Andor.cz - Dračí doupě online

Lenora - Hostinec

Hostinský sebere peníze a už ti dává klíč, když se začneš věnovat tomu ožralci, tak tě jen sleduje. Když ho složíš přelétne tě trošku udiveným pohledem, ale ten hned zamaskuje.
"Viliame vyhoď toho otrapu."
Houkne hostinský a od jednoho poloprázdného stolu se zvedne chlap jako hora a jednou rukou čapne opilce za flígr a vytáhne ven před hostinec. Za chvíli se vrací sám.
"Ehm....omlouvám se za tuto nepříjemou událost madam, někdy tu máme dost rušno zvláště dnes, když každým dnem očekáváme nepřátelské vojsko."
Vzdychne pro vysvětlení a podá ti klíč.
"Váš pokoj je v patře na konci chodby, není to nic luxusního, ale věřím, že vám to bude stačit. Děvečka vám připraví teplou koupel."
Podotkne a pak podá tác s pivy jedné ze svých pomocnic.
"Bude to ještě něco?"
Optá se koukne na tebe.

Malari - Spánek

Našla sis kus od města vhodné místečko na spaní, kde tě nebude nikdo rušit, což je dobře pro tebe. Usnula jsi v celku spokojeně, ráno by se ti mohlo podařit i něco ulovit kdo ví. A minimálně se dostaneš za světla do města. Nicméně usnula jsi, i když v celku trhavým spánkem, který ti vyjevuje různé nepěkné vzpomínky a také obrazy možná z budoucnosti, které jsou také znepokojivé.
(Nyní měj prosím strpení, než dostanu ke spánku ostatní.)

Amiel - Noční povídání

"To jsem neřekl."
Zašklebí se a povytáhne obočí, když si vezmeš knihu.
"Tak fajn, abys nebudila tedy ostatní pokoje."
Ušklíbne se a sedne si vedle tebe na okraj postele.
"Jeníček a Mařenka? Ej, ty jsi mi teda sadista, chudák čarodějnice."
Zasměje se a pak na tebe pobaveně pohlédne.
"Navíc ta pohádka jak ji znají lidé je úplně špatně."
Založí ruce na prsou a zaprotestuje.

Araoth - Mramorový palác

Bereš tedy nůši s ovocem a vydáš se rychle na tržiště. Najít rybáře není tak těžké, protože má v celku dost velký stánek a pořád něco nabízí. Když k němu dojdeš a vyložíš co jsi přinesl utře ruce do zástěry a pohlédne si tě.
"Ach, výborně konečně dorazila zásilka ovoce. Ano jistě tady."
Podává ti menší koš s čerstvými rybami a bere si nůši.
"Vyřiď mé poděkování."
Usmívá se a prohlíží ovoce.

Neomi - s entem

Ent pozorně poslouchá tvůj příběh a pokýve hlavou, když skončíš.
"Mmmm zajímavý a smutný příběh. Rozumím ti mladičká. Každý je rád se svým druhem."
Pohladí se po mechovitém vousu a složí ruce na kolena.
"Již je to v celku dlouho co tvůj druh a tobě podobní vymizeli z těchto končin. Právě proto, je to tu tak zranitelné."
Zavrtí zasmušile hlavou.
"Ale přece zítra se setkáš s někým, kdo by ti mohl možná pomoci lépe než já. A možná i ty dokážeš pomoci našemu hvozdu."
Dunivě dumá nahlas.

S nůší na trh!

Samozřejmě, tohle zvládnu bez problému. pronesu a už si házím nůši na záda.

Na trh k rybáři a zpátky, to budu zpátky raz dva, tak nechoď ani daleko od dveří.

zavtipkuju ještě než odejdu a už vyrážím směrem na tržiště. Na místě se proplétám mezi davy kolemjducích a hledám, kde že by to tak ten rybář asi mohl být. Hned jakmile ho spatřím, tak vyrazím směrem k němu.

Zdravím rybáři. Pomáhám teď v tom mramorovém paláci a byl jsem vyslán s nůší, že prý mi předáš čerstvé ryby, které mám donést zpátky. pozdravím a už sundávám nůši ze zad. Poté co předání proběhne mířím rychle zpátky odkud jsem přišel a zaklepu třikrát na dveře čekaje na trpaslíka až otevře dveře, abych předal ryby.

„Co? To jsi nějaký nemrava? Zatím jsi se tedy moc neprokázal.“ Škádlím ho.
„Ale ty fňukno. Každý umí vyprávět.“ Překulím se směrem k němu. Natáhnu se a seberu mu knihu z klína, pak se zase vrátím na místo.
„Tak já ti to předvedu.“ Začnu s ní listovat a pak mrknu na něj. „Jsi děsně daleko, budu muset hulákat. Co kdyby jsi si vlezl ke mě?“ lákám ho a nedokážu potlačit uculení.
„Co třeba tohle. Jo... Jeníček a Mařenka... skvělý příběh. Vždycky se mi líbilo, jak pak strčili to babiznu do pece a upálili ji. Je mi jasný odkud se inspirovala inkvizice.“ Uchechtnu se.
Jo to čtení bude problém... ano umím číst, jen ne rychle a nahlas.... no nahlas to bude asi ještě horší.
Ale stejně to byla jen zástěrka, jak toho upejpavku dostat k sobě. Pořád si tam dřepěl na židli a skutek utek. Povídání je fajn, ale nemůžeme se hašteřit věčně.

S Arvinem v pokoji

Zadívám se na Arvina. skloním hlavu a lehce se zarazím. Asi sem udělala chybu. Je to král Neměla bych vůbec ležet v jeho přítomnosti ve stejné posteli. Lehce se otřesu a zadívám se na stranu.

" Ano to máš pravdu, že to bude dlouhá cesta. Velice dlouhá cesta."

Šeptnu potichu a skloním hlavu. otočím se a rozejdu se k oknu. Sednu si na jeho okraj a zadívám se ven. Raději se na Arvina nekoukám.

Ach jo...tma jak v pr-pytli.

Někdy v noci, nebo mi to tak spon připadá podle té tmy, konečně dorazím k městu kde by měl být zástupce krále.
Že já se radši nevydala naslepo hledat krále.
pomyslím si s povzdechem.
Co udělat? Asi by se jim nelíbilo přistát uprostřed města takhle v noci. Budu muset přečkat do rána, ale kde?
přemýšlím a hledám vhodný úkryt. Do lesa se mi moc nechce, je tam málo prostoru. Tak se orzhodnu řistát na jedné bližší louce. Vyhrabu si tam drápy, dostatečněhlubokou a širokou díru abych tam mohla plivnout plameny a nezapálila přitom louky kolem. Když je díra hotová tak tam lehce plivnu plameny. Lehnu si k nim a rozhlédnu se pookolí jestli na mě nečíhá někde nebepečí. Pak pomalu složím hlavu an přední nohy a usnu.

Lidé....


Svírajíc přívěšek, vejdu do hostince, kde okamžitě můj noc dostane pecku lidskými pachy. Pot, kouř, alkoholické výpary, ale i zvratky a moč. Naneštěstí jsi mě nikdo moc nevšímá, což mě poměrně těší. Nemíním tu umoudřovat nějakého ožralu ranou do břicha.

Nějak se protáhnu se zadrženým dechem k hostinskému. Dýchám jen tak, abych toho cítila co nejméně. Je to muž středního věku s v celku pěknou mužnou postavou, což u hostinského není tak běžné. Krátké černé vlasy jsou zpocené stejně, jako oblečení, které má.
"Brý večer paninko, copak to bude? Pivo, dobré jídlo, nebo něco jiného?" Vzhlédne od piva, které právě čepuje a pak odkládá na tácek.
Prý paninko, ach jak moje duše trpí. Vytáhnu měšec se několika stříbrňáky a pár mu jich hodí na stůl.
"Noclech. Jen do zítra..." řeknu stroze. Nemíním se tu nějak s někým vybavovat.
Hostinský sebere peníze a usměje se. Než cokoliv stačí říci, cítím, jak mi někdo šátrá v oblasti mých dolních partiích. Prudce se otočím. Za mnou stál muž, kteý měl už nejlepší léta dávno za sebou, s červeným nosem, vousem, kteý měl plný drobků a kusů jídla, byl také politý od piva a táhlo to z něj jakoby vypil dva sudy. Rozjařeně se na mě usmíval a chystal se ty svoje ohyzdné, ulepené a smradlavé pracky dám na moje poprsí.

Svraštila jsem čelo a dala mu facku. Udeřila jse možná víc, než jsem myslela, občas jsi prostě neuvědomím svou sílu.... každopádně on ležel na zemi, oči v sloup, na tváři semu začal rýsovat červený otisk mé ruky a vycházelo z něj jej: "eeeeheee.....". Až teď jsem jsi uvědomila jak celý hostinec ztichl.

Nalaya - Večer

Přelétnu pohledem Nalayu, která má svůj nesmlouvavý názor.
"Není zdvořilé, abych s ní spal v jednom loži zvláště, když je to princezna, ale je paličatá jako mezek stejně by nepolevila."
"Dobře Nalayo."
Kývnu nakonec a pousměju se na ní.
"Bude to ještě dlouhá cesta."
Vzdychnu a sednu si na jeden okraj postele a sleduji svou společnici.

Amiel - Magické pohádky

Když slyší tvůj nápad upřímně se rozesměje a pak na tebe koukne.
"S mravním ponaučením já? To se asi ptáš špatného mága."
Zašklebí se a protáhne si krk.
"Navíc jak jsi viděla nejsem moc dobrý vypravěč."
Pousměje se a drží knihu na klíně zavřenou.

Lenora - Útočiště v hospodě pevnosti

Vklouzneš do hospody, která ti byla popsána. Je tam ještě poměrně dost veselých lidí, kteří si povídají, hlučí, pijí, jí no prostě dělají vše, proto aby bylo veselo. K tomu hraje veselá hudba. Pravda je tu trošku zakouřeno, ale jinak se tu line i vůně mnoha jídel. Děvečky hostinského roznášejí objednávky, zatím co on skoro pořád čepuje pivo, nebo něco připravuje. Zdá se, že dneska tu mají v celku šrumec. Když se protlačíš až k němu, abys s ním promluvila o noclehu, Vidíš, že je to muž středního věku s v celku pěknou mužnou postavou, což u hostinského není tak běžné. Krátké černé vlasy jsou zpocené stejně, jako oblečení, které má.
"Brý večer paninko, copak to bude? Pivo, dobré jídlo, nebo něco jiného?"
Vzhlédne od piva, které právě čepuje a pak odkládá na tácek. Na to, jak je tam hlučno se mu dá v celku dobře rozumět naštěstí.

Neomi - V lese s prastarými

Ent tě vede dál lesem a ty vidíš, že už se dost šeří a brzo bude úplná tma a padne noc.
"Začíná padat temný opar, nejspíše tam už dnes nedojdeme je to daleko a skryto, ale dnes zde můžeme přenocovat. Stromy jsou přátelé a ochrání nás."
Podotkne a zastaví na nejbližší mýtince.
"Neboj se lesa, jinak se bude bát i on tebe. Vše zde má svůj úděl, vše zde má svůj význam."
Promlouvá pomalu a s námahou si sedne na okraj mýtinky.
"Co tě sem vlastně zavanulo mladičká?"
Ptá se tě se zájmem.

Araoth - V mramorovém doupěti

Trpaslík si tě trošku nedůvěřivě přeměří a volnou rukou si otře upocené čelo.
"Hmmm nejsi žebrák říkáš? A chtěl bys pracovat....hmmm..."
Uhladí si vous a nadhodí si trošku nůši, aby se mu lépe držela.
"Pravda pomocník by se mi na chvíli možná i hodil, dnes je toho hodně. A v kuchyni je toho dost, takže se nějaké to postradatelné jídlo najde."
Přelétne tě pohledem a kývne.
"Dobrá tedy přijmu tvou pomoc. Vem tuhle nůši a odnes ji na trh rybáři. Dá ti za ní čerstvé ryby. Ale chraň tě všichni paragonové, jestli s tím někam zdrhneš. Až se vrátíš s rybami zaklepej třikrát na tyhle dveře a já ti otevřu."
Objasní ti tvůj úkol a čeká jestli si vezmeš nůši a půjdeš to vyřídit.

Malari - Rozhodování
Napiš pak své rozhodnutí a postup abych mohl vyhodnotit jak se ti v noci povede.

Úkol v mramoru

Jídlo nebo zlatka bez práce? No to by mě musela hanba fackovat, abych se snížil až k tomuhle! Jedině za poctivou práci kus jídla, to bych si dal. Sháníš-li pomocníka, za kus dobrého jídla bych přiložil ruce k dílu!

Nabídnu se a už přemýšlím, jak by se dalo následně ze služby nenápadně vykroutit, abych mohl šmejdit po paláci bez zburcování pozornosti.

Přeci jen dva mladí zdatní trpaslíci zvládnou práci zastat rychleji a účiněji! Trocha toho žvance taky nikde neubude, no a ty si budeš moct i na chvíli odpočinout!