| |||
Učebna 3 - Hala, nástěnka všichni v hale Svůj úkol jsem měla splněný jak si profesorka žádala. Jen za pomoci telekineze. A i když otázky zodpověděla, já pořád měla na které bych chtěla odpovědět. Ty ale nebyly tak úplně k tématu hodiny tak si je nechám na jindy. Hodina už stejně skončila. Z toho nehybného ležení na lavici jsem zatoužila po krvi. Není to vůbec žízeň, je to prostě jenom chuť. Ale chuť může rychle přerůst v opravdovou žízeň, to už se mi osvědčilo. Než to pokoušet raději se napiju. Nově příchožích myslí, doteď postávajících před učebnou si snažím dál nevšímat. Vlastně i dění v učebně celkově jde mimo mě. Tiše se zvednu z místa a beze slova odejdu z hodiny. Za dveřmi na chodbě se vyhnu ostatním a sejdu dolů do haly. Z cesty za krví na chvíli sejde když jsou u nástěnky studenti. Je bych mohla požádat o pomoc. Popojdu blíž k chlapci a zastavím se jen tak na pár kroků od něj. "Můžeš mě podepsat na nástěnku?" nezeptám se ale přímo jen jeho a otázka se tak ozve v mysli všem kolem. Nesoustředěnost na komunikaci jim také nechtíc promítne moje myšlenky na krev, jak už se občas stává. Trochu mě to odvádí od toho co po nich chci a tak jsou i další myšlenky vcelku neukázněné a krátké "Zapsat hlasování…ples světel" a nakonec přidám ještě i svoje jméno. |
| |||
Z rychle ukonšené švandy v tělošvišně... Hledání žajímavošti v prvním patže! Vesa, Naberius, Lyla, AryaniaTrochu nafouknu tvářičky napučením, když to ten suchar takhle všechno překazí. Nicméně to vynahradí příchod Vesy. Zazubím se na ni a zamávám jí. "Nechali? Kde?" vykulím na ní oči. Popoletím blíž, ale ona se na očášku usadí. Ať už se zatěžuje tím mi odpovědět nebo ne, znovu se zazubím na všechny, vypláznu jazyk na profesora a proletím stropem. Najít si jinou srandu. Všichni ale vypadají někde zastrkaný. Než narazím na vílu. "Jééé, pic! Pořád jsi tak posedlá nahotou? Jé, ty máš boty!" Přeletím k ní a oblétávám jí jak zajímavý kousek na výstavce. |
| |||
U nástěnky Salazar, Gany, Kelly, hlava za dveřmi, Lubomír a kocour Do haly se začnou trousit další studenti, zatímco další si to ženou skrze halu. Není se čemu divit, když je tady vstup na schodiště. Na nově příchozí se zazubím. Zaujme mne ale rozhovor za mnou. Otočím se tedy na patě a popojdu blíž. "Chceš nějak pomoct? Něco odnést ven, nebo tak?" nabídnu se, protože toho nemám moc co lepšího na práci. Leda snad se nenápadně zajít podívat do zdejší márnice, ale na druhou stranu, ti mi snad neutečou. |
| |||
Tělocvična - Ošetřovna především Luis, Max, Yqi Vrátíme se zpět a koukám po místnosti, kolik je tu raněných. Léčitel nám pokyne, ať začneme probírat ty, kteří jdou. Dojdu k Luisovi a Maxovi, podívám se, jak na tom jsou. Luis je na tom mnohem hůř. Musíme je dostat na ošetřovnu, ale já Luise neunesu! Jak u něho klečím a tečou mi slzy s očí, nevšimnu si kentaurky, která přijde až k nám. Vezme Luise na hřbet a Maxe do náruče. Zvednu se a podívám se na ni. Je tu spousta zraněných, měla bych pomáhat. Ale kluci mě teď potřebují. Kouknu se do tělocvičny, jak to tam vypadá a vyrazím za kentaurkou, abych přidržovala Luise. Jdeme cestou na ošetřovnu, kde vím, že se o ně postarají. Utřu si slzy a kouknu na kentaurku “Mockrát ti děkuji za pomoc s klukama. Sama bych je tam neodnesla, děkuji ti.” Celou tu dobu jdu vedle ní, až do ošetřovny. Když jsme tam, objeví se tam zbylí z tělocvičny a jedna studentka vybuchne v plamenech. Co teď? Musíme jim pomoci! |
| |||
Učebna 3 - Dívčí pokoj 26 - Nástěnka Ještě chvíli sedím v lavici a koukám na paní profesorku. V tom se ozve rána. Podívám se tím směrem a spatřím studentku, jak drží v náruči studenta. Páni, co se s ním stalo? Holčina zmizí ven ze třídy. Zvednu se a kouknu na minci, která leží na stole. Měla bych trénovat. Nechám minci ležet a vyrazím ze třídy ven. Dojdu si najít svůj pokoj. Pokud mě někdo nebo něco nezastaví, dojdu do pokoje, kde si odložím své věci. Pak z pokoje vyrazím k nástěnce. |
doba vygenerování stránky: 1.638993024826 sekund