| |||
Hala Sonja, Sarah "Žiješ jenom jednou." Zopakuji a zamyslím se nad tím prohlášením. "Nechci rýpat, ale nejste jako upírky v podstatě už mrtvé, tedy de facto teď žijete podruhé?" Zablábolím, protože to jak si Sarah olízla ret ve mě vyvolalo všelijaké představy, nad kterýmy by i Bakhus zčervenal a potřebuji získat čas, abych se vzpamatoval. "Musím se sebrat." V duchu se proplesknu. "Měl jsem slíbenou prohlídku a teď mám dvě hodiny čas, tak jsem si říkal, že mě tu holky provedete." Odpovím Sarah a povede se mi udělat na tváři celkem přirozený úsměv. Malé vítězství, ale v tváři tvář upírským vnadům má pro mě cenu zlata. To mě povzbudí, takže k holkám přijdu blíž a naklním se k nim, takovým tím způsobem, který narušuje jejich osobní prostor tak, že cítí moji kolínskou. Teda, kdyby byli obyčejné holky, cítili by moji kolínskou. S upířími smysly ji asi cítili už od dveří. "I když mě velmi zajímá, co jste mysleli tím, jestli jsem si nepřišel pro něco jiného." Věnuji oběma slečnám decentní úsměv a zase se odkloním. "Ale třeba jsem vám jen špatně rozuměl... Každopádně, kde začneme s tou prohlídkou?" Zeptám se a upřu na Sonju a Sarah svůj pohled. |
doba vygenerování stránky: 1.5187990665436 sekund