Andor.cz - Dračí doupě online

Hledání droida na Kashyyyku

Začínalo se mi zdát že se věcy nikdy nepřestanou kazit a hnát dál aby se proti mě spikly ještě víc.

"Dobře najdu ho."

Odpovím jednoduše ještě než přeruším spojení s mistrem.

Tak jo jde se na to.

Vydávám se dál po stopách ale jakmile se začínají strácet dochází mi že tu něco není v pořádku.

Nejspíš ví že je sleduju.. a nebo sou poblíž své skrýše

Zkusím se poohlédnout po stopách trochu lépe, hlavně využiju znalosti wookiu kterých jsem nabyl na téhle zvláštní planetce, takže zkoumám i stopy na stromech a tak. A nakonec se poddám síle a vstoupím nakrátko do meditačního tranzu a zkusím jestli mi neukáže nějakou stopu síla.

Práce na obzoru (?)

Poslouchal jsem Jediho, usmíval se nad jeho pochlebováním, ale v duchu jsem si dělal drobnou poznámku, že s Jedii už nechci mít nic společného. Když mne pak označil za žoldáka, trochu nepříjemně, možná i uraženě jsem se na něj podíval.
"Nejsem žoldák. Jsem pašerák, v tom je rozdíl. Nezabíjím lidi pro prachy," opravím ho. S tím, že se někam dokážu nepozorovaně dostat má pravdu. Umím to, kdyby ne, asi tu teď nejsem. Vždyť i kolikrát Jabba má problémy zjistit, že jsem zavítal na Tatooine.
"Tak fajn. Půl předem, zbytek po práci. Odlet co nejdříve, už tu smrdím moc dlouho," souhlasím nakonec a tvářím se věru neústupně.

Konečná dohoda.

Toidarianovi konečně dojde co po něm chci. Vysvětlím mi že nenávidí republikánské kredity a že mu mám zaplatit v kreditech.
Za jednu starou bouchačku a dva granáty chce dvě stě. Vzhledem k tomu že jsem nikdy neuměl odhadovat ceny tak mi tp přišlo seriozní.
Nana geve uno gerta sas reva. (Já si je ale stejně koupím)
Začal jsem vytahovat z kapsičky platidlo a začal jsem ho svou malourukou podávat.
,,Platí."
Začal jsem se těšit na nové vybavení a tu srandu kterou si s ním užiji.

Záchrana či prokletí? Tatooin.

Tsss. Tak já byla otrokyní Huttu. Jaká novinka. Měla jsem chuť mu něco na to kousavého odpovědět.
Vede mě dlouhými chodbami a já se nemůžu zbavit dojmu, že to tu fakt zná. A zase chodby...
Au!
Tak tohle byly schody.
A jsme venku.
Dlouze se nadechnu. Ta svoboda.
Klid mi přeruší jeho monolog. Brrr. Skončit jako potrava. Nic horšího neznám. Na slova "měla jsi štěstí" se malinko ušklíbnu. Uznávám, že jsem to štěstí měla ale takhle mi to říkat nemusí.
Co vlastně umíš?
Co vlastně umím?
"No, vystudovala jsem odbornou soukromou školu. Byla tak všeobecná. Na nic zaměřená nebyla. Jako dítě jsem vyhrávala střelecké soutěže. A díky lehkým pracím naučila, jak rychle a nenápadně zmizet nebo jak upoutat pozornost." odpověděla jsem. Vůbec se mi nelíbil jeho pohled.

Naboosan - Nevrlosti na Tatooin

Toidarian si tě přeměří přísným pohledem, když přejdeš do obecné řeši a podrbe se na bradě.
"Hmmm.....Tak joooo fájn a máš to teda čím zacálovat? Jestli vytáhneš Republikový kredity tak ti je narvu do zadnice."
Upozorní tě a pak přejde k jednomu z regálů a začne se v něm přehrabovata něco hledat. Občas na tebe pohlédne a přeměří si tě.
"Tak jo mužu ti prodat jednoruční starej blater a dva granáty za dvě stovky kreditů."
Podívá se na tebe.

Eloira - Záchrana nebo prokletí na Tatooin?

"Teď buď hlavně ticho. Byla jsi otrokyně Huttu, což znamená, že jsi na prodej, jako kterékoli jiné zboží, co Huttové mají."
Odvětí muž přísně a pevně tě drží a vede ven z paláce. Po několika chodbách a sestupech schodiště jste brzo venku, zdá se, že se tu dost vyzná. Když jste kus od paláce zastaví se a pohlédne na tebe.
"Máš jediné štěstí, že sem byl zrovna na cestě kolem a že mám soucit s otrokyněmi. Takys mohla skončit jako žrádlo pro Rancorna, až bys Hutty omrzela."
Zavrtí hlavou.
"Co vlastně umíš?"
Optá se tě a zkoumavě si tě prohlíží.

Talon - Úkol Corusantu

Jedi se jen nad tvou moudrou otázkou pousměje a pokýve hlavou.
"Nejsi hloupý Talone to se musí nechat. Posíláme tebe, protože potřebujeme někoho kdo se tam dokáže dostat nepozorovaně bez značky republiky a kdo má dobré hodnocení v úspěšnosti."
Spojí ruce v hábitu.
"Pokud se najde dobrovolník poletí jeden Jedi s tebou, ale je to nebezpečná mise proto potřebujeme tebe toho nejlepšího. Věříme, že s žoldáků se jen ty dokážeš vrátit."
Pousměje se.

Ward - Hledání droida na Kashyyyku

Zvláštní ale je, že stopy nemíří do vesnice, určitě né do té kterou jste bránili. Spíše úplně někam jinam. Je to zvláštní dá se říci. Pak se ozveš mistrovi.
"Na tvého droida tu nikdo nenarazil Warde, buď opatrný ale je třeba, abys ho našel obsahuje důležité informace, které nesmí nepříteli padnout do rukou. Zatím tu vše zařídíme. Konec."
Ozdve se mistr, takže asi budeš muset najít droida, nicméně po chvíle se stopy začínají z neznámého důvodu ztrácet a ubývat.

Waren - Rozprava v hvězdném prostoru

Prohlédl sis vnitřek lodi, zdá se bytelně stavěná. Žena tě asi úmyslně nevedla žádnými důležitými sektory, jako je strojovna nebo podobně. Nicméně i tak můžeš usoudit, že útok na loď by nebyl tak jednoduchý s těžkou palebnou silou možná, nebo s přesným mířením.
Nicméně dojdete do jakési místnosti, která asi bude odpočinková a žena se usadi na židli a nabídne ti tu naproti.
"Takže nyní k věci. Jaký je tvůj postoj vůči pirátům a jiným částem téhle nezákoné sebranky, když nepočítáš nás "poctivý" žoldáky a pašeráky?"
Pousměje se.

Aiwa - Problémy Corusantu

Rychle jsi se tedy kryla švihem, ten byl účinný jen napůl odzbrojil humanoida, ale droidovi jen uřízl jednu ruku. Pak jsi rychle švihla za sebe a vypla tak komunikaci. Mezitím ale droid vytáhl od stehna svůj blaster a vypálil. Mířil až příliš přesně a rychle, jeho smrtící rychlost se podepsala, zasáhl tě do ramene ruky, ve které držíš svůj světelný meč, humanoid mezitím rychle postupuje k přepážce, která by mu dovolila uniknout z vaší lodičky a droid chce znovu střílet.

Hm, proč plán nikdy nepřežije první kontakt s nepřítelem..


"Ksáá.." pomyslím si nahněvaně, když to nejde přesně podle mých plánů. Ostatně, jako vždy. "Že já padawan se vůbec snažím. Čas na improvizaci..." pomyslím si a zavířím v obranné parádě, kdy se mečem snažím rozseknout humanoidův blastech a tak nějak dekapitovat droida, aby nedošlo k poškození paměťových databank.
"Co takhle se vzdát, hm? Je to polehčují okolnost před tribunálem..." nabídnu konverzačním tónem možnost kapitulace a zpětným sekem meče zničím komunikační stanici..
"Proč to nikdy nevyjde?"

Hvězdný prostor - Setkání

Jakmile se otevřel spojovací tunel i na druhé straně mé senzory začali tu lidskou ženu okamžitě rentgenovat od paty až k hlavě. Do několika odstavců jsem si poté rozdělil nejen její zbroj, ale i Blaster u pasu. Tohle vypadalo docela neškodně. Na druhou stranu... Jestli má dobrou mušku... A trefí se do míst mezi hlavu a prsní pancíř... Asi budu mít problém. Jakékoliv nepřátelské závěry jsou zatím ale nejen nelogické ale i nepřijatelné. Tuhle část jednání odsouvám stranou.
Místo toho si přehodím popruh zbraně přes levé rameno a opatrně vejdu dovnitř. S tichým cinkáním kovu o kov se rozhlížím po prostoru cizí lodi. Kontroluji prostory, hodnotím a vyhledávám strategické pozice, hlavně ale vyznačuji slabá místa, jejichž porušením by došlo k ohrožení posádky. Je to důležité kdyby náhodou došlo ke střelbě. Ale... Raději se věnuji primárnímu cíli. A tím je lidská žena. Konečně na ní obrátím pozornost. Nakloním hlavu zvědavě k pravé straně. Nějak ale zůstávám stát tam, kde jsem se zastavil. A nemám se nějak k tomu změnit pozici.
"Takže..." Oční senzory se na chvilku zúží, jak si primární cíl přiblížím. "Jednotka Waren se ptá: co je účelem tohoto setkání?" Narovnám se a spojím ruce za zády.

Kashyyyk - Hledání astromecha

Když najdu stopy jsem si celkem jistý že ho museli odnést Wookiové, ještě se podívám jestli tady nejsou další stopy ale tuším že ne, pak zkusím vystopovat prvních pár metrů abych věděl kam Wookieské stopy míří. Jestliže míří směrem do vesnice nemám problém a sám se vydám nejkratší cestou do vesnice.

Pokud by ale šli jenom ozvu se už jenom Mistru do Comlinku a počkám jestli mi ktomu něco řekne. Pokud ale ne vydám se i tak do vesnice protože vím že si musím odpočinout aspoň chvíli a stejně mne tam bude třeba.

Doufám že ti nic není kovový příteli.

Řeknu si a podle situace se tedy případně vydám k vesnici.

Corusant

Když se zastavíme, beze strachu mu pohlédnu do očí a zatvářím se tak nějak... lhostejně.
"Přejděme k věci, proč chcete, abych toho někoho vyzvedl já? Proč tam prostě nepošlete někoho ze svých?" řeknu mu s hlubokým nádechem a výdechem a zvědavě se na něj podívám. Moc mě jeho výklady nezajímají, zvláště pak ty moralistický keci. Nepatřím mezi duchovně založené lidi, jde mi čistě jen o peníze a můj vlastní prospěch.