Andor.cz - Dračí doupě online

Mission Failed

Ne, nebylo to by to zkrátka ono, kdyby se konečně něco podařilo. A nyní se nedařilo už opravdu vůbec nic. Držel jsem v levé ruce před sebou roztavené, rozstřílené zbytky droida a pravou rukou jsem střílel naslepo dávky do svého okolí. Na chvíli jsem měl snad i dojem, jako kdyby se kolem mě zastavil čas.
"Taktické rozhraní selhává! Zahájen výběr nouzových řešení!"
Zahlásí mužský hlas v mé hlavě, mezitím co taktické zobrazení prostoru kolem mne se snaží marně zachycovat cíle a uzamykat jejich polohu. Celkem rychle se mi podařilo zachytit tu zatracenou droideku. Ale jakmile se do hangáru nahrnuli posily tak teprve poté začalo mé, taktické rozhraní opravdu selhávat. Kolem mne bylo až příliš mnoho cílů, takže jsem zaměřil a uzamkl desítku droidů, jen aby to celé přeskočilo na další droidy opodál, kde vše začalo nanovo.
"Varování! Přetížení systému! Varování! Přetížení systému!"
Rozeřval se mi v hlavě alarm, načež se celé, mé taktické rozhraní sesypalo. Ztratil jsem přehled o okolních jednotkách, ztratil jsem přehled o pozicích nepřátel, ztratil jsem přehled o prostoru kam mé oči neviděli. Zůstal mi pouze rozmetaný droid v levačce a přesvědčení o tom, že jsem v hajzlu. O tom mne utvrzovala i hustota nepřátelské palby. Kvůli přetížení a selhání taktického systému mi nyní nezbývalo, než převést část energie na sekundární okruh. V mém mozku se vypnula část programů, odpojil jsem je od energie a tu převedl do svého hrudního koše. Abych mohl nahodit podpůrné systémy které mi měli zajistit pouze jeden jediný cíl... Přežít!
Nyní jsem dokonale poznal pocity, které se zmítali v mém těle. Byl to strach, bojující s odhodláním bojovat až do poslední chvíle. Došel jsem k tomuto závěru ve chvíli, kdy jsem začal schytávat první zásahy od zbraní. Ustupoval jsem jako zbabělý zajíc. Sotva vnímajíc, jak mi v hlavě řve jeden alarm za druhým.
"Varování! Kritické poškození!... Varování! Nebezpečný pokles energie!"

Sotva jsem vnímal zprávy od lidské ženy. Nechal jsem je proplout hlavou jako když se vzduchem mihne vánek. Neb jsem nevěřil tomu, že by se snažila riskovat pro mou jednotku. Každopádně její příchod jsem vnímal s obrovskou radostí. Byl to příchod přesně v posledních chvílích. Ve chvíli, kdy jsem přestal počítat s možností svého přežití. Vyvolala na bojišti dokonalý chaos. A já nezaváhal ani chvíli.
Rozeběhl jsem se co nejrychleji vstříc svému Balorovi. Držíc rozžhavené zbytky droida jako štít. Byli už tak rozstřílené, že nemohli být nijak užitečné. Přesto jsem se jich nechtěl zbavit, kdyby náhodou třeba ještě užitečné být mohli. Mé tělo dostávalo zásahy od zbraní tak jako tak. Cítil jsem, jak se kovové destičky v mém oblečení rozpalují. Některé už byli propálené skrz naskrz. V tu chvíli jsem měl nabýval dojmu, jako kdybych probíhal pod minometnou palbou.

Dokud se za mnou nezavřeli pancéřované dveře Balora. Okamžitě jsem přeběhl do pilotního křesla, do kterého jsem se vyřízeně svalil. Mé ruce poté začali skákat po klávesnicích a displejích v dokonale strojních pohybech. Převedl jsem energii do štítů a do motorů, ty jsem nahodil, zapnul jsem bojové systémy... Čtyři laserová děla se vysunula ze zajištěných pozic, a já nastavil režim palby 2x2. Levou rukou jsem poté uchopil joystick určený ke střelbě. Zatímco pravá ruka se starala o joystick určený k pohybu lodi. Bylo to jednodušší než se o to starat jedním kniplem. Zvládal jsem s přehledem obojí.
Nyní jsem se už jen pouze staral o podpůrnou palbu, aby má společnice mohla sama uniknout. Dokud jsem si nebyl jistý jejím bezpečím, tak jsem se z hangáru pořádně nehnul.
Když už jsem se však později odpoutal zamířil jsem ihned do prostoru. Nastavil jsem souřadnice autopilotovi, a sám jsem se složil uvolněněji do křesla. Být živý asi bych nyní zhluboka, zřízeně lapal po dechu. Takhle jsem pouze přešel do režimu, který se podobal bezvědomí.
Balor letěl do prázdnoty, v mém těle se opravovali selhané systémy, a podlaha kokpitu se špinila tělesnou kapalinou. Kdyby byl někdo nyní u mě, mohl by si všimnout v malém okamžiku, jak se má zápěstí zespodu rozložila a napojila se na pilotní křeslo. Byl to ten moment, kdy část mého vědomí přešla do samotného Balora. Aby mé tělo nečelilo zbytečně velkému vytížení.

..samozřejmě, důležité věci si říkáme po misi u nudlí, klasika.

„Až ta doba přijde, tak se uvidí....Do té doby...“ řeknu, pokrčím rameny a dál se krmím nudlemi. Byl to náročný den a ano, i Jedi musí nějak jíst. Padawani minimálně.

..pokud tedy neumřou na udušení nudlemi z leknutí.

„Cože?Sithové na holosíti? Není to, hm, nějaká provokace z strany separatistů nebo tak něco?Chápu, že zprávy se šíří rychle, ale až takhle rychle?“

A tak po poslední větě do sebe rychle naházím zbytek jídla, mlčky...Což není zrovna obvyklé. A pak jen odsunu prázdnou misku, kývnu na Ysu a jen prohodím.

„Můžeme asi vyrazit. Nač se zdržovat.“

Kashyyyk - Oběžná dráha

Mandalor nakonec podlehne tejzru a mě se tak povede vyhrát i poslední souboj.
A co to? ..

Uslyším pípání a okamžitě se vydávám do kokpitu a chopím se ovládacího zařízení abych se z téhle situace mohl pokusit dostat.

"Plecháči, ještě tu potřebuju pomoc, napoj se potřebuju ko pilota!"

Křiknu na droida protože tahle jízda vůbec nekončí, adrenalin se mi stále drží vkrvi a tak pokračuju na téhle šilené cestě a snažím se opět bojovat o přežití.

Kirloca - Tython - Světlo v temnotě

To nejsi sám komu se tady nelíbí. Já osobně se sem už nevrátím o své vůli. To vím na sto procent.
Souhlasím s Talonem, že místní podzemí a celkově celá planeta není to letovisko kam bych vyrazil na odpočinek. Cesta naštěstí pro nás nebyla nijak uhýbavá a mohlo se jít furt dále. Nejednou jsem se ohlédl po stvoření, které nás následovalo s vypnutým mečem. Nevím proč, ale hlavně že šlo za námi. Zamrazí mě v zádech při výkřiku, který slyším přímo před sebou. Znám ten hlas a proto jsem zrychlil. Ignoroval jsem Talona a snažil jsem se co nejrychleji dostat za zdrojem toho hlasu. To co jsem viděl nebylo něco co bych v životě chtěl vidět. Rychle jsem rozeznal mistra Urtiho a toho druhého. Znal jsem ho z chrámu, ale jméno jsem si nevybavil. Teď už je to jedno. Teď už je pro nás mrtvý. Naštěstí mě zaregistroval a nechal mistra na pokoji.
Přišel jsem pro Vás. Bez Vás neodejdu mistře.
Odpovím mistrovi a pak se začnu věnovat tomu Chissovi. Meč mám připravený v bojové poloze.
Říkáš mi mladíku a přitom odhadem nejsi o tolik starší jak já. Říkáš mi jedi pohrdavě, jako by to bylo něco hnusného, ale sám jsi byl rytířem. Než jsi propadl temné straně! Ještě se můžeš napravit a vrátit se ke světlu. My Ti pomůžeme. Neposlouchej ty hlasy a nepodléhej vlivu temné strany! Byl jsi zrozen pro světlo a pro službu druhým.
Pomoz nám! Prosím!
Snažím se vyslat silou k tomu stvoření. S ním bych mohl toho zmetka zneškodnit na tak dlouho, než se odsud dostaneme. Pokud dokázal tohle udělat mistrovi, tak to nebude žádný nováček, ale to já taky nejsem.
Kdyby se něco dělo, zalez někam a střílej jen na jistotu.
Šeptnu k Talonovi a jsem připravený na reakci toho temného.

DĚNÍ VE VESMÍRU
(18. 4. 1568 Galaktického data)

Spolek Huttů vstupuje na scénu!

Tatooin

Holosíť přináší další exkluzivní zprávy. Žhavé novinky a přímo z centra dění. Jak stále potvrzujeme máme své kontakry všude a stále připravené zachytávat nejnovější dění v Galaxii, které vám následně předáváme!
Tentokrát se podíváme na mírně temná zákoutí naší společnosti. Slyšeli jste již někdy o Spolku Huttů? Samozřejmě, že určitě ano jsou asi stejně známí, jako samotná Republika, nebo jiné frakce. Ale v jakém světle jsou vždy zobrazováni? Jak je známe?
Mnozí je vidí, jako temnou stranu společnosti. Jako nechutně bohaté obchodníky, kteří jednou ve velkém množství nelegálních kšeftů, které jim není prakticky možné nikdy dokázat a Republika je na jejich prakticky krátká.
Jedno z jejich hlavních sídel je kupříkladu právě na Tatooin, kde jsou Huttové opravdu známí. Zde ovšem opět z té špatné stránky, jako vládci Tatooin, kteří dokáží být velmi krutí a nekompromisní a také, jako otrokáři, kteří se nebojí obchodovat se svými otroky, jako s věcmi, což mnohé pobuřuje.

Ilustrační foto huttského otrokářství

Dokonce i na tohle je Republika a jiné instituce většinou krátká. Proč tomu tak je? Kdo ví.
Mimo jiné Huttové si také vydržují, zaměstnávají a platí ty nejlepší pašeráky, nájemné lovce a jinou špínu, která se ve vesmíru objevuje.
Když to vezmeme tedy dohromady kolem a kolem vypadá to, že Huttové jsou opravdu zlá organizace, která sužuje společnost.
Nyní však z té druhé stránky. Jak sami Huttové říkají, dávají mnoho příležitostí, udržují fungující a prosperující řád a hlavně také dávají mnoha lidem práci a ti, kteří jsou otroci jsou poctěni tím, že mají své domovy.
Mimo jiné jsme získali žhavou novinku, která zvedá ze židlí nejednoho vlivného človíčka. Tato novinky byla pořízena na planetce s názvem Utapau, o které jsme vám již říkali v záležitosti, co se týká Sithů. A právě opět se Sithy má tato planeta spojitost. Tentokrát byl jeden z nich dopadne. A co víc, než dopaden. Byl zabit. Bezpečnostní složky na Utapau jej odhalily krátce po příletu, protože se choval neopatrně a strhl se boj. Několik mužů bezpečnostních složek zemřelo pod čepelí světelného meče.

Ilustrační foto Sitha

A kdože vlastně onoho nebezpečného Sitha zabil? Ne nebyl to žádný Jedi, ani síly Republikových vojáků, nebo jiných organizací. Byl to někdo, koho nikdo ani náhodou nečekal.

Nájemný lovec, který zabil Sitha

Tento muž, zastřelil dle našich informací Sitha pomocí své odstřelovací pušky na půl kilometru jedinou ranou z jednoho z vyšších podlaží, když si jej všiml. Také bylo zjištěno více. Tento muž pracuje pro Spolek Huttů a ti jej pověřili, aby Sitha ulovil. Dostal prý informace, kde by se měl nacházet a tak za solidní plat odvedl svou práci. Notno podotknou, že výborně. Zasáhl přímo do srdce. Jediný výstřel to stačilo, aby se z obyčejného Námezního lovce stal hrdina Utapau a také někdo známý po celé holosíti. Huttové se tímto činem dostávají do dobrého světla a začínají mít dobrý ohlas, protože zabitého Sitha si zatím asi žádná z ostatních organizací ještě připsat v této době nemůže.
Co bude dál?! Sledujte holosíť! Jsme tu pro vás!

Ward - Kashyyyk - Oběžná dráha
Bojujete spolu a na obou z vás je poznat dobrý výcvik u tebe ten Jedi a u něj ten Mandalorianský tvrdý a bojový. Je to vyrovnané, jenže ty se rozhodneš využít svého společníka, abys celý boj ukončil.
Droid zapípá a vrhne se vpřed za cesty vysune na hlavě elektrický paralyzér.
"Turrrruuuuduíííítuuuu!"
Zahlásí a paralyzér se zableskne, když je asi metr od mandaloriana a pustí to do něj. Jen tak tak stihneš uskočit stranou, sleduješ, jak mužem prochází proud.
"Ááááááá!!!!"
Třese se v bolestech a když šok ustane, tak padne na kolena a pak se složí k zemi, zdá se, že má dost.
"Varování, varování. Loď nabírá kolizní kurz."
Ozve se mechanicky z pilotní kabiny nejspíše od lodního počítače.

Waren - Vesmírná stanice - Kritická situace
"Eeeee.....počkat.....eeeeee.....počkat......to nesouhlasí.....eeeee.....vzdejte se!"
Přemýšlí droid a nakonec vyhodnotí situaci, ale to už se vrhneš vpřed a chytíš jej, jako živý štít. Droid začnou pálit po tobě.
"Nestřílej...."
Už je pozdě droidi se na tvůj štít neohlížejí a prostě to do něj našijou. Daří se ti zatím unitak ze střelné dráhy droideky a dokonce jsi sejmul 2 droidy svým blasterem, a další sejmula droideka, která se neohlíží na nic. Nyní jsi tedy v hangáru prakticky jen s ní, tedy do chvíle, než dorazí posily.
Odeslal jsi svou zprávu. Chvíli se nic neděje, ale pak přichází zpětné nekodované vysílání.
"No to si děláš srandu plecháči! Doprdele! Sorry ale tuhle akci ruším doufám, že tě nerozstřílejí na kousky."
S tím se spojení přeruší. Zdá se, že ta ženská se hodlá vypařit a nechat tě tu. Ale to není tvůj jediný a největší problém. Droideka, která postupuje tvým směrem z jedněch menších přístupových dvěří se najednou zdá, jako jen malá hračka, protože se otevřou dvoje větší vrata hangáru a začnou z obou stran proudit dovnitř bitevní droidi a že jich je. Řady po pěti na každé straně se jich snad vyrojilo alespoň 20 a to další nevidíš jen proto, že je jich v přední linii už prostě moc. A začíná křížová plaba. Droideka to po tobě šije zepředu, droidi z obou boků. Jediná úniková cesta je Walor. Křížová palba je nepřesná ale docela hustá a pak.....slyšíš hučení motorů, to když vletí do hangáru loď té dívky a přistane vedle tvé. Nyní je přistávací plocha hangáru u přechodového štítu docela zaplněná, takže dalším příletícím, by se špatně přistávalo.
Výstupní rampa se otevře a ta žena tam stojí s blasterovou puškou a začne střílet po droidech a není sama.

Drodi nájemní lovci

Pod rampu seběhnou ještě 4 tito droidi s dlouhými odstřelovacími puškami a začnou precizně pálit a sestřelovat droidy, je to jistá krycí palba.
"Tak dělej Plecháči zapadni do tý svý kocábky, ať můžeme vypadnout. Tohle je příliš horký nestojí to za to."
Houkne na tebe žena a pošle pár dalších výstřelů.

Aiwa - Corusant - Rozhovor v restauraci
"Dobře. Nicméně měj se na pozoru maličká, pravděpodobně příjde chvíle, kdy nebudeš mít na výběr a budeš muset zabít, nebo sama příjdeš o život."
Upozorní se mistryně starostlivě. Pak se na chvíli odmlčí a zdá se, že přemýšlí.
"Situace v galaxii se začíná dávat do pohybu. Jestli jsi četla, nebo viděla nové zprávy ha holosíti, dokonce se stávají i Sithové realnou hrozbou. Bohužel nevymřeli, jak Rada doufala. A věřím, že tohle vše je teprve začátek, něčeho velkého."
Mírně se zamračí a pak si povzdychne.
"Obávám se Aiwo, že tvá stráž v senátní věznici bude muset počkat. Atentátníci budou brzy souzeni a budou vyřčeny rozsudky, nicméně.....my budeme mít asi trošku jiný úkol. Rada nám však vše řekne, jakmile se vrátíme do chrámu."
Vlídně se usměje, ač je takhle tajmená.

Kirsen - Corusant - Speeder
Nuže co říci. Informace sis opatřil a uznal je za dostačující, ač by jich mohlo být více. Rozhodl ses opatřit si speeder, což zde není problém zvláště, když ani za něj nehodláš platit.
Tedy pokud si chceš nějaký ukrát stačí prostě odemknout bezpečnostní zámek na speederu a s trochou štěstí nepozorovaně zmizet. Je však šance, že tě pak budou nahánět bezpečnostní složky.
Druhá nejbližstí možnost je projedna s názvem Mega Šroubovák, kde prodávají mimo jiné i ojeté speedery. Jejich kvalita je potom docela otázko.
Tedy záleží na tobě, jak se rozhodneš, každopádně čím více času promrháš tím hůře se ti bude plnit tvůj úkol.

Kirloca - Tython - Světlo v temnotě
"Hmm fajn jdu za tebou, stejně bych napřed nikdy nešel už tak se mi to tady vůbec nelíbí."
Odpoví Talon kriticky a ti za zády s připraveným blasterem. Stvoření na vás pohlédne a nakonec kývne, ale udržuje si docela dost velký odstup za vámi a jeho meč zhasne. Kdo ví, proč se takto chová.
Postupujete chodbout stále níž a párkrát i zahnete. Jediné štěstí je, že se chodba nedělí.
"Áááááyyyyááááhhhhh....!"
Uslyšíte bolestný výkřik někde kus před sebou.
"Tohle moc dobře neznělo....mám z toho špatný pocit."
Zabručí Talon a blaster odjistí. Když se dostanete ještě dál vstoupíte najednou do jeskyně. Je docela prostorná jen to, co vidíš tě zamrazí skoro na místě.
Mistr Urti leží u jednoho z krapníků osvětlen jen svým mečem, který roztřeseně drží v jedné ruce. Ten žlutě září. Druhou ruku má přitisknutou na břiše.

Mistr Urti

Pak uzříš i druhou postavu, ze které čiší temná strana Síly. Zbytky dobrá, která v osobě byly se v podstatě už vytratily zdá se, že Rytíř Jedi, který doprovázel mistra podlehl úplně temné straně Síly. Jeho rysy jsou potemnělé a je osvětlen pouze svým dvoubřitým temně modrým světelným mečem.

Padlý Jedi

Je to Chiss dle všeho. A jeho nenávistný výraz ve tváři mluví za vše. Pak si všimne tebe, který jsi jako první vyšel z tunelu.
"Další Jedi!"
Zavrčí trochu vztekle a střelí pohledem k ležícímu mistrovi.
"Přidej se ke mě mladíku! Příjmi temnou stranu a pomoz mi zabít toho nechápavého starce!"
Promluví k tobě lákavým hlasem je však připraven, kdyby ses o něco pokusil určitě se nebojí s tebou bojovat a dle toho, jak zřídil mistra to nebude jen, tak nějaký soupeř.
"Kirloca.....Kirloco co tu děláš?! Neposlouchej ho a uteč. Vrať se na Corusant dokud ještě můžeš!"
Křikne mistr unaveně.

Kirloca - Tython - V sevření temnoty, já vidím jiskru světla!

Sledoval jsem stvoření a doufal jsem v jeho odpovědi obě kladné. K mému zklamání, ale i potěšení byla aspoň jedna část odpovědi kladná. Tedy, že Ti dva jediové jsou tady. Bylo to něco co ve mě i v téhle svíravé temnotě udržovala naději.
Tam kde Ty vidíš blábolící obludu, tak já vidím bytost přítomnou v síle. Velice rozporuplně, ale je tady. Kdyby nebylo jí, tak jsme asi zůstali nahoře mrtví na kousky. Už tímhle si získal mou důvěru. Ti co hledáme jsou někde tady. Cítím je, matně ale cítím.
Pronesu k Talonovi a přemýšlím o slovech té bytosti. Nechápu, jak by je mohlo zlo strávit. Přeci jenom to by museli padnout do spárů temné strany nic více. Podívám se směrem co naznačuje stvoření a natáhnu se tam v síle. Cítím je tam. Divně, ale cítím. Jenom si pokývnu a podívám se na Talona.
Jdeme tudy. Drž se zamnou.
Ukážu mečem na cestu a otočím se na stvoření.
Děkuji Ti. Musím je najít a pomoci jim dostat se odsud. Půjdeš s námi?
Ať tak nebo tak. Já a Talon se vydáme cestou, odkud cítím Ty dva.

Když kredity změnili majitele, vylétla z barmana přímo salva informací. Nejdůležitější co jsem se ale dozvěděl bylo pravděpodobně to, že můj cíl je na policejní stanici a je asi i pod dohledem jediů. Barman mi sice nabídl, že za příplatek bych se mohl dozvědět, kde je jeho kumpán, avšak další informace jsem už nepotřeboval, kývnutím jsem barmanovi poděkoval a odešel z baru zpět na ulici. Když jsem stál před barem, tak jsem vzhlédl vzhůru. Vyšší patra... místo kam právě teď musím. Rozhodl jsem se proto vydat se najít místo, kde by se dal sehnat speeder.