Andor.cz - Dračí doupě online

Potíže na Naboo

„ Jsou ještě nějaké jiné planety, které by mohli být ochotné pomoct? Koho máme kontaktovat?“
Zeptala jsem se. Usadila jsem se zpět na svém místě a zadívala jsem se do vesmíru. Jakmile začal mluvit o změně plánu, poslouchala jsem, ale řekl vlastně všechno, co jsem řekla já.
Dívala jsem se ven a snažila jsem se udržet v sobě slzy. Jen jsem svírala v dlaních látku košile.
„ Jde o to, že pokud je opravdu nepropustný a vy chvíli vydržíte bez jídla, můžete první chvíle na Naboo být v bezpečí před nákazou. Možná stihnete zřídit sterilní centrum, než to přestane fungovat nebo než vám bude zle, z hladu a žízně.“
Pustila jsem lem košile a ruce složila neklidně na kolenou.

Plánování sestupu

"Nejde o to jestli můžu já.....ano máš pravdu."
Odpověděl jsem, když jsi me ani nenechala dokončit větu a dokončila jí za mě.
"Dost na to, abych jej neohrozil."
Odpověděl jsem a zadíval se průzorem do vesmíru.
"Tvá rodina tě potřebuje Artemis, stejně, jako ta má potřebuje mě tam dole.....o tvou sestru se postarám, jak nejlépe budu moci."
Přislíbím a pak zauvažuju nad jejím návrhem a mírně kývnu hlavou.
"To by nemuselo být marné......kapitáne změna plánu. Poletíte s Artemis na Kalindru jakmile mě vystřelíte na planetu v záchranném modulu."
Záměrně nezmiňuji žádný doprovod. Artemis bude potřebovat veškerou pomoc, nehledě na to, že záchranný modul je tu jen jeden.
"Měly by být, jsou pro pohyb ve vesmíru, ale proti nákazám jsme je netestovali."
Objasním její otázku ač si nejsem jist, co tím zamýšlí. Vím, že mohu čekat protesty taky od kapitána, ale to nyní není důležité. Musíme se pohnout.

Sardeya - ? - V zajetí

"Tak ty věříš....? Ach ty naivní Sare."
Zasmála se Krie s náznakem krutosti v hlase a pak do tebe pustila další vlnu blesků. Když jsi začal žadonit o smrt blesky ustaly a tvé rozechvělé tělo zůstalo viset. Na některých místech ožehlé a popálené.
"Zabít tě?"
Zadívala se na tebe a naklonila hlavu na stranu a pak se rozesmála.
"Ne Sare....mám s tebou mnohem lepší plány, než tě zabít. Smrt by byla pro tebe jen vysvobozením a výhrou.....to nedopustím."
Usmála se nevinně, ale moc nevinnosti v tom nebylo a rozhodně to vypadalo zlomyslně a krutě. Pak na okamžik přešla sem a tam a znovu na tebe pohlédla.
"Jsou i krutější způsoby, jak se ti dostat pod kůži můj milý Jedi."
Ubezpečila tě a opět usedla na kámen.
"Nehledě na to, že můj mistr si s tebou bude chtít určitě promluvit o to jej nesmím připravit."
Další vlna blesků, které probíjely tvým tělem a pak opět vysvobozující tma.....

Možná jsi doufal, že jsi již mrtvý, ale když jsi začal nabývat vědomí, tak ti bylo jasné, že stále žiješ a tvé utrpení zdaleka není u konce.
"Dost, že ses vzbudil málem jsi zmeškal jeho přílet."
Zapředla Krie s úsměvem s rukama založenýma na prsou. Ucítil jsi záchvěv v Temné straně Síly. Silný a nečekaný, uslyšel jsi, jak se někde otevřely dveře a do místnosti vstoupil muž oděný v tmavém hábitu. Člověk středního věku s mnoha jizvami ve tváři. A tělem na kterém byly žíly vystouplé, jako hadi.

"Tak to je on Krie?"
Optal se Sith bez většího zájmu své učednice. Ta sklonila pokorně hlavu a mírně kývla.
"Ano mistře. To je on....s jeho pomocí zničíme celý Řád Jedi."
Řekla to dost nahlas, aby to slyšel taky i ve svém zesláblém stavu.
"A jsi si jistá, že ty informace má?"
Pohlédl na Krie a pak na tebe pronikavýma očima.
"Jsem mistře."
Neměl jsi tušení o čem to ti dva spolu mluví.
"Dobře, však to z něj dostaneme."
Pohybem ruky tě Sith uvolnil z tvých pout a tys padl do prachu na kamennou podlahu jeskyně, tvrdě a nemilosrdně.
"Vstaň na kolena červe."
Zavrčel Sith nepřívětivě tvým směrem.


Della - Coruscant - Uniformovaní

Urtah si tě bedlivě prohlédl a pak lehce nechápavě zavrtěl hlavou.
"Tomu nerozumím, ale dobrá tedy."
S tím vás nechal jít a zůstal ve svém zamyšlení. Patrně nechápal, proč tě přijali mezi piloty, pokud s tím, absolutně nemáš zkušenosti a nikdy jsi neletěla.
Ka´dar se k tobě přidal a tak jste se vydali zpátky ke svým pokojům. Naštěstí cestu jste si relativně vybavili a na pokoji jste se mohli v klidu převléknout, jediný kdo mohl okukovat toho druhého jste byli vy dva. Ka´dar byl samý sval a šlacha. Nebyl moc ostýchavý v tom se před tebou převléknout do uniformy, kterou jste zde měli. Měl jí tak akorát, ale i tak v tom vypadal docela mohutně.
A pak vstoupil do místnosti další muž. Byl menší, než Ka´dar celý chlupatý a byl cítit charakteristickým pižmem. Roztáhl ústa v zubatém úšklebku a dal sice v bok.

"No to se podívejme, máme v jednotce nováčky? Hah.....no konečně snad budeme mít plný stav."
Popotáhl svým velkým nosem a zamířil ke své posteli na vzdálenějším konci místnosti.

Jídelna - uniformy

Vrhla jsem na Ka´dara všeříkající pohled: Nech ho vykecat, pak si zajdeme pro uniformy.
Jakmile ale Urtah zahlásil, že do naší letky spadá taky, šokem jsem dostala škytavku. Ka´dar se zatvářil, že ho každou chvíli něco sejme. Musel na nás být skvělý pohled.
Jeden se směje, druhý je v šoku a třetí škytá.
Vážně doufal, že umím pilotovat?
Neubránila jsem se hlasitému uchechtnutí. "Jo, pilotovat. Tak to neumím." Zakroutila jsem pobaveně hlavou. "A to jsem to psala do toho testu." dodala jsem.
"Tak jo, rádi jsme tě poznali, ale teď, pokud dovolíš, zajdeme si pro uniformy." A do sprchy. pomyslela jsem si, ale to Urtah vědět nemusí.
Popadla jsem tác a ať už s Rakem, nebo bez něj, jsem tác odevzdala u příslušného okénka, kam to nosili, podle mých pozorovacích schopností úplně všichni a vyšla z jídelny.
Hmm.. takže doleva doprava..?