas kurva provedli. Hehe.

Pak zmíní možnost, že jako pojedu bez nárameníku.
"To snad ne," syknu překvapeně nad tím, že něco takového může vůbec zmínit. Nehledě na to, že KOUPIT SI NOVÝ není vůbec taková prdel, jak to maluje!
Tak se prostě taky seber, běž do nejbližšího krámu, vytáhni svoji slonovinovou pistoli z Německa a řekni, že chceš ještě jednu do sady! Je to úplně to samý! Asi hovno prostě. Zbroj je na míru, zdobená, překrásná práce je to. A kdysi Ezia musela stát strašnej majlant, no radši jsem se nikdy neptala. A i když už je místy po letech otřískaná, pořád je velice reprezentativní.
"Jo, potřebuju nový popruh," řeknu nakonec jenom.
"A ráda bych ho jakože měla, než pojedeme do nějaký bitvy, nebo tak."
Pojedeme do nějaké bitvy, žejo???

S koněm pro Diega souhlasím, to jenom přikývnu.

"Říkal ti ten kapitán, jak se ten hostinec jmenuje? Přístav je docela velký, hostinců poblíž bude... No nebude to možná tak lehký..."