| |||
Jídelna Nybe, Miko To co mi dala Miko jsem sice cítala, ale nedokázalo to ani na chvíli přehlušit tu chuť na krev ve džbánu. Zásoby kolem mě se začaly tenčit, což značilo problém. Jako mám problémy s potlačováním chutí, ale tohle bylo jako jet na tripu. Když se zmíní o ošetřovně, pohlédnu na ni přes okraj džbánu, jehož obsah do sebe hltavě vyprazdňuji, vztyčím palec nahoru. V tom se u nás objeví nějaká křehká dívenka, nějak nemůžu odtrhnout rty od džbánu, takže jen ukážu na Miko a znovu palec nahoru. Když se zeptá ta křehká dívka na pomoc, opět ukážu palec nahoru a pak ukážu ukazováčkem na profesora. Na ošetřovnu je to moc daleko. Taky šťouchnu do Miko a ukážu na pavoučici a přes plná ústa zavrčím. Jestli se přiblíží, tak ji urvu nožičky. |
| |||
Jídelna Aliana Sleduji její ruce a jak nechává shnít celou mísu ovoce. Rozhlédnu se po stole a můj instinkt se nezmýlil. Nedaleko je poklop na kterém je vyvedené její jméno. "Být tebou bych zkusil ten poklop. Tenhle blázinec má jednu výhodu a to, že je přizpůsoben stravování všech." Nadhodím a pokynu jí k poklopu. Vypadá to, že informace jí stačí, takže se jen podívám k profesorskému stolu a uvažuji, zda bychom jim to neměli říct co se tady stalo. Otočím k ní zpět hlavu, když se zeptá na další věc. "Ale jistě. Jak je jistě znát, mou domovskou zemí je Japonsko." Odvětím jí. |
| |||
Jídelna Jigme Upír je následovaný jistou blondýnkou a po nich dovnitř vstoupí profesoři takže může být klid. I když Jigme ztratí zájem nebo možná chuť a já uvažuji jak moc nevhodné by bylo požádat o jeho porci. Tomu co potom řekne bych i věřila i když víš jaké to je když se na tebe dívají protože ještě neumíš ani ten nejjednodušší trik. Později to bylo o něco lepší, pokud vidíte to co provedu s žábou ... jo chudák žába. I když všechny ty řeči způsobí že neodolám a ujmu se ovoce. Položím ruce na mísu a soustředím se, opět se objeví karmínové světlo které se do mně vsakuje, zatímco ovoce hnije a rozkládá se. Uf. Bude to chtít další ovoce. Pro jistotu. Jigme se nakonec přece jen rozpovídá a já zjistím co se to tu vlastně sešlo, vzhledem k tomu že zde byli shromážděni všichni kteří by mohli být nebezpeční. Je mnoho věcí mezi nebem a zemí drahý Horatio o kterých nemáš ani tušení. Už od začátku jsem věděla že se mám vyhýbat drakům a démonům a brzy se tento soupis rozroste až budu hledat zda za každým rohem není něco co by mně chtělo sežrat. "A pokud se můžu zeptat odkud pocházíte?" Nechci se přímo ptát proč tu je nebo odkud je, možná to je podobné jako u mně. Ne to by byl se mnou na koleji. |
| |||
Jídelna Aliana Ti dva se nakonec odeberou z jídelny a vypadá to, že míří na Ošetřovnu. Podezřívavě se podívám na jídlo a raději zbytek snídaně vynechám. Nerad bych si zabral místo hned vedle něj. Nicméně přichází konečně i profesoři. Po dvou mužích, kteří zamíří k rovnému stolu v čele učka, hodím trochu úlevný pohled. Teď již by snad neměl nastat nějaký moc velký chaos. "Upřímně dějí se tady nepochopitelné věci, včetně smrtí a oživování." Pronesu naprosto upřímně. "Není to běžné měnění podob mezi dvěmi vlastními. Tato dívka mění podobu na ostatní studenty a svádí na ně své činy." Namítnu na ten její argument. "Myslím, že její pravá podoba je dívka v modrém, ale nemohu si být jistý." Jen tak na zkoušku zkusím zapátrat po své značce, ale není nikde poblíž, tak minimálně není v jídelně. "Nicméně nebude od věci vyhnout se rudému démonovi, který se moc neovládá. Pak černovlasá dívka, kolem které se pohybuje voda. Ráda mlátí lidem hlavou o stůl. Stříbrnovlasý muž ve zbroji s dvěma meči." Vyjmenuji první kteří mi přijdou na mysl. "Jistě na to ale rychle přijdete sama." |
| |||
Jídelna Jigme Mezitím přichází další a další studenti a někdo kdo pochází z mé koleje se stal obětí vtípku který zde zřejmě nebude tak vtipný. Vzpomínám si na polévku okořeněnou projímadlem kdy se dotyčný nemohl celou noc hnout ze zachodu. Usměji si při té vzpomínce ovšem to mi Jigme odpoví. "Ano já už něco podobného včera viděla. Zde je asi problém rvaček umocněn na entou." Znovu zašoupu nohama a rozhlédnu se kolem ovšem zatím je pořád klid, přesto se tohle muže změnit a tohle může být klid před bouří. "Klidně mi je popiště budu ráda když budu vědět aspoň něco."odpovím a opět bych se usmála kdyby současná situace nebyla vážná. "O když dívku schopnou měnit podobu jsem viděla včera a myslím že by se to dalo říct o všech v dlačí koleji." Vím že tu je drak (nejspíš nejen jeden),medůza a jsem zvědává kdo ještě. |
| |||
Jídelna Miko, Sonja Vypadne ze mě jen zaražené "Ou". Zdrogovanou krev? nechápavě nakloním hlavu trochu na stranu. Na tváři se mi objevý starostivý výraz ale nic neříkám. "Ehm... nepotřebujete nějak pomoc nebo tak?" zeptám se starostlivě i když mi dala jasně najevo že bych měla jít pryč. Ale nechci vypadat jako někdo komu jsou ostatní ukradení Jak jim vlastně zrovná já můžu pomoc? Vždyť pořádně ani nechápu o co jde. Pokud odmítne jen chápavě přikývnu, pujdu si sednout kousek vedle a budu "zobat" nějaký mňamky. |
doba vygenerování stránky: 1.5207698345184 sekund