| |||
Jídelna Jigme "Lepší je jelen nebo srna. I kachna je dobrá, ale ta u toho dělá moc hluku."poznamenám a taky se ušklíbnu když se mi vybaví že u toho musím být odkloněná abych neviděla jak to na ní působí. Napadne mně jestli jsem neřekla moc, ale i u mně se na to co umím občas dívali jinak. Ale aby někdo byl černokněžník musí být schopný aspoň jednoduchého kouzla. "Ach tak. To první jsem tušila, ale to druhé ..." No kdo by se sem přihlásil když má možnost jinde. Vybaví se mi ti kteří s tím koketovali i když se jednalo o víc než koketování, ale jak se říká není žalobce není soudce. "Já nejsem upír i když to je asi poznat a nejsem ani čarodějka.." No z pohledu lidí ano ... I já se poněkud zachmuřím když si vzpomenu na pohledy které značí lítost nebo pohrdání. Slovo diletant které mně provázelo i když ne pokud jsem byla zrovna poblíž. Zavrtím se a potom otevřu poklop ovšem jedna se rozhodne toho využít k útěku, ale já ji chytím a obklopí jí červené světlo. Žába nejdřív sebou vrtí pak vysychá a nakonec už mi visí v ruce. "Promiň."usměji se a vrátím způsobně žábu pod poklop. Uvažuji že bych si vzala další žábu, ale možná později ještě jsem ani nenačala ten pudink. |
| |||
Jídelna Nybe, Sonja Než stačíme zareagovat více, profesoři se vydají to vyřešit. Vypadá to, že ať to bylo cokoliv, udělali tomu rychlý konec. Na profesora se jen tak mimoděk usměji, než se vydá k pavoučnici. Kecnu si zpátky na židli. "No nazdar. Jsem Miko. Sedneš si, nebo nám vyneseš spaní?" Pobídnu příchozí dívku. Dokonce jí i sevřu nabízenou ruku. "To vždycky funguješ jako chodící kamna?" Zeptám se celkem se zájmem. |
| |||
Jídelna Miko, Nybe, Tortun, Chrys Ne všechno bylo pochopeno, tak jak jsem to myslela, ale to nejdůležitější jo. Dřív než se stihne dívka zvednout, tak už mám na ruce nejakou ozdobu. Položím džban a prohlížím si náramek. Úplně jsem zapomněla na nějakou žízeň. Stejně krev zmizela ne na dlouho. Pak se konal vydá Tortun, což se mi moc nelíbí, ale když ho následuje i Chrys, tak jen nasraně hrdelně zavrčím a splním co řekl. Zvláštní, že vždycky když je problém s krví je tenhle poblíž. Mnu si zápěstí a sleduji profesory, když se vrátí ke svému stolu, naliju si že džbánu do poháru krev, očichám ji, namočím jazyk a pokud mi přijde ok tak se napiju. "Čau já jsem Sonja." představim se. |
| |||
Jídelna Miko, Sonja Už se chystám odejít k profesorskému stolu když si všimnu blondýny stojící u stolu. Netrvalo dlouho a u našeoho stolu se objevili se profesoři. Překvapeně zamrkám když se kolem zrzky se objevý obláček. Když profesoři odejdou chvilku je sleduji pohledem, pak ale obrátím pozornost k dívkám. "Mimochodem já jsem Nybe" představím se s úsměvem a nabídnu jí ruku. Plamínek vznášející se mi nad dlaní se přesune o něco víš, aby se medusa nespálila. "A Vy jste?" moje otázka směřuje k oběma. Doufám že je neobtěžuji, nerada bych byla za vlezlíka, ale chci si mezi zdejšími tvory najít nějaké kamarády. |
| |||
Jídelna - ošetřovna Když mi profesor poděkuje, kývnu a vydám se zpět na ošetřovnu, zkontrolovat jak je na tom pan Ortega, pokud je stále v bezvědomí. Přitáhnu si židli a sedím u jeho lůžka. Přece jen je teď dost snadná oběť a nehodlám jej nechat napospas dalšímu nebezpečí. Mezitím co čekám až se probere si piluji nehty na rukou. |
| |||
Jídelna Aliana Povytáhnu jedno obočí, když pod jejím poklopem jsou živé žáby. Že se ještě divím. Támhle kentaurka chroupe živé pavouky, tak proč by tahle nemohla vysávat žáby. "Inu hlavně že chutná." Trochu křečovitě se usměji. "Ach tak." Odvětím, když upřesní svůj dotaz. Opravdu bedlivě se na ni podívám a vypadá to, že jsem připraven se bránit, než odpovím. "Jsem čaroděj. Lépeřečeno černokněžník." Řeknu nakonec a trochu sebou škubnu, jak jsem čekal nějakou agresivní reakci. |
| |||
Jídelna asistence Tortunovi Nejsem si jistý, co se děje, ale když mne Tortun osloví, kývnu na souhlas a zaměřím se na ty dvě. Samozřejmě ho následuji, abych mohl náramky sundat, když potřebuje. Sleduji jeho práci a trochu lituji, že magií nevládnu. Zatímco se kolega soustředí na kdovíco, rozhlížím se po jídelně a zastavuji se na jednotlivých studentech pohledem, snažíc se odhadnout, kdo by byl schopný působit mé koleji potíže. |
| |||
Jídelna všichni přítomní Sotva se posadím, všimnu si, jak pavoučice leze po stole. Lehce nahnu hlavu na stranu a uvažuji, zda jí mám říct, ať se chová trochu civilizovaně, když do jídelny vkročí Helen a zamíří si to rovnou ke mne. "Dobrý večer." Oplatím jí pozdrav. Vstanu od stolu, abych se mohl natáhnout pro lístek. Rozložím ho a obsah si přečtu. Zamračím se a rozhlédnu se po místnosti. No to je vskutku skvělé. "Chrysi, budu potřebovat asistenci. Ty tvé slavné náramky. Diagh a Sonja." Pronesu ke svému kolegovi a počkám, až tak udělá. Každé by se tak měl objevit na zápěstí masivní náramek z bílých krystalů, který okamžitě utlumí ten divný pocit síly a nutnosti pít další. Pak lusknu prsty a všechny džbány s krví zmizí. Po chvíli se na stole objeví nové a plné. "Děkuji." Kývnu Helen. Obejdu stůl a jako první zamířím k Sonje, vzhledem k tomu, že je blíž. Chryse vyzvu aby šel se mnou. Opřu se o stůl naproti ní. "Zůstaň prosím klidně sedět." Vyzvu Sonju a pak Chrysovi pokynu hlavou, aby jí náramek sundal. Jakmile tak udělá zahledím se jí do očí a hned vzápětí jí zahalí zelený oblak. V těle může cítit drobné pnutí a opustí jí trochu síly, ale jinak by měla být v pořádku. Oblak se rozptýlí. "Můžeš pokračovat v snídani. Teď už je krev v pořádku." Vybídnu ji a zamířím k Diagh, kde celý proces zopakuji. Na cestě zpátky ještě pro jistotu krev zkontroluji a ujistím se tak, že je skutečně zcela nezávadná. Když se vrátíme k profesorskému stolu, svalím se na židli a v ruce se mi objeví průhledná ampulka, plná krve. Prohlížím si ji docela zaujatě proti světlu svíček nad námi. |
| |||
Jídelna Jigme[/i] Dalo by se to očekávat už když jsem viděla ty velký hromady masa a tak když se podívám stejným směrem jako Jigme skutečně najdu poklop se svým jménem. Když ho otevřu tak se nadšeně usměju, vyskočím a zatleskám. Ráda bych se zatočila, ale myslím že by nebylo vhodné kdyby se mi teď zvednula sukně (zvlášť když pod ní nic nemám). "Skvělý, žáby." Jednu si vezmu přiklopím poklop abych zabránila ostatním žábám utéct a potom se posadím. Otevřu poklop, strčím dovnitř ruku a dotknu se prstem jedné žáby. Z poklopu je vidět červené světlo, ale já držím poklop tak aby nebylo vidět jak se ta žába mumifikuje (pro případ že by ještě Jigme dostal chuť k jídlu). "Ano, životní síla to je něco jiného než ovoce."zatnu prsty a několikrát jimi klepnu o zem. Nebo kytky, často bylo zajímavé sledovat ostatní jak zírají potom co přivoním ke kytkám a ony zvadnou. "Ano to je poznat. Ale myslela jsem kam jsi byl přidělený, upír nejsi to bych poznala a taky by jsi byl u nás." Zaklopím poklop a nabiju se džusu při čemž si ho prohlížím (ne ten džus). Možná čaroděj opět se mi vybaví vzpomínky jak se ostatní snažím okouzlit triky které toho z magii nemají moc společné než nakonec sáhnu k osvědčené věci. Problém byl když pak chtěli tu kytku oživit. |
doba vygenerování stránky: 1.3342840671539 sekund