| |||
Před učebnou 1 Miko Ozve se zvon. "Zdá se, že máš půlku za sebou," tapnu jí do nosánku. "Běž, ať nemusíš moc dohánět a máme víc času na sebe," mrknu na ní a otevřu jí dveře. |
| |||
Ošetřovna - Chodba před ošetřovnou Marcos, procházející Jen tiše zavrtím hlavou. Moment na to se nechám zmámeně vytáhnout na chodbu. Sevřu pěst, když mě pustí, abych zachytil tu trochu tepla z našeho dotyku. "Hodinu..?" zeptám se nejistě s pohledem, trochu zasněným, na něm. Nevnímám tak nikoho kolem nás, ani jak ubíhá čas. Ten jako by se zastavil. |
| |||
Pozemky - Pred hlavním vchodem Hill, Vesa "Jo, to je fakt. Ani jsem si přes to všechno neuvědomila, že jsme nejedli a to už taky začínám mít hlad," poznamenám zamyšleně, zatímco pokračujeme ke vchodu. Zvědavě zkoumám jiné rozložení keřů a stáje(?) u budovy, když procházíme kolem. Fascinující... Už mám nakročeno do haly, kde se s Ves rozloučím, když se zarazím. Otočím se zpátky na Hilla, který je stále ve své wyverní podobě a dojdu zpátky k němu. Pohladím ho po čumáku. Po chvíli uvažování dojdu k závěru. "Nanosím ti jídlo sem? Nechce se mi riskovat, že se zraníš, kdybych ti rozbila okno," vyzubím se na něj. "Stejně by to moc nešlo," dodám nakonec. |
| |||
Jak se překlopí ručička hodin na celou, celými pozemky se ozve zvuk zvonu, který odbije pětkrát. Je slyšet do všech místností (mimo třídy, kde probíhá dvouhodinová výuka, což je nyní učebna 1) a rozléhá se i na pozemcích. Je to poměrně výrazný zvuk, který nelze tak lehce ignorovat. Ve stejný okamžik, kdy začne odbíjet zvon, se otevře brána a dovnitř vejde poměrně typicky vypadající čaroděj, který zamíří rovnou do sklepení. Poté, co aktivuje portál, se zase promptně vzdálí bránou zpět do hlavní budovy. |
| |||
Z mého soustředění mne ruší stále narůstající kravál z tělocvičny. Když nepřestává ani potom, co se čas překotil přes konec hodiny, rozhodnu se, že je čas zjistit, co se zase děje. Zvednu se tedy ze svého křesílka, doufajíc, že mé pokyny k Shadow byli dostatečné. Jak ji ale znám, stejně si to udělá po svém. Alespoň již mám doplňující informace, i když si nejsem jistý, s kým bych je měl sdílet, když je třídní pryč. Vykročím ze sborovny a zamířím k otevřeným dveřím do tělocvičny. Nahlédnu dovnitř, jen abych si potvrdil mou domněnku. Všichni jsou to sebevražedný nebo vražedný magoři. Přes místnost se přelijí stíny v podobě černé mlhy, která uhasí plameny vprostřed tělocvičny. Když mi padne pohled na profesorku v bezvědomí, semknu rty. Mám dojem, že budu mít více práce, než jsem si myslel. Ustoupím ze dveří, abych nepřekážel jejich záchranné akci, ale zůstávám na chodbě, kdyby bylo potřeba mého zásahu. |
doba vygenerování stránky: 1.4204349517822 sekund