| |||
Do jídelny všichni cestou či tam K mému překvapení jsem se z obchůzky vrátil celkem brzy. Hodinu mám připravenou, dostavit by se měl včas, zrovna jemu věřím, že se neopozdí. Vrátím se tedy do Hájenky. Zkontroluji rozvrh, zda se znovu nezměnil, ale nevypadá to. Nu, tak se můžeme zajít podívat, jak drží své slovo. Hodím přes sebe černý dlouhý kabát a sepnu si dlouhé tmavé vlasy. Poté vyrazím přes pozemky do jídelny. Jak přicházím chodbou, stačí jeden pohyb brady a těžké, masivní dubové dveře pobité těžkými železnými pásy se přede mnou otevřou. Otevřu obě křídla a nechám je otevřené. A když už jsem v tom, tak v jídelně trochu zvednu teplotu. Není přece třeba, aby nám u jídla zmrzli. Kdokoliv se na mne podívá, tak mu pokynu hlavou v pozdravu. Poté vyrazím k profesorskému stolu se posadit. Během toho si ale studenty prohlížím. Něco mi tu přijde divné, ale zatím nedokážu zcela určit co. Svou auru mám momentálně staženou na úrovni jen minimálních a ignorovatelných sympatií. (Platí na všechny dlaky, "zvířata" a čistě magické tvory, momentálně v jídelně tedy na: - Diagh - Nybe - Wayne - Shrey - Miko - Venge - Gerrir) |
| |||
Jídelna Nybe, Sonja Přiblíží se nějaká dívka. Konečně tu někdo vypadá jako student. I když ona vypadá asi jako prvňák. Povytáhnu obočí až nad tmavé brýle. "Hele ne že bych si neužívala to krásné teploučko, co kolem tebe je... A ta banda taky..." Poznamenám, když se přiblíží a hádci se k ní natáhnou celkem zvědavě. "Nicméně nevidíš, že tu řešíme zdrogovanou krev?" Nadhodím a celkem starostlivě se podívám po Sonje. "Asi nebude nejlepší nápad být teď poblíž..." Dodám docela potichu, když tak vidím, jak se snaží utopit. |
| |||
Jídelna - pozemky - pokoj - jídelna především Shrey Čekám ještě s několika tvory i když dojím. Vypadá to, že nejsem jediná, kdo někoho postrádá. Netrpělivě pohazuji ocasem. Co se zase stalo? Nicméně se nedočkám. Proměním se tedy a vyrazím na průzkum pozemků a školy. Nakonec se unavím a má snaha nepřináší žádné výsledky. Tak to vypadá, že je již zalezlý ve svém pokoji nebo tak něco. Zamířím tedy na vlastní pokoj. S nelibostí zjišťuji, že tu obě spolubydlící jsou. Luk tedy neodkládám moc daleko a příliš se nevyspím. Gong uvítám vykopnutím. Naštěstí jsem se natočila tak, že do ničeho nekopnu, takže se to obejde bez toho, aniž bych někoho vzbudila. Zamířím do vedlejší místnosti, abych si prohrábla alespoň vlasy a tak. Když se vrátím, spí tam již jen jedna. Nehodlám ji budit, jen se ustrojím a vyrazím opět do jídelny. Upřímně doufám, že tam již bude. Není. A nikdo z nových známých buď nemá čas, nebo tu také není. Přejedu místnost pohledem a nakonec se mi zastaví na té dívce, která s ním tráví také dost času. Vyrazím tedy k ní, cestou si vezmu poklop s mým jménem, obrátím ho vzhůru nohama a sundám tác. Scvrnkám zpátky do poklopy ty, které se z mé snídaně pokouší utéct. Přejdu k ní. "Um... Ahoj... Nechci rušit, ale netušíš kde je Sigi?" Zeptám se tedy nakonec. Upřímně je to proti mému každému přirozenému pochodu, ale tak jsem tu abych se učila ne? |
| |||
Jídelna Miko, Sonja Po očku sleduji dění okolo. Do jídelny přicházejí další a další studenti. S kým bych se tak mohla skamarádit? Přesto že bych se chtěla s někým bavit, nechce se mi zvedat z místa které jsem si za tu chvilku hezky vyhřála. Nakonec se tedy zvednu a vydám se k holce s hadama na hlavě. Cestou se proměním do svojí menší podoby. Trochu zakolísám když se na svět najednou dívám z výšky dítěte. Příště se nejdřív proměním a pak někam pujdu, aby si ostatní nemyslely že neumím chodit. "Ahoj, můžu si přisednout?" mávnu roukou na pozdrav když přijdu ke stolu kde sedí medusa a rudovláska. Z mojí osůbky sálá dost silné teplo. |
| |||
Tělocvičny - Jídelna všichni v jídelně Po kontrole tělocvičen a připravenosti té velké si všimnu, že by měla zrovna probíhat snídaně. Zkontroluji, kdo by tam měl být. Trochu si povzdechnu a vyrazím směr jídelna. S Bilího dochvilností budeme rádi, když ho vzbudíme na hodinu a ten malej parchant by nezasáhl, ani kdyby tam mezi nimi seděl a hleděl na to, jak se rvou na kusy. Takže jediný zbývající jsem já. S tím vkročím do jídelny. Už je tady docela rušno. Docela dost tvorů. Pokud mne nikdo nezastaví, nebo neupoutá mou pozornost, zamířím k profesorskému stolu. |
| |||
Jídelna nejbližší okolí Byla jsem zde mezi prvními a stačila jsem do sebe obrátit již několik nejbližších džbánů s krví a stále to nebylo dost. Nicméně tato strana stolu se čím dál tím více plnila. A v dosahu mi došly džbány. Okolní dění absolutně nevnímám. Když vedle dosedne někdo tam zdola, vydám ze sebe neurčitý vrčivý zvuk. Přetočím se a vyhoupnu se na pavoučí nožky na stůl. Rozhlédnu se a pak vyrazím k nejbližšímu džbánu s krví. (směrem k větší části zbývajícího U) |
| |||
Jídelna kdokoli Po příchodu z jídelny jsem si musela dát na chvilku šlofíka. Moje zdánlivá chvilka klidu však byla vyrušena gongem. Náladu nemám zrovna nejlepší, takovéhle probuzení není zrovna příjemné. Ale asi si budu muset zvyknout. Překvapeně kouknu na lůžko naproti, spala tam Aurora. No pokud ji nevzbudil gong, tak už jí nevzbudí nic. Vyjdu z pokoje s tím že se půjdu porozhlédnout po okolí abych si trochu srovnala myšlenky a vyčistila hlavu. Jakmile ale otevřu dveře naproji stojí Marcos s blodnýnou co se s ní před tím bavil. Nevipadá zrovna v nejlepším stavu. Moje špatná nálada je najednou ta tam a je nahrazena zlomyslnou radostí a pohrdáním. Ani nevím proč, nic špatného mi neudělal. Takže s teď už dobrou náladou zruším svůj plán o procházce a jdu do jídelny. Po vstupu do jídelny zamířím k nejbližší židli a dám se do jídla. |
doba vygenerování stránky: 1.4421520233154 sekund