Andor.cz - Dračí doupě online

"Co to sakra meleš ty skrčku? Vypadám snad, jako stánek s ovocem?"
"Tady se prodávají, zbraně, motory a součástky, jestli chceš něco co tý svý mrňavý huby tak jdi jinam!" řve a rozčiluje se na mě obchodník.
,,Unga nuba le Jawa?Undo le kave de Jawa derta fille Tattoine?"(Ty neznáš jazyk Jawů? Ty jsi nějaká ,,bundakmák" co na Tattoine nový?)
,,Aghrta undo mu sa motti."(Tak já ti to jinak objasnit.)
Vytáhnu cosi jako papíry. Na jeden nakreslím laserovou pistoli, na druhý peníze a na třetí výbušninu.
,,Radge"(Ocelový pomeranč) řeknu a ukážu na pistoli.
,,Unterva" (Banán) řeknu a ukážu na bombu.
,,Uhr se redengava!" (Zaplatím ovocem!) řeknu a dám papíry tak že z toho vyplývá že zaplatím za bomby a pistoli.

Tatooin - Palác Huttů

Bože... Co jsem komu udělala? Tak nelidské podmínky. Byla to pitomost. A stále ještě je. Proč se vždycky bezhlavě do všeho vrhám? Je mi do pláče. A přitom to začalo nevině.
Měla jsem být JEN servírka. Ale to ne. Té tlusté, sádelnaté, velké jak celá vesmírná loď potvoře jsem se zalíbila. A co to znamená? bez toho, aniž by se mě ptali mě oblíkli do... dá se tomu vůbec říkat oděv?... něčeho a připadám si jako lehká holka.
A jako by to nestačilo, mám na kotníku řetěz.
Jsem beze svobody avšak stále živá...

Prosím! pomozte mi někdo! skoro jsem brečela.
Meledar Hutt se mi tak hnusí!

Naboosan - Tatooin - Obchod

Rozhodl ses vyhledat nějaký příhodný obchod. A tak jsi taky učinil za okukování pár různorodých žen, které by tě asi zbily do bezvědomí, kdyby o tom věděli jsi dorazil až k jednomu většímu obchodu, kde to vypadá, že mají snad všechno. Taky si všimneš několika malých droidů, kteří tu vypomáhají a pak samozřejmě prodavače.

Je jím nějaký Toidarian. Na tvou otázku se na tebe jen podivně podívá.
"Co to sakra meleš ty skrčku? Vypadám snad, jako stánek s ovocem?"
Odsekne naštvaně.
"Tady se prodávají, zbraně, motory a součástky, jestli chceš něco co tý svý mrňavý huby tak jdi jinam!"
Rozčiluje se a vznáší se před tebou ve vzduchu.

Aiwa - Corusant - Problémy

Dvě minuty uplynuly a ani mistryně ani tví noví společníci se nezvali, že by chtěli vyzvednout nebo podobně. Ti, kteří zůstali na palubě jsou následující dvě osoby. Droid.

A Weequay.

Oba netrpělivě čekají a očividně je nebaví tu trčet.

Ward - Kashyyyk - Po bitvě

Po bitvě jsi ztrávil asi půl hodiny stejně jako ostatní Wookiové a tvůj mistr s ošetřováním a přepravou raněných a taky zajímáním Mandalorianů, kteří byli dopadeni živí. Když jsi pomohl jak se dalo, rozhodl ses vydat hledat svého droida.
Nebylo to tak složité směrem, kterým ses vydal tě vedl kouř stoupajícíc vysoko nad stromy. Musel jsi ucestovat několik dalších kilometrů, které byly poznat na přibývající únavě. Když jsi konečně stanul na místě havárie spatřil jsi doutnající stíhačku, která byla na maděru. Nikde jsi neviděl pozůstatky droida, nicméně buď z něj nic nezbylo nebo dokázal tomuhle uniknout.

Talon - Corusant - Informace

Mistr tě dál poklidnou chůzí vede a musí se pousmát nad tím, co mu vyložíš.
"Tvé informace nejsou až tak úplně přesné. Ano poloha je správně a bylo to kdysi sídlo Jediů a doteď je to místo, kde se skrývá velká Síla, se kterou si není rando zahrávat, ale....populace tam není vlastně žádná. Něco tam přežívá, ale je to zkaženo. Každý kdo zůstane dlouho na Tythonu, nebo i kratší dobu a není dostatečně psychicky odolný nakonec podlehne zlu, které jej změní."
Jedi se zastaví a pohlédne na tebe.
"Ani nejvyšší obezřetnost tě nemusí na tomto místě uchránit před špatným osudem."
V jeho obličeji je vidět nesmírná vážnost a znepokojení.

Waren - Vesmírný prostor - Setkání

Když vystoupíš konečně z hyperprostoru na souřadnicích, které ti byly udány je tu pusto a dá se říci, že i prázdno až na asteroidy, které poletují kolem. Nicméně je zde další objekt, který zaznamenáš.

Vesmírná loď, nikterak velká možná zhruba, jak ta tvá. A taky příchozí spojení z ní.
"Jsem ráda, žes to vzal vážně. Připoj se k mé lodi a promluvíme si jako normální osoby."
Oznámí ti opět ta žena a zase zmizí.

Eloira - Tatooin - Palác Huttů

Myslela sis, že tohle bude práce, lehká práce, za fajnou kupu kreditů a že to bude rychlovka. Bohužel to ses spletla. Ano Huttové jsou nechutně bohatí, mimo to, že jsou to nechutné obtloustlé věci podobné červům, ale za ten balík peněz to stálo jít dělat servírku do jejich paláce no ne? Hold kredity jsou dobrá věc a ještě lepší, když jich je hodně.

K tvé smůle ale právě tvůj Huttský zaměstnavatel, který nevypadá nijak zvláště dobře se rozhodl, že ses mu zablíbila a chce mít nablízku tvou společnost. Takže jsi nakonec skončila, jako spoře oděná společnice, která musela být nedaleko jeho "trůnu" společně s nějakou tou další pokud zrovna byla. Určitě bys už dávno vzala roha a na prachy se vykašlala, kdybys neměla okolo kotníku okov a z něj nevdl řetěz, dobře upevněný k podlaze nedaleko. Nemáš tedy moc svobodu, ale Meledar Hutt, kterému se tolik líbíš tě alespoň ještě nezabil. Ale co bude dál? I teď sedíš v jeho společnosti, nechutné společnosti, když on se baví hudbou a jídlem.

Přesun za prací

Utapau

Kdybych měl plíce asi bych si právě zhluboka povzdychl. Takhle jsem ale jen sevřel prsty v pěst a zase je pomalu rozevřel. Z tohohle jsem fakt neměl radost. Lidská žena zmizí dřív než jí stihnu odpovědět, a na mě tak připadne tahle mizerná práce automaticky. Moc možností na výběr skutečně nemám. Hádám že by si mě stejnak znovu našla. Plácnu rozhořčeně do kniplu a spadnu do velkého křesla pilota, které pode mnou tiše zavrzá, jak se zhoupne. Potom začnu pomalu startovat svého mazlíka. Neobtěžuji se ani s hlášením nebo žádostí o vzlet. Uzamknu sklad a vzduchové uzávěry. Poté pomalu nahazuji motory, které se spokojeným pobubláváním naskočí. Výhled z kokpitu zastíní napůl průhledné obrazovky hlásající souřadnice o stavu lodi, paliva a munice. To má tedy alespoň na starost ta levá. Největší část zabírá obrazovka přímo přede mnou, která zobrazuje zem, mou loď jak se pomalu odpichuje, letovou výšku, rychlost jakou stoupám a jakou se pohybuji, a hlavně také i jednotky které se nacházejí v mém okolí. Ty se ale začnou ukazovat jakmile naberu správnou výšku. Vše se pak oddálí a má loď bude ve středu dění. Takže to bude v podstatě jako obrazovka radaru.
Prstem zachytím souřadnice, které mi vyskakují po pravé straně na volné obrazovce, a jedním, rychlejším pohybem je hodím do samého středu kde se automaticky nastaví kurs. Stačí už jen potvrdit a nastavit autopilota. Ale to teď dělat nehodlám. Nechám si jen vyject správný směr na hlavní obrazovce - "radaru". Boční obrazovky vypnu a nechám si tak volný výhled z kokpitu do obou stran. Pak už se jen řídím tím, co mi vyskakuje na radaru. Naberu výšku několika tisíc stop a poté se plným výkonem vydám rovnou "za nosem". Balor je ale dosti těžkopádný hromotluk takže mu chvilku trvá než se trefí.
Jediné, co pak dělám, už je jen občasná změna kurzu nebo výšky. A také pohupování pravou nohou, kterou jsem si hodil na levou, do toho správného rytmu hudby, kterou jsem sehnal na trhu za dost lacinou cenu. Jelikož jsem ale nebyl zrovna znalec toho, co kdo poslouchá, padlo mi do noty všechno.

Corusant, Chrám Jedi

Ne zrovna příjemně jsem se pousmál na jeho slova a jak chtěl, vydal jsem se za ním. Vedl mne do chrámu a kdybych nebyl pašerák, asi by to pro mne byla čest, že můžu, jakožto bytost neovládající sílu, vejít do chrámu a prohlédnout si jej i jinak, než přes holografy. Podívaná to byla úžasná, ale nebyl jsem tu od toho, abych se kochal jedijskou architekturou a uměním. Byl jsem tu za prací.
"Tython?" opáčím překvapeně, když se mě zeptá, jestli mi jméno té planety něco říká. Jen přikývne a já se zamyslím, co vše jsem o planetě slyšel.
"Co vím, tak by měla být někde v Hlubokém jádru, ve stejnojmenné soustavě, pátá od slunce. Má dva měsíce, standardní gravitaci, dýchatelnou atmosféru a mírné podnebí. To vím určitě, co jsem zaslechl, tak to byla prý rodná planeta Jediů a z kdysi krásné planety zůstala už jen pustina s necelým milionem obyvatel. To je asi tak vše, co vím," pokrčím rameny a tón hlasu je stejný, jako bych právě odříkal učiteli probíranou látku. Bez zájmu a lhostejně. Ovšem pravda je taková, že mne opravdu zajímá, co tam po mě budou chtít. Snad ne něco propašovat, když je to jejich planeta, uchechtnu se nad tou myšlenkou.

Kashyyk - vítězství

Konečně bitva skončila. Celkem jsem nechápal kde tu Mandalorové urkyli tolik jednotek a stíhačů. Zdálo se že tu chtěli jenom něco předat a proto to daleko víc smrdělo protože jich tu bylo tolik. Doslova bitva která konečně vyvrcholila.

Wookiové oslavovali vítěžství, i Mistr to komentoval slovy na které jsem pouze kývnul hlavou. Nebylo co víc říct a tak jsem mlčel. Neměl jsem z bitvy až tak dobrý pocit jako Wookiové ale byl jsem rád že Mandalorové nenapáchali více škod. Začal jsem se dívat po zraněných a přeživších a padlých kteří by mohli ještě dýchat a začal jsem používat svou energii na léčení. Nebyl jsem v tom sice nejlepší ale kritické zranění to mohl zdržet na dost dlouho aby se daly ošetřit a tudíž i přežít.

Sice jsem si místy dělal starosti o Droida a ještě o to co jsem se dověděl z této planety ale hlavně také o to co jsem cítil v síle. Nicméně veděl jsem že to zatím nemohu řešit a tak se plně věnuji zraněným. Teprve až nemám dalších sil aniž bych ublížil sobě přestanu s léčením a vydám se hledat droida.

Tik, ťak, tik, ťak...
Nervózně čekám u řídícího pultu. Protože jde o senátorův život..

"No dobře, dobře..počkám ještě dvě minuty..." pomyslím si a upřeně sleduji komunikátor..Poté zavřu oči, zhluboka se nadechnu, vydechnu a uklidním se.

"Mistřině by mi jistě dala vědět, že zprávu dostala a co se děje. Pokud ne, budu muset jednat. Jsou jen dva." pomyslím si a podívám se na to, jak jsou ozbrojeni a jak víceméně stojí. Tak jak tak, mám světelný meč a provází mě Síla, neměl by to být problém.

Opět zhluboka vydechnu, zavřu oči a nechám svou mysl otevřenou, kdyby se mě náhodou snažila Mistryně kontaktovat..

Pokud ne, dvě minuty jsou dvě minuty a čas tiká...