Andor.cz - Dračí doupě online

Jednání na orbitě

"Dokud se vaše potíže nepřenesou na mě, tak mne to nezajímá," řeknu klidně, když se mi omluví. Pak konečně přejdeme k obchodu a on se slovy o prohlédnutí zásilky, mi podá část mé odměny.
"Jen si ji prohlédněte," pokrčím rameny a posunu plošinu blíže k nim, aby si ji mohli zkontrolovat. Nabízený váček vezmu levačkou, oči nespouštím z jejich zbraní a svou pravačku držím na svém blasteru. To, že mi někdo dává peníze ještě neznamená, že mu věřím.

Ward a Talon - Oběžná dráha Kashyyyk

Talon - Jednání
"Rozumíme."
Příjde ti v odezvu do vysílačky a loď Mandalorianů se napojí na tu tvou. Čekáš ve spojovacím tunelu. Brzo se spoj otevře a ty vidíš tři mandaloriany. Dva standartně oděné bojovníky a jednoho v jiném odstínu nejspíše velitel.
"Jsme rádi, že jste doručil zásilku tak rychle. O ty potíže tam dole se už starají mí chlapci."
Kývne a přelétne tě pohledem.
"Jistě pochopíte, že chceme zkontrolovat zboží zdali je v pořádku. Takže tady máte 1 000 kreditů za doručení a další tisíc dostanete pokud je zásilka v pořádku."
Podotkne velitel a podává ti váček s kredity.

Ward - Hledání
Tvé sledovací zařízení, bohužel však asi nefunguje úplně správně, buď má příliš malý dosah a nebo má Mandalorianský transport rušičku a maskování, které to znemožňuje. Útěk před tvým doprovodem, byl v celku zážitek. Víc jak půlku cesty ti za patami hučely střely a okolní stromy sténaly, když jím odletovala kůra a dřevo pod náporem střel.
Nakonec si je ale setřásl a dostal se, do města a ke své stíhačce. To ti zabralo asi 20 minut, plus dalších pár minut než ses dostal na oběžnou dráhu.

(Nyní se potřebuji posunout trošku párkrát s Talonem má zhruba 15 minut času než Ward dosáhne pozice na oběžné dráze Kashyyyku.)


Aiwa - Corusant -> Čas lovu

Plešatý Douglas se usmívá od ucha k uchu, tedy spíše je to děsivý škleb plný zkažených zubů, ale co už.
Při tvém průzkumu možností lodi jsi zjistila je to, že má jednu funkci tobě neznámou nejspíše ručně namontované vylepšení a taky to, že kodovanou zprávu by se ti s trochou štěstí mohlo podařit odeslat, není tam však samozřejmě 100% jistota.
"Jistěže mám eso v rukávu."
Zašklebí se a přelétne pohledem svou bandu.
"S pomocí některých lidí mého týmu jsme tomuhle křápu nainstalovali holografické maskování. Když se zapne pro okolí vytvoří holografickou domněnku toho, že jsme transportní loď, kterou užívají senátoři."
Pyšně se usměje, zdá se, že to by mohla být ona pro tebe neznámá funkce.

Ward - Kashyyyk

Vojáci mě sice odhalí ale já na svém útěku neváhám. Zapnu sledovací zařízení které mi zaznamená trasu onoho transportu který odletěl. Nechává mi to tak pár možností a proto se okmažitě stahuji do wookieského města protože vím že tam si Malndalorové netroufnou.

Zamířím si to okamžitě k lodi se kterou jsme s mistrem přileteli nastartujiji a vydávám se na oběžnou dráhu. Samozřejmě snížím energii lodi ale štíty si ponechám a poohlédnu se hned po prvních asteroidech za kterými by se dalo schovat a porovnám to s udaji které jsem získal a hledám ony dva transporty.

"Ne všechno co má křídla lítá....."

"Jasně, co by ne..." zakřením se na Douglase a vydám se s touhle pochybnou partu pryč.
"Inu, zatím si nevedu špatně. Ostatně to zapadá pěkně do sebe. Jenže tahle parta pouličních raubířů, co nemá ani na stíhačku, za tím nestojí. To je málo konspirační. Hmm, ale někdo na to musel vypsat odměnu a tu si dotyční jistě půjdou vyzvednout. Pokud zabijí Senátora. Což nechceme. Ale chceme, aby se mohlo nějak postoupit. Uvidíme...." jdu a snažím se tvářit bezstarostně a "drsně". Což znamená, že se pokusím vyhrabat někde po kapsách žvýkačku.

Dojdeme do hangáru a mě cukne opět koutek. "Dobře, je to spíš garáž." pomyslím si a několikrát ťuknu na letadlo a pak ho pohladím.."Sice to nemá žádnej účel, ale proč ne. To šáhlé pilotky dělají.."
Stroj sám o sobě je kitbash a bastl nejhoršího možného kalibru, ačkoliv právě takovéto stroje jsou často tuhé jak přísný výraz mistra Knihovníka při pozdě vrácené knize.
"Nemá jméno, to nosí smůlu...." prohodím, vyndám z kombinézy technický fix a na loď napíšu vcelku pěkným rukopisem SMETIŠŤÁK. "Tak se na to jukneme..." prohodím a juknu se do lodi..Nejdřív na technické zázemí, pak do kabiny pilota.
"Hm, to opravdu drží dohromady sílou, ale měli šikovného technika..." pomyslím si, když vidím tu spoušť. Všechno je natvrdo předrátované z systému "Řídí droid" na systém "Řídí táhlo". Pokud existuje nějaká technická zhovadilost, je to výměna droidího ovládání na ovládání pilota. Loď, posilovače, okruhy, systémy....na to prostě není stavěno. Sice jsem se dočetla o tom,že existují jisté overdrivové konzole, ale tohle?
Do křesla pilota zapluju jako doma, podívám se na vysílačku, navigaci a další věci a trošku smutně si povzdechnu. Podívám se na Douglase a tak nějak konstatuju.
"Posilovače nula. Díky tomu,že tu není ani slot na servisního droida, dořizovaní a dorovnávání běží na hodně jednoduché logické okruhy. Koukám, že máte rádi horskou dráhu, co?" usměji se mile a pak ukážu na pár další krabic "Základní vysílčka, ECM (Electronic counter-measures..Takový ty Stealth technologie proti vidění na radaru a tak) nevidno a na rádio se v podstatě chytá jen nějaká gunganská folková hudba. Zbraňové systému fungujou, ale primárně by se na to měli montovat rakety..." povzdychnu si smutně. "Štíty fungují tak na sedmdesát procent a spoléhat na ně nejde.Paliva je dost."

Pak se zatočím vesele na židli a uculím se.
"A s tímhle křápem chcete letět Corruscantem sejmout Senátora. Pokud nemáš nějaký eso v rukávu, Douglasi, jako třeba falešný letový protokoly, povolenky nebo hlášku o volnejch koridorech, tak je to docela sebevražda. Ale jelikož nevypadá, že bys zrovna podepisoval závěť, tak mi něco říká,že máš plán, co?" zeptám se Douglase a pak jen žvýkám žvýkačku a čekám, co z něj vypadne....

Nad Kashyyykem

"Chmm..." zamručím nad zprávou, kterou mi pošlou, když přerušuji přistání a vracím se zpět do vesmíru. Nakonec se mi to, že jsem se opět ukryl u asteroidu přišlo vhod, protože konec zprávy zněl už poněkud zajímavěji. Počkal jsem tedy až ke mě přiletí a mezitím jsem vytáhl náklad z úkrytu a připravil jej před přechodovou komoru. Jakmile se znovu ozvou, kývnu na droida, který povolí manévr a také jej sám provede. Já zatím stojím u komory opřený o stěnu a čekám, až se tlaky vyrovnají a dveře se otevřou.
"Stůjte, předání proběhne ve spojovacím tunelu. Nejdřív zbytek peněz, pak náklad. A bát se toho, že bych vás podvedl, nemusíte, na to si až moc vážím své pověsti," zarazím je, jakmile se otevřou dveře a vypadá to, že se chtějí nahrnout dovnitř. Místo toho posunu náklad na plošině směrem k nim, na hranu mé lodi a přechodového tunelu, kde se zastavím a počkám na svou platbu. Blastery mám v pouzdrech, ale nedělá mi problém je okamžitě vytáhnout a střílet s krytím za nákladem.

Lumi a Eye -> Alsakan - Útěk ze skladiště

"To bylo dobrý načasování."
Kývne voják a za pomocí těch, kteří jsou už v transportu nakládají zbývající bedny. Prudká střelba z děl transportu znemožňuje prakticky opětování útoku nepříteli. Eye zkušeně zasáhne jednoho z žoldáků do prsou. Mezitím se Lumi nepozorovaně vkradla na palubu transportu. Ten však není tak velký jak čekala. Krom vojáků, kterých je tu teď dost a beden je tu příliš volného prostranství. I tak doufala, že ji neuvidí.
"A helemese černý pasažér."
To je to poslední co slyšela než jí projela tupá bolest hlavou a ona padla k zemi v mrákotách...
"Odlepte to!"
Křikne poslední váš bratr, nejspíše onen velitel, který právě se vyhoupne do transportu. Pilot okamžitě vzlétá a a o transport, který odlétá a zavře bok zavadí několik střel.
"Nééééé!"
Zaburácí ještě Sithův hlas dole, ale to už je transport v bezpečí a vrací se na křižník.
"Co s ní?"
Ukáže jeden z klonů na Lumi, která je nyní stále v bezvědomí a ruce i nohy má svázané energetickými pouty (ruce za zády). Také ji úplně odzbrojili.
"Má světelnej meč vypadá na Jediho, ale ve skladišti se nás pokusila zradit a zabila jednoho z mých lidí. Na musíme s vedením rozhodnout co s ní."
Podotkne velitel zachráněných a sleduje dívku v bezvědomí.

Talon a Ward - Kashyyyk -> Mandaloriani

Ward měl při svém počínání tentokrát opravdu velkou smůlu. Když začal nařezávat stromy, aby je mohl následně použít zahlédne jak jeden z Mandalorianů ukáže rukou jeho směrem.
"Támhle senzory ukazují humanoida! Palte!"
Hned na to se strhne hustá palba, která mu znemožnila v plánu jakkoli pokračovat a přinutila jej krýt se při první možnosti.

Mezitím se Talon rozhodl vrátit a odletět z lodí.
"Omlouváme se za nečekané komplikace, neměli tu být žádní nezvaní hosté. Republika nám je na stopě. Přiletíme na orbitu."
Obdrží zprávu.
Mezitím Ward vidí přes palbu, že někteří mandaloriani spěšně nastoupí do svého transportu a vzlétnou. Zůstává jich tu pro tebe asi 5, kteří dál střílejí. Transport odlétá. To zaznamenávají i skenery Talona.
Transport se blíží k jeho pozici na orbitě.
"Žádáme o povolení propojení lodí."
Ozve se zpráva pro něj.

Alsakan - skladiště

Při mé menší zradě se netváří, že by měl být nějaký velký úspěch v narušení řad těch co brání skladiště. Poté se spustí větší palba, že mi nedovolí cokoliv jiného podnikat tak se ani neobtěžuji něco dělat. Víc se přikrčím a jen čekám na to kdo bude teda výherce boje o tohle skladiště.

Měla sem ty granáty šetřit, takhle už nijak průběh boje neovlivním a můžu jen čekat. Vzhledem k tomu, že jsem zradila prakticky obě strany, tak sem stejně mrtvá, proto se nemusím vlastně ani stresovat s tím kdo vyhraje..

Velká rána do střechy a transport, který dorazil jako zjevná záchrana pro obránce skladiště.

Skvělé načasovaní to se musí nechat, kdyby přiletěli o pár minut dřív nemusel by se člověk stresovat nad tím jestli zradit nebo ne.

Každopádně co vím na jistotu, že je rozdíl jestli skončit u naštvaných vojáků a nebo u podrážděného sitha, který přišel o to co nechtěl. Zdravý rozum volí radši vojáky, ale má to vůbec smysl? Uvidí se jak moji zradu vezmou, ale je tu i šance, že si nemuseli všimnout a na to bych mohla i tak trochu vsadit.

Transport je skoro na zemi a někteří začínají nakládat. To není špatná chvíle na to nalodit se. Pro jistotu si dopomůžu silou a zvýším svou rychlost. Rozběhnu se do transportní lodi a rychle se nalodím. Cestou zahodím někde tu neužitečnou střelnou zbraň a jestli se mi povede dostat se na palubu tak se zkusím dostat do nějakého místa, které není všem na očích. Vzhledem k nákladu, který se naloží by tam něco takového mohlo být. Tam se jednoduše přikrčím a počkám co se bude dít dál.

Přistání na Kashyyyku

Chvilku po tom, co jsem odeslal kódové označení lodi se mi ozvali klienti se souřadnicemi. Jakmile se načetli, podíval jsem se na droida, aby mi ukázal, kde to asi tak je.
"Mýtinka v lese, jak idylické," zabručím a nasměruji tím směrem loď. Let trval jen pár minut a za chvilku jsem už potichu vstupoval do atmosféry, nedaleko od těch souřadnic. Nechtěl jsem vstoupit do atmosféry nad místem setkání, není to bezpečné. Dolétl jsem až k oné mýtince, přehlédl ji pohledem a pal jsem nasměroval loď na přistání. Než jsem ale stihl na to přistání vůbec jít, senzory pod lodní přídí mi zahlásili, že se dole něco děje. Zapnul jsem obrazovku a zamířil tam dolu kamery. Ty mi ukázali, že tam začali padat stromy a kameny létali na jejich transport.
Snad proto jsem zrušil přistávací manévr a zamířil zpět do vesmíru.
"Dohoda se ruší, náklad vezu zpět. Příště si pořádně zajistěte místo dodávky," zavrčím na frekvenci, ze které se mi předním ozval hlas předávající mi souřadnice. S tím jsem také vyletěl zpět do vesmíru, ale nezamířil jsem hned k Tatooinu. Místo toho jsem se vrátil zpátky k asteroidu, kde jsem se před chvilkou schovával. Tam hodlám chvilku vyčkat, jestli se mi ještě ozvou a pokud se tak do dvou hodin nedostane, vrátím se na Tatooine.

Alsakan -> Skladiště

Transportér právě proniká do atmosféry a jediné co slyším jsou informace o našem postupu k cíli, než se konečně dostaneme na dohled cíli pilot nahlásí další postup. “Konečně je to tady, to proč sem trénoval.“ Po dlouhé sem nervózní z toho co nastane, poprvé jsem se tak cítil před prvním výcvikem, který měl určit, jestli se vůbec vyplatí do nás investovat finance a čas.
Je slyšet výstřel z našeho transportu, naposled zběžně zkontroluji zbraň, což už sem udělal několikrát, ale přeci jen člověk se na těch několik málo okamžiků oprostí od myšlenek na nastávající akci.
Nakonec mě z mé letargie vytrhne až hlášení u sestupu a odpočtu zbývajících metrů k zemi, několik střel zasáhne trup transportéru, což mi zvedne míru adrenalinu. Hned na to se už otvírá levý bok a mně se naskytne pohled na místní bojiště. Trochu mě zaskočí první věta od spojence, ale pohotově zareaguju “Vás tu přece nemůžem nechat.“ Kývnu hlavou a chytnu jednu bednu, co podávají a odtáhnu jí do vnitřku transportéru, urychleně se vrátím a začnu ostřelovat útočníky.