Andor.cz - Dračí doupě online

Araoth - Chrám

Trpaslík tě s mírným úsměvem pozoruje a kývne hlavou.
"Máme dobré kuchaře, co se týče tvé pomoci, bohužel musím odmítnout. My svitek nestřežíme, abychom odhalili jeho tajemství. To zatím musí zůstat uchováno. Jak jsem řekl snadno by se jeho moc dala zneužít."
Na chvíli se odmlčí a prohrábne rukou vousy.
"Říká se, že svitek ukrývá mapu k zapomenutému místu. Některé doměnky tvrdí, že je to tajný domov draků, jiné zase, že dovede ke zkáze do sídla samotné temnoty a těch teorií je více."
Objasní ti pár věcí o záhadném svitku.

Tiamat a Malari - Pevnost Trion

Moc času na povídání vám bohužel už nezbyde, protože uslyšíte dout bezduché rohy. Jejich tóny rozesívají strach a úzkost do srdcí všech přítomných. Nemrtví se opět dávají na pochod a ti pozornější vidí jak začínají kostnaté nohy cachtat přes řeku směrem k pevnosti. Pak se ozve poplašený výkřik, když uvidíte zpoza řeky vzlétávat další tři siluety. Mohli by to být draci, ale když se začnou blížit...

Zjistíte, že to jsou jen kostry draků rozsévající děs s každým metrem, který překonají směrem k vám.

Lenora a Alasseon - Nad královstvím

Lenora se přibližuje k černému objektu, který také letí jejím směrem. Když je trochu blíže rozeznává dalšího draka, který třímá v tlapě postavu, dle citu pozná, že je to Alasseon. Než se však stihnou draci dostat k sobě z hlubin lesa vyletí nějaký projektil ten zasviští vzduchem a provrtá hlavu draka, který nese Alasseon. Ten padá mrtev s ledovým oštěpem v hlavě a Alasseon padá sním. Lenora to vše vidí.

Amiel - Město Trion

"To máš pravdu všechny vzít nemohli, ale odešlo jich poměrně dost. Moc hlídek tu asi nezůstalo."
Odvětí Vellus. A pomalu procházíte prázdnými ulicemi, kde je jen několik vesničanů. Až na tržnici uvidíte obchodníky, kteří nemají sice moc zákazníků, ale stejně zde jsou. Nyní je otázkou co vlastně potřebujete nakoupit. Snad se tu dá nalézt vše.

Trion

Pustila jsem se do jídla. Trochu mi vadilo, že tam jen tak Vellus stojí a kouká jak jím. Bylo to trochu divné.
Ale tak jestli se mu to líbí...
„Nemohli sebrat všechny. Musí tu někdo zůstat aby město dál fungovalo. To by to dopadlo, kdyby sebrali všechny pekaře a farmáře a obchodníky. Lidi by si nemohli koupit jídlo, pekaři by neměli mouku a bez obchodníků by lidi neměli kde nakoupit. Všechno by se zastavilo.“ Řeknu přesvědčeně.
Když jsem dojedla poděkuji Vellusovi a vstanu.
„Jo. Tržiště. To je dobrej nápad.“ Souhlasím a obleču se. Rozhodně si tu nic nenechám. Zatím co tu nebudeme se sem může někdo vloupat nebo hostinský je všetečka a prohledává lidem jejich věci, když nejsou v pokoji.
Jako poslední jsem si připnula k pasu meč. „Můžeme jít.“ Pobídnu ho a vyrazím z pokoje.

V oblacích

Můj les.... oni...oni zabíjejí můj les... les, který jsem přísahala chránit svým životem. Les, který jsem pomáhala vybudovat takoví, jaký je dnes.
Přivřu oči, když v dály uvidím onu černou šmouhu. Ať už to bylo cokoliv, určitě to patřilo k těm co ničili můj les. A za to zaplatí!!
Mohutně zařvu a zaberu do křídel a letím směrem k tomu černého. V očích se mi zrcadlila nenávist, odhodlání a trochu i zuřivost.

Vyrážíme.


Když se vzneseme, tak já zkoumám, co se děje dole. Nevšímám si okolí, jen občas se zadívám do dáli, ale pak zase zkoumám, co se děje dole. Když v tom zahlédnu něco.. Bílého...
Na ptáka je to malé... Lenora? Ale jak?
Užasle koukám na to něco bílého a doufám, že je to ta, na kterou čekám... Přál bych si to, opravdu moc, a teď by se to mohlo vyplnit.

Stařec...

Kdy bohové...blablabla.... kdyby bohové chtěli, aby lidi lítali, dali by jim křídla a kdyby bohové chtěli.... nah, tohle nemá cenu už řešit. Proto si jen výrazně odfrknu a to tak, že mi z nozder odejde trochu šedavého dýmu.
Starý blázen zůstane prostě starým bláznem. Stejně jako všichni lidi o nás ví sotva zlomek a už mě tu bude poučovat.... tsche... já vedl své bitvy, když jemu teklo ještě mlíko po bradě a teď si tu bude hrát na chytráka...
Nemělo cenu se tím teď zaobírat, stejně to prostě nemělo smysl. Jen jsem dopáleně lehce zavrčel a přešlápl na místě. Nakonec jsem si sedl a ostnatý ocas jsem si obtočil okolo těla. Vzhlédl jsem k nebi. Chybělo mi nevidět na něm své bratry a sestry...
"Víš Malá..." řeknu směrem k tomu zelenému mláděti. Přezdívka Malá, mi k ní začala celkem dobře zapadat.
"Možná působím pyšně, namyšleně či vztekle... ale jsem Rudý drak, oheň, který hoří uvnitř každého z nás v Rudých hoří bujařeji než ve vás ostatních..." řeknu dál a poté se konečně podívám k ní.

Diskuze v chrámu

Magickou moc? To zní zajímavě! pronesu, zatímco do sebe dál soukám snídani. Jen si neumím moc představit, jak velkou škodu by mohl takový jeden svitek napáchat? Jakou moc by tedy měl mít? Jaké jsou ty názory? Vyzvídám dál z kněze.

Třeba by mi to kouzlo mohlo napomoci v hledání těch zmetků, co vyplenili naši vesnici? To by chtělo zjistit víc.

A nemohl bych nějak pomoci k jeho vyluštění? Když už jsem se tak snažil, abych ho pro Vás získal, jistě by byla škoda něco nezkusit. překýpám nadšením a znovu se zakousnu do jídla.

Mimochodem, to jídlo je výborné!

Arvin

Opatrně ho pustím, když se mě nedotkne a odtáhnu se od něj.

„ Omlouvám se… Zastavila jsem jen kvůli tomu, že jsem usínala v sedle a kůň už byl unavený.“

Řeknu mu potichu a pomalu se začnu zvednat.

„ Měli by jsme zase vyrazit. Nesmím se zdržovat… je to ještě strašně daleko.“

Prohlásím potichu a upravím se. Posbírám své věci a dojdu ke koni, kterému připnu sedlo a upnu na něj svoje brašny. Pak se vrátím k ohništi. Chvíli se soustředím s rukou nad plameny až nakonec uhasnou.

„ Jsem ráda, že si se objevil Arvine.“

Podívám se na něj nakonec a chytím koně za uzdu.

„ Po´d už.“

Sklesle se ohlédnu a nakonec vyrazím pomalu dál.

Nalaya - Na cestě -> Nečekané shledání

S mírným úsměvem sleduji Nalayu, jak se probere a je trošku dezorientovaná. Kůň se pase o kousek dál za ní. Jen odložím klacek, kterým jsem si hrál v ohni a upnu na ní své oči.
"Taky tě rád vidím."
Ušklíbnu se a opřu si ruku o pokrčené koleno.
"Nu, říkal jsem, že samotnou tě jet nenechám. Říci sis nedala a ujela mi. Vcelku mi zabralo čas tě dohnat podle stop a najít. Ještěže jsi se utábořila na noc a necestovala pořád v kuse."
Prohodím s mírným úsměvem.
"Měla by ses smířit s tím, že se mě jen tak nezbavíš."
Blýskne mi v očích bojový plamínek.

Amiel - Město Trion -> Procházka s Vellusem

Nad tím, co říkáš se jen ušklíbne.
"Tuším, že se téhle pohromě stejně nakonec nevyhneme."
Zdá se, jako by to snad věděl dopředu nicméně to rychle a s klidem přejde a podívá se s okna.
"Jo venku je dost liduprázdno. Snad najdeme nějakého obchodníka, teda pokud ho nenaverbovali taky."
Široce se zazubí a čeká až se najíš.
"Možná bychom měli mrknout na tržiště."
Opírá se o stěnu a sleduje tě při jídle.

Noemi a Alasseon - Království Starého dubu -> Do oblak

Ent přikývne na souhlas.
"Ano půjdu na cestu. Nejvíce hrozné je to tam, kde je les černý po celé délce je to těžké a nejbližší vesnice se strachy třese."
S tím dlouhými houpavými kroky vyrazí kupředu.
Jakmile Noemi se svou zátěží v noze vzlétne brzy se ocitnou vysoko nad nad hustými stromy a v dálce uvidí zčernalý kus lesa, místo odkud přišla Noemi a kde se nákaza šíří nejhůř.
Pak jste oba tedy hlavně Noemi na obzoru blíže k černému pásu zahlédli něco ve vzduchu velké a bílé. Snad by to mohl být i další drak.

Lenora - Království Starého dubu -> V oblacíh

To cos viděla z části lesa tě rmoutilo, ale i tak si začala myslí hledat Alasseona. Trvalo to chvíli a ucítila jsi jeho přítomnost dál v hlubinách lesa, směrem, kde se nacházelo kdysi hlavní město království. O chvíli později jsi zaznamenala tím směrem nějakou tmavou siluetu, která se vznesla do vzduchu z lesa. Vypadá to, že by to snad mohl být i nějaký drak.

Tiamat a Malari - Pevnost Trion -> Mrtvé peklo

Hilbur vyslechne oba draky a nadechne se a přelétne je pohledem.
"Možná jsem starý Rudý draku, avšak síly mám dostatek."
Jeho předtím starý a nakřáplý hlas nabere na síle i moci. Zavlaje vítr a jeho bílé vlasy se rozlétnou všude kolem.
"A kdyby bohové mysleli, že drak je silnější sám, nedali by možnost jiným rasám se s nimi svázat."
Zavane z toho zašlá moc. Pak pohlédne klidně na Malari.
"Ano asi máš pravdu. Má zátěž by tě udělala zranitelnou. Půjdu se připravit k boji. Nechť vaše šupiny září stejně i po boji."
Pronese k oběma už mírně a kývne na své panoše a ti odnesou sedlo pryč. Sám jde jiným směrem buď do stájí, nebo na hradby kdo ví.

Araoth - Chrám -> Tajnosti

Trpasličí kněz s mírným úsměvem kývne a dá ti vášek s penězi.
"Je tam 10 zlatých. Bohužel jsme chudá organizace, ale i tak myslím, že se toho za to dá dost pořídit. A co se týče svitku, je pro nás důležitý, protože je historicky velice starý a říká se, že má magickou moc, jakou v tom se názory různí, avšak v nepovolaných rukou, by mohl způsobit mnoho problémů. Generace kněžích jej střeží a udržují, aby mohl být třeba jednou použit nebo rozluštěn, ale aby nebyl zneužit. Je to těžký úkol pravda."
Kývne a uhladí si vousy.
"Ale je to třeba. Snad její uchráníme i v budoucnu."
Doplní s nadějí.

Trpasličí město

Áááh, konečně zas jednou pořádný spánek v posteli místo pospávání pod širákem.
Protáhnu se a rozhlédnu se po pokoji.
Klid, pohoda, sucho. Co víc si po cestě může trpaslík přát... Možná pintu piva.
Jen co se tyto myšlenky proženou hlavou, už vchází dovnitř trpaslík se snídaní.
Vypadá to, že přání se tu plní rychle.
Pomyslím si a pustím se do jídla. Přitom pozorně naslouchám, co kněz povídá.
Pár zlatých se určitě na cestě bude hodit. Ale mě by hlavně zajímalo, proč byl ten svitek tak důležitý? Ten trpaslík, od kterého jsem ho ... získal, říkal, že je ve svitku něco důležitého týkající se jeho předků.