Andor.cz - Dračí doupě online

Ovoce? Co to je?


Druid si nás pečlivě prohlíží a vypadá se svým dílem nadevše spokojen. Po mé otázce se druid otočí na mě a poněkud mě zarazí svou odpovědí. Oni neloví zvířata? Co je to, to jejich ovoce? Nikdy jsem nic takového nejedla. letí mi hlavou. Posadím se a promluvím. ,,Ovoce? To jsem nikdy nejedla. Co to je? Mohu to ochutnat?''
Jsem na elfské jídlo velice zvědavá a nemohu se dočkat až ho ochutnám. Druid nás pak odvede k domku, kde se mohou Alasseon s Lenorou na čas ubytovat.

V žáláři

No... to jsem se zas dostal přesně kam jsem chtěl...
Snažím se moc nepřemítat nad zítřkem a rozhlédnu se po místnosti. Postavička v rohu mě zaujme, ale než se rozhodnu ho probudit, porozhlédnu se kolem, jestli tu náhodou nenajdu něco zajímavého. Potom se vydám směrem k mému spoluvězni a pokusím se ho probudit.
"Zdravím příteli, vypadá to, že jsme v podobně svízelné situaci, co tě sem přivedlo?"
prohlédnu si svého spoluvězně od hlavy až k patě a pak mi dojde, že by to možná mohl být někdo, kdo by mi mohl zítra pomoci.
"Vyrážíš také zítra do dolů? Nebo tu pro tebe přichystali nějaký jiný rozsudek?"

Pevnost

Najedená a napitá se vrátím do pevnosti. Sednu si na hradby a sleduji, jak ostatní spalují mrtvé. Podívám se směrem, kterým by měl ležet mrtvý rudý...když si vzpomenu jak se řítil k zemi...je mi smutnu, další z nás zemřel.
Kdy tohle umírání skončí?
napadne mě. Trochu mám strach z toho co přijde dál, jak dlouho ještě přežijeme a jestli jsou ještě někde draci.
Doufám, že ano...
pomyslím si a slétnu dolů, kde si lehu k hradbám a odpočívám. V mých očích je vidět strach mísící se smutkem.

Druid


,,Tak pošlu posla, aby to někdo přinesl... Jestli někdo bude ochotný jít do hlavního města. Nebo ptačí posel."
Na jeho poznámku o domě jen kývnu, vezmu Lenoru do náručí a nesu jí za ním. Když poukáže k volnému domu jen na něj přikývnu.
,,Děkujeme."
I s Lenorou vejdu do domu a nesu jí rovnou do postele, kam jí opatrně položím, přikryju a chvilku tam s ní zůstanu než usne.

Briss a Temari - Setkání
Nyní je to na vaší volné iterakci, co budete dělat okolo vás je docela klid.

Nalaya - Arwin v lesích
Bohužel věci nejsou tak jednoduché, jak bys ráda. Arwin je stále v mdlobách a na tvá slova a poplácání po tváři nijak nereaguje. Kdo ví proč je v tomhle stavu. On to nejspíše víc, ale ty? Můžeš jen hádat. Zatím jste tu v bezpečí, když nepočítáš pravěpodobnou ztrátu koní, ale jak dlouho to vlastně vydrží.

Araoth - Rozsudek
"Hmmm dobrá tedy rozsudek je jasný. Dnes strávíš den a noc v našem žaláři a zítra tě stráž dovede k vchodu do dolů, kde bude vykonán rozsudek. A naši bohové budiž s tebou."
Pokývne velitel a stráže se tě opět chopí a odvedou tě o patro níž, kde jsou hezké temné cely, pro pár osob. Před celou tě odzbrojí od všeho co máš a ponechají ti pouze obyčejný šat.
"Své věci zítra dostaneš, ač ti budou asi k ničemu."
Oznámí ti a pak se vstrčí do cely a zamknou ji. Zdá se, že tu nejsi sám nějaká postavička očividně schoulená spí v koutu místnosti.

Malari - Pevnost
Trochu ses tedy najedla a vyhledal vodu. Nakonec ses napila z řeky po proudu řeky nad původním místem kde přecházeli nemrtví abys nepila pošpiněnou vodu. Konečně jsi najezená a napojená a můžeš zregenerovat pomalu své síly. Armáda se po bitvě utábořila v okolí a spaluje nemrtvé a sbírá své padlé muže.

Lenora, Allaseon a Salenie - Elfí vesnice
Druid vás všechny tři bedlivě sleduje a mírně se opírá o hůl. Vypadá to, že je se svým výkonem spokojený. Nejprve pohlédne na Salenie.
"Pokud ti nestačí ovoce budeš si muset něco ulovit. My zde zvěř nelovíme."
Odpoví na vysvětlenou a pak pohled padne na Alla a Lenoru.
"Co se týče někoho takového v naší vesnici už asi nikdo tak starý kromě mě není. A já musím zůstat zde, abych ochránil vesnici, kdybych odešel temnota by jistě postoupila. Nyní pojď se mnou ukážu ti který domek je volný, abys tam mohl uložit svou přítelkyni."
Vyrazí pomalým klidným krokem až se zastaví u jednoho stromového domku na okraji vesnice a ukáže na něj.
"Tento je nyní volný."
Pokývne vám.

Setkání s drakem
Drak přede mnou se oklepe od hlíny a jehličí a pak tam přistane.Potom rozevře tlamu a začne okolí ochutnávat svým jazykem.Možná že když mu předhodím jídlo a potom uteču vyjde to.Nebo můžu zkusit stát a doufat že to nebude brát jako předkrm.Drak mrkne a pak se začne plížit ke mně a přitom mručet ovšem zatím to nevypadá jako útok.A když mně nakonec ten drak osloví tak se mi uleví.
Pokud se mnou bude mluvit tak mně nebude chtít sežrat.Tedy aspoň zatím.
„Já jsem Briss.“oslovím draka a pak se rozhodnu že najdu ve své brašně nějaké jídlo.Když se tak stane podám mu ho.
„Na to je pro tebe.“
Možná bych mu ho měla hodit.Ne tohle bude lepší,položím ho před sebe a pak ustoupím.
Tak uvidíme jak to dopadne.Možná mi to poskytne aspoň chvíli k útěku.Nebo aspoň schování někam kam se za mnou nedostane.

Úleva

Když se druid vrátí, obě si nás prohlédne a pak přejde ke mně. Lehnu si tak, aby měl snadný přístup k mému zranění. Něčím mě napatlá a dlaní přejíždí nad ránou. Zavrčím, když to začne pálit, ale to brzy přejde. Prohlédnu si rameno kde je nyní čerstvá jizva. Pohlédnu zpět na druida a poděkuji mu.
Druid pak ošetří i Lenoru, která se již probrala a nyní leží Alasseonovi v náručí.
Nakonec se nás zeptá zda ještě něco nepotřebujeme. Zafuním, abych na sebe upozornila. ,,Mistře, o něco bych vás ráda požádala. Nenašlo by se pro mě něco málo k snědku? Již pár dní jsem nejedla...''

Lenora


Usmívám se na ní, aby věděla, že vše bude v pořádku. Aby si byla jistá tím, že najdu řešení, které zachrání ji, ostatní a celou zem. Když se zakucká, lehce jí pozvednu v náručí, aby mohla lépe kašlat a stále jí držím, aby věděla, že jsem s ní. Aby věděla, že jí tady nenechám.
,,Neboj se... Bude dobře."
Mírně se usměji a v hloubi své duše si to přeji. Kdyby tu byl otec... Ale to je to kdyby... Kdybych neodešel... A tak... Výčitky ve mě hlodají a já... Syn svého otce, který si vždy věděl rady... Já si rady nevím... Bohužel, otec mě nemůže chytnout za ucho a ukázat mi, jak se to dělá... Už ne.

Vesnice

Podívám se prve na druida a poté zpátky na Ala. Tolik se teď, po těch letech podobal svému otci...
Mlčky pak polosleduji dění okolo.
Nechtělo se mi moc ten obsah té lahve pít, sic jsem věděla, že mi to pomůže, ale taky jsem věděla, že obsah nebude zrovna dvakrát příjemný pro mojí chuť. Nakonec ale obsah lahvičky vyprázdním.
Chutnalo to přesně tak jak jsem očekávala, odporně.
Trochu jsem se přitom zakuckala.

Lenora



Poslouchám jí. Tu, kterou držím v náručí. Jeden by řekl, že jsem snad naštvaný, ale spíše jsem jen unavený a bezradný. Nevím, co dělat, jak ochránit svou zem... Zem, kterou můj otec tak dlouho střežil.
,,Ty mě taky."
Odpovím jí, když na mne promluví, poté jí dám lahvičku, aby to vypila.
,,Vypij to, a bude lépe."
Usměji se na ní, aby věděla, že i když bude spát, tak já budu poblíž.
Poté se otočím na druida.
,,Potřeboval bych poslat posla do hlavního města a najít tak starého elfa, který zažil mého otce a dračí jezdce. Mám nějaké spisy, a potřebuji elfa, který by je přečetl."
Dívám se i na ostatní, jestli se někdo přihlásí nebo ne.