| |||
Bazény a směrem na hodinu venku všichni v bazénech, na chodbě i na hodině „Nechceš toho vědět moc?“ opáčím pohotově Aryanie s úsměvem. „Myslím, že něco s magickými tvory a pokud s ito dobře pamatuji, tak je to venku,“ upřesňuji naší hodinu. To už i Kisa oznamuje svůj odchod. Takže Sonja tu opravdu zůstane sama. Nakonec tedy nezůstane ani ona. Všechny se vyhrneme z prostor bazénů a po skupinkách se trousíme na hodiny. „Mám pocit, že je tu dost holek, jenž rády zábavu. Škoda že tu není víc podobně laděných kluků,“ podělím se s Araniou o svou myšlenku cestou skrze školu. Nakonec vyjdeme ven a dojdeme ke skupince u lesa. To bude ta správná hodina. Tedy snad. Jakmile přijdeme ke skupince, uvědomím si, že hodina asi už začala. „Omlouvám se, ztratily jsme trochu pojem o čase,“ řeknu za sebe i Aryaniu. Snad jsme o nic nepřišly, pochybuji, že by nám to jinak prošlo. |
| |||
VT01 - Hala u nástěnky papa, dívka Nakonec tam zůstaneme sami, i profesor odejde. Vůbec netuším, proč to tolik řeší, ale neodporuji a chapadluji si to za papa. Projdeme kolem nějaké dívky v hale. Zamávám ji jedním chapadlem a nechám se odvést až k nástěnce. Nicméně se na ni ohlédnu a věnuji ji ještě úsměv. Když se mne tedy papa zeptá, zastihne mne v nestřeženou chvíli. "He...?" otočím se zpět na něj s lehce provinilým výrazem, že jsem nedával pozor. |
| |||
Chodby prvního patra Lilith Soustředím se na stoupání do schodů, takže ani nepostřehnu, že se chechtá. Když se po mne překvapeně podívá, pokrčím rameny. Taky to nechápu, ale takhle mi to bylo řečeno, tak to jen předávám dál. Už mířím ke schodem do druhého patra, když se zeptá. Zastavím se a podívám se na ni. "Rozloučení. Vy se s mrtvými neloučíte?" |
| |||
Bazény - upíří společenka Vesa “Snad to zvládnu, takhle mě na... tak za hoďku se uvidíme tady. Rozhodně nehodlám asistovat pavoučici." Se smutným výrazem doporovodím děvčata, dokud budeme mít společnou cestu a pak se vydám do společenky. Pokud se do ní dostanu a pokud tam někdo je, tak pozdarvím. |
| |||
VT01-MT01-Nástěnka "Děkuji.“ Sice to nebyla odpoved, která by mne potěšila, ale ta kterou jsem předpokládal. "Dobrá, tak se půjdeme porozhlédnout, kde bychom toho spravce našli.“ navrhnu Vengemu a zavedu jej k nástěnce. Přečti si vše co je na ní pověšeno. Pak se obrátím na syna. "Tak kde jej tedy máme hledat?" ovratim se na Vengeho. Až nyní si začínám uvědomovat jak velmi málo toho o něm vím. Vlastně ani netuším, zda umí číst. |
| |||
Jídelna - pokoje - stáje - pozemky všichni kdo byli a zbylí studenti Čas pomalu ubíhá a Oranil se nakonec ani neukázal. A teď již bude učit. Zamyšleně klepu prsty o stůl. Doufám, že to vyřešil. Přejedu pohledem po zbytku studentů v místnosti a tak si všimnu, jak na mne jedna dívka zírá. Povytáhnu obočí, ale nevypadá to, že by mne moc vnímala, tak to nechám být. To už se ručička posune na celou. Stoly zahalí kouzelná mlha a všechno jídlo i pití zmizí. Stejně tak ubrusy a maso z velkých mís. Trochu stáhnu teplotu místnosti a lusknu prsty. Uprostřed místnosti se objeví známá cedule o čase dalšího jídla. S tím se zvednu ze své židle a vykročím z místnosti. Do půlnoci mne doufám nebude třeba, takže zamířím do čtvrtého patra a poté již převlečen do stájí. Monarcha se potřebuje trochu provětrat. |
| |||
Na hodině - pozemky všichni na hodině a Raxan Na hodinu se trousí další studenti. V klidu relaxuji a čekám na začátek hodiny, když se ozve zafunění. Překvapeně zvednu hlavu, abych si všiml, že nedaleko stojí ten hořlavý kluk. Rychle vyskočím na nohy a nechápavě se na něj podívám. To už ale začne s omluvou. "Uh... Nic se nestalo hádám. Ale díky," zamrkám a dokonce se usměji. Působil dost namyšleně takže jsem vážně nečekal omluvu. Ale teď zní dost v pohodě. |
doba vygenerování stránky: 1.5746369361877 sekund