| |||
Jídelna Ulgge, Tarney Zdá se mi, že z něj už toho více nedostanu, tak se věnuji stejně jako on jídlu a tak nějak mi samovolně sklouzne zrak na pana ředitele. Zasněně vzdychnu. Ano, vždy, když jsem blízko něj cítím ten strach a i když bych to nahlas nepřiznala, ten pocit se mi tak nějak líbí. Takově příjemné mravenčení. Ovšem v tomhle případě je mi jasné, že zůstane pouze u představ. Jelikož takový typ jako je on, hledá silnou sebevědomou ženu a ne ustrašenou něžnou holku, jako jsem já. Ani si při těch svých myšlenkách neuvědomuji, že z něj nespouštím zrak. |
| |||
Jídelna - směr učebna 13 ti v jídelně, Amy Naházím do sebe jídlo a pohled mi padne na hodiny. Naučil jsem se dost, abych poznal čas. A vzhledem k tomu, že mám již dost, nakonec se zvednu a vyrazím počkat do učebny. Pomalým, spíše průzkumným, krokem kráčím k učebně třináct, když skoro vrazím do dívky. Jak se mi do nozder dostane její pach, hrdelně zavrčím, aby uhnula. Poté si zcela jasně pohrdavě odfrknu. Kočka. No to tu chybělo. |
| |||
Ošetřovna - louky před Hájovnou ti na Ošetřovně, kdokoliv si všimne. čarodějové Nakonec také vykročím z Ošetřovny. Nachýlil se čas a přeci jen ho musím přes štít lesa převést sám. Přejdu tedy louky a zmizím v lese. Po nějaké době se objevím opět mezi stromy. Přes rameno má velikou ceduli s vyřezaným nápisem "Temní tvorové". Za mnou klidným krokem kráčí obří černý jednorožec. Jeho oči oranžově žhnou ve tmě, stejně tak žilky kolem nich. Jeho bílá dlouhá hříva i ocas povlávají v nočním vánku. Kolem rohu občas přeběhne černá jiskřička. Přejdu do prostoru, tak abych byl vidět ze dvora, ale nebyl moc daleko od lesa a zabodnu ceduli do země. Poté se o ni opřu a čekám až se začnou scházet studenti. Jednorožec se v klidu pase za mnou. |
| |||
Chodba přístavba Lilith, Shrey Na její slova jen pokrčím rameny. Ostatně, teď už to ví. Z tělocvičny se vynoří Shrey a můj vzhled se opět instinktivně o něco změní. Zatím jen drobně. Znaky se trochu rozšíří a kolem kopyt zavíří obláček dýmu. Vypadá to jen, že prochází kolem, takže ukročím stranou. Pak ale promluví. Zarazím se na místě a zírám za ní. Nezastaví, aby to nějak rozvedla, nezastaví, aby... cokoliv. Zírám naprosto šokovaně do míst, kde zmizela a poněkud zblednu. Vypadá to, že svou novou společnici jsem kompletně vypustila ze zřetele. |
doba vygenerování stránky: 1.3765230178833 sekund