Andor.cz - Dračí doupě online

Jo, vole, kapitáne, za bolest tady prachy nevracíme a za syfilis taky ne

"Váš manžel mě obeznámil velmi s vaší prací. Já zájem naznačil o vaše služba, takže my projednávat zrovna kontrakto!"
Dám volnou ruku, kterou nedržím víno, v bok a věnuji Bastianovi jeden z těch "no co to do piče, to nemyslíš vážně" pohledů. On ví MOC DOBŘE. A nechápu, kolikrát mu budi vysvětlovat, že to vždycky prostě mělo důvod proč se i předchůdci Assassinů nazývali "Skrytí." SKRYTÍ, ne tyvole na každý informační ceduli! Nechtěl by ještě někde na San Marco udělat tabuli s šipkou k Casa Rosa s tím že si tam kdokoliv může přijít objednat za finanční obnos vraždu? Sakra, možná bychom na to měli koupit nějaký krámek pod měšťanským domem, kde by prostě celej den někdo seděl, šťáral se v nose a čekal, jestli někdo nepřijde s nabídkou práce. Nemůžeme to takhle dělat! A už vůbec ne pod pravým jménem! Pak co, bude jednoho dne vystavovat to svoje píčatý zelí a seberou ho Templáři, jak moji matku, která byla stejně blbá! SKRYTÍ!!!

Jako nepochopte to nikdo špatně - kontrakt beru, ale můj manžel je prostě v tomdle naprostej vůl.

"Zvláštní, odtama to nevypadalo, že si povídáte o tom, že jsme Assassini a můžeme vzít práci navíc. Spíš to vypadalo, že kapitánovi docela nadáváš. Jako slyšela jsem jen ty úryvky, kde jsi zrovna řval, ale... Jsem Bastiano da Mezzo, vládce Benátského podsvětí ty burane, to mi moc nezní jako "Jo a pokud jsem se tím ještě dneska nechlubil, jsme assassini, nechcete koupit naše služby? Nechcete vědět, kde bydlíme, kolik nás je, ve které ložnici spíme, aby nás někdo mohl ve spaní přijít pobodat?" no, nebo tak něco. Takový ty klasický věci, co říkáš na potkání kolemjdoucím. "

casa zadarmosa!

Kapitán se zasměje a dolije si vína. Možná to skoro vypadá, jako by mu odlehlo, když už ví, koho to vlastně má na palubě a všechno začalo dávat smysl. No a nebo je jenom prostě a jednoduše celý rozkokošený z myšlenky na budoucí odstranění své konkurence.

"Ale to já rozumím, pane da Mezzo! Já za krásná, doopravdy krásná žena rád připlatit!" připije si a zatváří se spokojeně. Nutno říct, že opravdu nenabízí žádný podřadný patok, ale solidní, pitelné víno.

"Ale vědět vy, když žena nepěkná, já chtít finanční kompenzaci za bolest," aby ukázal kde, protře si teatrálně oči.
"Za bolest tady, víte? Takže doufám, že vaše konkubíny krásné, no pokud ne, můžeme se domluvit a já vám sehnat nové a pěknější! Nebo exotické, černé jak ebenové dřevo!No, ale takové mi nelíbit, já milovat bledá a s jemnou pleť!"

Oboje mám rád. Aj kozy teda. Dokupy je to menší než tři.

Moc mě netěší poslouchat, jak vypráví Alessandře, že jsem mu řekl co děláme. Ona se pak na mě vždycky zlobí, že všem vykládám co děláme a většinou k tomu dodá, že se nemusím všude představovat celým jménem. Jak kdyby na tom bylo něco špatnýho. Nevím, kdy by nám to někdy vybouchlo zpět do ksichtu - snad nikdy ve finále. Vždycky to řeknu jen lidem, co pak buď umřou a nebo nevadí, že to vědí. Ale ona se tváří, jak kdybych jim dával... nevím co, glejt nějakej.

"Jenom pozor kapitáno. Jmenuje se to Casa Rosa. Nikoliv Casa Zadarmóza či Casa pro kapitány slevóza. Jenom, ať na to myslíte, když vím, jaký máte čuch na prašule a na ojebávky. Kapišto kapitáno?"

Víno a nová mise k dispozici

Alessandra zamává zpátky, předá svůj nový jagatan do ruky Lucovi a chvíli gestikuluje na Marca a Lucu. No z kontextu to vypadá, že chce, aby ho Alessiovi kluci trošku prohnali s mečem a nejspíš i aby ho nešetřili. Pak ukáže na můstek, něco ještě ostatním řekne rozběhne se k vám. Zase se nahoru dostane přes zábradlí, jako včera.

Kapitán Vecoli mezitím, na důkaz radosti z dobře probíhajícího obchodu, objímá a mucká Bastiana na obě tváře.
"Madonna Alessandra, vy jste přišla za námi na víno?"
Obejme a pomucká i ji.
"Vy celá uřícená, květina, vy muset se trochu šetřit, nebo vy tu na sluníčku v poledne padnout!" Nalévá víno a cpe každému do ruky skleničku.

"Váš manžel mě obeznámil velmi s vaší prací. Já zájem naznačil o vaše služba, takže my projednávat zrovna kontrakto! Takže k tomu, poslouchala a zvážila, da Mezzové. Teobaldo Doria, Janovan, největší bídák, ať syna nikdy nezplodí a matka mu jeho ať na mor zajde..."

Kapitán dlouze a vyčerpávajícím způsobem začne popisovat detaily jejich konkurenčního sporu. Pokud ví, odpovídá během popisu i na případné otázky. (na stránkách k nalezení v záložce mise k dispozici) dojednají se nedůležité detaily, jako například předběžná cena.

"... A tedy až se vrátíte a já také zrovna v Benátky, tak já jít do Casa Rosa. Já v tu dobu určitě budu mít veškerá informace, kam on zrovna plout a kdy mi v Benátkách krást zase kšeft! Takže já přijít dohodnout termín pro jeho mord. Nemějte strach, on velmi, velmi špatná člověk. I na Janovana!"

Tvoje máma se nudí!

Ti dám nudící děcka ty šmejde! Sám seš nudící děcko. Pff, dýcháme.

"No, to by se dalo určitě zařídit a víno, to si dám taky!" a mávnu na Alessandru, ať jde za náma, protože nikdy přece neřekne ne vínu.

"Tak povídejte kapitáno!"

Ale vy dva s Alessandrou JSTE nudící se děcka!

"Před soubojem s pirát? Ano, vy tak trošku jako nudící se děcka." pokrčí kapitán rameny, jako by to snad bylo docela jasné.
"Pak, pak já mít určité pochybnost ale nemyslet, že vy nájemných vraždičů šéf. To ne. Vy sice střílet velice dobře, to ano to já si všimnul, ale taková sladká obličej. A ty dvě mladé konkubíni, co vy si sebou taháte. Ne, neřekl bych do vás. Ach ani do madonny přitom ona od pohledu pozoruhodná žena. Vy oba nakonec stejně podlí, takže se k sobě asi hodit. Pokud tedy ona opravdu vaše manželka a to ne další ze mnoha zástěrka vašeho utajení. Které teda asi ne úplně dobře tajná, no." usměje se. Když už je ten omyl za vámi, zase je tvůj nejvíc nejlepší kamarád. Ještě když mu z toho kouká možná i odstranění konkurence!

"V Galatě máme pobočku. Všechno jde, ale záleží samozřejmě na okolnostech."
"O to ne, to vy omilo! Já nechci nikoho z žádná pobočka, vy můj přítel, já vás najmout, protože loď konkurenční ježdě pravidelně i do vašeho města. Vy když ho v Benátky odkráglovat, já si tam hned zrekvírovat a přebarvit jeho lo- chci říct že pro všechny to bezpečnější, když on pojít mimo Galata!" široký úsměv.
"Dá si pan da Mezzo víno? Objetí, na dobré obchodní vztah mezi námi a omluvu z moje strana? To nemohl tušit, nemohl!"

Stupido omylo

Heh, ten chlap fakt využije všechno, co se kolem něj děje k tomu, aby vydělal nějakou kačku. I teda chápe ten koncept, že někdy je třeba peníz pustit, aby se další vydělal.

"Ano, všichni jsme zabijáci. Ti Turci neumřeli na infarkt, ale protože jsme je pozabíjeli. Ježíši, vám přišlo, že vypadáme jako nějaký nudící se děcka?"

A nevěřícně zakroutím hlavou a přidám další italské gesto.

"V Galatě máme pobočku. Všechno jde, ale záleží samozřejmě na okolnostech."

Ehehe, trapnej omyl

Kapitán o krůček ucouvne před tvým řevem. Vypadá trošku zařaženě, evidentně tuto reakci vlastně nečekal. Čekal možná, že se budeš vytáčet, ze strachu, že by vaše akce nemusela vyjít, nebo že přijmeš a instantně se z tebe začnou sypat dukáty extra za vděk, že tě vytáhl z takové svízelné životní situace. Protože v jeho očích to bylo výhra-výhra. On by pomohl jak tobě, tak sobě s extra penězům.

Tvůj křik nicméně nezůstane nepovšimnut. Trénující skupinka tvých lidí zastaví všechny svoje akce i bujaré veselí a civí směrem k můstku. Luca jen vyšle rychlé gesto "průser?" ale nikdo nehne ani brvou, prostě čekají, až a jestli zjistí, o co jde.

"Ah, eh, to já se tedy omluvuju, o moje stupido omilo, pan da Mezzo. Já to samozřejmě vše myslet v zájmu vašeho dobro, netušit že vy, -velmistr ČEHO??? JAKOŽE VY NÁJEMNÝ ZABIJÁK? Vy všichni tady na moje paluba?" chytí se za srdce úlekem, jako by se jej pokoušel infarkt.
"Do čeho se my to namočila, to vysvětlilo, jak vy hr do mordování pirát! Oh, to velmi moc se omlouvám, já myslel, že vy nějaký bohatý šlechtic co se nudil a hledal dobrodružství! Hm, takže vy nájemný vrah a vaše žena taky vraždička. Kolik vy účtujete za taková vražedná služba? Já konkurent v Galata, on pro Byzantince obchodovat a taky mi ale do zelí lézt, vždycky nejlepší negry vyžrat mi v Afrika!!!"

REEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE

Co to ten idiot mele. On mě naprosto uráží. Jak kdybych byl nějaký naprosto neschopný idiot. Debil co se nechá vnutit ženskou do chomoutu a pak nedokáže ani utéct. Já. JÁ. JÁ.

*Italian gesture intensifies*

"JÁ JSEM BASTIANO DA MEZOO! VELMISTR ŘÁDU ASASÍNŮ A VLÁDCE BENÁTSKÉHO PODSVĚTÍ TY POLOTURECKÝ BURANE. CO SI TO KE MĚ VŮBEC DOVOLUJEŠ!" a postupně víc a víc zvyšuji hlas.

"Jak můžeš vůbec naznačovat, že jsem tak neschopný, že bych ani nedokázal utéct? Jenom proto, aby sis víc namastil kapsu na mém údajném neštěstí. Kurva."

Dýchej pičo, stoicky.

"Když se mi okamžitě omluvíte, jsem ochotný dělat, že se to nestalo. Jinak mi nezbývá nic jiného, než vás nejspíše v zájmu své cti zabít. Je mi líto."