| |||
Z mých rtu se usmev nevytracel i kdyz jsem videla jak nemile pohlédl na ostatní přihlížející. Měli z něj autoritu a respekt ale presto i kdyz sklopili hlavu tak nás pozorovali. On sám věděl že to neji kvůli tomu že on tančí,i kdyz jsem tomu chtela sebe víc věřit. ,,Kdy jsi tančil naposledy?"zeptala jsem se jeste než dohrala pomalu hudba a po sále se ozývalo tleskani.Nejisté jsem se zachvela pustila Alucardovo rameno a lehce se mu uklonila.,,Nevim jak to je dlouho tanečník jak skvělý,i kdyz.."usklibnu se pridrzle ale nevydrží mi to příliš dlouho a opět se mile usmeji.Docupitala k nám jedna že služebnych se sklenkami a ja opravdu dostala onu červenou.Bylo mi hned řečeno že v ní mam pouhé víno,ale nechtela jsem tomu příliš věřit.Nejisté jsem pohledla na svůj doprovod. ,,mam věřit že mne tady nikdo neotravi?"potom co jsem se zeptala jsemv davu uslyšela sepot.Nejspise to byla mozna pro ne urážka že je podezřívám,ale oni jsou nesmrtelni a ja pouhý člověk..Což nebylo příliš dvakrát fer. |
| |||
Opět jsem jen marně doufala v odpověď,které se mi stejne nedostalo.Jeho usmev se jen rozšířil a ja se jen lehce naštvaně usklibla,ale poté se mi hned na rtech zase zjevil usmev.Tanec jsme milovala a společenské především,i kdyz jsem k tomu neměla moc času tančit jsem umela.Uz jako malá jsem trénovala.Učila mne moje matka,protoze do kroužku mne pustit nechtela.Mela jsem malé tušení ze to dělá i jen kvůli mne,protoze tohle chování bylo k jeho osobnosti prapodivné.Avšak kdyz nic nechtěl řešit nekomentovala jsem to.K jeho slovum jsem jen kyvla a lehce se rozhledla kolem Na tanečním parketu jsme tančili jen my.Všichni na nás opět tupe zirali.Doufala jsem že zrovna nikdo nečte moje myšlenky a nebo co to dělají,že ví úplně vsechno. ,,Nepritahovat pozornost se moc nepovedlo.."pronesu potichu a pousmeji se pobavene. |
doba vygenerování stránky: 0.50430202484131 sekund