Andor.cz - Dračí doupě online

Umění obchodu - Donald da Mezoo

"Takže bude můj? A zadarmo?"
"Ano"
"Ty jsi prostě úplně nejlepší, já tomu nemůžu věřit, jak jsi to zařídil, děkuju!"
"Opět ano. A nemáš zač!"

Tak, jeden problém by byl vyřešen. Tak snad doufám, že se mi to nevrátí zpět do ksichtu, ještě než stihneme odplout. Ale pokud si přijde pro peníze až v pondělí, mělo by snad být všechno v cajku a nic nebude nějak extra vést zpátky k nám. Hlavně, když řekne, že si to koupil nějaký fešák, u kterého nebude nijak figurovat maska. Utajení bez utajení je vlastně super utajení!

***
"Jako, sice by nám nesli vajíčka a na lodi by to s nima šlo, nejsem si úplně jistý, co by s nima jakmile vystoupíme v Anconě. Leda zaplatit kapitánovi, aby se s nimi vrátil do Benátek a předal je tu zpátky, ale přijde mi to, jako velmi, velmi zbytečná komplikace. Takže také hlasuji proto, aby tu králikoslepice zůstali. Což, čas se krátí. Měla bys je Fiorello jít ubytovat do Casa Rosa a začít si balit věci!"

***
Když Fiorella odjede, dám Alessandře možná nepříjemnou otázku.

"A ty máš už sbaleno a můžeš korzovat po nákupech semnou a nebo si musíš taky balit věci? Protože jak moc dobře víš, tak za hodinku mám rande s jistým koněm. A bůh chraň, musím tam být před nimi, protože určitě nechceme, aby tam ten koňský handlíř chodil a ptal se, kde je poručík Nicollo d'Alviano kterému má předat koně pro kapitána Baresiho. To by bylo... notně nepříjemné. Nedejbože, kdyby kvůli tomu odchytl třeba městkou hlídku, co by s naším štěstím určitě korzovala přístavem."

Who would guess, there actually ARE rabbit chicken!

"Prodal mi je všechny! No nejsou krásný!"
Cotodopekla...
Zamrkám zmateně na košík plný hemžících se chlupů a pustím Bastiana v konsternovaném zaujetí... Těma věcma.
"Ukaž, můžu?"
Jednu opatrně vytáhnu z košíku.

"Vydává to zvuky jak slepice, vypadá to jak chlupatý králík bez uší a chová se to... Jak tuřín," zhodnotím to zkušeně.
"A jsi si jistá, že to nejsou nějak... Že to není nějaký čarodějný zvíře, plivník vysezený baziliškem, nebo...? Je to legální to mít?" prohlížím si to chlupatý zvíře ze všech stran, jak to dělá kokoko a jak to má opravdu slepičí pařáty. Vůbec nechápu, kde to má oči, má to stejnej předek jak zadek. Vrátím to do košíku. A zavrtím nevěřícně hlavou, že to vůbec existuje.

"Jenom... bereme je sebou a nebo je mám radši odvézt do Casa Rosa?"
"Kam jako sebou? Jako do války, že by sis vzala ten košík plný slepic? Jako Fiorello, já nikdy neřeknu ne čerstvému vejci po ránu - snáší to vůbec vejce, žejo? - ale tohle je nerozum, budeš ráda, když se po pár dnech udržíš v sedle se zbraněmi a všechny věci si taháme sami, nepojede za námi žádný vůz, a ani... Sakra Fiorello, je to válka a hon na zrádce, ne žádnej rodinnej výlet na koníčkách!" blahosklonně ji poplácám po hlavě.
"Takže je samozřejmě necháš v Casa Rosa, až si tam pojedeme pro věci, můžeš je vypustit třeba na zem do holubníku, tam jim bude určitě dobře a počkají na tebe, až se vrátíme. A ještě budeš nakonec ráda, že tě nepodporuju v tutěch blbejch nápadech, jako je brát si do války slepice."
Založím ruce v bok a zatvářím se nesouhlasně.

"Jinak, my máme hotovo, Lucův kůň tady není, ale Bastiano zařídil, že nám ho za hodinu vyloží v přístavu,"
Zamilovaně vzdychnu, když si vzpomenu na to, jak hezky to zařídil!

Dneska se daří!

"Mám, mám je!" běží k vám nadšená Fiorella s košíkem plným chlupatých slepic a s koněm tahaným za sebou.

"Prodal mi je všechny! No nejsou krásný!" nadšeně popisuje svůj nákup, který vypadá, že je opravdu o chlupatých slepicích. "Jenom... bereme je sebou a nebo je mám radši odvézt do Casa Rosa?"

Karmická odměna za to, že jsem Fiorelli koupila její chlupatý slepice!

"Podrž mi koně ženo,"
"Ah?" chytím otěže a uvažuji, o co jde. Protože on jde k - no počkat, nejde ho prostě z frustrace zmlátit, že ne? Já se totiž velice držím, dokázala jsem si nejít spravit náladu na ciferníku toho handlíře! A Bastiano obvykle nedělá... To bejvá moje parketa, mlátit lidi, co mě serou! Co... Měla bych tam jít radši zakročit, aby z toho nebyl ještě třeba zbytečný povyk a neoddálilo to naše vyplutí? Já nechci, aby kvůli tomu byly samozřejmě problémy! Co kdybychom... Šli spíš koupit to kladivo? Stejně z něj lepšího koně nemůžeš vymlátit, je to prostě neštěstí, co tu je, ale třeba, kdybychom nejeli tak narychlo, ZA COŽ ROZHODNĚ MŮŽE CALOGERO A NIKDO JINEJ, tak bych třeba domluvila nějaký import odněkud. rozpačitě poplácám Sicaria po pleci.

A on se furt nevrací, co tam dělá prostě? Ani žádnej křik odtama, zabil ho a teď někde nenápadně schovává tělo? Můžu mu pomoct, schovat to tělo! A kde je Fiorella s těmi slepičími králíky nebo co to kupuje.

Bastiano se vrací a já pořád rozpačitě stojím na místě, držím jeho koně a v ruce žmoulám nervózně otěže mezi prsty.
Takže už schoval to tělo? Jako je to trošku extrémní řešení, ale ne, že bych to handlíři vlastně nepřála!
"Říká ti něco černý Murgese?"
"Žádný z těch koní tu není z La Murge," začnu rezolutně, protože dneska nenatáhli zjevně jen Fiorellu!
Ach, aha. Aha. No. Dobře. Tak beru zpět. Evidentně z něj nakonec přeci jen ŠLO vymlátit lepšího koně! Pak že násilí není univerzální řešení!

"... prohledat dům i stáje, jestli náhodou nekrátí daně."
Násilí A VÝHRŮŽKY!

"... a prý do hodiny dovezou toho koně do přístavu... "
"Takže bude můj? A zadarmo?" Rozevřu doširoka oči překvapením a zacupitám nohama na místě.
Škoda, že ho nemůžu hned vidět, ale tak je to kůň, co měl být pro Baressiho, takže to bude dobrý kůň, Baressi měl i předtím dobrého koně, věčná škoda ho, jestli si zlámal nohu. No, tak ať si pobulí on, že teď nemá koně, lepší, když on, než já!
"Ty jsi prostě úplně nejlepší, já tomu nemůžu věřit, jak jsi to zařídil, děkuju!"
A znovu mu padnu okolo krku, tentokrát bez snople jako bonus!

ANO - Chad

"No neboj, něco hezkého ti najdeme!" snažím se ji ukonějšit, ale asi marně, když následuje její: "HANBA VÁM ZA TAKOVÝ HAJTRY!"

A DOST.[/i]

"Podrž mi koně ženo," oznámím rázně, nasadím si helmu a jdu k chudákovi handlíři, který neví, co ho čeká.

***
Vrátím se naštěstí v dobré náladě.

"Říká ti něco černý Murgese? Mě nic, ale fakt se tvářil, že nic lepšího teď nemá. Ale, snad by mi nelhal, když si kůň kapitán Baresiho zlomil nohu a on NUTNĚ potřebuje nového. Takže mi ho podpultově zařídil, když si to žádají Benátky a teda protože jsem mu jinak vyhrožoval, že mu přijdeme prohledat dům i stáje, jestli náhodou nekrátí daně. Hned poslal poslíčka a prý do hodiny dovezou toho koně do přístavu, kde si ho já, poručík Nicollo d'Alviano přeberu. A teď ta nejlepší část - platbu si má pak po víkendu přijít vyřídit do dóžecího paláce."

Tak. Teď snad bude klid... ale určitě bude chtít beztak i koně a kladivo i šperky.

"A budeme hrát Assassin's creed!" "Pecka, o čem to bude?" "Budeme zpívat v hospodě a nakupovat čačky na trhu!" "Woooo, jdu do toho, action packed fun!"

či něco jiného teda, aby ti to udělala radost, než vyplujeme, když jsi takový chudáček?" přikývnu.
"Siii, bene." řeknu pořád poněkud rozesmutněle, ale už aspoň ne ubuleně. "Ale i to kladivo bych asi chtěla,... "
Prostě moje emocionální újma je NEMALÁ!
"A... A něco hezkého, ano, děkuju." freneticky pokývám krátkými pohyby hlavou, jako že chci a chci všechno z toho.

"HANBA VÁM ZA TAKOVÝ HAJTRY!" zavolám ještě pro úlevu na srdíčku směrem k handlířům a stulím se vzdorovitě pod Bastianovu paži.

"Takže říkáš, že to není pták s ušima, ale slepice s chlupy? Divný, snad to pak doma uvidím, než pojedeme. Myslela jsem, že vrchol vtipných ptáků jsou ti tlustí holoubci z Indie, jak neumí lítat a mají ty paví ocasy, už jsi je někdy viděl?"

Dáme Lídl haul?

"Ale určitě tam něco bude broučku," řeknu konějšivě, když Alessandru chytnu kolem ramen. "A když ne, určitě bude pak něco v Anconě, uvidíš. A chceš teda jít nakupovat dál a nebo ne? Případně, nechceš si jít koupit třeba nový náhrdelník či něco jiného teda, aby ti to udělala radost, než vyplujeme, když jsi takový chudáček?"

***
"Ano, existuje to," řeknu odhodlaně, protože vím, že to je pravda, "Psal o tom už Marco Polo, že to mají v Číně. Což neznamená, že Fiorellu nenatáhnou nějakým padělkem, ale ta slepice s králičím kožichem fakt existuje. Což... si nejsem jistý o tvé druhé otázce a raději ani odpověd znát nechci. Koho to kdy napadlo, taková blbost!"

Tvl maj tady křížence slepice a králíka, ale koně ne!!!

Rychle si utřu oči, když slyším klepání podkov, které se k nám blíží a následně Fiorelly hlas. Jako, jako hodně rychle. Zase se narovnám a zhluboka nadechnu. Chvilková slabost.

Jak jako křížence králíka a slepice? Co je to za hovadinu, jako že pták s ušima, nebo...? Je to tak nefér, prostě celý! JAKTOŽE tady mají i takovýhle neexistující bejkárny, ale pořádný kůň nikde? No ale tak, víš co? Nemusí každý zažívat stejný zklamání jako já! Kup si svoje králíkoslepice, nebo co to má kurva bejt, Fiorello! Kup si je, dítě a BUĎ ŠŤASTNÁ I ZA MĚ!

No dobře, to bylo možná trošku moc dramatický. Ale já na to mám čas od času snad i právo.
Vytáhnu dva stříbrný z měšce. Pohled do něj mě rozesmutní. Jak se na mě to zlato třpytí a není ho doprdele prostě za co uvalit!
"Na, kup si ty králíky, ale myslím, že tě pěkně natahuje na nějaký píčovině, holka. Nic takovýho totiž neexistuje," obě mince jí dám, však ať má v životě trochu tý radosti.

"Hm... Myslíš, že je to možný?" otočím se na Bastiana s nedůvěrou v očích. "Že králík může plodit potomky se slepicí? Jako... Jako třeba černej člověk s bílým? Taky z toho jsou prej pak děcka."
Jsem Alessandra da Mezzo a biologie je moje vášeň. 

Hehe

Do vaší manželské rozepře však přijde Fiorella, s nataženou rukou.

"Mámotatiči, oni tady prodávají křížence slepice a králíka. Chce za ně stříbrňák, ale prodá mi je, prosím, prosím, dejte mi!"

ALE JÁ CHCI TOHO KONĚ!!!

"Neplač, vžďyť ty máš koně, tak Luca bude mít půjčneýho, však se tolik neděje ne?"
A jako to je prostě tímto v pohodě? Já ale chci svýho dalšího koně, mám tady spoustu peněz, které za něj chci utratit, k čemu mám ty peníze, když mi NEKOUPÍ ŠTĚSTÍ? A on se tváří, jako by o nic nešlo! Přitom já pláču, co mě kdy asi tak rozplakalo?
Je až k nevíře, že prostě tady žena krále Benátskýho podsvětí prožívá svou osobní životní tragédii, teď a tady a... A nepadají u toho lidský hlavy! Měl by tam prostě nakráčet a přinutit je se mi OMLUVIT ZA TO, JAKOU MI TĚMAHLE HAJTRAMA ZPŮSOBILI EMOČNÍ ÚJMU!

A prostě "neplač, vždyť už koně máš, na co potřebujeme v rodině čtvrtýho koně?" Ale jako JÁ JSEM NEŠŤASTNÁ! NECHCE JEŠTĚ DODAT, ŽE UŽ JSEM SI DNESKA STEJNĚ JEDNOHO KOUPILA, TAK JE TO PŘECI JEDNO???

"No, je tu ještě jeden velký zbrojíř, kde jsem nebyl, nechceš tam jet a podívat se, jestli nemá třeba on nějaké nové, pěkné válečné kladivo, co?"
"A co když tam taky nic nebude..." zvednu k němu oslzené oči a potáhnu hlasitě nosem sopel.
Já chci svýho koně a taky kladivo! Novej otrok by mi taky možná udělal radost, nebo... Šaty? Co tu ještě maj hezkýho vlastně?