| |||
Jídelna Marcos, Aurora Páni ona umí mluvit? Já myslela že je němá, když za celou dobu co tady sedí neřekla ani slovo. Asi se stydí, nebo není moc upovídaná. Věnuji jí přátelský úsměv od ucha k uchu. Nespokojeně se ušklíbnu a přitáhnu si blíž talíř s jídlem. "Hmm...nechci ji obtěžovat při jídle..." zarazím se. Proč je vlastně jídelna otevřená v tuhle dobu? Po několika soustech zvednu hlavu. "No a vy jste co?" rozhlédnu se po tvorech v jídelně. "Jsou tu koně, pavouci, draci a kdo ví co všechno ještě" v duchu se pousměji - Koně. Odmlčím se. "Nechápejte to jako drzost, ale ráda bych věděla s kým mám tu čest" Moje otázka směřovala k oběma. |
| |||
Pozemky --> Jedáleň priama reakcia iba na Chrisa Keď dostanem viac menej pozitívnu odpoveď, spokojne sa vystriem a pokývem hlavou. Spýta sa ho, to znie dobre. Nemá v podstate prečo mu to zatrhnúť. Ale dúfam že sa ho spýta čo najskôr, lebo pri takejto formulácii to môže znamenať že sa ho to spýta bárs aj o týždeň. A ja som nechcela čakať. Potrebovala som byt silná, a plánovala som na to využiť všetky prostriedky, ktoré sa ponúkajú. Preto som našla riaditeľovu energiu a pred tým, ako som sa otočila k škole a vykročila, som telocvikárovi ešte oznámila- Je v jedálni. Nato som presne tam zamierila. Plánovala som pohltať kopu jedla, ktorého energiu okamžite obetujem v prospech môjho tela, aby som ho učičíkala po tak náročnej fyzickej námahe. Ešte teraz som s každým krokom cítila, akou námahou prešli moje nohy. To bol aj dôvod, prečo som sa nepremieňala do menšej podoby. Pri vstupe do jedálne najskôr vyhľadám energie, ktoré mi boli neznáme. Niečo rohaté a niečo so...svätožiarou? Vydrbkala sa z biblie? Odfrknem si, potrasiem rohatou hlavou, a s vlasmi vejúcimi za mnou, prepletajúcimi sa cez zložené krídla zamierim na krídlo stola oproti vchodu, kde je najmenej tvorov. (22C) Cestou telekineticky zdvihnem zo stola celý podnos s kuracími krídelkami, ktorý sa vznáša za mnou, a verná svojim chutiam k tomu pridám misu so slivkami. Na stole si jedným pohybom ruky urobím miesto a vyhupnem sa na neho, keďže v tejto podobe by sa mi na stoličke sedelo veľmi nepohodlne. Nato začnem chrúmať kuracie krídelká aj s kosťami, zajedať ich slivkami a sem tam ich zapijem glgom čistej vody. Zaujato pritom pozerám na nádoby s ohňom, ktoré sú pri výklenkoch. Chcelo by to Sigiho, aby mi robil teplúčko. Prečo tu vlastne nie je? Pri jedlách väčšinou nechýbal. So zvedavosti sa snažím nájsť jeho energiu, a začnem sa pomaličky mračiť. Naťahujem a naťahujem vzdialenosť, kým nepokryjem školu a pozemky, vraštiac od sústredenia čelo, no...kde zmizol Sigi? |
| |||
Učebna 302 - Na pozemky kdokoliv mne uvidí, zbytek třídy čarodějů Čekám až se učebna vyprázdní, když ucítím ten úbytek síly. Prudce zvednu hlavu a podívám se k oknu směrem na pozemky. Zamračím se. Dále nečekám a rychlým krokem předeženu otálející studenty. Ostrým krokem projdu školou a nenechám se zastavit. Jakmile se dostanu před školu hlavním vchodem, proměním se a přes most již běží obří šedý vlk. Zmizím v lese za mostem. |
| |||
Jídelna Marcost, Lilith Nechápavě kouknu na Marcose. Moc jsem nevnímala takže nemám vůbec ponětí o čem mluví. "Odpusťte ale nevěnovala jsem pozornost" Z Lilith jsem už od prvního pohledu neměla zrovna dobrý pocit. Moje zneklidnění trochu opadlo když si sundala kapuci, přesto ale nezmizelo. Zvláštní pocit jsem neměla ani tak z jejího vzhledu jako spíš z její osoby jako takové. |
| |||
Jídelna Aurora, Lilith Nastane odmlka, takže se podívám po Auroře, že je tak zticha. Trochu povzbudivě se na ní usměji. To již do jídelny vstupují noví tvorové, vypadá to, že skončily hodiny. Raději dávat pozor. S přibývajícím počtem studentů hrozí, že se tady zase někdo pokusí někoho sežrat. Kývne bradou k dívce s černými křídly. Lehce přimhouřím oči a pokusím se natáhnout její pach přes jídelnu. Je tu ale již moc tvorů a prapodivný pach ředitele taky nepomáhá. "Mám obavy, že ohledně této dívky nepomohu. Vidím ji poprvé. Jediná varianta by tedy byla jít se jí zeptat." Nahodím další společenský úsměv. |
| |||
Jídelna Marcos To není zrovna moc podrobné info, ale co se dá dělat, když tady není takovou dobu asi toho víc ani vědět nemůže. Už mě nenapadá na co se zeptat, co chci vědět. Naštěstí do jídelny přišli nový studenti kteří si získali mou pozornost. Zejména mě zaujala dívka s černými křídly a svatozáří. Blonďáka, který přišel před ní si jen letmo prohlédnu, ale není zase tak zajímavý na to abych mu věnovala delší pozornost. "A co ona?" kývnu směrem k dívce. Já měla za to že andělé mají bílá křídla. |
| |||
Pozemky před školou - Jídelna skupinka před školou, kdokoli "Já se vrátím" houknu na skupinku. Přeci jen už mám docela hlad a nechci zase přijít pozdě. Krátkým obloukem se otočím a pomalu plachtím zpět ke škole. Když přistanu poryvem větru se zvede obláček prachu. Projdu hlavními dveřmi do haly a hned zamířím do jídelny. Doufám že tam nebude moc „lidí“. I když v tuhle chvíly je mi upřímně uplně jedno jestli bude plná jídelna nebo ne. Vejdu do jídelny a vydám se ke stolu na druhé straně místnosti. Cestou se letmo rozhlédnu jestli tu není někdo koho znám. Jen Simiel a Miko. Jaklime dojdu ke stolu, usednu a hned se pustím do jídla. |
doba vygenerování stránky: 1.7437891960144 sekund