| |||
Hala Sonja, Sarah "Žiješ jenom jednou." Zopakuji a zamyslím se nad tím prohlášením. "Nechci rýpat, ale nejste jako upírky v podstatě už mrtvé, tedy de facto teď žijete podruhé?" Zablábolím, protože to jak si Sarah olízla ret ve mě vyvolalo všelijaké představy, nad kterýmy by i Bakhus zčervenal a potřebuji získat čas, abych se vzpamatoval. "Musím se sebrat." V duchu se proplesknu. "Měl jsem slíbenou prohlídku a teď mám dvě hodiny čas, tak jsem si říkal, že mě tu holky provedete." Odpovím Sarah a povede se mi udělat na tváři celkem přirozený úsměv. Malé vítězství, ale v tváři tvář upírským vnadům má pro mě cenu zlata. To mě povzbudí, takže k holkám přijdu blíž a naklním se k nim, takovým tím způsobem, který narušuje jejich osobní prostor tak, že cítí moji kolínskou. Teda, kdyby byli obyčejné holky, cítili by moji kolínskou. S upířími smysly ji asi cítili už od dveří. "I když mě velmi zajímá, co jste mysleli tím, jestli jsem si nepřišel pro něco jiného." Věnuji oběma slečnám decentní úsměv a zase se odkloním. "Ale třeba jsem vám jen špatně rozuměl... Každopádně, kde začneme s tou prohlídkou?" Zeptám se a upřu na Sonju a Sarah svůj pohled. |
| |||
Hala Hlavně Sonja a Patric Nad pohledem Sonji mi cukne koutek. Pak si ale moje další slova vyloží trochu jinak než jsem je myslela, ale kdo by se při mém upřeném pohledu mohl divit, že? A kdo by toho nevyužil. Sluchem zaznamenám, že se k nám někdo blíží a hlas napoví o koho se jedná dřív, než se ke mně dostane jeho pach. Je to tu trochu jako v lahůdkářství, ale musíme si hlídat linii, že? No dobře, vlastně ne, ale nechceme se nechat vyloučit. Zatím. Jak to bude vypadat, až budu odcházet, to je věc jiná. Nepatrně se pousměju, takže odpovědi na tu naivní otázku se ujme má společnice a také rozehraje další hru. Ta holka je normálně nevybouřený provokatér. Pohyb jejího prstu lehce okopíruju v protisměru, aby měla dobrý přístup k mému krku a Patric dobrý výhled. Teprve nyní odtrhnu pohled od studentky a zadívám se na nově příchozího. A zjevně se trefila, protože to splašené zatřepetání srdečního rytmu a šum krve byli slyšet až sem. „Žiješ jen jednou, ne? A co kdyby nás náhodou smrt dohnala dřív, než by se nám líbilo?“ Věnuji mu jeden z velmi sugestivních, zubatých úsměvů a pomalu si olíznu spodní ret. „A ty jsi nás přišel zkontrolovat, přidat se nebo pro něco jiného?“ Pochopitelně si pamatuju svoji nabídku ohledně prohlídky školy, ale proč mu to usnadňovat? Nepatrně nakloním hlavu na stranu. No snad to není panic. Ta myšlenka mě znovu pobaví. |
| |||
Hala Sonja, Sarah Upřímně. Chtěl jsem si s holkama jen přátelsky pokecat, takže mě ani nenapadlo, že se dočkám takového vyzývavého gesta, jaký předvedla Sonja. V reakci jen těžce polknu a mimoděk udělám krok zpět a zčervenám. Krev se mi nenahrnula jen do hlavy,ale i někam úplně jinam a srdce se rozbušilo tak tisícovkou, jak se ten nápor snažilo zvládnout. Jsem spíše romantik, věřím na lásku, věrnost, takový to "dokud nás smrt nerozdělí" a tak různě, takže dvě upírské femme fatale jsou pro mě úplná novinka. Navíc, když mají takové pěkné prs....ty. "Teda, vy holky se s tím nepáráte, co?." Řeknu, ale od Sonjy a Sarah už nedokážu odlepit oči. Možná, že na mě použily nějaké ty upírské mind fucky, ale nejspíš to bude tím, že mám prostě slabost pro duacé partie. I když, tohle jsou de facto nemrtvé ducaté partie...jsem snad zvrhlík? Nějaká upgradovaná úroveň nekrofila? Tolik otázek a tak málo odpovědí. |
| |||
Studentská kuchyňka Po zevrubném projití zásob, posadím Gyzma na jednu část pracovní desky, hodím na sebe zástěru a dám se do příprav. Vzhledem k tomu, že zde nejsou kazící ingredience, rozhodnu se pro začátek pro jednoduchou obdobu palačinek, doufám, že pan profesor má rád sladké. Jistě nebude naškodu mu donést něco na zakousnutí a když to nebude chtít sním to sama. "Takže pokud si to dobře pamatuji bylo to: 1 hrnek mouky, špetka soli, 2 hrnky mléka a vanilkový cukr. Všechno smíchat a upéct dozlatova na pánvy. Pak mrkneme po nějaké marmeládě a taky by nebyla špatná šlehačka politá čokoládou." Najdu si misku a hrnek. Odměřím jeden hrnek mouky a přesypu jej do misky, přidám sůl a vanilkový cukr, pokud nenajdu vanilkový cukr, tak tam nasypu cukr obyčejný a seženu si vanilkový lusk, pak přileju mléko, mléko popřípadě nahradím voudou s olejem. Ingredience, které nemám si seženu ve společence. Předpokládám, že v kuchyňce budou asi klasická kamna na oheň, popřípadě nějaká magická, takže na ně dám pánev a rozpálím olej, pak osmažím palačinky z obou stran a potřu marmeládou, zamotám do ruliček a ručně vyšlehám šlehačku, rozpustím čokoládu a dozdobím jahodami, pokud je seženu. |
| |||
Hala Sarah, Patrick "To se ptáš mě? Já jsem tady nová i když bych o pár věcech věděla." Pohledem sklouzávám po jejím těle s vyzývavě povytaženým koutkem. Až když navrhne něco o svačině, odtrhnu pohled od jejího štavnatého zadečku a podívám se tam kam ona. "No, nevím minule to nedopadlo moc dobře. Víš jak na to?" Sotva to dořeknu objeví se tady Patric, zajiskří mi očka a ústa se roztáhnou do širokého úsměvu. "My? Jak bychom mohly?" Otázku o hodině ignoruji, nějak není co řešit. Nahrnu Sarah jeden pramen vlasů za ucho a pak přejedu prstem přes její šíji a rameno, vyloženě provokativní pohyb a tuším, že Sarah ráda provokuje. Jen v něm vzbudíme trochu těch erotických představ. Sleduji zda to s ním něco udělá, třeba trochu rozproudí krev. |
doba vygenerování stránky: 1.7438631057739 sekund