Andor.cz - Dračí doupě online

Kashyyyk - Hledání astromecha

Když najdu stopy jsem si celkem jistý že ho museli odnést Wookiové, ještě se podívám jestli tady nejsou další stopy ale tuším že ne, pak zkusím vystopovat prvních pár metrů abych věděl kam Wookieské stopy míří. Jestliže míří směrem do vesnice nemám problém a sám se vydám nejkratší cestou do vesnice.

Pokud by ale šli jenom ozvu se už jenom Mistru do Comlinku a počkám jestli mi ktomu něco řekne. Pokud ale ne vydám se i tak do vesnice protože vím že si musím odpočinout aspoň chvíli a stejně mne tam bude třeba.

Doufám že ti nic není kovový příteli.

Řeknu si a podle situace se tedy případně vydám k vesnici.

Corusant

Když se zastavíme, beze strachu mu pohlédnu do očí a zatvářím se tak nějak... lhostejně.
"Přejděme k věci, proč chcete, abych toho někoho vyzvedl já? Proč tam prostě nepošlete někoho ze svých?" řeknu mu s hlubokým nádechem a výdechem a zvědavě se na něj podívám. Moc mě jeho výklady nezajímají, zvláště pak ty moralistický keci. Nepatřím mezi duchovně založené lidi, jde mi čistě jen o peníze a můj vlastní prospěch.

stále palác

Do sálu vstoupí nějaký muž. Vypadá na námezního lovce. Chvíli se vybavuje s Meledarem v huttštině a poté ukáže na mě. Ohrnu nos.
Zase spolu kecají a mně začíná štvát, že nevím o čem. Meledar nakonec přikývne a Lovec se podívá na mně. Vytáhne jeden z blasterů a střelí do kovu který se uvolní.
"Teď půjdeš se mnou Meledar Hutt mi tě prodal." řekne mi a já ztuhnu. copak jsem na prodej? Hej! Já jsem živá bytost, člověk! vzteká se mé hlasité já vevnitř mě.
Nahlas ale nedokážu vypravit jediné slovo. V hlavě mám jen ty slova...
Pomůže mi vstát a pak mě odvádí. Na jednu stranu jsem ráda druhou mám trochu strach.
"A žádné hlouposti než si to rozmyslím." zašeptá.
Tsss. To mě naštvalo. Ale opět jsem to nedala znát. No..
"Můžu se na něco zeptat? Co se mnou teď bude? Ne! Počkat! Blbě! Co se mnou VY uděláte? Co znamená prodal? Copak jsem na prodej? "
Zeptám se ho ale nechám se vést. Konečně ven!

Tatooine

Obchodník na mě vyjede ještě víc s požadavkem abych mluvil v obecné řeči kvůli tomu že je pitomec a Jawštinu neumí.
Uááááách jo.......muma dundo. (Ááááách jo.......tak OK)
,,Hele naval sem laserovou bouchačku, bomby a já to zacáluju. Zaplatím dobře."
Hugareta uno desta nemadave....hevreve uno here. (Nevím co jsem povídal...snad jsem ho neurazil...)

Eliora - Tatooin - Palác Huttů

Meledar Hutt je odporný, jako vždy a zdá se, že se dnes docela dobře baví. Hudba hraje a tanečnice tančí jen ty jsi tu stále jako pes na řetízku.
Pak do sálu vstoupí nějaký muž.

Vypadá, že by mohl být námezní lovec a začne o něčem jednat s Meledarem v Huttštině, které samozřejmě nerozumíš.
Po chvíli však ukáže rukou na tebe.
"Kreo-chuta no fista, tri agarda!"
Meledar se s ním ještě na chvíli baví a pak nakonec přikývne hlavou. Lovec přejde blíže k trůnu a podívá se na tebe. Sehne se vytáhne jeden ze svých blasterů. Zamíří a vystřelí ucítíš jak si okov spal z kotníku.
"Teď půjdeš se mnou Meledar Hutt mi tě prodal."
Oznámí věcne a pevnou paží ti pomůže na nohy a pak si tě odvádí.
A žádné hlouposti než si to rozmyslím."
Zašeptá za chůze.

Naboosan - Tatooin - Harampádí?

Toygarian se na tebe zadívá dost krityckým pohledem a pak rozhodí rukama.
"Co to na mě z koušíš ty malá špíno?! Máš mě snad za hlupáka?! Chceš si něco koupit tak mluv v obecné řeči tu vaší skrčkovskou hatmatílku přímo nesnáším. Takže a jestli ne tak vypadni než ti narvu ten tvůj ocelový pomerač do zadnice!"
Zdá se, že je to dost nevrlý obchodník, co nesnáší Jawy a není dnes v dobrém rozmaru.

Aiwa - Corusant - Pokus číslo jedna

A tak začal tvůj boj s dvěma soky. Nicméně jsou to vycvičení lovci, takže to nebylo tak lehké, jak by se dalo čekat. Humanoid před sebe v poslední chvíli zvedl zkřížené ruce a ochránil se před tvým kopem, ač se zapotácel pár kroků dozadu. Mezitím si už sekla i po droidovi, který začínal jednat. Meč pročísl vzduch a tys mu usekla konec hlavně.
"Sakra co tam vyvádíte přileťte pro nás je to past!"
Ozve se ti z comlinku tvůj nynější zaměstnavatel. Mezitím se se už na tebe ale vrhá droid a snaží se tě praštit zbytkem zbraně. Humanoid hned taky vytahuje svůj blastech a chce tě střelit do oblasti břicha.

Waren - Hvězdný prostor- Setkání

Nakonec ses rozhodl setkat se tou ženou a zakotvit o její loď. Zdá se, že by mělo jít vše hladce, jakmile se k ní připoutáš a dojdeš do spojovacího tunelu ten se otevře, tak vidí onu ženu, která stojí poklidně s blasterem u pasu.
"Jsem ráda, že ses dostavil tak rychle, pojď dál nebudeme přece tady postávat a promluvíme si hezky v sedě u stolu ne?"
Vybídne tě a vrací se do své lodi, jsi si ale jistý že je připravená, kdybys chtěl udělat nějaký podraz.

Ward - Kashyyyk - Hledání astromecha

Začal jsi pátrat po svém droidovi, ale nikde jsi ho nemohl najít. Ani nějaké pozůstatky z něj, že by byl někde v bezpečí nebo úplně jinde? Nehodlal jsi vzdát své pátrání a proto zkoušel najít nějaké stopy a hle zadařilo se ti. Objevil jsi stopy, které by mohly patřit skupině Wookiů, které vedou pryč od místa havárie. Že by unesli nebo zachránili tvého droida právě oni?

Kashyyyk

Poté co jsem pomohl se zraněnými Wookii, vydávám se do lesa hledat stíhačku a droida. Ujdu docela dost kilometrů a únava se i na mě začíná projevovat. A tak si chvilku odpočnu a po pár minutkách se vydávám znovu na cestu.

Můj odhad byl správný a síla mě vedla jistě k mému cíly, protože onu stíhačku jsem našel. Jenže droid nikde nebyl. A tak zkusím znovu com link:

"T -35 ozvi se, ..... T - 35 slyšíš mě ? Ozvi se."

Takhle to párkrát zkusím zatímco se dívám na rozmlácenou stíhačku. Pokud se nic z komlinku neozve nechám toho a pořádně se po místě pádu rozhlédu. Jestli nezahlédnu nějaké náznaky toho že by tu někdo byl nebo že by z tadyma někdo odcházel , či případně snad táhl našeho droida.

Tajnosti v nicotě

To už jsme tady? Dohajzlu! Mihne se mi překvapeně hlavou. Nečekané opuštění hyperprostoru mě zastihlo nepřipraveného. Rychle vypnu autopilota, a převezmu si zpátky řízení. Abych se mohl neobratně vyhnout těm několika větším kusům asteroidů, které tu kolem bezcílně poletovali. Některé kusy mi přesto narazili do trupu. To jsem cítil i slyšel. Ale nešlo naštěstí o nic velkého. Skloním tedy bez zájmu hlavu zpátky na obrazovku před sebou. A zatímco zaměřování nějaké existence se rozběhne v plném proudu vykouknu tak jako tak z postranních oken. Znám tuhle část systému? Hmm... Možná. Má data nejspíše budou poškozená, nebo nebudou kompletní. Je mi to tu ale stejně... Povědomé.
Odvrátím hlavu zpátky ke kniplu a hlavní obrazovce, která hlásí že je tady úplně mrtvo. Nikde poblíž žádná stanice, nebo nějaká jiná loď. Až teda na jednu. A ta se mi právě sama ozvala. Musela se nejspíš maskovat. Nebo mi tu něco ruší signály a spojení? To je fuk.
Každopádně než jsem stihnul nějak odpovědět tak to ženská zase ukončila. Už už jsem natahoval prst k interkomu. Takhle jsem akorát naštvaně uhodil pěstí do kniplu. Naneštěstí mi na to Balor odpověděl tak, že se prudce strhnul do levé strany.

Možná kvůli tomu jsem si všiml té jediné společnosti o něco později. Její slova mi však byla jasná. Než jsem ale provedl spojení jednou jsem si udělal kolečko kolem ní. Pch. Vypadá dost snadně. Mohl bych jí sejmout možná i jen jedním torpédem. I když... Rozhodně bude mrštnější a pohyblivější než já. Říkám si v duchu pro sebe, jak si v hlavě tvořím plán. Vždycky je třeba mít nějaký plán!
Ale co už... Uvidíme co vůbec ta humanoidka chce že? Jakmile se má loď zatřásla bral jsem to jako znamení, že se pevně ukotvila. Nebo že by měla být již po onom zatřesení ukotvená. Proto pak už jen hrábnu po svém samopalu. A ujistím se, že je připravený k použití. Kdyby náhodou. Poté už jen hurá na tu... Zajímavou návštěvu. Na tohle jsem skutečně zvědavý.

Čas začít party....odkaz

Trošku smutně si povzdechnu, zavřu oči a zhluboka se nadýchnu.
"Tak nic. Po dobrém to nešlo. Holt čas nám tiká a pokud něco neudělám, někdo umře..." Opět se znovu nadychnu a pomyslím si "Není emocí, jenom míru."

A tak jen rychle vstanu, otočím se na Weequaye, usměji se a značně nevinně se zeptám "Tančíš rád?". A než nějak stihne zareagovat, pokusím se zúročit to strašné množství času v tělocvičně a krásně plynulým kopem se ho pokusím "vypnout". Kopem ideálně do hlavy a ideálně vší Silou.
Během toho celého ladného pohybu, který připomíná šátek, vlnící se ve větru, vyndám skrytý světelný meč a celou kabinu ozáří nazelenalé světlo a já se jen trošku usměji.

"S droidem to bude jednodušší, stačí oddělit ruce a hlavu od trupu....." pomyslím si a pokud bude možnost, tak nezůstanu pozadu s realizací...