| |||
Stáje - kovárna - jídelna Nikdo konkrétné Hodil sem do placu cund na kovárnu. Vedócí se nexichtil, tak by to mohlo klapnót. Potem co se zdekoval, sem si hodil šlofíka v seně. Sviňsky to škrabalo, ale já su borec co něco vydrží. Chrápání asi rušilo hajtry, protože jedna votravná kopala do žbrdlení, tak až mě vzbudila. Protáhnul sem se, trochen voprášil hadry, vybral slámu z vósisek a dofakčil si to před stáj. Byl sem zvědavé je zašitý za těma novéma dveřima. Tak sem tam hodil vočko. Musel sem si promnót vočiska, protože to co sem tam zgómnul, to bylo lepší než šukec. Kovárna. Nová, vybavená. Juchu. Juchajda. Celé zbytek dňa sem strávil v tomhlectom paláci radosti. Až když zazněl gong, tak sem si řeknul, že by bylo dobrý se jít nažrat. A taky mě kručelo v břichu. Takže sem si vopláchnul akorát pracky, zástěru pověšil na hřebík, zabezpečil kovárnu, aby mně to tady nelaplo a došóral sem se do jídelny. Tam sem kednul na seslu co nejblíž futrám a rychle do sebe házel masisko. |
| |||
Jedáleň --> bazény,sauna -->jedáleň Tarney, okrajovo ešte Shar Na moje potešenie sa tá krava tak vydesí že vyskočí spoza stola doslova metre do vzduchu a instantne zmizne ako para nad hrncom. Spokojne sa zakloním a naširoko usmejem. Len sa boj. Spokojná že som sa síce na nijako dlho nezabavila, ale aspoň som ju vyštvala od jedla vstanem a ešte chvíľu sa motám okolo stolov, ujedajúc z rôznych jedál, keď vtom pohľadom zavadím o svoje predlaktie a na ňom pripevnenú flašku s lektvarom. Takmer by som zabudla na ten odkaz od spoločenky. Pohľadom spočiniem na Tarneym, ako sa náš riaditeľ predstavil, a s iskrou v oku vykročím k nemu dúfajúc, že okolo seba udržiava to teplo čo mal keď zachraňoval nováčika. Po tom, čo odzátkujem flašku a nakloním ju, aby videl lektvar si vypočujem, že nie je dokonalý a nemusel by mať také účinky ako by som predpokladala. No hej, keď ma rušili tie tri otravy čo tam behali tak jasné že nie je dokonalý. Pripnem ho znova na zápästie a po odporučení, že by som sa ho mala zbaviť odkráčam. Veď si vyrobím ďalší, a lepší. Cestou von z jedálne naberiem ešte polku čokolády a potom neomylne zamierim do bazénov. Chcela som sa predsa zregenerovať po vytrvalostnom cvičení. Výdatne vyplávaná a vybublinkovaná z vírivky sa presuniem do sauny, a.k.a- mojej zvolenej izby na spanie. Pred tým, ako zaľahnem ešte skúšam premenu, tentokrát na svojej ruke. Princíp je predsa rovnaký ako s očami, nie? Netrvá ale dlho a teplo ma začne uspávať, a tak sa premením do svojej dlačej podoby. Ako vždy sa zabalím celá do krídel a obmotám dlhým chvostom, vytvoriac tak ostnatú kuklu. Ibaže tejto noci mi nepraje dobrého spánku. V noci sa prehadzuje a budím. Ešte hodinu pred budíkom vstanem sama od seba a plná nervov z nepokojného oddychu sa idem prejsť na dvadsať minúť po škole v nádeji, že ma to ešte aspoň trochu unaví. Trochu to pomôže, a o čosi spokojnejšia potom ešte podriemkavam a nasávam teplo sauny, premieňajúc ju na energiu aby som mala poriadne zásoby na deň. Keď sa ozve gong, v podstate som takmer hore, preto ma to neprebudí s nijakým šokom. S trochu strhaným výrazom od napoly prebdenej noci sa vydám do jedálne, zmeniac sa do ľudskej podoby, aby som sa mohla zošuchnúť na stoličku len o dve miesta ďalej od Miko a Sonji a podujala sa raňajkovať lievance s obrovskou nádielkou nutelly, lesných malín a škorice, pričom zbežne behám zrakom okolo seba. |
| |||
Jídelna - školy/pozemky - pokoj dívky dlaci II - jídelna možná tak všichni, poté Sonja Nikoho si moc nevšímám a zevlím v jídelně. Jednak mne bolí tak úplně všechno, že se mi nechce zvedat a jednak čekám, že se tady objeví Dan a podnikneme něco spolu. Ta ale nedorazila. Když jídlo zase zmizí trochu rozmrzele se zvednu. Určitě si našla jinou zábavu a někde se zasekla. S tím se nakonec neochotně zvednu a vydám se jí hledat. Nicméně i když projdu školu a pozemky, tak jí nikde nenajdu. Že by se schovávala? Je možné, že jí něco přeletělo přes noc a nechce vylézt. Nakonec tedy vyrazím na pokoj, abych se trochu vyspala. Pokud někde bude večer, tak to jistě bude jídelna, už kvůli tomu, jaký chaos tam bývá. Tak to vypadá, že strašpytlovka se odstěhovala do vedlejšího pokoje. No ať si tu nádheru namyšlenou užije. Nicméně tím jak se Shrey moc nezdržuje na pokoji to skoro vypadá, jako kdybych bydlela sama. Vzbudí mne gong. Překvapeně se posadím na posteli. Tak to vypadá, že ta opelichaná slepice i kuchař je zpátky. Už to naznačovalo večerní jídlo, ale teď jsem si jistá. Po nějaké té době ustrojení vyrazím do jídelny. Vezmu si i koženou bundu, v poslední době mám dojem, že tu přituhuje. Možná za to ale jen může má rozmrzelost. Vejdu do jídelny, kde je zatím jen velmi málo tvorů. Tak nějak nespokojeně si všimnu, že tu Dan stále není. Jestli zase odfrčela někam dál, budu si muset najít nového chlastacího parťáka. Ta jebnutá kentaurka tu není, démon taky ne. Pohledem zabloudím k Sonje. Pokud si správně vzpomínám, na společné hodině společně s tou druhou rusovláskou taky působily docela rozruch. A navíc tam od ní uvidím na dveře, kdyby se sem přeci jen donesl někdo z mých bodů zájmu. Vyrazím tedy k ní. Svalím se na židli vedle ní. "Hoj. Kdepak máš kolegyni?" Zeptám se jí, zatímco si přitáhnu nějakou mísu s masem. |
| |||
Jídelna - Společenská místnost čarodějů - Pokoj čarodějové I - Pozemky - Jídelna pravděpodobně spolubydlící Po jídle, které kupodivu proběhlo poměrně v klidu se odeberu do společenské místnosti. Usadím se ke krbu a ještě chvíli trénuji. Zdá se mi, že talířek drobně změnil barvu, ale možná se mi to jen zdálo. Když se unavím, přesunu se do pokoje. Opatrně ze sebe stahnu jednotlivé kusy brnění a dám se do jejich udržování. Poté se přesunu do koupelny. Nakonec jen v nočním úboru zapadnu do postele. Konverzaci se nebráním, nicméně ji nevyhledávám. Překvapeně vyletím z postele, když se ozve gong. Ah. Zpět k osvěčenému mučení. I když ten nový zvuk byl ještě horší, jen co je pravda. Než se někdo z těch dvou zvedne, zaberu koupelnu. Protože hned na to mne čeká ranní navlékání do zbroje. I tak to ale stihnu dříve, než se jídelna zaplní jídlem. Vyjdu tedy ještě na krátko ven, abych před snídaní chvíli trénoval. Když se čas pohne zamířím do jídelny. Již tady někdo je, takže pokud někdo zrovna hledí ke dveřím, pokynu hlavou v pozdravu. Zamířím na kraj stolu, kde se usadím a pustím se do snídaně. |
| |||
Jídelna - pokoj upírky - komnata u schodů - jídelna Když už to začalo v jídelně vypadat trochu zajímavě, všechnu zábavu pokazil ředitel. Škoda. Upíjela jsem z poháru a poslouchala nezávazné tlachání. Nuda. Z toho zívání mě začínaly bolet čelisti. A Sarah nikde. Upíří rychlostí jsem vletěla do pokoje, abych zjistila, že Sarah není ani tady. Mrzuté. Podívala jsem se do papírů a zjistila jsem, že už na škole není. Ach, jo a to vypadalo, že zrovna s ní by byla zábava nejen v hodinách. Zklamaně si povzdechnu. Zjistím ještě jednu ne zrovna dvakrát potěšující zprávu a to, že se mnou sdílí pokoj pavoučice. No tě mrsk. Proto si posbírám svých pár švestek do batohu a rozhodnu se prozatím ubytovat v komůrce bezpečného útočiště. Když se ozve gong, vezmu batoh a zamířím do jídelny. Nemám sebou tolik věcí, abych je nemohla všude sebou tahat v batohu, takže to takhle hodlám praktikovat i dál. Tuším, že v řádu není nikde psáno, že musíme spát ve svém pokoji. Třeba bych si mohla najít útočiště v jíné postýlce. Zamířím teda do jídelny, posadím se naproti vchodu a sleduji kdo se tady ukáže. |
| |||
Jídelna - Pozemky - Upíří dívčí pokoj I - Jídelna možná spolubydlící Najím se v klidu. Vypadá to, že se ke mne nikdo nechce přiblížit. Jen se zvědavě podívám po rohaté dívce, která jistě vypadá, že pochází tam odnás. Rychle ale zase z jídelny zmizela, takže to více neřeším. Po jídle se vydám opět ven, abych ještě chvíli trénovala. Zdá se mi zadaný úkol naprosto nemožný, to ale neznamená, že to alespoň nezkusím splnit. Netrvá dlouho a docela se vyčerpám. Zamířím tedy na pokoj. Co nejpotišeji se vyhoupnu do svého hnízda. Nechci nikoho vzbudit. Netrvá dlouho a spím pěkně tvrdě. Proberou mne až podivné vibrace. Rozlepím oči a rozhlédnu se. Nejsem si jistá, kolik vlastně je, ale jsem dostatečně vyspalá, abych sklouzla z pavučin a zapnula na sobě ty kousky oblečení. Po návštěvě koupelny vyklouznu z pokoje. Tam zjistím, že je ještě brzy i na jídlo, takže se ještě chvíli zdržím ve společenské místnosti, než nastane čas. Pak se opět za doprovodu čtyřtaktu během mých kroků vydám do jídelny. Zaberu nějaké podobné místo jako včera a pustím se do jídla. Jen mne trochu překvapuje, že tu ještě nikdo není. |
doba vygenerování stránky: 1.5351579189301 sekund