Andor.cz - Dračí doupě online

Tak mi něco backfirne do xichtu, no. Whatever!

A jako znamená to, že nás za případný střet inkasuje, nebo ne nebo co, nebo jak? Bych mu měla možná trošičku připomenout, koho to jako má na palubě, protože mám pocit že to úplně nedoceňuje! A jako já jsem zvyklá, že mě lidi nedoceňují, dokud mě nevidí vyloženě v akci, nebo se neocitnou ve sračkách, ze kterejch je musím vykousat, ale hej!!! NEFÉR!

"Přesně tak, komu se asi tak poštěstí mít na palubě ne jednoho, ale čtyři nejlepší assassiny v celé Itálii," Jo, jako věřím v tomhle i Lucovi a Fiorelli, cvičili jsme v Římě a Římani na nás prostě zdaleka nemaj, navíc jsou takoví celí úzkoprsí a bojí se do akce jít s vlastní invencí. My neučili naše děcka se v duchu ptát" co by udělal mistr?" ale spíš "co mám já udělat, abych elegantně dodělal svoji práci?" "A oni vám, no považte, jak hloupí vlastně jsme, za ochranu během cesty, ještě navíc platí." pomuckám ho slintavě na tvář, jak má ve zvyku on dělat mě.

"Ale děláme to rádi. Benátky potřebují více odhodlaných hrdinů, jako jste vy, kapitáne. Ten zápal, to vlastenectví," omuckám mu i druhou tvář.

"Dokonce byste nás chtěl přiblížit válce, tak hrdinný muž jste! Určitě máte nějaký plán cesty a vy byste ho, pro slávu a vítězství Itálie docela změnil! Bohužel ale... My nemůžeme do Ravenny. Hledáme totiž něco, co nám poprávu patří a co nám někdo ukradl, víte? A stopa vede do Ancony. A ani Francouzi, ani Templáři, ani válka nemůže stát mezi námi a tím, co je naše. Takhle svět nefunguje, signor Capitano. Možná na to od pohledu nevypadáme, ale jsme především lovci. A na lovu není radno se zdržovat."
A už vůbec ne vypalováním vesnic nevinnejch rybářů!

Jednou ti něco backfirne, uvidiíš, lulík

Kapitán nevypadal rozhozený. Vůbec ne.

"Ale tak, madonna Alessandra, samozřejmě, že jsem ochoten to riziko podstoupit. My se nějakých Francouzů nebát. S vámi na palubě? Čeho! Nedělat si starost."

Vlastně se i trochu usměje.

"A nechcete místo do Ancony rovnou plout do Ravenny? Tam spousta Francouz. Hmm?"

Přehrála jsem dneska Žida, myslíš, že todle nedám?

"Tím pádem bude asi nejlepší, když nám půjčíte nějakou knihu na čtení."
"Bastiaaaaaaaanooooo..." zakňučím mu zoufale do ucha a stisknu mu křečovitě paži.
Já nechci číst, já ani nechci aby sis ty četl, co tu jako budu dělat já? Ty si zalezeš někam na seno s knížkou a já se tu doslova poseru nudou. Proč se nechceš třeba opít pod obraz, vyšplhat spolu na nejvyšší stěžeň a u toho zpívat Lva lásky? TO JE ASPOŇ ZÁBAVA!!!

No, řeči o kolaboraci mě doslova nepřesvědčí. Podle mě kapitán nejenže je zlej člověk, i když je samá pusinka a mucinka. On je zlej člověk, lačnící po bohatství, což ho posílá do ještě horšího kruhu pekla, než kdy budu já.

"Samozřejmě, je tu velká šanca, že se mi asi u toho poškodit loď a tak..."
Exnu skenici. Na tohle to budu potřebovat. Protože...
Fuj. Fuj, ale mě neoškubeš... Zas tak moc.

"Ach, kapitáne," zavrním chtivě a přesunu se pár rychlými krůčky k němu.
"Jste skutečně pravý Ital," zacukruju a položím mu ruku okolo ramen.
Bleju, čuráku.
"A jako takový věřím, že jste schopen a ochoten tohle riziko podstoupit. Na své náklady. Pro Benátky. Pro vlast. Jste opravdový hrdina! Jsem hrdá, že s vámi můžeme plout, opravdu, je to velká čest."
Mrzkej mezku.

Nikdy se neptej pana Krabse proč ještě není v Argentině

"A jak jako s nima asi tak rybáři kolaborujou, daj jim svoje ryby?"
"Ano," řekne bez přemýšlení kapitán a pokrčí rameny. "Pravý Ital radši padnout, než aby živit nepřítel. Nikdo je nenuti krmit nepřítele, když si můžou vybrat s ním bojoval. Sami to na sebe přivést..." a smutně pokrčí rameny a napije se vína.

"My pravidla nevymyslet, tak to prostě na moři chodít," přisadí jeho bratr a taky jenom pokrčí rameny. "To je prostě válka, lidi v ní umíraj."

Kapitán narychlo polkne a řekne nahlas geniální nápad, aby ho náhodou nezapomněl.

"A co zkusit přepadnout nějaká menší francouzská loď? To by mohlo naplnit vaši představu zábava ne?" a teda smutně sklopí oči, "Samozřejmě, je tu velká šanca, že se mi asi u toho poškodit loď a tak..."

Nikdy se neptej pana Krabse proč emigroval do Argentiny

Proboha, nechci si předstatovat, co ten člověk je schopný za peníze zařídit. Jako jasně. Živí se tím, že obchoduje s otroky, což znamená, že to nejspíš nebude úplně jako nejvíc sluníčkový člověk... ale wow. Tohle je hodně temný. Až se začínám pomalu bát, aby nás ještě někde po cestě neprodal... ale naše výhoda je, že nejspíše platíme víc než... no, kdokoliv.

"Moje žena má pravdu kapitáne," zapojím se do debaty, "že vraždit nebohé vesničany není úplně náš styl. Byť nepopírám, že kolaboranti by si to jistě zasloužili, moc nevím jak to na první pohled spolehlivě poznáte a úplně nechceme, aby u toho došlo k nějakému omylu. Tedy musíme s chutí odmítnout. A navíc jsme trošku ve spěchu, takže úplně nepřipadá v úvahu, dělat někde nečekané zastávky. Bohužel."

Bohužel, hlavně pro Alessandru. Ale tak snad se nějak zabaví. No... bude muset.

"Tím pádem bude asi nejlepší, když nám půjčíte nějakou knihu na čtení."

uehhh

"Můžeme jít přepadnout nějakou rybářská vesnice a pobít nějaké chudák. Oni totiž určitě kolaborovat s Francouzi a nic lepšího jim nepatřit,"
"A jak jako s nima asi tak rybáři kolaborujou, daj jim svoje ryby?" povytáhnu obočí.

No kurva něco mi říká, že zábava s vypalováním rybářských vesnic je jednak dost mimo naše krédo a druhak - sakra, co je to za zábavu? NENÍ zábava vraždit lidi, co se nebráněj, nebo to ani neumí. Je to hnusný, je to vopruz, je to khovnu.
Asi si kapitáne úplně nerozumíme, tohle není úplně moje představa zábavy! To bych si radši už četla tu blbou knížku, dopíči, za co mě máte?

Chvíli na kapitána upřeně a uraženě čumím. Pak se podívám na Bastiana takovým tím "cožetojakoříkal" pohledem.

A když na to přijde, tak jet pár týdnů honit negry do Afriky neřeší můj aktuální problém a to je ten, že na lodi prostě nějak není co dělat - a akorát by nebylo DÝL co dělat, vyprovokovat bitku nechci, protože co když mi blbě sepne a někoho omylem zabiju a hrát si kostky mě asi úplně nebaví. Budeme se muset vrátit k tomu "my hodně na lodi pila a čekat na občas nějaká pirát."
Kurva jakej bude chtít příplatek za to, že až zmerčíme pirátskou nebo Francouzskou loď, tak ji pojedeme vybít? Určitě za to bude chtít doplatit s tím, že nám poskytl "nadstandardní zábava!"

Lula

"Čteme a řídíme loď," řekne kapitán nechápavě. "Moc toho na dělání není," pokrčí smutně rameny. "Pak mi hodně pít, občas nějací piráti. Ale jinak je to relativně nuda. Lhát nebudu," ale usměje se, "Ale to neznamenat, že my nemůžeme se pobavit, když vy chtít a pustit zlatka na extra výdaje. Můžeme jít přepadnout nějakou rybářská vesnice a pobít nějaké chudák. Oni totiž určitě kolaborovat s Francouzi a nic lepšího jim nepatřit. To vy nebát, že mi jít pobít nějaká nevinná lidi pro peníze, to my né. Kdyby vy nespěchat do Ancona, já říct, že vás vzít do Afrika či Turecko, ale to by byla veliká zajížďka."

Lol

"Hm. Toho asi nepřesvědčí, vypadal, že nemá v hlavě úplně naděleno a víc se bojí toho, že ho to bude bolet, než že chcípne. Na druhou stranu," natáhnu se pro karafu a prázdnou sklenici, o které předpokládám, že nikoho asi není, "pro něj asi taky bude lepší, když do pár týdnů zdechne, protože co je to za život, bejt mrzák. Ještě když seš námořník a k tomu mrzák. Khovnu. Ještě chápu, invalidního šlechtice. No budiž, když nemá nějakou extrémní potřebu se v životě hejbat, nebo větší ambice, než stejně prosedět den za stolem. Ale jako takhle, no i já bych asi chtěla, aby mě někdo zabil a to nejsem zrovna námořník. Ale zvolila bych nějaký lepší konec, než zhebnout na, já nevím teda, co přesně tam má, asi gangrénu?"

Pokrčím rameny a napiju se.
"Ale tak víš, že Luca je takovej celej útlocitnej. Už jsou na obzoru aspoň nějací piráti, nebo něco? Úplně nevím, čím se tu celý dva dny zabavím. Co tak děláte na lodi celý dny?" podívám se dva Vecolie. Cestou do Navarry jsme se uměli s Bastianem zabavit. Ale to jsme byli sotva odrostlý děti s nulovou zodpovědností a spoustou blbejch nápadů. Bejt dospělej saje.

Bruh

"On je to takový citlivý hoch," řeknu ke zbytku skupinky. "Na naší první společné misi, měl chudák problém zastřelit nějakého feťáka kuší, protože mu ho bylo líto." řeknu a pokrčím rameny.

Což, on jako jako citlivka, ale že ho vezme takhle náhodný invalidní námořník jsem nečekal...

"Heh, co jste mu udělali?"
"Nic jako?" řeknu a pokrčím rameny. "Jenom na nás tlačil, abychom šli přesvědčit toho beznohého námořníka, aby mu mohl doktor uřezat nohu," a zase smutně pokrčím rameny, ale ukážu na karafu s vínem, kterou tu máme.

"Ale napadlo mě, že bys mohla chtít toto!"

Luco?

Oh, takže se něco děje.
Přelezu zábradlí a namáčknu se jakoby mimochodem bokem na Bastiana.
Akorát to docela vypadá, že jsem to tak nějak prošvihla, protože tady proběhlo nějaké drama a já vůbec netuším, o co vlastně šlo. Sakra, možná jsem měla Pepeho nechat a přiběhnout hned, jak na mě mával, pak bych to třeba celé stihla a ne jen Lucův závěrečný vztek bez jakéhokoliv kontextu a pak jeho dramatický odchod z můstku. Hodně dramatický! Sakra, asi to bylo šťavnatý, to doslova není fér!

"Heh, co jste mu udělali?"
No co, dneska jsem zvědavá!
Chvilku pozoruju Lucu, jak něco zuřivě vysvětluje Fiorelle a pak se otočím zpátky na ostatní, jestli mi řeknou, kvůli čemu mě volali - a co se zrovna stalo.