Takže co tu máme? Vůbec nic.

Můj plán byl geniální, ale k jeho provedení jsem potřeboval nutně někým ošetřit. A najít na Tatooine nějakého dobrého medika, je skoro neproviditelné. Samozřejmě jsem rád okouněl v strip klubech na hrudníky humanoidních žen, ale bolelo to hrozně. Pátral jsem dál. Ale všechno to byli jenom bary, a samé podniky ve kterých by mě zmlátili ještě více. Huttové měli nějaké ty lékaře, to ano. Jenže já jsem pro ně byl neužitečný, a ani jsem nikdy nechtěl do služeb úchylného tlustého líného tvora. Ačkoliv jsem vždy chtěl mít to co oni.
Pátral jsem dále po městě. Ale stále nic.
Bakaro no. Bakaro no. Red? Red? Jela ma maka rara. (Sakra. Sakra. Kde? Kde? Samý kluby podělaný)

Takže jsem v opravdu zoufalé situaci. Zmlácený, rozbitý foťáček, a šunt místo vybavení.
Maka maka to data. Uzok rete we ra, ra te rete du bete. Nvere udertedes uj te se. Wu la me de? Me de lu kik du de? Nud de ti sis humanoid. Wy thee servan turu de bubies. Wy Jawa trpa si.....sfer

(Dotáhl jsem to daleko. A to jenom proto, protože koukám ženám na hrudníky. Nikdy nepochopím proč jím to tak vadí. Vždyť se jenom koukám ne? Pohled už někdy někoho snad zabil či co? Nikdy nepochopím tyhle humanoidky. Proč mají tak hysterická stvoření tak velké hrudníky? Proč Jawaské ženy jsou tak.....stejné.)

Kashyyyk - Nepříjemný odlet

Dopr! ..

Proběhne krátká myšlenka jak tak vysím z lodi držím astromecha a všechna ta tíha leží na mě. Rychle jednám a zkusím použít sílu abych mastromecha nadhodil do lodi. Pokud se mi to povede vytáhnu se rukou a silou dovnitř a taky naskočím.

Jestli se mi to ale nepovede já selžu a měl bych začít padat hodím pomocí síly svůj meč tak abych odlétající stíhačce poškodil co nejvíce motory pak se přetočím abych viděl pod sebe a použiji sílu odhození společně s gravitací abych zarazil mandalory pod sebou do země, a pak přistanu na zem a jestli mi to ještě výjde chytnu svého astromecha, i když tak nějak doufám že se chudák probral a použije své trysky.

Útok ve jménu Beranidla

Než jsem stačil oné ženské poslat jakoukoliv odpověď tak se strhlo to peklo, na které jsem tak netrpělivě čekal. Seběhlo se to všechno šíleně rychle. Shledával jsem takovýto postup naprosto šíleným a iracionálním. Řekl bych, že je to sebevražedná akce, ale po shlédnutí bezpilotních letounů jsem byl nucen přehodnotit svá stanoviska. Ty letouny poskytnou dostatek času a díky nim bude akce na odvedení pozornosti skvělá.
Už jsem ale nechtěl meškat ani chvíli. Vyhnal jsem do motorů plný výkon a strhl loď prudce do levé strany. Letěl jsem obloukem k oné základně. Využívajíc jako krytí každého kusu šutru na cestě ke skladištím. A jejich vrata jsem našel bez problémů. Nastavil jsem kolizní kurz. Tohle bude přímý nálet. Balor je pořádný kus. Vydrží brutální průlet vraty, aniž by utrpěl nějaké, vážné poškození. Abych si to ale o to více usnadnil vypálil jsem jedno ze dvou torpéd. Hned za ním následovala palba ze všech čtyř laserových děl. Torpédo mělo zasáhnout vrata přímo. Laserová děla jsem cíleně zaměřoval do míst, kde by měli být podle mých výpočtů spoje a panty vrat.
"Náraz za dvacet sekund!" Zahlásil jsem, načež jsem zajistil knipl. V sekundě jsem vypl i umělou gravitaci a převedl veškerou, volnou energii do štítů. Poté už jsem jen odjistil pás, a silně se odrazil, abych letěl do zádi lodě. V letu jsem popadl svou, laserovou zbraň a snažil se něčeho pevně chytnout. Odpočet hlásil nějaké poslední, čtyři sekundy.

Mos Eyseley

Trojice droidů chvíli ještě sleduje odlétající loď. Nápor vzduchu zvednutý tryskama stroje je donutil stáhnout se blíž k sobě, aby je to neodfouklo, takže vypadali jako trojice štěňat pozorující svého pána, který je opuští. Teprve, když je loď příliš daleko začnou se zvědavě rozhlížet kolem sebe. Pak jako jeden muž odstoupí od sebe několik kroků, postaví se do imitace karate postoje a jako jeden muž naznačí pohybem ruky 'Pojď na to.' Asi by to mělo lepší účinek, kdyby načasování nebylo tak dokonale synchronizované.
Pak se jako jeden muž vrhnou na sebe a teprve tehdy se začnou objevovat rozdály v jejich pohybech, jak se každý snaží útočit na ostatní dva a současně se bránit jejich útokům.
Na chvíli je místo naplněno zvuky pracující mechaniky, nárazů kovu o kov a dusání kranatých těl v písku. Pak ale vše skončí, když se jeden droid napřáhne k úderu druhého, při tom praští třetího za sebou do nosu a po dokončení pohybu dokonce toho na kterého původně mířil. Oba zasažení se bleskově složí do své kompaktní formy nechajíce vítěze s číclem 01 na přilbě hrdě stát nad nimi. Ten odněkud vyloví fixu a na svůj bok udělá další čárku k řadě dalších.
Pak se začne věnovat zbylým dvoum. Každému vyklopí mechanické paže ven zpod krytu přileb, nasměruje správným do správné polohy a pak zacvakne jejich ruce na bicepsu toho druhého, takto spojené si je nasadí na ramena, takže vypadá jak mechanická koule na tenkých nožičkách. Takto se vydá směrem do města na průzkum. Je třeba najít nějakou práci.

...my jsme vlastně ti dobří, že?

Je to sice makačka, ale mám za sebou už horší „opičí dráhy“ v chrámu..Douglasova kondička je překvapující, ale na druhou stranu – ne zas tak moc. Přeci jenom, na to, aby jste prorazili v tomhle odvětví, tak musíte být trošku fit.
Nebo mít implantáty, to už vyjde nastejnou..

„Douglasi, vzdej se a budeš mít spravedlivý soud...Odtud už nemůžeš utéct, tak si to nedělej horší, než to je!“ zkusím to po dobrém, avšak jak se zdá, jak se na pašeráka volá, tak se z pašeráka blaster.

Nezbývá než tasit světelný meč a pokusit se odrazit střely...V nejlepším možném případě tak, aby milého Douglase trefili do nohy či mu vyrazili blaster z ruky.
Hlavně nezabíjet.

Ward - Kashyyyk - Nepříjemný odlet
Rozhodl ses musíš se dostat na odlétající loď i se svým astromechem. Nedbal jsi tedy na zbylé nepřátele dole a vyskočil. Silou jsi při tom táhl sebou Atromecha. Ale nevyšlo to. Neodhadl jsi svou sílu a dokázal se zachytit jen okraje nezavřených vrat. Takže pro tebe nastála ne moc příjemná situace. Visíš z letounu za jednu ruku a druhou držíš ve vzduchu astromecha, který tě táhne notno podotknout také dolů svou tíhou. A letoun? Ten stále stoupá, takže průser za průserem. Nehledě na to, že tvá společnost zdola po tobě začala střílet ze svých laserových pušek.

Waren - Hvězdný prostor - Čas se hýbnout z místa
V komunikátoru to zašumí, než je opět navázáno spojení.
"Neměj obavy plecháči, vše je připravené. Tvůj úkol je dostat se dovnitř přes sklady a vyřadit automatickou obranu. Upoutám mezitím jejich pozornost a poskytnu ti čas tam vniknout. Posílám ti souřadnice, kde se nachází vštupy do skladů. Koukej si pohnout, protože jestli dostanou mě brzo zjistí, že tu nejsem sama."
Ozve se ve vysílači a pak je vidět, jak loď oné ženy opouští velké množství malých bezpilotních letounů, které se vrhají kupředu a spouští palbu na obranné věže a jiné prvky obrany asteroidní stanice. Samotná loď pomalu vyplouvá také a vzápětí vylétají rakety a spouští se palba z hlavních zbraní.
"No tak si běž hrát jejichp ozornost je odvedena."
Ušklíbne se a pak zase holopostavička zmizí, když jde dělat, co musí.

Aiwa - Corusant - Venek senátní věže
Strážný se ohlédně směrem kterým vyběhneš.
"Uvidím, co zmůžu."
Ty už ale mezitím vůbec nečekáš a běžíš kupředu. Nemůžes ztrácet čas. Brzo už skáčet po nižších římsách, aby ses vyhoupla na ty vyšší a srovnala výšku a udržela si rychlost. Ač tě ruka bolí, tak nekrvácí protože laserové střely ránu naštěstí vypalují, takže si držíš docela slušnou rychlost a pomalu, ale jistě doháníš nepřítele.
Při bližším pohledu vidíš, že to se tak rychle žene Doughlas ten starý odlesk, který tě na tuhle akci vzal. Buď chce splnit úkol, a nebo tak běží, aby si zachránil život, každopádně je obdivuhodné, jakou má výdrž a kondičku ve svém věku.
V odpověď na tvou výzvu příjde pár střel z ručního blasteru z jeho strany.

Naboosan - Tatooin - Ošetřovna? Hahaha
Geniálně jsi tedy naplánoval svou pomstu, ale nejprve se rozhodl, že musíš najít ošetřovnu a nechat se dát do kupy, popřípadě ukrást nějaký lékařský materiál. No procamral nebo spíše prokulhal jsi snad půlku Mos Eyselei ale jediné co zde nacházíš veřejně přístupné jsou různé obchody, bary, stripy a jiné ne moc slušné podniky a místa. Pokud tu je ošetřovna nenarazil jsi na ní a kdo ví, zdali je přístupná. Huttové mají určitě své mediky, kteří jsou jim v případě nutnosti k ruce, ale chtít se dostat do paláce Huttů? Spíše sebevražda než dobrý nápad.

Pit-bots - Tatooin - Práce nebo zrezlé obvody?
Tři malí robůtci, kteří jsou velmi užiteční na práci, ale jinak nic zvláštního. Inteligencí nejsou nic extra ale i tak jste se dokázali osamostatnit a držet pospolu. Už je to nějaká chvíle, co jste splnili poslední práci. Jooo manipulovat s nákladem na lodi a pomáhat při rozvozu byla fuška, ale alespon dobře placená. Nicméně zaměstnavatel vás pak vysadil na tatooin, kde si udělal poslední zastávku. To už tak povzbudivé není. Písečná planeta a horko do toho. Dobré tak na roztavení obvodů. Nyní jste v Mos Eyseley a je čas se nějak zabavit, čekají tu nevídané možnosti, ač otázkou je zdali o vás někdo bude stát.

Vypečen

Foťáček se rozbil. ,,Baga!"(Zatraceně.) Rovněž ostatní vybavení bylo zničené. Ten stupidně stupidní obchodník si dovolil mě podvést. Prodal mi vadný produkt. Byl jsem zmatený, ale věděl jsem že se chci pomstít. Věci jako reklamace jsou pro slabochy. Jawa nikdy nereklamuje. Jen krade.
Jawa samozřejmě nikdy neničí věci úmyslně. Ony se prostě jen poškodí, a je to vždy chyba prodejce.
Rozhodl jsem se tedy pomstít velice postpubertálním stylem. Naplánoval jsem ukrást vejce tvora velkého jako největší loď co uvidím v okolí, a hodit mu ho na dům.
,,Bíera!"(Geniální.) zvolal jsem radostně.
Napřed jsem se ale jako zraněný bojovník s ušlechtilým cílem stvoření sbírky ženských hrudníků musel zotavit z válečných zranění. Přemýšlel jsem.
Po asi 10 minutách představ ženských hrudníků jsem na to i přišel. Zkusím tu někde najít ošetřovnu! I když nemám ani peníze.
Předpokládám totiž dvě věci. Jednak překrásné ženské pracovnice. A jednak nehlídané zdravotnické pomůcky, které jakožto ,,EHM" nejlepší zločinec na planetě samozřejmě hravě ukradnu.
Zvedl jsem se a vydal jsem se na cestu.

PP – Parkour s průstřelem

„Ach jo. Nechci. Ale musím....“ proběhne mi hlavou, když uvidím malý mihotavý pohyb kdesi na budově...
„Támhle někdo je!“ vykřiknu a ukáži tím směrem..Nadechnu se a vyrazím vpřed zúročit ta léta, strávená v cvičící místnosti, léta cviku akrobacie a pohybového talentu..

„Šlo by to lépe, bez toho průstřelu ramene...“ pomyslím si, když se podívám na ránu, která stále trošku krvácí. Ale co. V hře jsou důležitější věci, než jedna padawanka a já jsem si toho plně vědoma. „..kdybych neničila to ovládání lodě. No nic. Co není v hlavě, musí býti v nohou..“ bleskne mi hlavou další myšlenka..

„Pošlete mi nějaké posily, nějaké gravo nebo tak..nevím, jestli ho dohoním..“ křiknu naposledy na pracovníka bezpečnosti a pak už jen vyrazím vpřed.

„Jménem Síly, Stůj!“