| |||
Chodba před učebnou 2 - Nástěnka Merlin, Ary Když se mě zeptá na můj původ. "Hmm, nevím nic,” kouknu se na něho a silně se zamyslím. Můj původ? Neměl bych všem hned říkat všechno. Z mého zamyšlení mě vytrhne jeho hlas o tom, že profesor nedorazil. Během chvilky zmizí do učebny. Mám teď volno, měl bych jít, ať Alyssa nečeká. Kouknu se na Ary. “O nic jste nepřišla. Pan profesor nedorazil na hodinu, takže buďte v klidu, slečno. Omluvte mě, slečno, ale už něco mám. Přeji vám krásný zbytek dne.” Vydám se směrem k nástěnce. |
| |||
Před hlavním vchodem Hill, Lubomír, Thomas "Hmmmm..." rozhlídnu se kolem, když tak zarputile zatřese hlavou. Všimnu si pohybu za dveřmi a uvědomím si, kolik je hodin. "Mám nápad," zakřením se. Rozejdu se normálním tempem k hale a jen otevřu dveře. Držím je otevřené, aby kdyžtak Hill viděl dovnitř a aby mě ti uvnitř slyšeli. "Dobrý večer," pozdravím kocourka s obchodníkem s úsměvem. "Mohla bych na Vás mít prosbičku? Tady Hill by se potřeboval najíst, ale vchod je teď trochu malý a jídlo je uvnitř..." |
| |||
Ošetřovna - Lékařská laboratoř Claudie, Komori, Moxxi, všichni po cestě "Jo, to asi jo," přitakám na jeho poznámku ohledně schůzky s profesorem. "Jenže teď jsem potřeba tady, informace o tohle celém... něčem... počkají." v tichosti jsem pak následoval Clauda skrze chodby. Na někoho pak jen kývl a nikde se nezastavoval. Takže já taky ne. Na objevování bude asi času dost. Došli jsme až do nějaké laboratoře, kde mi na dálku otevřel dveře. Ale uvnitř je bordel. Jak jinak, ještě jsem tu neviděl nic v klidu. Claud hned jak viděl tu spoušť tak odložil tělo co nesl a vrhl se na léčení nějakého chlapa. Já si jen povzdechl a prostě pustil tělo vlka někam na zem, ale tak, aby nepřekáželo. "Co se stalo?" koukl jsem směrem k těm dvěma holkám. Tedy k jedné, druhá vypadá, že je mimo. |
| |||
Pokoj - Tělocvična Naberius, Rara, Lyla Dostatečně odpočatá od nemalého výdeje energie při čarování . I tohle zvonění bych nejspíš ignorovala. Kdyby neohlašovalo individuální hodinu. O tu první jsem byla připravena už ve staré budově, ve starém světě a nikdo se neobtěžoval tu hodinu nahradit. O další se tak nepřipravím sama. Ještě než opustím pokoj přidám dveřím stejné ochrany jako má zbytek mého pokoje. Předtím jsem na ně trochu zapomněla a rozhodně nechci nic opomenout. "Ale…Rara, tak přece tě tam nechali" pozdravím poletuchu potěšeně už ve dveřích. Dušice sice dokázala být pořádně otravná, taky ale byla pro každou špatnost a to za mě bylo malé plus. "To vypadá že si tady po sobě někdo neumí uklízet…" prohodím poněkud otráveně když vlezu do tělocvičny. Krev je jasně cítit už z chodby, i přes louži zvratků co to tady zamořuje. Krev sama o sobě by ani tak nevadila, ne jako kus zvířecího těla. "A vy nevypadáte jako…" z kapsy rychle vytáhnu rozvh abych se podívala s kým že to mám hodinu vlastně mít. I když to je mi popravdě docela jedno, dokud bude dotyčný profesor co k čemu. "...jako Thunderstorm" tázavě pozvednu jedno obočí nejprve k muži , a potom taky k neviditelné postavě vzadu, jestli mi k tomu hodlá něco říct. Je možná skrytá před zrakem ale to ještě neznamená že ji ostatní nedokáží vycítit. "Hmm…ale to je asi jedno, mám mít individuální hodinu až s kým je jedno" zopakuji nahlas svůj pohled na věc, zatímco vracím rozvh zpátky do kapsy a pohled zpátky k profesorovi. Předpokládám že ví co znamená individuální hodina. Žák, tedy já… a profesor nebo profesorka. Zatím, než se nezvaní hosté rozhodnou zpakovat se s povzdechem pustím do úklidu. Pochopitelně ale nebudu nic vytírat, jen mávnu rukou směrem po loužích krve a ty se změní v mlhu než i ta zdánlivě zmizí úplně (92%). Po krvi nezůstane ani památky, snad jen ten kus čumáku. Toho já se ale nedotknu. Hotová se pohodlně uvelebím kus od dveří, ruce skřížené na prsou, a počkám si na hodinu. Snad mě nenechají čekat příliš dlouho. |
| |||
všichni na chodbě v přízemí, v tělocvičně a na ošetřovně Se založenýma rukama čekám na chodbě, když vyjde léčitel s Thunder v náruči. Poposkočí mi obočí. Tohle si za rámeček nedají, až se probere. Trochu zle se ušklíbnu, ale na jeho pokynutí hlavou kývnu a odrazím se od zdi, abych v plul do místnosti. Během těch dvou, maximálně tří minut, prodlevy, už tady dochází k vřískání a vraždění. Upřímně - nepřekvapuje mne to. Sice nevím, co jim dotyčná provedla, ale vlastně mne to ani příliš nezajímá. Kdyby ta zranění nevypadala smrtelně, asi bych i dělal, že jsem to vůbec neviděl. Jistě, mohl jsem stejným způsobem, kterým hodlám zasáhnout, zareagovat již dříve, ale proč zbytečně plýtvat energií, když to není nutné. Rozpřáhnu ruce a místnost zahalí hustá černá mlha. Když se rozplyne, všichni přítomní, kromě Rary a Lyly, stojí nebo leží na ošetřovně. (Dle rozložení na mapě.) Ať si to vyřeší tam. Jediné, o co se ještě pokusím, je krátkodobě paralyzovat Aine (110%), aby měli čas jí vytáhnout z Alyssy. Úmyslně krátkodobě, takže jestli nereagují rychle, dokončí své dílo. (Paralýza funguje tak, že Aine hází obranný hod odolnosti těla. Každých celých deset % je rovna jedné minutě paralýzy. Tedy např. 76% je 3 minuty.) |
doba vygenerování stránky: 1.5966501235962 sekund