Andor.cz - Dračí doupě online

Nalaya - Nesrovnalosti

Elfovy vyděšené výkřiky, když jej lev napadl rychleji, než stihl reagovat se ozývají a taky lítají kusy masa, tu střevo, tu ruka nebo něco jiného. Lev ho porcuje hezky na kousky.
Ty ses mezitím vydala hledat svého společníka Arvina, když jsi však vstoupila do křovin, kam spadl nenašla jsi jej. Byly zde jen polámané větve a kusy křoví nikoli však jeho tělo. Kde by však mohl zmizet toď bylo otázkou.
Mezitím lev dokonal svou práci a shlédl na potrhanou mrtvolu nekromancera a pak...jako posledně rozběhl se pryč tentokrát mezi stromy, aby zmizel z tvého dohledu.

Araoth - Prekérní situace

Hostinský nejspíše odešel pro vodu, protože jsi slyšel jeho vzdalující se dunivé kroky, nicméně zaslechl jsi další, které přišly k tvým zádům.
"Tady je voda ty ožralo!"
Ucítíš, jak tě slije od hlavy k patě alespoň plné vědro vody, která tě zastudí na celém těle a je to jako opravdu ostrá facka na probuzení.
"A teď půjdeš s námi ty zlodějská špíno!"
Křikne jeden hlas. Když se konečně otočíš vidíš dva po zuby ozbrojené a čilé trpaslíky ve zbrojích městských stráží.
"Odpor nemá smysl víme, žes to ukradl dostali jsme tip."
Ukáže na tebe jeden hrotem kopí. O čem to ale mluví, vždyť ty ses zlil, jako hovado a pak spal, nebo ne? Událo se v noci snad něco nač si nevzpomínáš?

Malari - Rozprava z bývalým jezdcem

Muž potřese hlavou a promne si svůj bílý vous.
"Je to chmurné, že zemřel další z už tak úzkého rodu, ale myslím si, že se jednou draci vrátí jsem o tom přesvědčen musí."
Usměje se a chvíli kouká k obloze než slétne pohledem zpět k tobě.
"Omlouvám se, ale žádné čerstvé živé zvířata kromě slepic zde nemáme. Ale možná budeš mít štěstí v tom lesíku naproti pevnosti teda pokud už vše nemrtví nevyplašili při bitvě, bohužel."
Mírně si povzdychne a promne unavené oči.

Lenora, Alasseon a Salenie - Setkání

Ent musí zastavit na své cestě k už tak blízké vesnici, protože mezi stromy něco se zasvištěním proletí. Div to nepoláme vašemu průvodci některé nejvyšší větve na ramenou, nebo hlavě. Přistání té bytosti bylo docela tvrdší, ale zvládla to a nyní na vás hledí. Další drak, kterého byste zde nečekali.
"Tak už dorazila sama ta o které les najednou šeptal."
Potřese mohutnou hlavou a postaví na zem Lenoru a Alasseona aby si mohli Salenie lépe prohlédnout.
"Rád vidím dalšího z prastarých brum....drum."
Také si jí prohlíží.

V sebelítosti, úzkosti a také pocitu bezmoci jsem se schoulila v entově ruce, utápěna vlastními myšlenkami. Oči jsem měla zavřené a byla jsem ponořená do sebe úplně, proto jsem nevnímala nic z dění okolo sebe.
Je to moje chyba... Je to moje chyba... Je to moje chyba... Je to moje chyba... Je to moje chyba... Je to moje chyba...
Opakovala jsem si stále v hlavě, nevnímajíc okolí. Dokonce se mi i několik slz skutáleno po tváři.
Jsem k ničemu...

Elfí vesnice


V dáli vidím elfí vesnici a také se rozhlížím, abych určil, kde jsme. Vím to, ale je to tu všechno tak nějak... Jiné. Les umírá a já ho slyším, jak naříká. Věčná prosí o pomoc a já nemůžu nic.
musím se dostat tak, abych viděl. Co nejdál do jejich řad, abych viděl toho, kdo je ovládá. Nepovstali sami. Jsou to kostry né lidi.
Rozhlížím se když tu náhle spatřím... Draka? Ano, slyším ho.
,,Lenoro podívej! Nejsi tu sama!"
Křiknu k ní a dívám se na toho draka, který letí k nám.
Není kostěný, není ani mrtvý, takže... Takže by neměl být od nich.
Přemýšlím, přesto si ale připravím luk a šíp. I když drakům toto neublíží.

Halucinace?

Mé tělo se ladně vznáší nad korunami stromů a unáší mě daleko od té hrůzy tam v lese. Bohužel stále krvácím a s krví se postupně vytrácí i energie.
Po chvilce letu spatřím nedaleko pod sebou v lese jak se něco velikého pohybuje. Vypadá to jako strom...
Chodící strom? Já snad blázním..., zatřepu hlavou a několikrát zamrkám. Ale onen výjev nezmizí, naopak. Přibližuji se k němu. Rozhodnu se to risknout a trochu přidám na rychlosti. Stejnak nemám moc co ztratit..., pomyslím si. Již jsem těsně nad tím zjevením, a ejhle, on je to vážně chodící strom!!
Zařvu, abych na sebe upozornila předem a pomalu se snesu na zem, přímo do cesty tomu divnému stromu.

Putyka

Když se proberu a vzpomenu si, v jakém jsem byl stavu, tak rychle zkontroluju, zda mám vše u sebe. Zdá se, že mi nic nechybí, tak si mohu v klidu oddechnout. Potom na mě však dopadne bolehlav a cítím, že mám sucho v puse.

Bože, kolik jsem toho včera zas vypil... No aspoň, že jsem neudělal nějakou blbost...

Pomalu se vypotácím směrem dolů do hostince a hledám, zda někde nespatřím hostinského.

"Vodu, prosím.... a hodně... tohle bude chvilku trvat, než se zas vzpamatuju." řeknu směrem, kde tuším hostinského a sednu si k nejbližšímu stolu ke schodišti.

Arvin - lev a souboj

Nechtěla jsem, aby to schytal i Arvin. Překvapeně jsem se dívala jak ho mé kouzlo ochromilo. Měla jsem strach jestli jsem teď Arvina náhodou nezabila a co hůř, jestli ho nezabil on kvůli mně. I když nevím co z toho je lepší. Každopádně, jeslti umřel, tak je to moje vina.

Couvla jsem o pár kroků až jsem téměř narazila do stromu, když se otočil mým směrem. Moje magie na něj nefungovala. Prostě jsem neměla nejmenší šanci. Bohužel. Vážně už myslím, že je konec, nejsem ani schopná se začít soustředit na nějakou alespoň chabou obranu, zatím co se ke mně blížil.

Jenže se stalo něco co jsem nečekala. Ani nevím odkud se vyřítil bílý lev a zaútočil na Elfa. Byl to tentýž lev, který mě zachránil před tím. To jsem sakra tak strašně neschopná, že mě musí chránit Lev? Neříkám, že mu nejsem vděčná, ale opravdu nejsem schopná udělat vůbec nic sama? Možné to je. Asi je to spíš pravděpodobné, ale teď nad tím nemůžu uvažovat. Lev rozcupoal toho Elfa, ovšem kdo ví jestli se náhodou zase třeba nesloží dohromady. S tím by jsme měli něco udělat, to je pravda.

Jenže kdo ví co se stalo s Arvinem? Nemám nejmenší ponětí. Se strachem, zatím co Lev cupuje toho zmetka, je obejdu a vydám se ke křoví, kde Arvin byl. Kam zapadl. A doufám, že je ještě na živu.

Probuzení

Konečně jsem si mohla lehnout a prospat se, spalo se mi docela dobře. Moje sny byly poměrně přijemné. Zdálo se mi, že oblohu opět křižovali draci,od velký draků po malé, někteří na sobě měli své jezdce...nádhera, ale bohužel se probouzím do kruté reality. Obloha je prázdná, jediný drak široko daleko jsem já. Podívám se na starce, který stojí přede mnou. Usmívá se. Jistě je rád, že zase mohl sedět na drakovi, i když na malém. V mýc očích je smutek.
"Myslíte, že ta doba zase někdy přijde? Všechno mi teď připadá beznaějné, obzvláště po včerejšku, kdy jsem viděla padnout dalšího...z nás."
šeptnu smutně. Zvednu se a protáhnu. Zakručí mi v žaludku.
"Nenašla by se tu pro mě nějaká srnka, nebo nějaké jiné zvíře, které bych mohla sníst?"
zeptám se.

Times come!

Lenora a Alasseon - S entem
Ent se na vás zadívá a pak věnuje dlouhý pohled Lenoře.
"Ne maličká nemohla si jí pomoci, les to cítil, když padala byla již mrtvá."
Zavrtí ponuře velkou hlavou.
"Ten další z jejího druhu je na opačnou stranu než jdeme brum brum....příliš temnoty tím směrem brum brum..."
Bručí za chůze ent.
"Třeba vás je jinde vesnice vás potřebuje k zlo též se přibližuje brum brum..."
Mluví dlouze a pomalu ent a v dálce vidíte jak se přibližuje malá elfí vesnička.

Araoth - Putyka
Hostinský přijal minci a jen s povzdyšným zavrtěním hlavou sledoval, jak mizíš po schodech na kterých sis mimochodem několikrát málem rozbil hubu, ale ustál to, do patra. Tam vidíš několik dveří a pokojů trvá ti skoro půl hodiny než najdeš ten správný a podaří se ti jej odemknout. Ani jsi za sebou vlastně nezavřel a jen žuchl do postel a začal řezat.
Budíš se....no kdo ví kdy, máš brutální bolení hlavy a opici, jako mraky nádherné toď probuzení jen co je pravda. Další otázkou je zdali tě někdo mezitím neokradl...zdá se že ne...máš štěstí, nebo ne?

Salenie - Les
Vyrazila jsi kupředu, co taky zde v lese, který skomírá a táhne svou smrt i na tebe. Lépe přesunout se do živé části, tak tak. Rozletěla ses tedy opačným směrem, tvé tělo klouzalo nad zeleným porostem, který obklopoval vše okolo. Bylo to mnohem příjemnější než v té mrtvější části, zde to alespoň vypadalo živě a po chvíli letu jsi zahlédla kus před sebou jak se mezi stromy něco velkého pohybuje, taky to vypadalo jako strom i korunu to mělo a někam to mířilo lesem. Jen díky velikosti jej vidíš z tohohle úhlu.

Malari - Pevnost Trion
Bylo vydobito další vítězství, nemrtví byli zahnáni a armáda se utábořila v pevnosti i před ní, aby ještě chvíli pevnost chránila a poskytla podporu svým lidem. Ty ses docela dobře prospala.
"Letět s tebou mi připomělo, jaké to bylo být jezdcem."
Kdyžo tevřeš oči vidíš, jak před tebou stojí onen starý rytíř v bílém a usmívá se. Je však vidět, že má ve tváři únavu, stáří na něj také doléhá.
"Snad jednou budou opět jezdci a draci viděni na obloze."
Mluví s nadějí v hlase.

Arvin a Nalaya
Soustředila ses, jaks jen mohla nashromaždila magickou energii pro svůj výboj a ten následně na svého soupeře vypustila. Arvin stále s ním zápolil také v třeskotu mečů. Pak přišel výboj zasáhl elfa do prsou a ten se na chvíli zastavil. Bylo vidět, jak jím projel nicméně projel i Arvinem a tím ho na chvíli ochromil.
"Hloupá malá elfko už dávno jsem se stal dostatečně silným, abych odolal chabé magii."
Zašklebí se a pak volnou rukou udeří do boku a Arvin s heknutím proletí vzduchem a zmizí někde v křoví.
"A teď jsi na řadě ty!"
Protočí si meč v ruce a pokračuje k tobě. Ozve se zvířecí zařvání, respektive lví, burácí blízko. Nedaleko místa kde spadnul a zmizel mezi křovisky arvin se vyřítí bílý lev, tentýž který tě jednou zachránil před bandity. Dlouhým skokem přiletí zboku k zaskočenému elfovi a strhne ho k zemi. Jeho tlapy a zuby ho začnou drásat a soupeřit s ním. Zmůže se ještě na něco elf, nebo je po něm...?

Promluva


Na slova enta jen přikývne.
,, Ano je to pravda, ale... Přeci jen nevěděla jsi to a pokud... Pokud tu je ještě někdo, tak bychom se mu měli snažit pomoci nemyslíš?"
Zadívá se na ní a mile se usměje.
,,Kde nás vysadíte? Měli bychom jít dalšímu drakovi na pomoc."
Podotkne a trochu se v entových "rukách" zamele.