Andor.cz - Dračí doupě online

REEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE

Co to ten idiot mele. On mě naprosto uráží. Jak kdybych byl nějaký naprosto neschopný idiot. Debil co se nechá vnutit ženskou do chomoutu a pak nedokáže ani utéct. Já. JÁ. JÁ.

*Italian gesture intensifies*

"JÁ JSEM BASTIANO DA MEZOO! VELMISTR ŘÁDU ASASÍNŮ A VLÁDCE BENÁTSKÉHO PODSVĚTÍ TY POLOTURECKÝ BURANE. CO SI TO KE MĚ VŮBEC DOVOLUJEŠ!" a postupně víc a víc zvyšuji hlas.

"Jak můžeš vůbec naznačovat, že jsem tak neschopný, že bych ani nedokázal utéct? Jenom proto, aby sis víc namastil kapsu na mém údajném neštěstí. Kurva."

Dýchej pičo, stoicky.

"Když se mi okamžitě omluvíte, jsem ochotný dělat, že se to nestalo. Jinak mi nezbývá nic jiného, než vás nejspíše v zájmu své cti zabít. Je mi líto."

Kapitán a jeho návrh pro tvoje dobro

"Jaká kůň? Vaše dole? Něco špatně s vaše kůň? Ale já dobré seno sehnal, na mou duši, dobré seno, ne plesnivé, jako já někdy pod otrok, protože to levnější, ne!"
Pak mu dojde, že se směješ, tak se zasměje s tebou. I když moc nechápe, co se zrovna stalo. Z nedostatku lepších nápadů se rozhodne přejít ale evidentně k věci.

"Víte, pan da Mezzo, vy velmi bohatý muž. Já všimnul hned. Hned v hospoda. Bohatý a ano, asi i fešák, ano, i když ta vaše kníra je dosti nevzhledná. Jak vy štětka na talíře mít pod váš nos, krásná tvář zničena. Ale to vaše věc, to vaše věc, nekoukala na mě takto! Já taky věděl že vy možná nebýt úplně bystrý, ale až včera, když já viděl vaše žena bojovat mi dojít že vy jste nebohým mužem. Neberte mě zle, ona krásná, moc krásná, pas jak laň a nohy gazely, to poznat lze, když ona nese kalhoty, jako muž, místo aby ona oděna v šaty. Ona nejen v kalhoty jako chlap, ona taky vražedná jak lev, podívejte, ale ne moc nápadně, ona zase trénuje, jak vraždit. A má u toho meč, co ona sebrala mrtvý Turek!"

Rozhlídne se, jestli někdo není okolo. Což samozřejmě je, ale ne úplně v doslechu.
"Víte, ona na to nevypadat, ale Madonna Alessandra i hrozně podlá, muckat mě jen, když ona něco potřebuje a vždy když špatná zpráva od ní. Proto já vím, že vaše krásná žena ve své podlosti donutila vás k oltář, protože ona chtěla vaše peníze a pod pohrůžkou smrt. A já včera to všechno vidět a pochopit jaká hrozná vy jste v situace. Já s vámi nyní mluvím jako muž s muž, za malý úplatek, já mohu podstoupit to riziko a osvobodit vás. My nafingovat váš únos, vaše ztracení, vaše topení třeba, co si řeknete, samozřejmě cena se lišit - ale to nízká cena za svoboda a život bez zděšení!"

Kapitán má něco na srdíčko!

Zatímco na jedné části paluby stále probíhá trénink, který je nezřídka doprovázen i smíchem a bujarým veselím, slunce pomalu vystupuje k obzoru - a stejně tak i Bastiano se objevuje, snad již pohodlně dospalý, mezi lidmi na palubě. Než se stačí trošku rozkoukat, je ihned odchycen kapitánem, který se tváří trošku křečovitě. Lepší popis pro jeho úsměv nejspíše asi neexistuje. Je to takový ten úsměv, který naznačuje, že toho má člověk dost na srdci a zároveň se trochu obává otevřít dané téma.

"Pán da Mezzo, už jsem se bál, že vy dnes nevyjít nahoru, já rozuměl, já bych taky asi trošku obava, pojďte jít se mnou, na můstek, tam my teď," střelí podezřívavý pohled k trénujícím condottieri s Lucou a Alessandrou, "bez cizí uši."
Položí ti ruku okolo ramen a vede tě, kam řekl.
"Tvářila se jakoby nic, pán da Mezzo, jako my spolu povídala o nějaké vtip. Já vám moc pomůžu moct, ale vy musíte jakoby nic dělat!"

Na palubě

I když sis asi připadala jako idiot, málem jsi zakopla o nárameník hnedka při vstupu na palubu. Holt absence světla udělala své. Ale alespoň se nemusíš dělit o karamelky.

Pepe navíc i přesvědčí jednoho Španěla, aby s vámi jel, pokud ho chcete. Jmenuje se Diego, a byl jízdní kopiník ve španělské armádě... než ho to přestalo v Itálii bavit a zkusil dezertovat. Což se mu povedlo, ale zaplatil špatným lidem za cestu do Španělska a místo toho skončil na trhu s otroky v Tripolisu. Ale údajně už teď fakt neuteče, protože chce dojít do Španělska pro jistotu pěšky a vy máte stejnou cestu. A po předchozích zkušenostech, by to raději zkusil v něčí společnosti...

A jelikož sluníčko už hezky vylezlo na obzor, vzbudil se i Šípková Růženka Bastiano.

Tvl oni jsou na mě protivní oba!

Nejenom, že se mi nedostane žádného zastání, protože je pořád uraženej jak hrdlo flašky, oni jsou na mě protivní nakonec oba! Oba dva!

"Vidíš? Je živej. Když je živej, věděl co dělá. Tak ho nech dělat si svoje věci. Říkal, že zažil horší věci a přece by nám nelhal. Jak vidíš, odhadl situaci dobře!"

"Neod-"
Rozhodnu se to nedoříct, rozhodnu se nedoříct to, že jako neodhadl, protože nám zasekal na celý boj Fiorellu, která nad ním stála a hlídala! Rozhodnu se to neříct, protože už teď jsem zrovna u obou hrozně nepopulární! Takže místo toho jenom nasraně vyfrknu nosem. Jak to umím. A neříkám nic.

"... ach, je krásné mít rodinu."
Věnuju mi podezřívavý pohled. Jako HODNĚ podezřívavý pohled.
Co tím chtěl jako přesně říct? Nebo mi hodlá zase vyčítat, jak jsem ho...? A VŮBEC, NEBYLA JSEM TO JÁ, BYLA TO DARIA! ONA TO VYMYSLELA!!!

"Já jdu cvičit s váma, protože na mě jsou tu všichni dneska hnusný. A Luca jde taky, už je fuk, že budu nepopulární u jednoho člověka navíc."
Založím ruce v bok, jak sedím.

"No a mimochodem, ztratila jsem včera někde nárameník a nemohla ho pak najít. Nerada bych o něj přišla, ta zbroj byla dárek a je na míru, takže beztak nikomu jinýmu nikdy sedět ani nebude, tak hm... Kdo ho najde a poctivě vrátí, s tím se rozdělím o karamely, který mi napekl a nabalil na cestu Dagoberto, protože ví že je ráda žeru. Chtěla jsem si je usyslit pro sebe, ale situace si to nejspíš vyžaduje. Tak vážný to je."

Nedottoruj nám dottora!

"No, ano. Já jsem doktor a tedy já vím přece nejlíp, co je třeba ne?" řekne Pepe a nakloní hlavu na bok.
"Chtěl bych se podívat, jak se mým pacientům daří. Pak tedy slibuju, že se vrátím se zase dospat. Jak vidím, nebudu tu na to sám, ale bude mě hlídat rovnou velmistr, aby se mi něco nestalo... ach, je krásné mít rodinu.

Byla v tom hlase ironie? Těžko říct, ale Pepe si začal brát svoje tašky a sbírat se na palubu.

"Takžeee... my se taky můžeme válet?" zkusil štěstí Matteo.
"A jsi doktor či velmistr?" zeptal se ho Marco.
"Jsem doktorský velmistr v uspávání lidí?"
"To se nepočítá."
"Achjo. Stejně, co budeme nahoře dělat?"
"Cvičit."
"Proč?"
"Protože pot šetří krev, vy lenoši! Jsme z Benátek den a už se chcete jenom válet. A dost, ven! Hned!"

Bruh

"Ženó, nech mě spát!" řeknu z pod deky.
"Pepemu chudákovi říkáš, ať se vyspí a mě nenecháš. To není fér! Já si chci prostě jenom přispat. Nemusíš mě budit. Já vím, že mě máš ráda, všichni mě máte rádi a mám ho jako galéru. Všechno je dobrý, já chci jenom spát!"

Vykouknu z poza deky.

"Vidíš? Je živej. Když je živej, věděl co dělá. Tak ho nech dělat si svoje věci. Říkal, že zažil horší věci a přece by nám nelhal. Jak vidíš, odhadl situaci dobře!"

A zase se zavrtám do dek.

Kdo ví. Je veliká šance, že viděl víc mrtvol než my všichni dohromady. Přeci jenom, doktoři občas vidí mrtvoly i když nejezdí po Balkáně. Tam pak vidí mrtvoly všichni.

To je, no. Ale aspoň není zasranej Templář jak někdo!

Hm, že spánek se přeceňuje. No kdyby vypadal normálně, jako myslím vyspale, tak bych řekla, že opravdu třeba není člověk a třeba upíři nepotřebujou spát. Potřebujou upíři spát? No, hovno vím, protože o nich vím hovno, žejo. Třeba potřebujou! Každopádně, vypadá, že by si chudák docela dáchnul. Proč vlastně vstává? Vždyť ho nic nežene, ještě celej dnešek poplujeme do Ancony. Nebo je tak hodnej, že zase spěchá za raněnými? Sakra, jestli bude kapitán cokoliv vysírat, jen si to zkusí, tak mu hezky bez skurpulí naúčtuji služby našeho doktora!

"Spánek se nepřeceňuje. Nechápu, že to musím vysvětlovat já vám. Vy jste tady doktor. Měl byste se pořádně vyspat. A víte co se ještě nepřeceňuje, dottore? BEZPEČÍ! Takže byste se neměl takhle producírovat uprostřed bitvy."
Začnu šťouchat do hroudy pod dekou, která je trucující Bastiano.
"Manželi, řekni mu něco, on mě vůbec neposlouchá a mohli ho i zabít! Nemůžou nám zabít Pepeho, on je prakticky skoro rodina i když je někdy a myslím tím několikrát včera například, pěkně protivnej! Bastiano!"

On je nééé pane

"Taky se vám, že se taháte s kdekým pěkně vymstilo a nebýt toho, nemusíme se nikam trmácet," pokrčí rameny Marco. "Cizinec, není našinec! Jak vždycky říkával můj táta a měl prostě pravdu!"

"Já jsem z Bologně," špitne Vittorio.

"A taky tě proto nikdo nemá rád!" odpoví Lorenzo.
"Tebe nikdo nemá rád!"
"Né tebe!"
"Mě alespoň neupadne ruka!"
"Seš blbej."
"Tvoje máma!"
"Ne, tvoje!"

Pepe jen smutně zavrtí hlavou a začne hledat ve věcech svoji masku.

"Tak koukl jsem se, v jakém jsou stavu. Turci nejsou úplně známí tím, že pečují o svoje otroky. A ono život na galejích nepatří k těm nejlepším obecně, natož jako otrok. A spánek se přeceňuje."