Andor.cz - Dračí doupě online

Než se do toho někdo vloží

"No, možná budeme muset pak Lorenza z Ancony poslat zraněného domů. Tak třeba tam dole bude někdo, kdo by mu dělal společnost a pomohl mu s ránou po cestě zpátky, ať se to třeba ještě nezanítí. Kdyby to byl někdo trochu statný a schopný, je možné že mu pak Alessio nabídne práci," podívám se na loď, kterou jsme" získali" a přemýšlím nad tím, že jsme možná tu druhou neměli nechat utéct. Chybělo fakt málo a osvobodili bychom i ty druhý. No a kdo ví, třeba by tam byl vzdálenej bratranec někoho, koho známe. Benátky jsou malý. Jakože kurva malý.

Ne, že bych byla úplně útlocitná, ale ti chudáci dole byli krůček od svobody a protekla jim mezi prsty, jako dneska některým jejich pánům protekly mezi prsty střeva.
A ne, že bych měla něco proti otroctví obecně, sama jich pár vlastním - ale taky je nebičuju na lodi a nemorduju v kamenolomu, běhaj mi za děckama a na nákup. Vytíraj podlahy a umejvaj okna. Vlastně se maj dobře.

Blood Is The Price Of Glory

My vyhráli? My fakt vyhráli!

Najdu první sud, na který si můžu sednout a trochu vyfouknot.

My vyhráli a já ve finále zabil... osm, devět lidí? Včetně jejich kapitána. To je vlastně docela slušný! To to semnou nebude tak špatný, jak jsem si myslel!

"Jsi v pořádku. Řekni, že jsi v pořádku..."[/b]

Dám Alessandře pusu a odpovím jí mužným hlasem "Tak samozřejmě, že jsem v pořádku. Nejsem neschopa, jinak bych tu nebyl ne?"

No, nebyl no. Minimálně bysme si nepovídali.

"A je teda vtipný, že jsme každý zabili svýho kapitána! Tak, snad něco dělali i ostatní, když tu největší práci nechali odřít nás!" a střihnu pohledem na Lucu a Fiorellu, který vypadají, že právě přišli z prádelny.

A teda, je tu ale hromada mrtvol. Jak jejich, tak i našich... to nakonec bylo asi poněkud drsnější, než bych čekal, že bude. Holt námořníci jsou námořníci a ne bojovníci. Ale Antonio a jeho mariňáci si vedli líp než bych od nich čekal. Byli dobří. To se jim musí nechat. Určitě to nebyla jejich první akci. A snad teda ani Antoniova poslední.

"Tak druhá loď tu zůstala. Hádám, že veslaři budou otroci, dost možná i nějací Benátčani, který někde zajali. Což nejspíš by čekalo i nás, kdyby nás porazili. Takže bych je navrhoval osvobodit, ve finále kdo by měl zájem, tak ním doplnit 'naši' prořídlou posádku, i kdyby jen na část cesty a zbytku ukázat, kudy do Benátek. Doveslovat tam už hádám dokáží sami i bez toho, aby je u toho někdo bičoval."

Snad nebude mít náš kapitán nějaký svůj geniální nápad je chtít jenom přeprodat.

This is the end - hold your breath and count to ten

Nakonec, tak jako to začalo, vše ztichne. Stojím v několika slévajících se kalužích krve. Trhaně se nadechnu. Srdce mi dovoce buší odplavovaným adrenalinem. Pomalu vydechnu a snažím se nemyslet na hučení v hlavě. To odezní. Stejně, jako vždy odezní moje krvežíznivé šílenství, tak velmi rychle přejde ten prvotní šok, že už je konec. Nádech. Drobným otočením a tahem vyprostím meč z poslední mrtvoly. Musím si pomoct nohou. Jen tak mimochodem, jako v zamlženém snu, vnímám, že mám boty celé od krve. A ruce. A nohy a svou černou róbu a zbroj. A vlasy a nejspíš i obličej. Nádech, výdech.

Bastiano!
Rychle ho najdu a běžím k němu. Před očima mám vypálenou scénu, kdy dostává mečem do hlavy. Přeskočím mrtvolu druhého kapitána, kterého zabil.
"Jsi v pořádku. Řekni, že jsi v pořádku..." freneticky mu sundávám helmu z hlavy, abych se přesvědčila.
"Vím, že ses otočil po mně a pak-" shodím krvavou rukavici na zem a volnou rukou mu prohrábnu vlhké dlouhé vlasy, které si ve spěchu nestihl pod helmu ani splést. Když nenahmatám nic, co by mě znepokojilo, zase se kousek stáhnu. Objala bych ho, ale tak, jak vypadám - žejo. Nemusíme být úplně oprasení oba dva.

To ty řeznický nože. Vždycky se to stane, s mečem to už pak není takový brutální marast. Ale má to svoje kouzlo, však dva Turci, kteří mě viděli, skočili do vody! Já asi taky budu muset pak skočit do vody. Ale ne teď, teď se pod námi beztak krmí všechno, včetně krakena.

"Zabil jsi kapitána!" rozchechtám se nakonec a rozhodnu se pustit emoce ven, abych se co nejdříve úplně uklidnila. "Já taky! Ještě na mě vřeštěl něco sprostýho!" ukážu na vzdalující se galéru "A oni teď prchaj a mají jeho hlavu asi pořád na palubě, protože jsem ji tam mrskla!"
Hehe, to je ale prdel!

Rozhlédnu se po palubě. Luca je v pořádku, Fiorella je v pořádku. Oba dva, ostudy jedny, úplně čistý jak lilie. Pepe se sklání nad Lorenzem. Ten v pořádku bude, ale asi ne teď.
Chudák Lorenzo... To si moc dobrodružství neužil.
Ta druhá loď tady zůstala, asi jsme ji vybili kromě veslařů komplet.

"Co-co teď bude s tou druhou lodí?"
Mám hodně otázek, když na to přijde.
Kdo vyčistí ten bordel?
Kolik je těch veslujících otroků?
Co s nima teď?
Můžu si nechat meč toho kapitána, kterého jsem zabila?
Heh ne, to poslední není otázka. To je fakt. Zbraně si samozřejmě projdu a ty hezký si nechám. A ať se o ně někdo zkusí se mnou poprat a bejt dneska dvacátej!

Asi konec bráško

Na pravoboku už žoldáci dočistili zbytek paluby od Turků a poslední přeživší naskakují na galéru, který se snaží co nejrychleji odpoutat a odplout pryč. Konečně se usměje i troška štěstí na Vittoreho, kterému se i podaří na jeden výstřel sejmout dva chlapy.

"Budeme je honit dolů šéfe?" "Pff, neměl jsi dost Matteo? Za to nás nikdo neplatí. Ať si jedou."

"No, zase tak snadno jim to nedám!" pronese Vittorio, který zběsile nabíjí arkebuzu.

***

Na leveboku se do boje s obnovenou vervou pustí Antoniovi mariňáci, až zůstane stát jeden poslední turecký chudák, který se schovává za svůj štít a viditelně neví, co má dělat.

Zkusí z poza něco vykouknout a lámanou italštinou říct "Já vzá-" a v tom mu přistane mezi oči šipka od Lucy.

Byl konec a levá geléra zůstala připoutaná k Freccia d'Oro, protože doslova nebyl nikdo, kdo by vydal rozkazy k tomu se odpoutat a stejně nebyl nikdo, kdo by je vykonal.

Ale nebylo to vítězství zadarmo. Antonio byl v bezvědomí a Lorenzo měl šíp v rameni, který mu sice už Pepe vyndal, ale byla otázka, jestli a jak rychle bude zase fungovat.

Nehledě na fakt, že na palubě lodi ležela mrtvá zhruba dvacítka námořníků. Což vzhledem k velikosti posádky nebylo vůbec málo a kapitána Vecoliho jistě nepotěší.

Rozpis:

1. Akce - schiavonna - 4,4,2,4 = 3dmg
2. Akce - schiavonna - 1,2,2,3 (2->6, 2->6) = 3x2 = 6dmg
3. Akce - schiavonna - 2,4,4,5 = 3dmg

9dmg celkem
+ šermíř (+3dmg)
+ hrobové ticho (+2dmg, další 2dmg za dvě už použité karty abilit)
=16dmg, mrda.
To máme ty dva bruty plus dalších pět nebožáků. Ouha.


Bastiano PŘESTAL HÁZET ČOČKU? Reálné???

Když Bastiano dostane do hlavy, zařvu neskrývanou zuřivostí. Je to hlasitě, je to protivné, je to děsivé, trhá to vzduch i hluk vřavy okolo. Než stihnu ztratit poslední zbytky svojí příčetnosti a možná že i doslova Turka rozervat v zubech, zabije ho Antonio, který vzápětí dostane od dalšího.
No nebudu lhát, nějak se vám tu sere, naši kluci na druhý straně odvádějí násobně lepší práci!
Napadne mě posměšně když se vnitřně seberu ze zuřivosti, která mě popadne.
NIKDO. NEBUDE. UBLIŽOVAT. MOJÍ. LASICI!!! NIKDO!!!

Než stihnu vyčistit pro jistotu prostor okolo něj, aby ho náhodou ještě nikdo nepraštil do helmy, zastoupí mi cestu další dva šmejdi.
Chlapci, chlapci - to prostě není dobrej nápad, neviděli jste, jak dopadli ti poslední? Nojo, neviděli. Tak co už. Poskytuji vám tedy, zcela zdarma, zážitek z první ruky!

No, prostě není čas, na Bastiana běží další dva, co vypadají docela strašidelně, takže bez zbytečnýho sraní ty svoje dva prostě sejmu.
Ne, prosím, neptejte se, proč jsou střeva prvního všude vůkol, já reálně nevím, prostě je tu tak nějak marast. To bejvá.

"JÁ ŽIJU!"
ON ŽIJE!

"Vittoria agli assassini!" přidám se k němu a se schiavonnou celou lepkavou a černo rudě se lesknoucí v nočních světlech paluby, se rozhodnu jít napravit morálku, která zakolísala zraněním velitele mariňáků.

A postupně to odnáší dalších pět nebožá-zmrdů. Chci říct zmrdů, co nás chtěli prodat do Tureckýho otroctví, ale netušili, že narazili na extrémně špatnou loď.

"DE-VA-TE-NÁCT!!!"
Neuvěřitelný, kurva NEUVĚŘITELNÝ, JSEM BOHYNĚ SMRTI!!!

Proč já

Proč já? Proč já? Proč já? Honí se mi rychle hlavou, když z jedné strany ke mě jde zjevně jejich velitel a z druhé jeho osobní strážce. Oba od pohledu zkušení bojovníci, v tom nejlepším, co si může bohatý osmanský pirát dovolit.

Nejspíš jsou lepší než já. Což prostě není dobrý. Šerm je o zbrani, zbroji a schopnostech... Nejsem si jistý, jestli mám v něčem reálně výhodu. Ale buď je zabiju já a nebo zabijou oni mě a tahle varianta se mi nelíbí.

Schovávám se za svoji schiavonu ve venkovním krytu a čekám, který z nich začne výpadem směrem ke mě. Abych na ně útočil, když jsou dva si netroufám.

První to nevydrží strážce, který udělá krok vpřed a mocně se rozmáchne svým mečem, který kryju schiavonou a k jeho překvapení udělám také krok k němu a zatímco mu strhnu meč k zemi, k němu přiskočím a vrazím mu skrytou čepel do krku.

Jeden by byl...

Osmanský kapitán na nic nečeká a vrhne se na mě s jataganem ve vrchním seku, který ale naštěstí bleskově zastavuji anglickým krytem a sjedu svojí čepelí po té jeho, až si najde hrot mého meče jeho tvář a následným zatlačením i obsah jeho lebky.

Já žiju. Já žiju... "JÁ ŽIJU!" začnu nadšeně křičet. "Vittoria agli assassini!"

Levobok

"Dávat pozor, nebo mě bratr zabíje, že mu zabili kasičku!" vypeskuje Bastiana za jeho nepozornost Antonio, když zabije Turka, který flákl po Bastianovi. Ale i jemu se nedávání pozoru vymstí, když dostane palcátem takovou ránu, že mu vyletí meč z ruky a skončí na zádech. Naštěstí pro něj, ho hned obklopí jeho mariňáci, aby se mu nic nestalo.

Naštěstí kolem proletí Lucova šipka, která zmíněného Turka sestřelí.

Ale i tak padnutí jejich mariňáckého velitele způsobí menší zakolísání morálky námořníků a naopak vlije novou sílu do žil Turkům, kteří se s obnovenou vervou vrhnou na obránce lodi, netušící, že jejich kamarádi na druhé straně si tak dobře nevedli.

I tu už se do boje zapojili ti "lepší piráti", rozhodnutí využít hybnosti, kterou jejich útok získal.

Dva chlapíci (3HP) se rozhodli jít po Alessandře a bohužel k jeho smůle, dva z nichž jeden vypadal na kapitána lodi se rozhodli jít po Bastianovi.

Bijme je!

Nebudu si lhát. Nejsem zdaleka tak dobrý šermíř jako Alessandra. Co si budeme, nejsem asi nejhorší šermíř na lodi, ale k těm nejlepším budu mít přeci jen daleko, bleskne mi hlavou, když můj další úder je opět vykryt štítem mého nepřítele.

A dost!

Udělám profintu na jeho šamšír a najdu si cestu špičkou čepele přímo do jeho oka. "Tu máš barbare!"

Heh? blikne mi hlavou, když se vedle mě objeví Alessandra. Až tak, že se nesoustředím a ucítím ránu přes hlavu (-1HP), kterou naštěstí vezme helma.

Sekaná na pravoboku

Marco po očku s uznáním sleduje tvůj souboj s kapitánem, zatímco morduje svého, teprve třetího, Turka. Jeho žoldáci jsou zatím také bez ztrát a na první pohled i bez šrámů, když nepočítáme chudáka Lorenza, který to kopil než to začalo.

Což se nedá říct o běžných námořnících, kteří se taky zapojili na pravoboku do boje - většina už jich byla mrtvá a zraněná, ale díky Alessandřiné zuřivosti a umu Piteriodes pravobok držel a nevypadal, že by měl už i bez Alessandry padnout, protože Turci se začali na této straně opatrně stahovat do lodi.

Rozpis
1. Akce - schiavonna - 1,5,1,6 (1->6) = 3 úspěchy, x2 za šestku
2. Akce - schiavonna - 6,5,2,3 = 3 úspěchy, x2 za šestku
3. Akce - schiavonna - 3,5,3,4 = 4 úspěchy
= 16 dmg (to jsou všichni tři minibossové a... Uh, další tři chudáci, kurva, ona je beast, to není možný)

Marco, čum, čum!!!

"TVOJEMÁMA!"
Zařvu nazpátek. Nemám absolutně páru, co to řval. A je mi to jedno, což je takový smutný, protože mám skoro tušení, že to budou jeho poslední slova. Třeba to bylo něco hezkého, ale to by pak házel doslova perly sviním. A já jsem ta svině, kdyby si někdo nebyl jistej!

Rychle schovám sekáček, nasraně se podívám na svoje ubohý rameno, na kterém sice díky utřísknutému nárameníku není žádné fatální poškození, ale bude tam pěkně hnusná modřina - a vytáhnu od pasu schiavonnu. Však Bastiano taky už bojuje mečem, tak čas přestat kravit vokolo!

S grácií kočky ustoupím kousek do boku, abych si to trošku rozmyslela. Jsou tři. Tři jsou hovno a je mi doslova v prdeli, jak moc jsou kde zakutí. Nechám prvního na mě zaútočit, útok vykryju mečem a než se stáhne, vrazím mu skrytou čepel do krku. S čepelí stále v tom prvním, stáhnu meč a pošlu do pekel i druhýho, který nemá tu slušnost čekat, až toho prvního dodělám!
Hanba vám, vy Turecký mrdky! Hanba!

"Tvoje panny už čekají, čuráku, škoda, že se ti vysmějou za to, že tě dojebala nějaká hříšnice!" no, je pravda, že když už nic, tak kapitán klade nějaký ten poctivý odpor. Stojí mě to pár výměn, než ho sejmu. Tak jako tak, jeho hlava se nakonec kutálí po palubě.
Můj první boj na lodi! Je to stejný jako ve vzpomínkách Kassandry, stejný!

Obětuji pár sekund, abych vzala kapitánovu hlavu a mrskla ji na palubu útočící lodi.
"Takhle skončíte všichni, vy Turecký svině!!!"

Ještě rychle doběhnu dva, kteří prchají - žel v panice na opačnou stranu, než do svojí lodi a utnu jim hlavy taky.
Tak snad jsem JASNĚ ŘEKLA JAK TO BUDE!

Čímž se plynule dostanu na opačnou stranu.
"Pravobok je čistej!" zařvu, když stojím, eheh, už na levoboku, no ÚPLNOU SHODOU NÁHOD kousek od Bastiana.
Třeba mi tu něco zbylo!

No a ano!
Skočím na jednoho náhodného kreténa, který měl zrovna tu smůlu, že byl poblíž, čelně zepředu a zabodnu mu skrytou čepel doprostřed čela.
"DVANÁCT!"
Zavýsknu čirým štěstím.