| |||
Jídelna Lailah Pokud jí taková porce stačí. Přeci jen na večer by se člověk neměl přejídat. S její odpovědí se bohatě spokojím, asi k tomu ani není co víc říct. Lehce se usměji při její reakci, přesně takovou reakci jsem totiž očekávala. Pokrčím rameny, nemám ponětí jak se mohly rodiče zblížit. Láska bude asi silnější než veškeré odlišnosti. Je to zvláštní pocit svěřit se někomu o svém původu. Nikdy jsem to jestě neuděla a ani to nehodlám dělat znovu. Přeci jen mi můj původ způsobil příliš mnoho problémů než abych se s ním chlubila, přesto jsem ale ráda za své rodiče. Něžně přejedu přes prsten na ukazováčku "Alespoň něco" zašeptám si pro sebe tiše. Ten prsten mi pomohl přežít, navíc je to jedinná vzpomínka na matku...pokud tedy nepočítám svá křídla. "Byla bych ráda kdyby to mohlo zůstat jen mezi námi" přátelsky se usměji, myslím to ale naprosto vážně. Čím méně tvorů to tady bude vědět tím lépe pro mě. |
| |||
Jídelna Jigme Nakonec si dám žebírka a potom se pustím do řídkého osazenstva žab i když mám ruku pod poklopem tak zbývající žáby popadne panika a narážejí do toho co jim omezený prostor umožňuje.Přemýšlím co asi jinak dělá Jigme a když zmíní boj tak to by taky odpovídalo té zbroji kterou má na sobě. "Myslela jsem tajemná protože tam není napsané co to je.Navíc jsem tu druhý den a ještě se mnou žádný profesor nemluvil." Ne že bych to co říkal nepředpokládala a pak se taky usměji aby to nebral jako výčitku.Je ke mně milý většinou se mnou muži tak dlouho nevydrží,tvrdí se že jsem nesnesitelná nebo že moje povaha je příjemná jako škrábání nehtů po tabuli.Možná je to tou odlišnou mentalitou nebo tím jak jsem byla nervózní. "Aha.Myslíš ty tvory které jsem viděla v lese?" Otřesu se když si na to vzpomenu,naštěstí to dopadlo dobře. |
| |||
Jídelna Aine „No, hmm,“ podívala jsem se na vše to jídlo, co mi Aine ukazovala. Měla pravdu. Tolik jídla jsem v životě neviděla. Nakrmila by se tím celá naše čtvrť... I když mě mnozí její obyvatelé nenáviděli, tedy nenáviděli by mě, kdyby o mně věděli..., já jsem se snažila s nimi mít soucit. Byli to chudáci a svůj osud si nevybrali dobrovolně... |
| |||
Jídelna Aliana Nakonec po nich nijak více nepátrá. Je mi to ovšem tak nějak jedno. Spíše se ztrácím v úvahách, co budu do první hodiny dělat. Mohl bych jít trénovat, či se vrátit do Knihovny. Ještě je tam toho spousty k přečtení. Znovu promluví. Poměrně chápavě se usměji. "Individuální výuka není ovšem nic tajemného. Jedná se o..." Odmlčím se jen na okamžik, abych si přesně vybavil slova profesora. "...hodiny s kolejním vedoucím, případně s přiděleným profesorem, hodiny proto, abychom mohli individuálně zapracovat na schopnostech." Pousměji se. "Mám hodinu nauky o temných tvorech." |
doba vygenerování stránky: 1.4409718513489 sekund