| |||
Jídelna Wayne Uchechtnu se "Co ráda dělám?" Podepřu si bradu dlaní a zamyslím se. Lehce si poklepávám ukazováčkem o rty. "Hmm, toho je hodně" široce se usměju a mrknu na něj. Bude to chtít obojek a vodítko...a možná i náhubek. I když ze studenta si mazlíčka asi udělat nemůžu...škoda. No pro zatím to nechám jako záložní plán, kdybych se až moc nudila nějak si to zařídím. Chvilku si ho s úsměvem prohlížím, pak mávnu rukou, aby to neřešil. "Kde bych našla vodní odpočinkovou zónu..." na jeho otřepání zvednu jedno obočí. To bylo jako co? "...nebo relaxační místnost?" |
| |||
Jídelna Ulgge "Aha. Takže čaroděj nejsi, a ani upír." konstatuji si spíš sama pro sebe, zatímco drbu pod bradičkou Gyzma. "Kdo tedy jste pane? Vlkodlak? Ne, toho mi moc nepřipomínáš." Když si přitáhne talíř se sirovým masem, trochu se zašklebím, ale rychle se usměji, přece jen jsou to jeho chutě, já bych to nejedla. "Dobrou chuť" popřeji mu upřímně. |
| |||
Jídelna Yqi Oplatím jí úsměv, i když nemám tušení o kom mluví. Nejspíš nějakej její známej. Trochu pokrčím rameny "Co na to říct?..." je to spíš řečnická otázka. Překvapeně zamrkám, takovou reakci jsem opravdu nečekala. Šálí mě snad zrak, nebo se právě opravdu zmenšila? "No...jo...ty. Je na tom něco divnýho?" uchechtnu se. "Jako samozřejmě se tady můžu provést sama, ale s průvodcem je to lepší" |
| |||
Jídelna Lilith Usměji se. "Dost mi připomínáš Sigiho. Tváříš se tvrdě, ale srdce máš hřejivé," pronesu a spokojeně pohodím ocasem. Démoni jsou supr. Mám ale dojem, že sama vzpomíná na domovinu. Nechám ji v jejích vzpomínkách a rozhlédnu se po stole, zda tady náhodou nebude něco dobrého jako tečku za snídaní. Když se však na mne otočí s tou otázkou, zůstanu na ni nevěřícně zírat. Trvá to poměrně dlouho, než se celá rozzářím. Až tak, že se proměním zpět a o něco se zmenším. "Ty vážně chceš... Abych já... Tě tady provedla?" vyhrknu ze sebe nadšeně. Tak kvůli tomu snad vydržím i ty příšerné schody. |
| |||
Jídelna Vesa Nakonec jen trhnu hlavou na další výrok, jinak bychom se toho tématu snad nezbavili. Stejně mi to přijde dooost. No co já vím. Pak to vypadá, že se ztratila ve vlastních myšlenkách, takže skoncuji s obsahem misky a položím ji na stůl, po kterém se rozhlédnu, kde je další. Z mého odchodu mne však vyruší její otázka. Zamyslím se. Narazil jsem při průzkumu na pár zajímavých míst, ale kdo ví, co ona bere za zajímavé. "Dá se tady toho dělat spoustu, bude spíše záležet na tom, co ráda děláš," škubnu rameny, "je tady ale vodní odpočinková zóna," při té představě se zhnuseně otřepu, "relaxační místnost, knihovna, nahoře je vyhlídka, jsou zde rozsáhlé pozemky..." |
| |||
Jídelna Akashka Spokojeně se usměji, když nad tím začne přemýšlet a znovu se rozhlédnu po stole. Zarazí mne však svou další otázkou. Zasměji se. "Ale ne, to ne. Jen mne o magii má matka hodně naučila," odpovím ji v přátelském duchu. Pak si všimne, že stále váhám. "Celkem i jo..." zabrumlám a nakonec se rozhodnu to zkusit v téhle podobě. Přitáhnu si nějakou misku masa, které vypadá poněkud syrově a nakonec se přeci jen dám do jídla. |
doba vygenerování stránky: 1.7208468914032 sekund